Zákupy

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 8. 2016, 09:10

Zákupy (něm. Reichstadt; lat. Reichstadium nebo Reichstadiensis)^[1] jsou městečkem v okrese Česká Lípa, založeným ve 14. století. Vzniklo u tvrze^[2], později stejnojmenného zámku u říčky Svitávky, která se jižně od města vlévá do Ploučnice. K 1. lednu 2007 zde žilo 2788 obyvatel.

Rozvoj zámku i městečka byl ovlivněn šlechtickými rody Vartenberků, Berků z Dubé, Novohradských, později pak císařskou rodinou Habsburků. Jejich zásluhou došlo k vybudování řady historicky cenných objektů, z nichž se zachovaly zámecký areál, morový sloup na náměstí a několik kostelů. Původně zemědělský charakter osídlení byl zčásti změněn v 19. století rodinou Leitenbergerů, kteří zde vybudovali velkou textilní manufakturu a založili první hasičský sbor v Rakousko-Uhersku. Po zániku manufaktury v Nových Zákupech zde sídlil cukrovar a pak střední lesnická škola. Jiné velké továrny zde dodnes nevznikly. Život ve 20.století ovlivnily změny politických režimů (nacismus, komunismus), ve městečku se střídaly vojenské posádky (česká, německá, sovětská), řada stavebních památek byla jimi zničena.

Historické jádro města kolem náměstí i se státním zámkem Zákupy je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie

Do třicetileté války

Poprvé jsou písemně Zákupy zmiňovány roku 1315 v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup, příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna. Fridman ze Zákup je jmenován jako svědek u prodeje majetku Jindřicha z Lipé. Jméno Zákupy souvisí se zákupným, tedy dědičným právem.^[3]. Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. V roce 1378 se poprvé objevuje vedle českého pojmenování Zákup německé jméno Richinstadt, pak Reichenstadt a nakonec do roku 1945 Reichstadt.^[4] V 15. století patřily nejprve pánům z Vartenberka a později, někdy v letech 1463-1492 získali zdejší panství Berkové z Dubé, pocházející ze starého rodu Ronovců. Zdislav Berka v letech 1541-1552 postavil zámek, dosáhl povýšení Zákup na město^[5] a získání městského znaku, zahájil stavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství se ujal příbuzný z rodu Berků, jeho bratranec Zbyněk Berka. Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a byl často u královského dvora, přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda Jindřich Sasko–Lauenburský.^[6]

Do roku 1835

Několikrát krutě postihla Zákupy tažení vojsk za třicetileté války a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv. Anny na tzv. Morovém hřbitově, 1681 kapucínský klášter, 1683 přestavba zámku, 1698 kaple sv. Josefa u Kamenického vrchu, 1708 morový sloup (sousoší Nejsvětější Trojice).^[7] Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.

Zákupy Habsburků

Zákupy – pohled na zámek na litografii z roku 1853

Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o 10 let později jej převzal císař. Habsburkové zde zůstali zde až do roku 1918. Zajímavé je také období let 1818-1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské vévodství císařským diplomem pro Napoleona II, přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona I. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval.^[8]. V roce 1849 získal zámek Ferdinand V.Dobrotivý. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože bylo zrušeno nevolnictví, zámek přestal být střediskem panství. V letech 1850-1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci. Žil v Praze a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. V Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho význačných návštěv. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce, císař František Josef I, kterým sem jezdil zřídka.

Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenbergova s 700 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.^[9].

V roce 1876 se i zde konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy, byli tu rakouský císař František Josef I. (strýc již zesnulého Ferdinanda V) a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem.^[10]. 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.

V relativní tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este s hraběnkou Žofií Chotkovou, později zastřelených v Sarajevu. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský děkan Vilém Hikish a ke svatbě do města přijeli vlakem.

První republika

V období 1. republiky se naplno projevila v několikerých volbách naprostá převaha obyvatelstva německé národnosti, které po odsunu české menšiny přivítalo příchod nacistů. Ve volbách 19. května 1935 do parlamentu a senátu ČSR zdejší Henleinova strana SdP získala přes 73 % hlasů oprávněných voličů. V obecních volbách o tři roky později již 90 %. Téhož roku, přesněji 9.října 1938^[5] byly Zákupy obsazeny po předchozí Mnichovské dohodě německým vojskem. A 4. prosince 1938 v dalších volbách hlasovalo pro NSDAP plných 100 % hlasů.^[11]

České Zákupy

Už 7. května 1945 německá armáda opustila město, o dva dny později dorazily jednotky polské, po nich i ukrajinské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé rodiny byly v několika etapách vysídleny. Odsun byl doprovázen nehumálním postupem vůči všem německým rodinám (rabování, ponižování, pracovní tábory) a byl ukončen na jaře 1946 ^[12]. Vznikla zde česká posádka, pro níž se v roce 1953 postavily první domy sídliště, kláštery byly zrušeny, v letech 1968 – 1991 byla v Nových Zákupech sovětská okupační posádka 7000 vojáků a rodinných příslušníků. Sověti si zde nechali postavit menší panelové sídliště s malou nemocnicí. V roce 1960 byly k Zakupům připojeny Lasvice, roku 1964 Božíkov, roku 1971 Brenná, roku 1980 Kamenice a Bohatice, roku 1981 Velenice. V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily. V roce 1992 se do Nových Zákup, opuštěných domů po sovětské posádce, přistěhovala řada rodin včetně Volyňských Čechů.

Demografické údaje

Někdejší objekty v Nových Zákupech zdálky

Hospodářský rozvoj

Až do sklonku 18. století v Zákupech a okolí se obyvatelstvo i vrchnost věnovala převážně zemědělství, zakládání rybníků, vznikl pivovar, mlýn i přádelna vlny, cihelna, sklářská huť, řada obyvatel se věnovala plátenictví a drobným řemeslům. V letech 1564 až 1770 ve městě existovalo několik cechů, např. obuvnický a truhlářský. Opravdový rozvoj nastal s příchodem bohaté rodiny Leitenbergerů, vlastnící po celé monarchii řadu manufaktur. Nejprve v předzámčí Josef Leitenberger zbudoval přádelnu, která zde fungovala v letech 1786-1799, poté (r.1788) koupil dvůr v Nových Zákupech a tady postavil manufakturu s tkalcovnou, bělidlem, kartounkou, kde pracovalo 400 dělníků. Po jeho smrti roku 1802 ji postupně jeho syn Ignác přebudoval na moderní továrnu pro 650 dělníků, vnuk Edward však továrnu neudržel a po jeho smrti zanikla. V letech 1880 -1889 zde byl cukrovar, nakonec se do budov přpomínajících zámek přestěhovala vyšší lesnická škola z Bělé pod Bezdězem. Ve středu města vznikla továrna rodiny Heldových na výrobu dárkových a ozdobných předmětů, exportující je do celého světa. Byl zde otevřen kamenolom, pekárna, další papírna, cihelna, provaznická dílna.

Bývalý kamenolom v Kamenickém kopci

Automobilka Gatter

Mladý konstruktér Willibald Gatter získal v roce 1930 živnostenské povolení a na dluh i pozemky v Zákupech pro svou dílnu (plánoval později vybudovat továrnu) na výrobu malých automobilů své konstrukce. Kvůli hospodářské krizi prodej aut vázl, poslední vůz vyrobil a prodal v roce 1934. Jeho dluhy narůstaly, v roce 1936 kvůli jejich nedobytnosti na něj městský úřad podal soudní žalobu, v roce 1937 byl majetek firmy prodán ve dražbě. Dílny i pozemek získala rodina jiného zdejšího továrníka a starosty Helda. Gatter se s matkou i bratry odstěhoval ze Zákup do Německa.

Ve své dílně vyráběl menší auta, kabriolety s plátěnou střechou. Byly vybavené 1,5 litrovým motorem chlazeným vodou, obdobné tehdejším automobilům Tatry. Byly levné a lehoučké, hmotnost pouze 200 - 360 kg podle variant. Vyráběl dvou, tří i čtyřsedadlové verze v ceně od 13800 do 15800 Kč. Část karosérie byla ze dřeva. Spotřeba nepřesahovala 6 litrů/100km. Není zjištěn přesný počet vyrobených vozů, pravděpodobně nepřesáhl 40 kusů. Vozítka se zúčastňovala mnoha motoristických soutěží v Německu a Československu a ve své kategorii mnohé závody vyhrála.

Město si jej dodnes připomíná prodejem turistické známky č.333 Gatter.

Lesnická škola a arboretum

Ruina někdejší školy

V roce 1904 se do opuštěných továrních budov v Nových Zákupech přestěhovala z Bělé pod Bezdězem Vyšší lesnická škola. V sousedství svého areálu vybudovala velké arboretum, v němž bylo přes 3000 druhů stromů a keřů. Roku 1929 jejich stav zdecimovaly velké mrazy, ovšem daleko horší bylo působení vojenských posádek po roce 1938 a zrušení školy. Až v roce 2009 započalo město s úpravou areálu, který se mezitím stal neprostupnou houštinou z náletů. Budovy školy se obnovit nepodařilo, jsou v havarijním stavu.^[13].

Vznik výsadkářů

Pomníček v Nových Zákupech

Dne 1. října 1947 byl v místní vojenské posádce utvořen historicky první výsadkový útvar čs.armády s názvem Pěší prapor 71 (výsadkový). Dne 3. března 1948 bylo praporu prezidentem Benešem uděleno pojmenování "Československých parašutistů". Koncem roku 1950 se otevřený název útvaru změnil na 71. výsadkový prapor. Na podzim 1952 prapor přešel do složení nově zřízené výsadkové brigády a současně se přemístil ze Zákup do Prešova. Na náměstí Svobody je na jeho počest pamětní deska a v Nových Zákupech malý pomníček.

Současné firmy

Areál firmy IAC, dříve Vest Izol

V současné době je nejvýznamnější firmou IAC Group Czech s.r.o. (dříve Vest-Izol a. s.) v Nových Zákupech v oboru izolačních materiálů pro automobilový průmysl. V jejím sousedství funguje firma na zpracovávání odpadů LADEO. Mediálně známá byla firma VETT a. s., která provozovala do konce roku 2007 městskou autobusovou dopravu v České Lípě, než ji nahradila dopravní firma ČSAD Semily a.s. Areál Vettu je opuštěný. U výpadovky na Českou Lípu je řada velkých hal distribuční společnosti Willi Betz Logistik s.r.o.^[14], která zaměstnává asi 100 pracovníků, v sousedství je nový větší objekt prodejního střediska Instalcentrum s.r.o. a jiné další ve starších objektech. Žádný z potravinářských obchodních řetězců ve městě prodejnu nemá

Doprava

Až do roku 1854 byly všechny ulice a výpadovky k okolním vsím i městům ve špatném stavu. Lépe na tom byla pouze cesta do České Lípy a na Mimoň. První silnice byla vybudována roku 1854 směrem na Brennou a postupně došlo ke zpevnění mj.štěrkem i u dalších komunikací.

Zastávka v Božíkově

Autobusy

Autobusy začaly jezdit ze Zákup po okolí kolem roku 1935. Jejich frekvence vyvrcholila otevřením uranové těžby u Stráže pod Ralskem (intenzivní v letech 1970-1980), kam ze Zákup a hlavně České Lípy jezdilo mnoho lidí za prací. Přes Zákupy vede šest pravidelných linek ČSAD Česká Lípa a.s. Silnice II. třídy na Českou Lípu má číslo 262, na Nový Bor 268.

Vlaky

Vlakové nádraží Zákupy

V roce 1883 byla vybudována železniční trať Česká Lípa – Mimoň vč.nádraží, když předtím byla nejbližší "zákupská" zastávka až v Srní. Z místního nádraží byla zbudována (již zrušená vč.kolejí) vlečka do cukrovaru (také zrušen) v Nových Zákupech a také dodnes funkční zastávka v Zákupech - Božíkově. Později byla trať z Mimoně rozšířena až do Liberce a z České Lípy do Litoměřic. Jednokolejná trať je i nyní funkční a využívaná pro nákladní i osobní přepravu pod číslem 086.

Zdravotnictví

V části Nové Zákupy je umístěn Dům s pečovatelskou péčí (kapacita 55 lůžek), který stavebně i personálně navazuje na Domov důchodců (35 lůžek). Ve středu města jsou pak v budově bývalé školy na Mimoňské ulici dvě ordinace praktických lékařů a lékárna. Na nedalekém náměstí Svobody ordinuje zubní lékařka. Ve městě má sídlo větší firma soukromé zdravotní přepravy, která zabezpečuje hlavně potřeby nemocnice v České Lípě.

Kultura

DS Havlíček hraje v kulturním domě

Mimo tradičního centra kultury, sbírek ve zdejším zámku Zákupy, byla a je v Zákupech živá tradice hudební a divadelní. Už od roku 1923 zde působí s přestávkami český divadelní spolek , dodnes aktivní divadelní soubor Havlíček, který míval dříve i svou loutkovou scénu. V letech 1974 – 1995 zde fungoval Kruh vážné hudby, dnes bývají koncerty organizovány radnicí průměrně dvakrát ročně v kostele sv.Fabiána a Šebestiána. Řada společenských organizací i radnice pořádají ve zdejším kulturním domě každý rok plesy, maškarní a další zábavy. Nosnou akcí jsou od roku 1997 každoroční Zákupské slavnosti pořádané vždy druhý víkend v září. Jich se zúčastňují některé zdejší spolky, radnice, podnikatelé, zámek, Klub vojenské historie i škola. Společenský život doplňují svými akcemi škola a zdejší TJ Zákupy např.pořádáním celoročních Zákupských sportovních her, v roce 2009 byl sehrán již 49. ročník volejbalového turnaje města Zákupy.

Karneval začíná na náměstí

V červenci 2008 bylo otevřeno na náměstí Svobody, v budově bývalé Heldovky (nyní firma P.V.O) soukromé muzeum přístupné veřejnosti mapující historii výroby karnevalového zboží (masky, mávátka atd) v Zákupech^[15] . V srpnu téhož roku ve stejné budově vznikla galérie výtvarných prací. Z popudu musea se začaly pořádat na náměstí i v ulicích městské karnevaly s vyhodnocením masek.

V sousedství hlavního náměstí je sídlo Městské knihovny, patřící mezi tzv.neprofesionální s omezeným provozem. Své knihovny měl i zákupský zámek, kapucínský klášter, fara, lesnická škola - jejich fondy většinou převzala knihovna Vlastivědného musea a galerie v České Lípě, pokud nebyly zničeny vojskem v letech 1939-1952. Také městská knihovna se několikrát v městě stěhovala.

Zákupský zpravodaj

Od roku 1974 dodnes s přestávkou 1977-1992 vydává Městský úřad měsíčník Zákupský zpravodaj. Časopis s nákladem 340-400 výtisků a rozsahu 12-16 listů formátu A4 je připravován redakční radou, v jejímž čele je Mgr J. Šimek, tištěn ve Cvikově a na distribuční střediska dodáván k prodeji první den měsíce. Měsíčník má své pravidelné rubriky (např.Sport, Kronika měsíce, Společenské organizace aj.), je otevřen příspěvkům všech politickým a společenským uskupením města, všem podepsaným příspěvkům občanů. Na jeho stránkách jsou systematicky uveřejňovány městské vyhlášky, usnesení schůzí rady a zastupitelstva, výsledky voleb, Výtisky jsou zasílány k archivaci do Národní knihovny, do Kroniky města Zákupy a do místní knihovny. Některá vydání jsou k dispozici na webu Města Zákupy ve formátu pdf.

Pověsti Zákup

Z četných kronik města i okolních farností se zachovala řada pověstí.

• Jak Zákupy a Božíkov povstaly a ke svému jménu přišly, aneb Pohanský chrám (O záchraně dvou mladých křesťanů před obětováním v pohanském chrámu)
• Matčiny slzy aneb Zlaté tele (tatáž variace o malých dětech)
• Poustevník na Kamenickém vrchu (o vzniku kaple sv.Josefa)
• O kapli na Kamenickém vrchu (jiná varianta stejné kaple poblíž hospody zpustlíků)
• Čertův kámen (čert u zmiňované kaple pokoušel poustevníka)
• O zjevení na Kamenickém vrchu (přelud se zjevil ovčákovi)
• Alchymista (o pomocníkovi zákupského vévody zaslíbeném ďáblu)^[16]
• Legenda o obrovitém hradu Blattensteinu (stával prý na Kamenickém kopci)

Významné osobnosti v historii města

Vlastníci zámku a města

Do roku 1518 jsou data nejistá, zámek ještě nebyl postaven a vlastníci jsou málo důležití

• 1518-1553 Zdislav Berka
• 1565-1578 Zbyněk Berka
• 1578-1608 Václav Berka
• 1608-1612 pětice synů Václava Berky
• 1612-1613 Jan Novohradský z Kolovrat
• 1613-1620 Eliška Kolovratová z Dubé
• 1620-1632 Zbyněk Novohradský
• 1632-1632 Anna Magdaléna z Lobkovic
• 1632-1665 Jindřich Julius Sasko Lauenburský
• 1665-1689 Julius František Sasko Lauenburský
• 1689-1741 Anna Marie Františka, vévodkyně z Toskány
• 1741-1753 Marie Anna Karolína z Toskány
• 1753-1770 Klement František, vévoda bavorský
• 1770-1777 Maxmilián Josef Bavorský
• 1777-1795 Karel Theodor
• 1795-1805 Maxmilián Josef, falckrabě rýnský
• 1805-1815 arcivévoda Ferdinand
• 1815-1818 František I., český král, v Rakousku jako Ferdinand II
• 1818-1832 Napoleonův syn Orlík, v Zákupech nebyl
• 1832-1875 Ferdinand I. - císař, u nás českým králem pod jménem Ferdinand V.
• 1875-1916 František Josef I., císař
• 1916-1918 Karel I., poslední císař, jako král český pod jménem Karel III., v Zákupech nebyl
• 1918 – dosud stát^[16]

Osobnosti kultury

• Meda Mládková

Společenské organizace

Zákupy se pyšní založením prvního plně organizovaného dobrovolného hasičského sboru v Českém království Ferdinandem Leitenbergerem roku 1850. V seznamu jsou jak ryze společenské organizace, spolky, tak i základní či městské organizace politických stran a v poslední době i občanská sdružení.

Zaniklé

První známé spolky zde působily od počátku 19. století, například Podpůrný spolek dělníků, Ostrostřelci, Lesní pokladna, Střelecký kroužek, Konzumní spolek, Spolek vojenských veteránů, Horský spolek, turneři. V době 1. republiky národnostní a politické rozpory daly vzniknout prvním odbočkám politických stran českým i německým. Během válečných let tu vládla NSDAP. Při skončení války všechny německé zanikly a s příchodem Čechů zde začaly vznikat organizace tělovýchovné, mládežnické, ryze zájmové a také místní organizace politických stran. Po roce 1948 se celá struktura podřídila Národní frontě. Z období do roku 1990 zde působilo hlavně několik ZO KSČ, TJ Zákupy, ČSM-SSM a jeho PO ČSM, PO SSM, Svazarm, ČSPB, PS VB, SČSP, ROH, Červený kříž, Český svaz žen a pak řada ryze zájmových sdružení, jako jsou myslivci, hasiči, včelaři. Vesměs obvyklé zkratky tehdejších organizací Národní fronty známé z celé ČSSR.

Současné

Politická uskupení

• MO KSČM, navazuje na několik původních ZO KSČ, z nichž první vznikly roku 1945)
• MO ODS, založená 2006
• MO ČSSD, volně navazuje na zde existující ČSSD z roku 1945, obnovená 2006

Sportovní

Zákupské sportovní hry

• TJ Zákupy (vznikl spojením TJ Sokol a ČAFK roku 1946)
  • Oddíl kopané (od roku 1946)
  • Oddíl horolezců a orientačního běhu
  • Oddíl stolního tenisu
  • Oddíl volejbalu (od roku 1960)
  • Odbor ASPV
  • řada dalších oddílů TJ vznikla a zase zanikla, např. hokejistů, gymnastů, atletů, zápasníci, jezdecký oddíl

• SK Netopýr, minioddíl orientačních běžců
• FC Kamenice, fotbalový oddíl připojené vesnice Kamenice
• Jezdecký klub Brenná (od roku 2009)

Ostatní

• Sbor dobrovolných hasičů SDH Zákupy (znovu založen 1945)
• DS Havlíček (od roku 1923 s přestávkami), divadelní spolek Havlíček zdejších ochotníků
• Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická od roku 1946
• ZO Českého svazu zahrádkářů
• MO Českého svazu rybářů
• ZO Českého svazu chovatelů drobného zvířectva
• Klub žen Zákupy (od roku 2003 místo ZO Českého svazu žen)
• Levicový klub žen Zákupy od roku 1996
• Zákupská iniciativa 2002, zaměřena na životní prostředí
• SRPŠ, občanské sdružení při základní škole
• Školská rada, občanské sdružení při škole

Radnice v Zákupech

Obecní volby po r. 1989

• V roce 1990 byly volby městského zastupitelstva, zvítězilo Občanské fórum, Patnáctičlenné zastupitelstvo si zvolilo pětičlennou radu, v jejímž čele byl starosta Zdeněk Patočka. Osm mandátů mělo OF, čtyři KSČM, tři místa zastupitelů obsadily ostatní kandidátky.
• O čtyři roky později byly roku 1994 druhé volby do zastupitelstva města, postaveny byly 4 kandidátky, v patnáctičlenném zastupitelstvu měla po volbách ODS 6 mandátů, KSČM 5, tři získal Levý blok a jeden KDU-ČSL. Starostou zvolen opět Z. Patočka za ODS.
• Roku 1998 byly třetí volby, zvítězily s pěti mandáty kandidátky SNK-Prosperita Zákup a SNK Zákupy, třetí KSČM 4 mandáty, poslední pak KDU-ČSL. Potřetí zvolen starostou Z.Patočka.
• Rok 2002 - čtvrté obecní volby, do nichž bylo postaveno pět kandidátek. Zvítězilo Zákupsko (4 mandáty), před KSČM, TVRZí a SOS (všechny po 3), poslední 2 mandáty získala KDU-ČSL. Starostou se stal Pavel Kučera za Zákupsko.

Po převratu na radnici

• Koncem roku 2004 došlo k odvolání starosty z funkce, načež v krátké době rezignovala na svou funkci řada zastupitelů a členů výborů a komisí. Uprázdněné role vedení radnice se ujala KSČM, starostkou se stala Miroslava Hudaková.
• Roku 2006 byly páté volby do obecních zastupitelstev. Po nich 5 mandátů získala KSČM, po třech Zákupy v Evropě a ODS, dva mandáty Zákupsko, po jednom Tvrz a KDU-ČSL. S velkým ziskem preferenčních hlasů byla M. Hudaková z KSČM potvrzena v funkci starostky města. Zákupy jsou nyní jedním z mála českých měst, kde radnici vede KSČM.

Současné městské orgány

Městské zastupitelstvo je patnáctičlenné, Rada města je pětičlenná. Zastupitelstvo zřídilo řadu výborů - kontrolní, finanční, oba jsou pětičlenné. Pro připojenou vesnici Kamenice je zřízen osadní výbor Kamenice, pro odloučené panelové sídliště Nové Zákupy od 1. května 2009 místní výbor Nové Zákupy.^[17]. Rada města ustavila pět komisí: přestupkovou, pro kulturu a cestovní ruch, pro mládež a tělovýchovu, sociální a zdravotní, sociálně právní ochrany dětí. Poslední dvě pak počátkem léta 2009 sloučila do jedné.

Pamětihodnosti

Zámecká zahrada

• Morový Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Svobody zbudovaný roku 1708^[2], roku 2007 zrenovován s vydatnou finanční pomocí z Německa. Obsahuje mj. 20 soch. Výška sloupu je 20 metrů.
• Státní zámek Zákupy z 16. století na místě tvrze z 14. stol. U zámku je velký zámecký park,
• Budova radnice z roku 1867 na náměstí Svobody, stále slouží svému účelu. Byla postavena na místě původní budovy se základním kamenem z roku 1417.^[5]. V horní části průčelí jsou sluneční hodiny, jsou zachovány (a upraveny) i sklepní prostory, zpřístupněné veřejnosti 1x ročně při městských slavnostech.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána

• Kostel sv. Fabiána a Šebestiána začal budovat v roce 1550 Zdislav Berka, po jeho smrti stavbu dokončil Zbyněk Berka v roce 1562 a nechal v něm zavěsit a vysvětit zvony. O tři let později, roku 1863, byl přestavěný v pseudogotickém slohu. V jeho kryptě (zčásti vypleněné Švédy roku 1621) je pohřbeno 23 příslušníků rodu Berků a velkovévodkyně Anna z Toskány († 1741) s manželem. U hlavního oltáře jsou mramorové náhrobky Zbyňka Berky (†6.3.1578), jeho manželky Veroniky z Lobkovic(† 30.12.1578) a mnoha jejich synů a dcer^[18]. U mariánského oltáře je kamenný reliéf Aliny Chvalkovské s českým nápisem z roku 1578. V noci pěkně nasvícený kostel má hlavní vchod odvrácený od ulice, orientovaný dozadu k městskému hřbitovu. Na střeše kostela je železný kříž s datem 1560. Nyní je ve správě Římsko-katolické farnosti, děkanství Česká Lípa (Českolipský vikariát), vedený jako pobočka Zákupy, jsou zde pravidelné nedělní a občas mimořádné bohoslužby, minimálně 2x ročně koncerty (o slavnostech a v období vánoc).
• Kaplička sv. Anny z roku 1680 u někdejšího morového pohřebiště na břehu Svitávky.
• Kaple sv. Josefa z roku 1698 pod Kamenickým vrchem, nyní v dezolátním stavu
• Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského z roku 1865 na náměstí Svobody, byla zde i dívčí škola, později měšťanka, klášter byl zrušen roku 1951, nyní je v přízemí pošta.
• Kapucínský klášter z roku 1679-1685, jehož součástí je kostel sv. Františka Serafinského, postaven jako dík za záchranu v turecké válce.^[5]. Byl zrušen roku 1950 a po desítkách let v užívání našimi a ruskými vojáky je v dezolátním stavu.^[19] Jedná se o jednoduchou, strohou, nijak architektonicky zajímavou stavbu. V jeho kryptě jsou pohřbeni řeholníci. Přístupová cesta byla lemována mnoha sochařskými díly, dnes již velice poničenými. Katalog klášterní knihovny z roku 1734 je dochován ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně pod signaturou RKP2-0715.844.

Flóra, fauna, půdní poměry

Svitávka v Zákupech

Městečko i připojené vesnice leží na ploše 32,27 km2 v lesnaté krajině v nadmořské výšce 265-440 metrů. Nejnižší bod je při odtoku Svitávky k Ploučnici pod Brennou (264 m.), nejvyšší těžbou snížený Kamenický vrch (zhruba 440 m.). Území je součástí pískovcové Zákupské pahorkatiny z období třetihor. Je na mnoha místech doplněna vyvřelými sopečnými horninami, zejména čediče a náplavami říčky Svitávky. Povodí říčky je místy bažinaté, na katastru města je několik menších rybníčků, zejména Velký zákupský (koupaliště), Malý zákupský (Štefanův), Bohatický rybník a ještě menší jezírka. Porost tvoří převážně jehličnany, na Kamenickém vrchu je buková habřina. Ze zvěře je zde velký počet srnců, divokých prasat, kun, jezevců, u vodních ploch je mnoho kachen.^[20]

Rekreace a turistika

Hotel Orlík je už prázdný

Restaurace, ubytování

Někdejší hotel Orlík a většina restaurací, střediska někdejší kultury a společenského života z období před rokem 1960 jsou již mimo provoz, mnohdy i zbourané (např. Modrá hvězda, Rychta), v období po roce 1989 zde jiná ubytovací restaurační zařízení vznikaly a zas v konkurenčním prostředí zanikaly. Ubytování nyní poskytují Restaurace a Penzion v Podzámčí, přes léto areál Koupaliště, pouze restauracemi s teplou kuchyní jsou Zámecká restaurace u Maxmiliána, pivnicemi bez podávání jídel jsou U Vlků, U Fídi a pivnice s názvem Kavárna-vinárna na náměstí. V připojených vesnicích funguje jen Restaurace u Sherifa v Kamenici.

Koupaliště

Městské koupaliště bylo vybudováno roku 1923 z jednoho z místních rybníků. Bylo postupně doplněno restaurací, stánky, toboganem, parkovištěm a několika chatkami. Občas je zde koupání omezeno kvůli sinicím či jinak nevyhovující vodě. Město areál využívá i pro pořádání městských slavností.

Naučná stezka

V roce 2005 byla při Zákupských slavnostech slavnostně otevřena první část několikakilometrové naučné stezky. Každým rokem při slavnostech jsou otevírány další její části. Začíná u školy, pokračuje k úpatí Kamenického vrchu, odkud se větví do dvou směrů. Hlavní zatím vytvořená část pokračuje podél Kamenického potoka a na počátku Kamenice odbočuje na vybudovaný okruh. Trvale upravovaná stezka je doplňována desítkami panelů, podávajících informace o zdejší fauně, flóře, historii lesnické školy i města a to v textech i fotografiích. Specifikem stezky je její doplnění velkou řadou drobných sakrálních památek, renovovaných křížků, kapliček, pomníčků a také znovu upravenými vodními prameny.

Turistické značené cesty

Pramen Tří svatých v údolí Kamenického potoka

U vlakového nádraží začíná cesta vyznačená zeleným pásovým značením KČT. Vede středem městečka na náměstí, kde jsou rozcestníky, kolem zámku a dál na SZ směrem ke Svojkovu poblíž Sloupu v Čechách. Tam se napojuje na červenou trasu od České Lípy. Je vyznačena na mapě Máchův kraj, edice KČT 15. Středem města a podél potoka Svitávky vede i průjezdná cyklostezka. Ve městě je řada velkoplošných turistických map, informačních cedulí u památných míst, v přízemí radnice je ve všední dny přístupné informační středisko.

Lezecká stěna

Při letních Zákupských slavnostech 2008 byla poprvé předvedena veřejnosti umělá lezecká stěna v budově někdejší klášterní školy na náměstí. Stěnu uvedl do pravidelného užívání na konci prosince 2008 Boulder klub (členové horolezeckého oddílu TJ Zákupy).

Zákupy z Kamenického kopce

Části města

• Božíkov - připojen roku 1964
• Brenná - připojena 1971
• Kamenice - připojeny 1980
• Lasvice - připojeny 1960
• Šidlov - připojeny 1945 k Lasvicím, s nimi 1960 k Zákupům
• Veselí - připojeno 1950 k Brenné, s ní 1971 k Zákupům
• Zákupy
  • Nové Zákupy , trvalá součást Zákup, z větší části panelové sídliště po ruské posádce

Literatura a periodika

• ŠIMEK, Jiří M.. Povídání o Zákupech. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 76.  
• SOVADINA, Miloslav. Sborník Bezděz 2000/9. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Výroba automobilů Gatter v Zákupech, s. 177-206. (česky) 
• Městský časopis Zákupský zpravodaj 1974-1977, 1991-dodnes
• Brožura Sbor dobrovolných hasičů, autor J.Horský, vydání 2005
• Publikace Zákupy, vydaná roku 1965 Sportovním a turistickým nakladatelstvím
• Z minulosti Děčínska a Českolipska IV., vydalo Severočeské nakladatelství v Ústí n.L roku 1985

Souřadnice

Reference

1. ↑ Graesse: Orbis latinus. Bd. III. N-Z, s. 245 Dostupné on-line
2. ↑ ^{2,0 2,1} Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 36.  
3. ↑ Českolipsko, praktický turistický průvodce. Ústí nad Labem : Magma a MěÚ Česká Lípa, 2000. Kapitola Zákupy, s. 32.  
4. ↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. [dále jen Šimek]. ISBN 80-239-4495-9.  
5. ↑ ^{5,0 5,1 5,2 5,3} RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Zákupy, s. 199.  
6. ↑ Šimek, str. 28.
7. ↑ Šimek, str. 29.
8. ↑ Šimek, str. 31.
9. ↑ Martin Aschenbrenner. Císař Ferdinand V. – Dobrotivý – tři výročí. Zákupský zpravodaj, duben 2010, roč. 24, s. 12.  
10. ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy III. Česká Lípa : Martin Aschenbrenner, 2006. ISBN 80-239-6369-4. S. 10.  
11. ↑ Šimek, str. 37.
12. ↑ Bernard Kirschner. Vzpomínky na vyhnání. i-noviny.cz [online]. 2005-07-19 [cit. 2008-12-27]. Dostupné online.  
13. ↑ Zákupští obnoví arboretum. Red. Radmila Pokorná. Českolipský deník [online]. 2010-01-16 [cit. 2010-01-17]. Dostupné online.  
14. ↑ Krize se dotýká i Zákupských. Red. kal. Českolipsky.denik.cz [online]. 2009-01-09 [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.  
15. ↑ Milan Bárta. Eduard Held muzeum. Red. kal. i-noviny.cz [online]. 2007-12-26 [cit. 2008-12-26]. Dostupné online.  
16. ↑ ^{16,0 16,1} Šimek, str. 9.
17. ↑ Usnesení zastupitelstva. Město Zákupy [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. html Dostupné online.  
18. ↑ AULOVÁ, Martina; ASCHENBRENNER, Martin. Bezděz 13/2004. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2004. ISBN 80-86319-07-5. Kapitola Ke genealogii zákupských Berků z Dubé, s. 277-281.  
19. ↑ Klášter se bez oprav odporoučí. Red. Tomáš Mařas. Českolipský deník [online]. 2010-06-04 [cit. 2010-06-04]. Dostupné online.  
20. ↑ Šimek, str. 6.

Externí odkazy

• Úřední web města
• TJ Zákupy
• Museum karnevalových výrobků
• Železniční stanice
• Firma IAC na webu Kompass
• Boulder klub
• Jezdecký klub