Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Zbýšov
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| starosta = Vratislav Široký | | starosta = Vratislav Široký | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=9 |lat_sec=18.88 |lon_deg=16 |lon_min=20 |lon_sec=58.24 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=9 |lat_sec=18.88 |lon_deg=16 |lon_min=20 |lon_sec=58.24 |float=center }} | ||
| - | }}'''Zbýšov u Brna''', zkráceně jen '''Zbýšov''', je [[město]] ležící jihozápadně od [[Brno|Brna]], v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]]. Zbýšov je členem sdružení [[Mikroregion Kahan]]. | + | }}[[Soubor:Zbýšov 2012-12.jpg|thumb|240px|Kostel sv. Martina ve Zbýšově]] |
| + | '''Zbýšov u Brna''', zkráceně jen '''Zbýšov''', je [[město]] ležící jihozápadně od [[Brno|Brna]], v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]]. Zbýšov je členem sdružení [[Mikroregion Kahan]]. | ||
* Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''3 740''' obyvatel. | * Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''3 740''' obyvatel. | ||
| Řádka 36: | Řádka 37: | ||
První písemné zmínky pochází z roku 1280, kdy byla osada Zbýšov věnována zemským maršálkem Bohušem z Drahotuš oslavanskému klášteru. V roce 1790 měl Zbýšov pouhých 53 domů a 313 obyvatel. Až do roku 1820 byl Zbýšov (někdy také ''Zbejšov'') bezvýznamnou osadou. Avšak od tohoto roku zde zahajuje těžbu uhlí první těžařská společnost Rahnova, později nazvaná Láska Boží. Od té doby význam Zbýšova a celé oblasti rostl. V roce 1890 bylo ve Zbýšově již 128 domů a 1624 obyvatel. O tři roky později (1893) byl vystavěn nový kostel sv. Martina, nová škola a poštovní úřad. V roce [[1924]] byl postaven Hornický dům. Od 50. let minulého století došlo k masivní výstavbě hornických bytů, v 60. letech byla postavena další škola, zdravotní středisko, mateřská škola, nové obchody a v 70. letech kino. Roku [[1965]] byl Zbýšovu udělen statut [[město|města]]. V roce [[1969]] byl zahájen provoz moderního dolu s třídírnou uhlí - '''Jindřich II.''', který se stal nejhlubším (1550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. Rychlý rozvoj města byl ukončen spolu s ukončením těžby uhlí na počátku 90. let. V posledních dvaceti letech došlo hlavně k plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům a zejména rekonstrukci koupaliště, které je chloubou města. Dnes má Zbýšov necelých 4 000 obyvatel.<ref>[http://www.mestozbysov.cz/ Oficiální stránky města]</ref><ref>[http://www.mikroregionkahan.cz/?lang=1&menu=5&submenu=8&title=clenske-obce-zbysov Mikroregionkahan.cz - Zbýšov]</ref> | První písemné zmínky pochází z roku 1280, kdy byla osada Zbýšov věnována zemským maršálkem Bohušem z Drahotuš oslavanskému klášteru. V roce 1790 měl Zbýšov pouhých 53 domů a 313 obyvatel. Až do roku 1820 byl Zbýšov (někdy také ''Zbejšov'') bezvýznamnou osadou. Avšak od tohoto roku zde zahajuje těžbu uhlí první těžařská společnost Rahnova, později nazvaná Láska Boží. Od té doby význam Zbýšova a celé oblasti rostl. V roce 1890 bylo ve Zbýšově již 128 domů a 1624 obyvatel. O tři roky později (1893) byl vystavěn nový kostel sv. Martina, nová škola a poštovní úřad. V roce [[1924]] byl postaven Hornický dům. Od 50. let minulého století došlo k masivní výstavbě hornických bytů, v 60. letech byla postavena další škola, zdravotní středisko, mateřská škola, nové obchody a v 70. letech kino. Roku [[1965]] byl Zbýšovu udělen statut [[město|města]]. V roce [[1969]] byl zahájen provoz moderního dolu s třídírnou uhlí - '''Jindřich II.''', který se stal nejhlubším (1550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. Rychlý rozvoj města byl ukončen spolu s ukončením těžby uhlí na počátku 90. let. V posledních dvaceti letech došlo hlavně k plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům a zejména rekonstrukci koupaliště, které je chloubou města. Dnes má Zbýšov necelých 4 000 obyvatel.<ref>[http://www.mestozbysov.cz/ Oficiální stránky města]</ref><ref>[http://www.mikroregionkahan.cz/?lang=1&menu=5&submenu=8&title=clenske-obce-zbysov Mikroregionkahan.cz - Zbýšov]</ref> | ||
| + | [[Soubor:Zbýšov, Čtvrť Sička (02).jpg|thumb|240px|Zbýšov – čtvrť Sička]] | ||
| + | [[Soubor:Zbýšov, Na Láně (01).jpg|thumb|240px|Zbýšov – ulice Na Láně]] | ||
== Zajímavosti == | == Zajímavosti == | ||
=== Památky === | === Památky === | ||
| Řádka 45: | Řádka 48: | ||
* [[Přírodní park Doubravsko]] (V od města) | * [[Přírodní park Doubravsko]] (V od města) | ||
* [[Přírodní park Oslava]] (JZ od města) | * [[Přírodní park Oslava]] (JZ od města) | ||
| - | * jihovýchodně od města u [[Neslovice|Neslovic]] leží [[přírodní památka]] [[Rybičková skála]], která je cennou [[paleontologie|paleontologickou]] lokalitou, byl zde v mladoprvohorních vrstvách (stáří kolem 300 milionů let objeven obratel pravěkého býložravého [[plaz]]a rodu '' | + | * jihovýchodně od města u [[Neslovice|Neslovic]] leží [[přírodní památka]] [[Rybičková skála]], která je cennou [[paleontologie|paleontologickou]] lokalitou, byl zde v mladoprvohorních vrstvách (stáří kolem 300 milionů let objeven obratel pravěkého býložravého [[plaz]]a rodu ''Edaphosaurus''. |
=== Muzeum průmyslových železnic === | === Muzeum průmyslových železnic === | ||
| - | |||
[[Muzeum průmyslových železnic]] Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich, ve čtvrti Sička. | [[Muzeum průmyslových železnic]] Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich, ve čtvrti Sička. | ||
| - | MPZ provozují dopravu na bývalé normálně rozchodné vlečce, přestavěné z části na [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodnou železnici]], spojující těžební důl s [[trať | + | MPZ provozují dopravu na bývalé normálně rozchodné vlečce, přestavěné z části na [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodnou železnici]], spojující těžební důl s [[Železniční trať Brno - Jihlava|tratí 240]] ve stanici [[Zastávka u Brna]]. |
Muzeum má ve sbírce unikátní parní lokomotivy z let [[1913]] - [[1951]] a motorové z let [[1940]] - [[1981]]. Největším klenotem je ovšem elektrická lokomotiva Siemens z roku [[1905]]. Všechna vozidla mají [[rozchod]] 600 mm. | Muzeum má ve sbírce unikátní parní lokomotivy z let [[1913]] - [[1951]] a motorové z let [[1940]] - [[1981]]. Největším klenotem je ovšem elektrická lokomotiva Siemens z roku [[1905]]. Všechna vozidla mají [[rozchod]] 600 mm. | ||
| Řádka 59: | Řádka 61: | ||
== Symboly == | == Symboly == | ||
=== Vlajka === | === Vlajka === | ||
| - | |||
Vlajka byla městu udělena z Rozhodnutí č.: 70 ze dne 11/05/2006. List vlajky tvoří sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části listu kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi k vlajícímu okraji obrácený pluh provázený u dolního okraje mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.<ref>[http://web.uhk.cz/cvp/obce/datab/karta.asp?uir=584223 Vexilolognet.cz - Databáze vlajek obcí České republiky]</ref> | Vlajka byla městu udělena z Rozhodnutí č.: 70 ze dne 11/05/2006. List vlajky tvoří sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části listu kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi k vlajícímu okraji obrácený pluh provázený u dolního okraje mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.<ref>[http://web.uhk.cz/cvp/obce/datab/karta.asp?uir=584223 Vexilolognet.cz - Databáze vlajek obcí České republiky]</ref> | ||
=== Znak === | === Znak === | ||
Aktuální verze z 13. 6. 2021, 08:31
Zbýšov u Brna, zkráceně jen Zbýšov, je město ležící jihozápadně od Brna, v okrese Brno-venkov. Zbýšov je členem sdružení Mikroregion Kahan.
- Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 3 740 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemné zmínky pochází z roku 1280, kdy byla osada Zbýšov věnována zemským maršálkem Bohušem z Drahotuš oslavanskému klášteru. V roce 1790 měl Zbýšov pouhých 53 domů a 313 obyvatel. Až do roku 1820 byl Zbýšov (někdy také Zbejšov) bezvýznamnou osadou. Avšak od tohoto roku zde zahajuje těžbu uhlí první těžařská společnost Rahnova, později nazvaná Láska Boží. Od té doby význam Zbýšova a celé oblasti rostl. V roce 1890 bylo ve Zbýšově již 128 domů a 1624 obyvatel. O tři roky později (1893) byl vystavěn nový kostel sv. Martina, nová škola a poštovní úřad. V roce 1924 byl postaven Hornický dům. Od 50. let minulého století došlo k masivní výstavbě hornických bytů, v 60. letech byla postavena další škola, zdravotní středisko, mateřská škola, nové obchody a v 70. letech kino. Roku 1965 byl Zbýšovu udělen statut města. V roce 1969 byl zahájen provoz moderního dolu s třídírnou uhlí - Jindřich II., který se stal nejhlubším (1550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. Rychlý rozvoj města byl ukončen spolu s ukončením těžby uhlí na počátku 90. let. V posledních dvaceti letech došlo hlavně k plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům a zejména rekonstrukci koupaliště, které je chloubou města. Dnes má Zbýšov necelých 4 000 obyvatel.[1][2]
.jpg)
.jpg)
Zajímavosti
Památky
- kostel sv. Matina
- Těžní věž dolu Simson
- Těžní věž dolu Jindřich II. (Nejhlubší černouhelný důl v ČR a střední Evropě - 1550 m)[3]
Přírodní krásy
- Přírodní park Doubravsko (V od města)
- Přírodní park Oslava (JZ od města)
- jihovýchodně od města u Neslovic leží přírodní památka Rybičková skála, která je cennou paleontologickou lokalitou, byl zde v mladoprvohorních vrstvách (stáří kolem 300 milionů let objeven obratel pravěkého býložravého plaza rodu Edaphosaurus.
Muzeum průmyslových železnic
Muzeum průmyslových železnic Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich, ve čtvrti Sička. MPZ provozují dopravu na bývalé normálně rozchodné vlečce, přestavěné z části na úzkorozchodnou železnici, spojující těžební důl s tratí 240 ve stanici Zastávka u Brna.
Muzeum má ve sbírce unikátní parní lokomotivy z let 1913 - 1951 a motorové z let 1940 - 1981. Největším klenotem je ovšem elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905. Všechna vozidla mají rozchod 600 mm.
Sport
Největší sportovní organizací ve Zbýšově je fotbalový klub Baník Zbýšov, založený již v roce 1923, v rámci Sokola, tehdy pod názvem Meteor.[4]
Symboly
Vlajka
Vlajka byla městu udělena z Rozhodnutí č.: 70 ze dne 11/05/2006. List vlajky tvoří sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části listu kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi k vlajícímu okraji obrácený pluh provázený u dolního okraje mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[5]
Znak
Znak města je shodný s kresbou vlajky. Štít je rozdělen na sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části štítu je kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi heraldiky vlevo obrácený pluh provázený u paty štítu mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše ve žluté (zlaté) barvě.
Slavní rodáci
- Josef Skutil, archeolog
Souřadnice
Související články
Reference
- ↑ Oficiální stránky města
- ↑ Mikroregionkahan.cz - Zbýšov
- ↑ Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
- ↑ Neoficiálních stránky Baníku Zbýšov
- ↑ Vexilolognet.cz - Databáze vlajek obcí České republiky
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Zbýšovské stránky.info
- Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
- (anglicky) (německy) Mikreoregion Kahan
- Muzeum průmyslových železnic
- Neoficiálních stránky Baníku Zbýšov
- Aktuální počasí ve Zbýšově
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |