Synagoga Tournelles
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | |||
'''Synagoga Tournelles''' je druhá největší [[synagoga]] v [[Paříž]]i. Leží ve [[4. obvod (Paříž)|4. obvodu]] v pařížské čtvrti [[Le Marais|Marais]] v ulici ''Rue des Tournelles'' č. 21, po které nese své jméno. Byla vysvěcena v roce 1876 a roku [[1987]] prohlášena za [[Monument historique|historickou památku]]. | '''Synagoga Tournelles''' je druhá největší [[synagoga]] v [[Paříž]]i. Leží ve [[4. obvod (Paříž)|4. obvodu]] v pařížské čtvrti [[Le Marais|Marais]] v ulici ''Rue des Tournelles'' č. 21, po které nese své jméno. Byla vysvěcena v roce 1876 a roku [[1987]] prohlášena za [[Monument historique|historickou památku]]. | ||
- | + | [[Soubor:TournellesExt.jpg|thumb|240px|Fasáda synagogy]] | |
== Historie == | == Historie == | ||
Poté co se v polovině 19. století židovská komunita v Paříži rozrostla na více než 15 000 členů, dohodlo se v roce 1865 město Paříž s [[centrální konzistoř|konsistoří]] o výstavbě dvou velkých synagog. Město se zavázalo zaplatit polovinu nákladů na výstavbu obou synagog a dalo k dispozici dva pozemky. Nejprve byla dokončena [[Velká synagoga (Paříž)|Velká synagoga]] v [[9. obvod (Paříž)|9. obvodu]]. | Poté co se v polovině 19. století židovská komunita v Paříži rozrostla na více než 15 000 členů, dohodlo se v roce 1865 město Paříž s [[centrální konzistoř|konsistoří]] o výstavbě dvou velkých synagog. Město se zavázalo zaplatit polovinu nákladů na výstavbu obou synagog a dalo k dispozici dva pozemky. Nejprve byla dokončena [[Velká synagoga (Paříž)|Velká synagoga]] v [[9. obvod (Paříž)|9. obvodu]]. | ||
Řádka 14: | Řádka 13: | ||
== Architektura == | == Architektura == | ||
+ | [[Soubor:TournellesInt.jpg|thumb|240px|Interiér synagogy]] | ||
+ | [[Soubor:Tournelles int 1.jpg|thumb|240px|Interiér synagogy]] | ||
Autor stavby, [[architekt]] Marcellin-Emanuel Varcollier (1829-1895) se inspiroval u Alfreda Aldropha Philiberta (1834-1895), který projektoval Velkou synagogu. Synagoga nabízí místa pro 1340 osob, z toho je 600 míst v přízemí. Je 22 metrů široká a má délku 50 metrů. | Autor stavby, [[architekt]] Marcellin-Emanuel Varcollier (1829-1895) se inspiroval u Alfreda Aldropha Philiberta (1834-1895), který projektoval Velkou synagogu. Synagoga nabízí místa pro 1340 osob, z toho je 600 míst v přízemí. Je 22 metrů široká a má délku 50 metrů. | ||
- | |||
Fasádu na ''Rue des Tournelles'' tvoří [[vápenec|vápencové]] kvádry. Na obloukovém štítu jsou usazeny desky s [[desatero|desaterem]]. Štít je opatřen [[rozeta (architektura)|rozetou]] s osmi paprsky a [[hebrejština|hebrejským]] nápisem: ''Brány spravedlnosti mi otevřete, vejdu jimi vzdávat chválu Hospodinu''. {{Citát bible|Ž|118|19}} ''Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví''. {{Citát bible|Ž|118|20}} Pod rozetou jsou vyobrazeny [[šofar]]y a po stranách svitky [[tóra|Tóry]] a stuhou ovázané [[Arekovité|palmové]] ratolesti ([[lulav]]y). | Fasádu na ''Rue des Tournelles'' tvoří [[vápenec|vápencové]] kvádry. Na obloukovém štítu jsou usazeny desky s [[desatero|desaterem]]. Štít je opatřen [[rozeta (architektura)|rozetou]] s osmi paprsky a [[hebrejština|hebrejským]] nápisem: ''Brány spravedlnosti mi otevřete, vejdu jimi vzdávat chválu Hospodinu''. {{Citát bible|Ž|118|19}} ''Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví''. {{Citát bible|Ž|118|20}} Pod rozetou jsou vyobrazeny [[šofar]]y a po stranách svitky [[tóra|Tóry]] a stuhou ovázané [[Arekovité|palmové]] ratolesti ([[lulav]]y). | ||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
{{Geo dms|48|51|19|N|s|2|22|2|E|v|type:landmark}} | {{Geo dms|48|51|19|N|s|2|22|2|E|v|type:landmark}} | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | * | + | * [https://synatournelles.fr Oficiální stránky synagogy (francouzsky)] |
+ | |||
{{commonscat|Synagogue de la rue des Tournelles}}{{Článek z Wikipedie}} | {{commonscat|Synagogue de la rue des Tournelles}}{{Článek z Wikipedie}} |
Aktuální verze z 15. 10. 2023, 07:37
Synagoga Tournelles je druhá největší synagoga v Paříži. Leží ve 4. obvodu v pařížské čtvrti Marais v ulici Rue des Tournelles č. 21, po které nese své jméno. Byla vysvěcena v roce 1876 a roku 1987 prohlášena za historickou památku.
