Galenit
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 21. 4. 2014, 13:42
Galenit (Leštěnec olověný) je hojný minerál, který krystalizuje v krychlové soustavě.
(Plinius 77) PbS, krychlový, hojný minerál. Krystaly bývají hojné a z mnoha nalezišť známé v pěkném vývoji, většinou narostlé a někdy značně velké. Nejčastější tvar je krychle {100}, řidčeji osmistěny {111} nebo spojky krychle a oktaedru, vzácněji tvoří tabulky podle {001}.
Nejčastější je samotná krychle. Osmistěn bývá někdy protáhlý ve směru krystalografické osy tak, že nabývá vzhledu krystalu čtverečného. I jinak jsou krystaly velmi často nepravidelně vyvinuté a tvoří tzv. monstrosity, tak například podle ploch osmistěnu zploštělé, tabulkovité až lístkovité (jakoby krystaly klencové tabulkovité podle plochy spodové). Krystaly mají dosti často zaoblené hrany i rohy, někdy tak, že nabývají až tvarů kulovitých a vypadají jakoby tavené. Také rozežrané, jakoby buňkovité tvary.
Obsah |
Vznik
Galenit se tvoří na hydrotermálních žilách pří výstupu horkých roztoků vody do vyšších vstev zemské kůry. Často se vyskytuje s různými jinými minerály včetně fluoritu, křemene, kalcitu, sfaleritu a pyritu.
Vlastnosti
Patří mezi sulfidy.
Fyzikální vlastnosti
Barvu má ocelově šedou, tmavší než u ryzího olova. T=2,5-2,75, h=7,2-7,6, má intenzivní kovový lesk (zejména na štěpných plochách), krystalové plochy často matně naběhlé. Vryp má šedočerný až černý a nelesklý. Štípe se dokonale podle krychle {100} (charakteristický znak), úderem kladívka se rozpadá na drobné krychličky, vzácně je patrná štěpnost nebo dělitelnost podle {111}. Velmi snadno se taví, bývá stříbronosný. Nejčastěji je kusový a zrnitý, ve stébelnatých (stébla jsou krystaloví jedinci prodloužení podle čtyřčetné osy souměrnosti), celistvých, vzácněji i hroznovitých a krápníkovitých, také stromečkovitých agregátech. Tvoří pseudomorfózy hlavně po pyromorfitu a vzácně fosilizuje některé zkameněliny. Na hořících haldách tvoří někdy i značně velké kostrovitě vyvinuté krystaly. Orientovaně srůstá s cotunnitem, fosgenitem a anglesitem, pyritem, arsenopyritem, pyromorfitem.
Chemické vlastnosti
Rozkládá se v kyselině dusičné za vylučování oxidů síry a PbSO4. Před dmuchavkou se na uhlí rozstřikuje, v jemném prášku se pokojně taví (tavitelnost 2).
Optické vlastnosti
Dvojčatný srůst podle {111} je častý, přičemž nejčastěji vznikají penetrační dvojčata dvou nestejně velkých jedinců; dvojčata jsou často tabulkovitá. Kusovité štěpné tvary jeví často dvojčatné rýhování, které je podmíněno lamelami podle {441} nebo {331} a {311}. Pro galenit jsou charakteristické spojky {100} a {111} v takovém vývoji, že jsou oba tvary v rovnováze a vytvářejí tzv. kubooktaedr. Také dvanáctistěn {110}, časté jsou i triaksioktaedry {221} a {331} a také často {211}. Celkem je známo asi 33 jednoduchých tvarů.
Získávání
Využití
Je nejdůležitější a také nejhojnější rudou olova a také i stříbra. Ve svrchních částech jeho ložisek se vyskytuje mnoho produktů jeho přeměny, často velmi pěkně vykrystalizovaných, jako cerusit PbCO3, pyromorfit Pb5(PO4)3Cl, mimetesit Pb5(AsO4)3Cl, fosgenit Pb2(CO3)Cl2, méně hojněji i anglesit PbSO4. Při tom se vylučuje původní obsah stříbra a tak namnoze vzniká opět argentit. Ve 20. letech 20. století se jeho krystaly používaly v primitivních rozhlasových přijímačích nazývaných krystalka.
Naleziště
V Česku byl nacházen v pěkných velkých krystalech ve Stříbře, v oktaedrech tzv. steimanitech v Příbrami, těžen do konce 90.let v Harrachově, kde dosahoval obsah Pb na žilách až 30%, drobné době vyvinuté krystalky nacházeny v dutinách pelosideritů v Kladně, v úhledných ukázkách ze Staré Vožice. Zajímavé byly kostrovitě vyvinuté krystaly z hořících hald v Bečkově (u Trutnova) a nověji pak v Radvanicích (u Trutnova), kde byly nacházeny až 4 cm velké kostrovité krystaly, modravě naběhlé. Na Slovensku z Banské Štiavnice drúzy galenitu s krystaly až 5 cm velkými, někdy silně korodovanými, běžný ze Zlaté Baně. Pěkné ukázky pocházejí např. z Jolpinu (Missouri, USA) a Picher (Oklahoma, USA).
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |