Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Kyjov
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 8. 2. 2014, 23:01
Kyjov (německy Gaya) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží asi 35 km západně od Uherského Hradiště na řece Kyjovka. Na sever od města se rozprostírá pohoří Chřiby. Město Kyjov se skládá ze čtyř místních částí - Kyjov, Boršov, Bohuslavice a Nětčice. V samotném městě, jehož historické jádro je městskou památkovou zónou, žije 11 742 obyvatel (19. 2. 2010).[1]
Obsah |
Historie
V první písemné zmínce z roku 1126 se připomíná jako trhová ves, která byla darována klášteru Hradisko u Olomouce.[2] V roce 1548 se vykoupilo z poddanství a bylo povýšeno na královské město. V husitském období se město hlásilo k utrakvismu a roku 1431 ho dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský, který zde nechal popravit mnoho zajatců. Během 17. století několikrát zničeno nájezdy, požáry a také postihnuto morem. Po 2. světové válce s městem splynuly dříve samostatné obce Nětčice a Boršov. Začala výstavba sídlišť a i v současné době se zástavba města rozšiřuje.[3] Kyjov je v současné době centrem folklorního regionu Dolňácka, ve kterém se lidové tradice dochovaly takřka v původním stavu. Život na Kyjovsku je promítnut i do největší slavnosti regionu, Slováckého roku. Tento festival se pořádá pravidelně ve čtyřletém cyklu již od roku 1921 (nejbližší bude v srpnu 2011).
Vývoj počtu obyvatel
- 1771 - 450
- 1880 - 3351
- 1900 - 3950
- 1930 - 4505
- 1950 - 5790
- 1970 - 9894
- 1980 - 12632
- 1991 - 12920
- 2001 - 12413
- 2006 - 12003
Sídliště
- U Vodojemu - 1079 obyv.
- Za Stadionem - 609 obyv.
- Lidická - 434 obyv.
- Zahradní - 389 obyv.
- Švabinského - 200 obyv.
Památky
- Renesanční zámek z roku 1548, upravený v 18. století, 1911 vyzdobený sgrafity Jano Köhlera. Od roku 1928 zde sídlí městské muzeum.
- Renesanční radnice na náměstí z let 1561–1562 postavena italskými staviteli. Věžní hodiny instaloval v roce 1903 místní hodinář Fr. Gonic, v roce 1930 byly vyměněny.[4]
- Mariánský sloup před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí z let 1713–1720. Oltářní obraz Antonína Maulpertsche.
- Kaple sv. Martina nad zámkem byla do roku 1786 farním kostelem.
- Kostel sv. Filipa a Jakuba v místní části Bohuslavice.
- Kaple sv. Josefa Kalasanského zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského z roku 1868.
- Chudobinec Dominka Jurovského na ulici Jungmannova z let 1728-1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je latinský chronogram (v překladu „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně“), který ukrývá datum 1739. Dnes je zde Základní umělecká škola.
- Kaple sv. Rocha u silnice do Vlkoše z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě katastru města jako poděkování za ochranu před morem. Nad vchodem latinský chronogram „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru“.
- Novorenesanční budova Klvaňova gymnázia postavená roku 1898.
Významné osobnosti
- Václav Bzenecký starší (zem. 1575), kyjovský primátor.
- Radola Gajda (1892-1948), československý generál a český fašistický politik. V Kyjově strávil dětství.
- Ludvík Hilgert (1895-1967), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Kyjově ).
- Sergěj Ingr (1894-1956), československý generál a ministr obrany exilové vlády, v Kyjově studoval na gymnáziu.
- Ivan Jelínek (1909-2002), novinář, spisovatel, básník, kyjovský rodák.
- Severin Joklík (1857-1915), lékař, starosta města.
- Josef Klvaňa (1857-1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, přírodovědec, etnograf.
- Jano Köhler (1873-1941), akademický malíř, freskami a sgrafity vyzdobil farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček.
- Josef Kolmaš (1933), český sinolog a tibetolog, v Kyjově studoval na gymnáziu.
- Karel Kozánek (1858 Kroměříž – 1941 Kyjov) advokát, činovník Sokola, hudebník, zakladatel slavnosti "Slovácký rok"
- Jan Kučera (1875-1947), profesor zdejšího gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu.
- František Kudláč (1909-1990), akademický malíř. V Kyjově vystudoval gymnázium.[5] [6]
- Oldřich Pechal (1913 - 1942), velitel paradesantní skupiny Zinc, vystudoval gymnázium v Kyjově
- Josef Polášek (1899-1946), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Boršově, nyní Kyjov ).
- Bohumil Sekla (1901-1987), profesor Univerzity Karlovy, zakladatel české lékařské genetiky, rodák z Bohuslavic.
- Miroslav Skála (1924-1989), český spisovatel a novinář, v Kyjově studoval na gymnáziu.
- Miroslav Tichý (1926), fotograf.
- Bohumil Tureček (1902-1982), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Kyjově ).
- Joža Uprka (1861-1940), malíř slováckých žánrových obrazů, měl v Kyjově ateliér.
- Vladimír Vašíček (1919-2003), malíř, čestný občan města.
- Jan Znoj (1905-1950), akademický sochař, rodák z Boršova, autor sochy Miroslava Tyrše u sokolovny.
- Silvie Tomčálová (1976), pornoherečka, známá pod pseudonymem Sylvia Saint.
Partnerská města
Související články
Reference
- ↑ Aktuální statistické informace z MV ČR
- ↑ Historie Kyjova, 11.9.2008
- ↑ V Kyjově bude nová čtvrť Hodonínský deník, 10. 11. 2009
- ↑ Renesanční radnici zachraňují okna Hodonínský deník, 10. 11. 2009
- ↑ František Kudláč - životopis
- ↑ František Kudláč dostal Cenu starosty Kyjova Hodonínský deník, 5. 11. 2009
Literatura
- Klvaňa - Fintajsl - Zlámal: Kyjovsko, 1948
- Karel Hlavinka, O starém Kyjově, 1947
- Rudolf Hurt a kolektiv, Kyjovsko, 1970
- Jiří Dunděra, 33 životů, 2005
Externí odkazy
- Stránky Kyjova
- Vlastivědné muzeum v Kyjově
- Historie Slováckého roku v Kyjově
- Televize Slovácko - Televizní zpravodajství z Kyjovska aktualizované každou středu.
- Kyjovské noviny - Měsíčník, ke stažení v PDF.
Bohuslavice |
Boršov |
Kyjov |
Nětčice
|
Města a obce okresu Hodonín |
---|
Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |