Náměšť na Hané
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „Jaroslav Hutka“ textem „Jaroslav Hutka“) |
(++) |
||
Řádka 21: | Řádka 21: | ||
| email = obec@namestnahane.cz | | email = obec@namestnahane.cz | ||
| starosta = Mgr. Marta Husičková | | starosta = Mgr. Marta Husičková | ||
- | | foto = | + | | foto = |
| popisek.foto = zámek Náměšť na Hané | | popisek.foto = zámek Náměšť na Hané | ||
| znak = Image:Namest na Hane CZ CoA.gif | | znak = Image:Namest na Hane CZ CoA.gif | ||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ071 | | NUTS3 = CZ071 | ||
| nad.výš = 247 | | nad.výš = 247 | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Náměšť na Hané, zámek, park.jpg|thumb|240px|Zámek Náměšť na Hané]] |
- | '''Náměšť na Hané''' je [[městys]] ležící v oblasti [[Haná|Hané]] asi 15 km západně od [[Olomouc]]e. | + | [[Soubor:Kaple Nejsvětější Trojice (Náměšť na Hané).jpeg|thumb|240px|Kaple Nejsvětější Trojice]] |
+ | '''Náměšť na Hané''' je [[městys]] ležící v oblasti [[Haná|Hané]] asi 15 km západně od [[Olomouc]]e. | ||
+ | * Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''2 053''' obyvatel. | ||
+ | |||
== Historie == | == Historie == | ||
- | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy se uvádí na známé listině biskupa | + | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy se uvádí na známé listině biskupa Jindřicha Zdíka. Obec byla až do 16. století převážně biskupským zbožím, ale její část se dostala do světských rukou. Po Náměšti se psal roku 1276 Všebor, syn Idíka ze Švábenic, který zde založil hrad. Ten roku 1371 získal Půta z Holštejna a Zdounek a na počátku 15. století vladykové z Obory. Hrad zanikl v česko-uherských válkách a nahradila ho tvrz na místě dnešního Dolního zámku. |
Ve dnech 10.–12. srpna [[1973]] se měl ve zdejším [[amfiteátr]]u konat [[I. Hanácký Folk & Country Festival]]. Přestože již bylo prodáno či rezervováno přes 20 000 vstupenek, festival byl tři týdny před konáním v rámci postupující [[normalizace]] zakázán a několik tisíc dorazivších diváků bylo rozháněno [[Sbor národní bezpečnosti|Sborem národní bezpečnosti]] a bylo jim bráněno v příjezdu a příchodu. Na památku této události písničkář Jaroslav Hutka písničku ''[[Krásný je vzduch]]'', kterou složil jako hymnu festivalu, dále uváděl, šířil a publikoval pod názvem ''Náměšť''.<ref>[http://www.hutka.cz/new/html/minulost.html Jaroslav Hutka: Minulost mává nám, text k nahrávce]</ref> <ref>Tomáš Mazal: [http://www.hutka.cz/new/html/pisnickar8.html Písničkář (o Jaroslavu Hutkovi)], 1981–1983</ref> | Ve dnech 10.–12. srpna [[1973]] se měl ve zdejším [[amfiteátr]]u konat [[I. Hanácký Folk & Country Festival]]. Přestože již bylo prodáno či rezervováno přes 20 000 vstupenek, festival byl tři týdny před konáním v rámci postupující [[normalizace]] zakázán a několik tisíc dorazivších diváků bylo rozháněno [[Sbor národní bezpečnosti|Sborem národní bezpečnosti]] a bylo jim bráněno v příjezdu a příchodu. Na památku této události písničkář Jaroslav Hutka písničku ''[[Krásný je vzduch]]'', kterou složil jako hymnu festivalu, dále uváděl, šířil a publikoval pod názvem ''Náměšť''.<ref>[http://www.hutka.cz/new/html/minulost.html Jaroslav Hutka: Minulost mává nám, text k nahrávce]</ref> <ref>Tomáš Mazal: [http://www.hutka.cz/new/html/pisnickar8.html Písničkář (o Jaroslavu Hutkovi)], 1981–1983</ref> | ||
Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref> | Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref> | ||
Řádka 39: | Řádka 42: | ||
V roce 1726 koupil náměšťské panství Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu (1669-1743). [[Harrachové]] patřili ve své době k nejvýznamnějším rodům v říši a často působili ve vysokých diplomatických a vojenských funkcích [[Habsburkové|Habsburků]]. Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach dokonce v roce 1697 obdržel [[Řád zlatého rouna]] a o rok později hodnost císařského tajného rady. Ještě za svého života, v dubnu 1740, postoupil Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach náměšťské panství jednomu ze svých 15 dětí, a to Ferdinandu Bonaventurovi hraběti Harrachovi. | V roce 1726 koupil náměšťské panství Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu (1669-1743). [[Harrachové]] patřili ve své době k nejvýznamnějším rodům v říši a často působili ve vysokých diplomatických a vojenských funkcích [[Habsburkové|Habsburků]]. Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach dokonce v roce 1697 obdržel [[Řád zlatého rouna]] a o rok později hodnost císařského tajného rady. Ještě za svého života, v dubnu 1740, postoupil Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach náměšťské panství jednomu ze svých 15 dětí, a to Ferdinandu Bonaventurovi hraběti Harrachovi. | ||
Také Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach (1708-1778) absolvoval politickou kariéru. Mimo jiné byl, stejně jako jeho otec, císařským tajným radou a rytířem Zlatého rouna. Jeho tehdejším sídlem byl tzv. Dolní zámek. Ten už však nevyhovoval dobovým nárokům na bydlení. A proto se hrabě rozhodl, že si nechá postavit nové sídlo. Po skončení sedmileté války (přesně [[1. březen|1. března]] 1766) začal tedy Ferdinand Bonaventura se stavbou nového zámku. Zámek nechal postavit tzv. na zeleném drnu a jako místo stavby vybral území na kopci nad městečkem, poblíž zříceniny středověkého hradu. Toto nové letní sídlo je postaveno v raně klasicistním slohu se zřetelnou inspirací francouzskými vzory. Současně vznikl také kruhový park kolem zámku. Kolem parku vede cesta, ze které se rozbíhají do čtyř světových stran lipové aleje. Pro nový zámek se vžilo označení '''Horní zámek''' a starý zámek se nazývá '''Dolní zámek'''. | Také Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach (1708-1778) absolvoval politickou kariéru. Mimo jiné byl, stejně jako jeho otec, císařským tajným radou a rytířem Zlatého rouna. Jeho tehdejším sídlem byl tzv. Dolní zámek. Ten už však nevyhovoval dobovým nárokům na bydlení. A proto se hrabě rozhodl, že si nechá postavit nové sídlo. Po skončení sedmileté války (přesně [[1. březen|1. března]] 1766) začal tedy Ferdinand Bonaventura se stavbou nového zámku. Zámek nechal postavit tzv. na zeleném drnu a jako místo stavby vybral území na kopci nad městečkem, poblíž zříceniny středověkého hradu. Toto nové letní sídlo je postaveno v raně klasicistním slohu se zřetelnou inspirací francouzskými vzory. Současně vznikl také kruhový park kolem zámku. Kolem parku vede cesta, ze které se rozbíhají do čtyř světových stran lipové aleje. Pro nový zámek se vžilo označení '''Horní zámek''' a starý zámek se nazývá '''Dolní zámek'''. | ||
+ | |||
V roce 1778, po smrti hraběte z Harrachu, zdědila Náměšť jeho jediná žijící dcera Marie Růžena (Róza) hraběnka Harrachová (1758–1814), od roku 1777 provdaná za Josefa hraběte Kinského. Tím zámek přešel do vlastnictví rodu Kinských. [[Kinští]] (popis znaku: tří stříbrné vlčí zuby na červeném štítě a nad nimi knížecí koruna) byli stejně jako Harrachové jednou z nejpřednějších rodin v říši. Josef hrabě Kinský (1751-1798) se dokonce po smrti svého otce stal v roce 1792 knížetem a hlavou celé rozvětvené rodiny. Nikdy předtím, ale ani potom již Náměšť jako svou vrchnost neměla člověka s knížecím titulem, neboť jeho nástupce v Náměšti, druhorozený syn František Josef Kinský, byl jen hrabětem. Knížecí linie rodu totiž šla dál po prvorozeném synovi – Ferdinandovi Kinském. | V roce 1778, po smrti hraběte z Harrachu, zdědila Náměšť jeho jediná žijící dcera Marie Růžena (Róza) hraběnka Harrachová (1758–1814), od roku 1777 provdaná za Josefa hraběte Kinského. Tím zámek přešel do vlastnictví rodu Kinských. [[Kinští]] (popis znaku: tří stříbrné vlčí zuby na červeném štítě a nad nimi knížecí koruna) byli stejně jako Harrachové jednou z nejpřednějších rodin v říši. Josef hrabě Kinský (1751-1798) se dokonce po smrti svého otce stal v roce 1792 knížetem a hlavou celé rozvětvené rodiny. Nikdy předtím, ale ani potom již Náměšť jako svou vrchnost neměla člověka s knížecím titulem, neboť jeho nástupce v Náměšti, druhorozený syn František Josef Kinský, byl jen hrabětem. Knížecí linie rodu totiž šla dál po prvorozeném synovi – Ferdinandovi Kinském. | ||
- | + | ||
Po smrti Marie Růženy kněžny Kinské zdědil polovinu panství František Josef hrabě Kinský (1784–1823) a druhou polovinu vykoupil od ostatních tří dědiců. František Josef hrabě Kinský zemřel v mladém věku v [[Uhersko|Uhrách]]. Jeho manželka Terezie hraběnka Kinská (1789–1874), rozená hraběnka z Vrbna, se musela postarat o pět potomků. Náměšťské panství zdědil po otci nezletilý Dominik hrabě Kinský (1810–1875), za něj však řídila chod panství jeho matka Terezie hraběnka Kinská. Tato mezi lidmi oblíbená hraběnka nechala v roce 1834 opravit zámeckou kapli. Dominik hrabě Kinský se stal svým netypickým chováním znám po celém okolí do té míry, že vešel do lidového vyprávění. Stal se podivínem údajně z důvodu nešťastné lásky k dceři krakovského sládka, s níž se nemohl oženit. A proto neustále bloudil po lesích a hledal klid pro svou bolavou duši. Při svých toulkách se seznámil s jiným pozoruhodným člověkem – malířem [[Josef Mánes|Josefem Mánesem]], který byl častým hostem hrabat Silva-Tarouca z [[Čechy pod Kosířem|Čech pod Kosířem]]. Hrabata Kinští k Náměšti přilnuli, o čemž svědčí skutečnost, že si v roce 1871 nechali vystavět na místním hřbitově rodinnou hrobku. Dnes v ní odpočívá sedm členů hraběcí rodiny, včetně známého Dominika Kinského. | Po smrti Marie Růženy kněžny Kinské zdědil polovinu panství František Josef hrabě Kinský (1784–1823) a druhou polovinu vykoupil od ostatních tří dědiců. František Josef hrabě Kinský zemřel v mladém věku v [[Uhersko|Uhrách]]. Jeho manželka Terezie hraběnka Kinská (1789–1874), rozená hraběnka z Vrbna, se musela postarat o pět potomků. Náměšťské panství zdědil po otci nezletilý Dominik hrabě Kinský (1810–1875), za něj však řídila chod panství jeho matka Terezie hraběnka Kinská. Tato mezi lidmi oblíbená hraběnka nechala v roce 1834 opravit zámeckou kapli. Dominik hrabě Kinský se stal svým netypickým chováním