Brest (Bělorusko)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 28. 11. 2013, 22:38

Brest, Brest-Litovsk (česky také:Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií. Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (298 000) se řadí na 6. místo v zemi.

Název

Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921-39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.^[1]

Názvy v dalších jazycích

• bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
• polsky: Brześć (nad Bugiem)
• rusky: Брест / Brest
• ukrajinsky: Берестя / Beresťa
• litevsky: Brestas

Dějiny

Nový pravoslavný kostel v Brestu

Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy Polska a Kyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 1569–1795 patřilo město Polsko-litevskému státu. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou unii s katolickou církví.

Po 3. dělení Polska se Brest ocitl v Ruském impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasíno pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě I. světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v II. světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.

V letech 1918–1939 byl Brest součástí II. Polské republiky, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 získal celé západní Bělorusko Sovětský svaz; po 2. světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.

Židé v Brestu

Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.^[2] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holocaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni židé vyvražděni.

Doprava

Nádraží v Brestu: zatímco název je uveden v běloruštině, nápis "výdejny jízdenek" je ruský.

Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou. Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Białystok. Denně tudy projíždí také rychlík Vltava spojující Prahu a Moskvu. Prochází tudy také silniční tah Varšava – Moskva. Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy. Poblíž města je menší mezinárodní letiště.

Externí odkazy

• Městský portál (rusky)
• článek o Brestu v Běloruských listech (česky)
• Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus) (anglicky)