Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Vladislav Zadrobílek

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 30. 6. 2013, 10:42

Vladislav Zadrobílek (* 1932 Praha, Československo), používající mimo jiné pseudonym D. Ž. Bor, je český básník, prozaik, nakladatel, hermetik, hudebník, malíř a kulturní organizátor.

Obsah

Stručný životopis

Vladislav Zadrobílek se narodil roku 1932 v Praze, Stodůlkách, ale dětství prožil v Hradci Králové. Roku 1946 se přestěhoval s rodiči do Prahy. Pobýval na mnoha dalších místech (Choustníkovo Hradiště, Ostrava), ale do Prahy se opět vrátil. V Litoměřicích se vyučil zahradníkem a tuto profesi nějaký čas vykonával. Díky ní se dostal do Choustníkova Hradiště, kde se začal zajímat o osobnost barokního mecenáše hraběte Šporka a jeho Kuks. Ohlasy z tohoto životního období se objevují i v jeho literární tvorbě (mj. Hovory ve skříni v samizdatové verzi sbírky Zadrhlo za hrdlo) a inspirují i velkou Šporkovskou výstavu (1999). Vladislav Zadrobílek vystřídal během komunismu řadu profesí, které byly spojeny, jak sám říká „s tím, že si budu dělat, co budu chtít“. Byl zahradníkem, pracoval u vysokých pecí, byl strojníkem v čistírně plynu, divadelním kulisákem, svářečem, pracovníkem v reklamně, elektrikářem, vychovatelem, antikvářem, restaurátorem, knihařem atd.

Básník a prozaik

Literární činnost Vladislava Zadrobílka je ovlivněna hermetismem, prodchnutým jemným estetickým cítěním. Vladislav Zadrobílek používá celou řadu pseudonymů. Nejznámější pseudonym D. Ž. Bor je grafickou přesmyčkou jeho občanského jména; písmeno Ž. lze po vertikále rozložit na V. Z.

Básník

Vladislav Zadrobílek publikoval čtyři básnické sbírky:

  • Velká denní hudba, 1963
  • Zadrhlo zahrdlo, 1996
  • Klonování času, 2005
  • Plankty, 2009

Za Klonování času byl nominován na Státní cenu za literaturu.[1]

Prozaik

Vladislav Zadrobílek je autorem řady esejů, odborných publikací, úvah a povídek. Své esoterní články publikuje ve sborníku Logos, literární texty v časopisech Analogon a Tvar.

Výběrová bibliografie prózy

  • D. Ž. Bor: Obrazový atlas hermetismu, 1990, druhé vydání 1994.
  • D. Ž. Bor: Zlatý a železný věk, 1990
  • D. Ž. Bor: O kameni filosofů, 1990, dotisk 1993
  • D. Ž. Bor: Pět traktátů, 1991
  • D. Ž. Bor: Alchymická tvrz, 1992
  • D. Ž. Bor: Abeceda stvoření, 1993
  • D. Ž. Bor: Zrcadlo alchymie, 1994
  • D. Ž. Bor: Kabala a kabalisté, 1995
  • D. Ž. Bor: Napříč říší královského umění, 1995
  • V. Kuncitr: Sklerotikon, 1995
  • D. Ž. Bor: Na prahu vznešena, 1997
  • D. Ž. Bor: Pýthagoras ze Samu, 1999
  • D. Ž. Bor: František Antonín hrabě Špork
  • D. Ž. Bor: Pocta Fratišku Anonínu hraběti Šporkovi, 1999
  • D. Ž. Bor: Dítě andělů: Otokar Březina, 2000
  • D. Ž. Bor: Bdělost, toť vše! (Gustava Meyrinka cesta k nadsmyslnu), 2003
  • D. Ž. Bor: Nevědět nic, moci vše! 2003, 2008
  • D. Ž. Bor: Útěky domů, 2007

Do seznamu jsou vřazeny i redigované sborníky a část překladatelského díla. Vladislav Zadrobílek je dále autorem důležitých komentářů, otištěných v Alchymické knižnici Logosu. V současné době pracuje na knize „Záhadný svět pravěku“, uzavírající volnou „mýtoetymologickou trilogii“ (Zlatý a železný věk, Abeceda stvoření, Záhadný svět pravěku).

Nakladatel

Vydavatel samizdatu

Své první práce publikoval v samizdatu; mezi lety 1971 – 1989 vydal 34[2] různých samizdatových titulů, mezi nimiž lze najít i nejkrásnější české „podzemní“ knihy vůbec [3]. Vydává esoteriku, výtvarné umění, beletrii (Ladislav Klíma, Josef Váchal, Vladimír Boudník, Vítězslav Nezval, Pierre de Lasenic, vlastní texty...). Spolupracuje s Oldřichem Hamerou a s výtvarníky Karlem Neprašem, Michaelem Rittsteinem, Vladimírem Kokoliou a dalšími. Desky výběrových exemplářů zdobí unikátní umělecká díla. Vazby běžných výtisků jsou často označeny typickým emblémem hada úrobora.

Nakladatel

Svou činnost po roce 1989 spojil s nakladatelství Trigon, které vede dodnes. Knižní produkce již překročila sto padesát titulů. Mezi nimi je souvislá řadu textů, umožňujících studium „tradičního esoterismu“.

Hermetik

Vladislava Zadrobílka přivedla k zájmu o alchymii knižní řada Otakara Zachara, která se mu náhodně dostala do ruky. Jeho chápání světa ovlivnila četba autorů, jakými byli Otokar Březina, Ladislav Klíma, Pierre de Lasenic či Gustav Meyrink. Těžištěm jeho zájmu jsou alchymie, mýtoetymologie, kořeny kultury a pravěk. Základní dílo tvoří mýtoetymologická trilogie (Zlatý a železný věk, Abeceda stvoření a zatím nedokončený Záhadný svět pravěku). Alchymické spisy jsou poněkud rozsáhlejší. Nejvýznamnějším titulem je Napříč říší královského umění. U Alchymické knižnice Logosu bývá vysoce hodnocen celkový rozvrh obsažených spisů, ale zejména komentáře k nim.[4] Vladislav Zadrobílek je pokládán za našeho nejvýznamnějšího znalce alchymie.[5]

Hudebník

Spolu s Mirkem Slavíkem, Janem Hofmanem, Jiřím Hromasem, Ivanem Sedlákem, Václavem Setničkou, Petrem "Píďou" Votíkem a Alešem Veselým je členem hudební skupiny Žabí hlen, ke které později přibyli Tomáš Molnár a Aleš Tejkl. Hudební produkci této skupiny je těžké jakkoli charakterizovat, někdy se hovoří o improvizovaném industriálním jazzu. Diskografie: Žabí hlen, Guerilla 2008. Stopáž nahrávek: 01:13:49. Mimo vydaný výběr se dochovalo množství originálních pásů a pásků, jejichž zveřejnění se dále zvažuje.

Malíř, kulturní organizátor

Vladislav Zadrobílek je surrealistou. Vytvořil několik olejů a perokreseb, které jsou vesměs v soukromých sbírkách jeho přátel. Netvoří sám, ale vždy se svými přáteli. Roku 1958 se stal členem výtvarné skupiny Kroky, která pracovala pod patronací Zdeňka Přibyla. Jejími dalšími členy byli Miloš Urbásek, Eduard Ovčáček, Rudolf Valenta, Jiří Veselský, Vladimír Kotmel, Věnceslav Juřina, Vojtěch Renč. V šedesátých letech se v Praze seznamuje s Josefem Vyleťalem, Mikulášem Medkem, Janem Švankmajerem a členy Konfrontace II. V roce 1969 spolu s Alešem Veselým připraví katalog a instalují výstavu ve vídeňském pavilónu Secession. Setkává se s Andrejem "Nikolajem" Stankovičem, Jiřím Daníčkem, Karolem Sidonem, Lily Sekytovou-Císařovskou a Vratislavem Brabencem. V roce 1991 pořádá galerie Pi-pi-art (Adriena Šimotová, Viktor Pivovarov a Václav Stratil) výstavu "Zadrobílek a Faust" ve výstavních prostorách Československého spisovatele. V roce 1997 připravil pro Galerii hlavního města Prahy do domu U Kamenného zvonu výstavu "Opus Magnum", a podílel se na ní nejen jako kurátor, ale i realizátor. 1999 připravil výstavu František Antonín hrabě Špork, významný mecenáš barokní kultury v Čechách. 2006 pořádal výstavu Dary a nedary, na níž představil díla svých přátel i svá.
2009 organizuje výstavu své umělecké sbírky pod názvem "Kam až došel, to tam našel!" pro galerii v Trutnově.

Reference

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vladislav_Zadrob%C3%ADlek“