Obsah |
Historie
Poté co se v polovině 19. století židovská komunita v Paříži rozrostla na více než 15 000 členů, dohodlo se v roce 1865 město Paříž s konsistoří o výstavbě dvou velkých synagog. Město se zavázalo zaplatit polovinu nákladů na výstavbu obou synagog a dalo k dispozici dva pozemky. Nejprve byla dokončena Velká synagoga v 9. obvodu.
Stavbou synagogy v Rue des Tournelles ve 4. obvodu chtěla konzistoř sjednotit mnoho malých modliteben ve čtvrti Marais, kde již od 18. století existovala židovská obec, kterou v 19. století rozšířili imigranti z Alsaska-Lotrinska a východní Evropy.
Protože v této hustě osídlené čtvrti nebyl žádný volný pozemek, byla synagoga zřízena namísto šlechtického paláce Hôtel de la Rivière ze 17. století mezi Place des Vosges a Rue des Tournelles, ve kterém v letech 1791-1860 sídlila radnice. Vzhledem k tomu, že fasáda domu na Place de Vosges se nesměla změnit, byl vstup do synagogy vybudován do ulice Rue des Tournelles. Stavební práce začaly v roce 1867 a synagoga byla dokončena až v roce 1876, neboť práce byly přerušeny během prusko-francouzské války.
Synagoga byla vysvěcena 30. září 1876 u příležitosti židovského svátku Nového roku Roš ha-šana a byla předána aškenázským židům z Alsaska-Lotrinska, později se k nim přidali i přistěhovalci z Polska a Ruska.
Po druhé světové válce byla komunita aškenázských židů v důsledku holokaustu natolik oslabena, že nemohl být dodržen minjan a tak byla roku 1958 synagoga předána sefardské židovské obci, která byla početnější kvůli velké imigrace židů ze severní Afriky.
Architektura
Autor stavby, architekt Marcellin-Emanuel Varcollier (1829-1895) se inspiroval u Alfreda Aldropha Philiberta (1834-1895), který projektoval Velkou synagogu. Synagoga nabízí místa pro 1340 osob, z toho je 600 míst v přízemí. Je 22 metrů široká a má délku 50 metrů.
Fasádu na Rue des Tournelles tvoří vápencové kvádry. Na obloukovém štítu jsou usazeny desky s desaterem. Štít je opatřen rozetou s osmi paprsky a hebrejským nápisem: Brány spravedlnosti mi otevřete, vejdu jimi vzdávat chválu Hospodinu.
Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Pod rozetou jsou vyobrazeny šofary a po stranách svitky Tóry a stuhou ovázané palmové ratolesti (lulavy).
Pod nimi jsou rýhované pilastry s korintskými hlavicemi zaklenuté dvojitými arkádami. Na prostřední trojité arkádě nad vstupním portálem je znak města Paříže, které je vlastníkem budovy. Tři střední oblouky v přízemí odpovídají hlavní lodi a boční oblouky dvěma bočním lodím.
Na rozdíl od tradiční orientace na východ k Jeruzalému směřuje synagoga Tournelles vzhledem k poloze pozemku z východu na západ. Aby se ušetřilo místo, byla použita ocelová nosná konstrukce, kterou navrhl inženýr Gustave Eiffel. Klenba střechy, sloupy a arkády dvoupatrové empory tvoří otevřené železné nosníky natřené na zeleno a částečně pokryté hebrejskými nápisy. Také na spodních arkádách, lunetách a na klenbě se nacházejí biblické nápisy a symboly, jako je lulav a šofar.
Hlavní a loď boční lodě jsou odděleny čtvercovými kamennými pilíři. Nad vestibulem se nachází velká empora a nad ní jsou varhany.
Na chór se vstupuje po čtyřech schodech a je od hlavní lodě oddělen kovaným zábradlím. Pod velkým obloukem na šesti schodech oddělen železnou mříží a zahalen hedvábnou oponou se nachází aron ha-kodeš (schrána na Tóru). Nad svorníkem oblouku jsou desky s desaterem z černého mramoru.
Reference
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |