Operace Suvorov
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
|Střetnutí= Operace Suvorov | |Střetnutí= Operace Suvorov | ||
|konflikt= [[Velká vlastenecká válka]] | |konflikt= [[Velká vlastenecká válka]] | ||
| - | |image= [[ | + | |image= [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-686-0080-21, Russland, Halbkettenfahrzeug mit Nebelwerfer.jpg|300px]] |
| - | |komentář= | + | |komentář= Německá jednotka poblíž Smolenska (srpen 1943) |
| - | | trvání= [[7. srpen]] [[1943]] | + | | trvání= [[7. srpen]] [[1943]] – [[2. říjen]] [[1943]] |
| místo= [[Sovětský svaz]] | | místo= [[Sovětský svaz]] | ||
| výsledek= Vítězství [[Sovětský svaz|SSSR]] | | výsledek= Vítězství [[Sovětský svaz|SSSR]] | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| ztráty1= 450 000 mužů | | ztráty1= 450 000 mužů | ||
| ztráty2= 250 000 mužů | | ztráty2= 250 000 mužů | ||
| - | |}} | + | |}}'''Operace Suvorov''', nazvaná též jako '''Druhá bitva o Smolensk''' či '''Smolenská operace''' probíhala od 7. srpna do 2. října [[1943]]. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením [[Smolensk]]a a okolí od německé okupace. |
| - | + | ||
| - | '''Operace Suvorov''', nazvaná též jako '''Druhá bitva o Smolensk''' či '''Smolenská operace''' probíhala od 7. srpna do 2. října [[1943]]. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením [[Smolensk]]a a okolí od německé okupace. | + | |
==Situace před bitvou== | ==Situace před bitvou== | ||
| Řádka 39: | Řádka 37: | ||
==Související články== | ==Související články== | ||
| - | + | {{Commonscat|Battle of Smolensk (1943)}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}} | |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Operace druhé světové války]] | [[Kategorie:Operace druhé světové války]] | ||
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] | [[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] | ||
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]] | [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]] | ||
Aktuální verze z 25. 10. 2016, 14:45
| Operace Suvorov | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Velká vlastenecká válka | |||||||||||||||
 Německá jednotka poblíž Smolenska (srpen 1943) | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| SSSR | Německo | ||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Andrej Ivanovič Jeremenko Vasilij Sokolovskij | Günther von Kluge | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 1 253 000 mužů, 1 430 tanků a samohybných děl, 20 640 děl, 1 100 letadel | 850 000 mužů, 500 tanků a samohybných děl, 8 800 děl, 700 letadel | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 450 000 mužů | 250 000 mužů | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Obsah |
Situace před bitvou
Po skončení bitvy u Kurska ztratilo německé velení poslední šanci udržet na východní frontě rovnováhu sil. Sovětská vojska vytlačila Wehrmacht z ruských oblastí SSSR, Rudá armáda osvobodila Orel a Belgorod a 23. srpna 1943 byl osvobozen ukrajinský Charkov. Počátkem srpna 1943 Adolf Hitler přikázal budovat tzv. Ostwall, obrannou linii Panther-Wotan, sahající od Finského zálivu až k Azovskému moři. Jedním z center obrany se mělo stát město Smolensk, které bylo klíčovým dopravním uzlem a jehož zhroucení by znamenalo vážnou trhlinu v německé koncepci obrany. Nejdůležitější oporou této linie byla třetí největší evropská řeka Dněpr, která měla dle Hitlera zadržet postup Rudé armády. Tato obranná linie se stala cílem sovětského letního a podzimního tažení a její dobytí se nazývá jako Bitva o Dněpr. Smolenská bitva bývá někdy uváděna jako součást této gigantické operace.
Němci si byli vědomi významu Smolenska a proto se na sovětský útok náležitě připravili. V velkém pásmu do hlouby až 130 km mylo vybudováno několik mohutných obranných linií, které sestávaly jak z lehkých opevnění, tak z betonových pevnůstek, protitankových i protipěchotních zátarasů, minových polí, vodních příkopů a daších obranných zařízení. Němci měli výhodu lepších komunikací než Sověti a po kolejích mohli přepravovat jak zásoby z okupované Evropy, tak měli umožněnu přepravu vojsk z jiných částí fronty.
Sovětské útoky
První sovětský útok na německá postavení začal 7. srpna v časných ranních hodinách mohutnou dělostřeleckou přípravou. V 6.30 hodin zahájily jednotky Rudé armády postup na Rosavl a Smolensk. Útočící vojska však narazila na dobře zkonsolidovanou obranu a postup se zastavil. Německá vojska začala podnikat protiútoky podporované tanky. Aby došlo k znemožnění přesunu německých vojsk v týlu, sovětští partyzáni zahájili koordinované sabotážní akce proti železnici. Přes všechnu snahu Rudé armády však k rychlé porážce Němců nedošlo. Poziční boje se střídajícími se útoky a protiútoky trvaly nadále.
Na konci měsíce srpna došlo k zahájení bitvy o Dněpr. I na smolenském úseku se dala Rudá armáda znovu do pohybu. Její nový útok začal 28. srpna 90 minutovou těžkou dělostřeleckou palbou a leteckými útoky. Poté zaútočila sovětská vojska, která uskutečnila průlom do hloubky až 25 kilometrů. Následující den došlo k dalším útokům sovětských tankových sborů, které dosáhly okolí města Jelňa. 30. srpna se sovětská vojska pokusila Jelňu obklíčit a Němci byli nuceni město vyklidit. 3. září dosáhla Rudá armáda na tomto úseku východní břehu Dněpru. Dobře se začala vyvíjet i situace u Brjanska a i zde se podařilo sovětským vojskům vytlačit německé síly.
Závěrečná fáze operace
Počátkem září byla útočící sovětská vojska doplněna zálohami a připravena na další pokračování útoku. 7. září došlo k další dělostřelecké přípravě, po níž následoval útok sovětských vojsk. Po čtyřech dnech bitvy obsadila Rudá armáda město Duchovščina, které bylo klíčem ke Smolensku. 19. září byla prolomena fronta na 40 kilometrovém úseku a 25. září byl konečně osvobozen Smolensk. Fronta se zastavila 2. října na čáře Vitebsk - Orša - Mohylev.
Smolenská operace byla rozhodným sovětským vítězstvím avšak za cenu velkých ztrát. Jestliže Němci měli 200 - 250 tisíc mrtvých a raněných, ztráty Rudé armády činily 450 tisíc mrtvých a raněných. Sověti postoupili o 200-250 kilometrů na západ a zajistili si důležité strategické město, které bylo přístupem k Moskvě. Osvobodili území, které bylo dlouho pod německou okupací a kde byly páchány jednotkami Waffen SS, Einsatzgruppen i Wehrmachtu válečné zločiny. V oblasti byl zničen téměř veškerý průmysl a velká část zemědělství. Ve Smolenské oblasti bylo zničeno téměř 80 % domů ve městech a 50 % na venkově, vážně byla poničena i infrastruktura.
Související články
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |