Katastrální území

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 22. 5. 2019, 08:59

Katastrální území Prahy

Katastrální území (k. ú.) je v České republice podle § 27 písm. h) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i na Slovensku. Existují také katastrální území nesouvislá, např. vesnice Kaliště spadá do katastru České Budějovice 4-venkov, ale územně se zbytkem tohoto katastrálního území nijak nesousedí.

V rámci k. ú. jsou číslovány parcely v jedné nebo dvou souvislých číselných řadách a budovy v souvislé řadě čísel popisných a čísel evidenčních. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvu obce, osady nebo městské části. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné katastrální úřady po projednání s obcemi nebo na jejich návrh.

Termín územně technická jednotka (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.

Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.

Vznik a vývoj

Na území dnešního Česka vznikly jednotky územního katastru v roce 1789 při zavedení Josefínského katastru. Před 1. lednem 1928 se tyto jednotky označovaly jako katastrální obec (dodnes je tomu tak v Rakousku) a vztahovala se k nejmenší správní jednotce, obci. Obec v dnešním slova smyslu se naopak označovala jako místní obec (německy Ortsgemeinde). Postupně se správní členění od katastrálního čím dál více rozrůzňovalo, protože u katastrálního členění byla upřednostněna stabilita a u správního členění přizpůsobení vývoji území. Termín katastrální obec byl proto v Československu od 1. ledna 1928 zákonem č. 177/1927 „o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon)“ ze dne 16. prosince 1927 nahrazen pojmem katastrální území. V Rakousku se rozlišuje katastrální obec (ekvivalent termínu katastrální území) a politická obec (obec v našem slova smyslu).

Katastrální území mohou být v některých případech i zaniklá sídla, např. bývalá obec Kapličky v okrese Český Krumlov či Mušov v okrese Břeclav, někdy však po zániku obcí docházelo ke slučování katastrálních území do větších celků.

Každé katastrální území v Česku nebo na Slovensku je součástí jedné obce nebo vojenského újezdu. Obec nebo vojenský újezd podle zákona smí být tvořeny jedním nebo více celými katastrálními územími. Pokud je k správnímu území obce připojena (delimitována) část zástavby z území sousední obce, která netvoří celé k. ú., musí být současně provedena i změna hranic katastrálních území.

V roce 2000 zbývaly ještě tři nedořešené rozdíly mezi k. ú. a ÚTJ, pocházející z roku 1990: V okrese České Budějovice obec a ÚTJ Strýčice byly evidovány v k. ú. obce Radošovice. Další dva případy se týkaly okresu Písek: ÚTJ Obora u Radobytec v obci Cerhonice byla vedena jako součást obce Mirotice, ÚTJ Třešně v obci Záhoří byla vedena jakou součást obce Dolní Novosedly.

I většina samosprávných městských částí statutárních měst je tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. V řadě případů je zde však třeba i několik katastrálních území rozděleno mezi více městských částí. V takových případech se katastrální území rozděluje podle příslušného počtu ÚTJ. V Praze se správní členění od katastrálního začalo rozrůzňovat v roce 1947 a zejména v centrální části Prahy se zásadně rozešly v roce 1949 a znovu v roce 1960. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti ÚTJ, k. ú. Nusle se skládá z ÚTJ Nusle 2 a Nusle 4 atd. Ve statutárních městech a hlavním městě Praze je proto celkem o 50 ÚTJ více než k. ú. (navíc je 30 ÚTJ v Praze, 2 v Plzni, 6 v Ústí nad Labem, 3 v Pardubicích, 16 v Brně, 2 v Havířově, 2 v Opavě, 4 v Ostravě).

V České republice je 5 vojenských újezdů. Vojenský újezd Doupov je rozdělen na pět katastrálních území, ale na 70 územně technických jednotek podle bývalého katastru nemovitostí.

Označení katastrálního území v terénu

Silniční cedule na katastrální hranici města Adamova a obce Bílovice nad Svitavou

Hraniční kámen označující v terénu hranici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Útěchovem

V terénu se hranice a názvy katastrálních území veřejně srozumitelným způsobem obvykle neoznačují. Existují však výjimky (viz fotografie).

Jméno katastrálního území je v některých obcích tradičně uváděno na tabulce s číslem popisným nebo na tabulce s názvem ulice. Obecně závazné právní předpisy (dříve vyhláška 97/1961 Sb., nyní 326/2000 Sb.) to nepožadují, zásady pro provedení tabulek však stanovují obce, a to jednotně pro celé své území.

Zobrazení v mapách

Hranice katastrálních území jsou zobrazovány jako jedna z vrstev ve státních mapových dílech velkých a středních měřítek a jsou užívány jako základní podkladová vrstva pro geografické informační systémy.

Hranice katastrálních území bývají zakresleny i v některých mapách či plánech pro veřejnost. V tištěných plánech Prahy vzhledem ke čtyřem souběžným způsobům členění města kvůli přehlednosti zakreslovány nejsou, ale jsou jednou z vrstev elektronických map Prahy, dostupných na webu města a některých městských částí. Rovněž v územním plánu města Brna [1] jsou tyto hranice zakreslené.

Související články

• Plužina – předchůdce katastru
• Intravilán, Extravilán
• Část obce, městská část, městský obvod
• Základní sídelní jednotka (urbanistický obvod, sídelní lokalita)
• Části Prahy
• Označování domů
• Označování ulic
• Osadní výbor

Termíny označující katastrální území v jiných státech

• Austrálie: Cadastral parish
• Chorvatsko: Katastralska općina
• Německo: Gemarkung
• Nizozemsko: Kadastrale gemeente
• Polsko: Gmina katastralna
• Rakousko: Katastralgemeinde
• Slovensko: Katastrálne územie
• Slovinsko: Katastralna občina

Externí odkazy

• Zákon č. 177/1927 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon)
• http://www.cuzk.cz/ – Český úřad zeměměřický a katastrální
• http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ – Hledání v katastru nemovitostí ČR
• http://www.geodesy.gov.sk/ – Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky
• http://www.katasterportal.sk/ – Katastrálny portál SR
• Katastrální území a územně technické jednotky (časopis Zeměměřič, 6+7/2000)
• Části obce a katastrální území v KN (časopis Zeměměřič, 3/2005)
• Vyhledávání katastrálních území, číselník Českého statistického úřadu