Ženevské jezero

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 31. 10. 2018, 15:30

Ženeva – jezero s fontánou (2015)

Maják (2015)

Ženevské jezero (francouzsky Lac Léman řidčeji Lac de Genève, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra, anglicky Lake Geneva řidčeji Lake of Geneva) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Je to největší jezero v Alpách a po Balatonu, druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 582 km² (z toho 343 km² ve Švýcarsku a 234 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody je 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.

Obsah

1 Pobřeží
2 Ostrovy
3 Vodní režim
4 Vlastnosti vody
5 Fauna a flóra
6 Využití
- 6.1 Doprava
- 6.2 Osídlení pobřeží
7 Historie
8 Externí odkazy

Pobřeží

mapa jezera

Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Počáteční východní malou část místní nazývají Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.

Ostrovy

Na jezeře se nacházejí dva ostrovy Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²).

Vodní režim

Hlavním přítokem je Rhône, jež se do jezera vlévá deltou mezi Le Bouveret a Villeneuve. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse následovaná Venoge a Aubonne. Řeky povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. Rhône pramení ve Valiských Alpách a jezero opouští u Ženevy, kde je při odtoku regulována přehradní hrází. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.

Vlastnosti vody

Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.

Fauna a flóra

Nádherný pohled na jezero a hrad Château de Chillon

Město Nyon (2015)

V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se takto živí asi 160 rybářů (zejména okounovití ale i siven alpský, štika obecná, síh malý, a samozřejmě pstruh obecný). Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).

Využití

Doprava

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.

Osídlení pobřeží

Kanton Ženeva — na jižním konci jezera leží hlavní město kantonu Ženeva
Vaud — na severním konci jezera leží hlavní město kantonu Lausanne. Další velká města jsou Montreux a Vevey, která leží na severovýchodním břehu.
Valais
Rhône Alpes — Největší francouzské město je Thonon-les-Bains, nejznámější zase Evian.

Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a soukromé bankovnictví.

Historie

Jméno „Léman“ pochází z dřívějšího latinského jména kraje „Lemanus“ nebo též „Lemannus“. Na počátku 19. století se též kanton Vaud jmenoval Léman. Za Římanů se jezero nazývalo Lacus lemanus, což bylo zase přejato z keltského lem („velká voda“).

Externí odkazy

(anglicky) Mezinárodní komise na ochranu Ženevského jezera (CIPEL)
(francouzsky) Přístavy Ženevského jezera
(francouzsky) CGN
(francouzsky) Oficiální stránky ženevské jezerní policie
(anglicky) vodní hladina v Chillonu
(anglicky) vodní hladina v Saint-Prex
(anglicky) vodní hladina v Ženevě

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ženevské jezero

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ženevské jezero

Švýcarská jezera
Ägerisee • Baldeggersee • Bielské jezero • Bodamské jezero • Brienzské jezero • Curyšské jezero • Greifensee • Hallwilersee • Lac de Joux–Lac Brenet • Lago Maggiore • Luganské jezero • Lago di Poschiavo • Lauerzersee • Lucernské jezero • Lungerersee • Murtensee / Lac de Morat • Neuchâtelské jezero • Oeschinensee • Pfäffikersee • Sarnersee • Sempachersee • Silsersee / Lej da Seg • Silvaplanersee / Lej da Silvaplauna • Thunské jezero • Walensee • Zugské jezero • Ženevské jezero
Zde jsou jen přírodní jezera s plochou přes 1 km² (bez švýcarských přehrad).

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 23: / Řádka 23: @@
 | světadíl = [[Evropa]]
 | loc-map = {{LocMap|Švýcarsko|position=right|lat_deg=46|lat_min=27|lat_sec=0|lat_dir=N|lon_deg=6|lon_min=31|lon_sec=0|lon_dir=E|float=center|caption=|label=}}
-}}[[Soubor:Switzerland-02806-Jet d’Eau-Flickr.jpg|thumb|240px|Ženeva – jezero s [[Jet d'Eau|fontánou]] (2015)]]
+}}[[Soubor:Switzerland-02806-Jet d’Eau-Flickr.jpg|thumb|240px|[[Ženeva]] – jezero s [[Jet d'Eau|fontánou]] (2015)]]
 [[Soubor:Switzerland-02825-Les Paquis Lighthouse-Flickr.jpg|thumb|240px|Maják (2015)]]
 '''Ženevské jezero''' ({{vjazyce2|fr|''Lac Léman''}} řidčeji {{cizojazyčně|fr|''Lac de Genève''}}, {{vjazyce2|de|''Genfersee''}} řidčeji {{cizojazyčně|de|''Genfer See''}}, {{vjazyce2|it|''Lago di Ginevra''}}, {{vjazyce2|en|''Lake Geneva''}} řidčeji {{cizojazyčně|en|''Lake of Geneva''}}) je největší švýcarské a zároveň i francouzské [[jezero]], které leží v západním [[Švýcarsko|Švýcarsku]] na hranicích s [[Francie|Francií]]. Přilehlé švýcarské [[švýcarský kanton|kantony]] jsou [[Ženeva (kanton)|Ženeva]], [[Vaud]] a [[Valais]]. Jižní břeh jezera patří [[Francouzské departementy|francouzskému departmentu]] [[Horní Savojsko]]. Je to největší jezero v [[Alpy|Alpách]] a po [[Balaton]]u, druhé největší ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Leží mezi [[Savojské Alpy|Savojskými]] a [[Bernské Alpy|Bernskými Alpami]] na jihu a východě a [[Jura|Jurou]] na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene [[Rhonský ledovec|Rhonského ledovce]]. Má rozlohu 582&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 343&nbsp;km² ve ''Švýcarsku'' a 234&nbsp;km² ve ''Francii''). Je 72&nbsp;[[kilometr|km]] dlouhé a maximálně 14&nbsp;km široké. Dosahuje maximální hloubky 310&nbsp;[[metr|m]] (podle jiných zdrojů až 330&nbsp;m). Objem vody je 89&nbsp;[[Metr krychlový|km³]]. Leží v nadmořské výšce 372&nbsp;m.
@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 Na západě až ke břehům zasahují [[kopec|kopcovitá]] předhůří. Na východě jsou [[skála|skalnaté]] [[hora|hory]], mezi nimiž a jezerem je jen úzká [[břehová terasa]]. Podél břehů vedou [[silnice]] a [[železnice]]. Počáteční východní malou část místní nazývají '''''Haut Lac''''', Horní jezero, rozlehlou hlavní část '''''Grand Lac''''', Velké jezero, západní, užší třetinu '''''Petit Lac''''', Malé jezero.
 == Ostrovy ==
-Na jezeře se nacházejí dva [[ostrov]]y [[Ile de la Harpe]] (2368&nbsp;m²) a [[Ile de Peilz]] (40&nbsp;m²).
+Na jezeře se nacházejí dva [[ostrov]]y [[Ile de la Harpe]] (2368&nbsp;m<sup>2</sup>) a [[Ile de Peilz]] (40&nbsp;m<sup>2</sup>).
 == Vodní režim ==
 Hlavním přítokem je [[Rhône]], jež se do jezera vlévá deltou mezi [[Le Bouveret]] a [[Villeneuve]]. Druhý nevýznamnější přítok je [[Dranse]] následovaná [[Venoge]] a [[Aubonne]]. Řeky povodí ''Ženevského jezera'' mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání [[sníh|sněhu]] a [[ledovec|ledovců]]. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. ''Rhône'' pramení ve [[Valiské Alpy|Valiských Alpách]] a jezero opouští u [[Ženeva|Ženevy]], kde je při odtoku regulována [[přehradní hráz]]í. Její voda potřebuje průměrně 11,4&nbsp;roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.
@@ Řádka 36: / Řádka 36: @@
 [[Teplota]] povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]] a v zimě 4 až 5&nbsp;°C. Jezero nezamrzá.
 == Fauna a flóra ==
-[[Soubor:Genfersee.jpg|thumb|220px|Pohled od [[Epesses]], západním směrem k ''Petit Lac'']]
+[[Soubor:Switzerland-03004-Distant view of Château de Chillon-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Nádherný pohled na jezero a&nbsp;hrad&nbsp;Château&nbsp;de&nbsp;Chillon]]
-[[Soubor:Switzerland-02876-Nyon-Flickr.jpg|thumb|220px|Město [[Nyon]] (2015)]]
+[[Soubor:Switzerland-02876-Nyon-Flickr.jpg|thumb|240px|Město [[Nyon]] (2015)]]
 V jezeře žije 26&nbsp;druhů [[ryby|ryb]], z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení [[člověk]]em. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se takto živí asi 160&nbsp;rybářů (zejména [[okoun říční|okounovití]] ale i [[siven alpský]], [[štika obecná]], [[síh malý]]'', a samozřejmě [[pstruh obecný]]).
-Významné je [[vinařství]] – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených [[slunce|slunci]] a mírnému podnebí. Terasovité [[vinice]], budované zejména v [[18. století|18]]. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a [[vinař]]ů. Některá [[víno|vína]] jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve ''Valais'').
+Významné je [[vinařství]] – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených [[slunce|slunci]] a mírnému podnebí. Terasovité [[vinice]], budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a [[vinař]]ů. Některá [[víno|vína]] jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve ''Valais'').
 == Využití ==
 === Doprava ===
@@ Řádka 48: / Řádka 48: @@
 * [[Valais]]
 * [[Rhône Alpes]] — Největší francouzské město je [[Thonon-les-Bains]], nejznámější zase [[Evian]].
-Hospodářsky nejvýznamnější je [[turistika]], jak letní tak zimní, dále [[rezidence]] zámožných a slavných, [[soukromá škola|soukromé školy]] a [[internát]]y, a soukromé [[bankovnictví]].
+Hospodářsky nejvýznamnější je [[turistika]], jak letní tak zimní, dále [[rezidence]] zámožných a slavných, [[soukromá škola|soukromé školy]] a&nbsp;[[internát]]y, a&nbsp;soukromé [[bankovnictví]].
 == Historie ==
-Jméno '''''„Léman“''''' pochází z dřívějšího [[latina|latinského]] jména kraje ''„Lemanus“'' nebo též ''„Lemannus“''. Na počátku 19. století se též kanton [[Vaud]] jmenoval ''Léman''. Za [[Říman]]ů se jezero nazývalo ''Lacus lemanus'', což bylo zase přejato z [[keltské jazyky|keltského]] ''lem'' („velká voda“).
+Jméno '''''„Léman“''''' pochází z dřívějšího [[latina|latinského]] jména kraje ''„Lemanus“'' nebo též ''„Lemannus“''. Na počátku 19. století se též kanton [[Vaud]] jmenoval ''Léman''. Za&nbsp;Římanů se jezero nazývalo ''Lacus lemanus'', což bylo zase přejato z [[keltské jazyky|keltského]] ''lem'' („velká voda“).
 == Externí odkazy ==
 * (anglicky) [http://www.cipel.org Mezinárodní komise na ochranu Ženevského jezera (CIPEL)]