Klášterní Skalice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 30. 9. 2020, 10:51

Klášterní Skalice je obec ležící v okrese Kolín. Čítá zhruba 120 obyvatel a její katastrální území zaujímá rozlohu 333 ha. První písemná zpráva pochází z roku 1345. Obec se nachází v nadmořské výšce 226 m. Ves Klášterní Skalice se zámkem a zbytky kláštera se nachází 3 km severně od města Kouřim. Zámek stojí v areálu zemědělského dvora a je veřejnosti nepřístupný. V současné době je zámek využíván jako skladiště a byty. Součástí zámku je zrušená kaple Panny Marie. Severně od zámku stojí 10 m vysoký gotický pilíř, poslední památka na zaniklý klášterní komplex.

Historie

Obec, původně nazvaná pouze Skalice, později Skalice Klášterská, nyní Klášterní Skalice se v listinách objevuje už v polovině 14. století, ale významu nabývá až se založením kláštera Milostné Panny Marie a založením zámku. Pozdější majitelka obce prodala zámek i s dvorem Janovi II. z Lichtenštejna v roce 1872. Tehdy byla zámecká budova opět přestavěna a získala dnešní podobu. Přízemí bylo upraveno jako byt správce dvora a v patře byly zřízeny sýpky a skladiště. Při pozemkové reformě ve 20. letech minulého století se zámek stal sídlem zbytkového velkostatku a v padesátých letech přešel do správy JZD. Soukromému zemědělskému podniku patří i v současnosti.

Klášter Skalice

Konvent byl založen až v roce 1357 a dokončen v roce 1400. Nejvýznačnější stavbou klášterního areálu byla gotická katedrála na niž na jihu navazovaly gotické klášterní budovy. Poslední pozůstatek po katedrále je zbytek gotického pilíře, který stojí severně od nynějšího zámku a částečné kusy kaple s východním průčelím a oknem. Další částečné zbytky (síň s křížovou klenbou a kapitulní síň) kdysi rozsáhlého klášterního komplexu se ještě nachází v dnes soukromém zemědělském statku. Za doby Karla IV. Patřil tento klášter k největším a nejvýznamnějším stavbám tehdejší doby. K založení tohoto cisterciáského kláštera silnou měrou přispěl sám císař Karel IV., ale o vlastním vzniku rozhodl mindenský biskup Dětřich z Portic. Základy byly položeny 13. října 1357 a při slavnosti prý byl přítomen sám císař Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi a fundaci potvrdil i sám papež Inocenc IV. Z počátku nebyl klášter nijak bohatý, ale díky získání mnoha privilegií a výsostných práv, začal klášter a okolní ves rychle bohatnout. Navíc na přelomu 14. a 15. století získalo tehdejší vedení kláštera bohatou finanční injekci přímo od krále Václava IV. Bohužel za husitského povstání byl v roce 1421 celý areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán, částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila husity obsazená Kouřim a rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do šlechtických. Za Viléma Zuba z Landštejna byl roku 1481 klášter obnoven. Vzhledem ke stálým hospodářským těžkostem klášter r. 1553 opět zanikl a klášterní budovy byly ponechány svému osudu. V roce 1690 z iniciativy opata sedleckého kláštera (Jan Sopko) byl klášter opět obnoven. Původní klášterní objekty však již byly zpustlé a proto byly postaveny budovy nové. Místo gotického kostela byla postavena pouze nevelká barokní kaple Panny Marie. Obnovený klášter byl definitivně zrušen za josefínských reforem (v roce 1783 Josefem II.) a od náboženského fondu jej v roce 1819 koupil Jiří Dörfel. Ten začal obytnou budovu kláštera přestavovat na zámek.

Fotogalerie

poslední pilíř gotické katedrály

Zbytky zdí gotické kaple

Zajímavosti okolí

Třebovle - Knížecí dvůr
Lechův kámen - přírodní úkaz
Kouřim - město
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
Lipany - památník
Molitorov - zámek
Diblíkov - zámek
Hradenín - tvrz

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Klášterní Skalice

Města a obce okresu Kolín
Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 41: / Řádka 41: @@
 K založení tohoto cisterciáského [[klášter|kláštera]] silnou měrou přispěl sám císař Karel IV., ale o vlastním vzniku rozhodl mindenský biskup Dětřich z Portic. Základy byly položeny [[13. říjen|13. října]] 1357 a při slavnosti prý byl přítomen sám císař Karel IV., pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]], olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] a fundaci potvrdil i sám [[papež]] Inocenc IV.
 Z počátku nebyl klášter nijak bohatý, ale díky získání mnoha privilegií a výsostných práv, začal klášter a okolní ves rychle bohatnout. Navíc na přelomu 14. a 15. století získalo tehdejší vedení kláštera bohatou finanční injekci přímo od krále Václava IV.
-Bohužel za husitského povstání byl v roce 1421 celý areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán, částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila [[husité|husity]] obsazená [[Kouřim]] a rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do šlechtických.
+Bohužel za husitského povstání byl v roce 1421 celý areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán, částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila husity obsazená [[Kouřim]] a rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do šlechtických.
 Za Viléma Zuba z Landštejna byl roku 1481 klášter obnoven. Vzhledem ke stálým hospodářským těžkostem klášter r. 1553 opět zanikl a klášterní budovy byly ponechány svému osudu.
 V roce 1690 z iniciativy opata sedleckého [[klášter|kláštera]] ([[Jan Sopko]])  byl klášter opět obnoven. Původní klášterní objekty však již byly zpustlé a proto byly postaveny budovy nové. Místo [[gotika|gotického]] [[kostel|kostela]] byla postavena pouze nevelká [[baroko|barokní]] [[kaple]] Panny Marie.