znám po celém okolí do té míry, že vešel do lidového vyprávění. Stal se podivínem údajně z důvodu nešťastné lásky k dceři krakovského sládka, s níž se nemohl oženit. A proto neustále bloudil po lesích a hledal klid pro svou bolavou duši. Při svých toulkách se seznámil s jiným pozoruhodným člověkem – malířem [[Josef Mánes|Josefem Mánesem]], který byl častým hostem hrabat Silva-Tarouca z [[Čechy pod Kosířem|Čech pod Kosířem]]. Hrabata Kinští k Náměšti přilnuli, o čemž svědčí skutečnost, že si v roce 1871 nechali vystavět na místním hřbitově rodinnou hrobku. Dnes v ní odpočívá sedm členů hraběcí rodiny, včetně známého Dominika Kinského. | ||
+ | |||
Posledním šlechtickým majitelem náměšťského [[velkostatek|velkostatku]] byl Evžen II. hrabě Kinský. Ten v roce [[1916]] prodal velkostatek velkoobchodníkovi se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun. Hrabě Evžen II. zemřel bezdětný roku [[1939]] ve [[Vídeň|Vídni]] a ním vymřela i náměšťská větev hrabat Kinských. | Posledním šlechtickým majitelem náměšťského [[velkostatek|velkostatku]] byl Evžen II. hrabě Kinský. Ten v roce [[1916]] prodal velkostatek velkoobchodníkovi se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun. Hrabě Evžen II. zemřel bezdětný roku [[1939]] ve [[Vídeň|Vídni]] a ním vymřela i náměšťská větev hrabat Kinských. | ||
František Ottahal (1863–[[1943]]), který měl výsadní zastoupení u [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] pro prodej zboží na celé Moravě, se snažil koupí velkostatku a Horního zámku ukázat svůj majetkový vzestup. Manželé Ottahalovi si zámek nechali zmodernizovat – byla zde zavedena elektřina a voda a také instalováno [[ústřední vytápění]]. Z této doby pochází také úprava zámeckého parku – park byl obehnán zídkou, byla postavena kolonáda, jezírko a bazén. V roce 1943 František Ottahal zemřel a jeho rozsáhlý majetek byl rozdělen mezi jeho ženu a děti. Zámek a k němu náležející velkostatek vlastnila z 1/2 manželka Anna, 1/4 syn Otto a 1/4 dcera Helena. 17. června [[1945]] byl majetek rodině podle tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zkonfiskován a Ottahalovi byli prohlášeni za Němce. Byla to jedna z prvních konfiskací v Československu. | František Ottahal (1863–[[1943]]), který měl výsadní zastoupení u [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] pro prodej zboží na celé Moravě, se snažil koupí velkostatku a Horního zámku ukázat svůj majetkový vzestup. Manželé Ottahalovi si zámek nechali zmodernizovat – byla zde zavedena elektřina a voda a také instalováno [[ústřední vytápění]]. Z této doby pochází také úprava zámeckého parku – park byl obehnán zídkou, byla postavena kolonáda, jezírko a bazén. V roce 1943 František Ottahal zemřel a jeho rozsáhlý majetek byl rozdělen mezi jeho ženu a děti. Zámek a k němu náležející velkostatek vlastnila z 1/2 manželka Anna, 1/4 syn Otto a 1/4 dcera Helena. 17. června [[1945]] byl majetek rodině podle tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zkonfiskován a Ottahalovi byli prohlášeni za Němce. Byla to jedna z prvních konfiskací v Československu. | ||
- | Do konce roku [[1999]] zámek spravovalo [[Vlastivědné muzeum v Olomouci]], od 1. ledna [[2000]] do 30. června 2000 se o zámek starala SSHZZSM (Správa státních hradů, zámků a zahrad Severní Moravy). Od 1. července 2000 je zámek majetkem městyse Náměšť na Hané. | + | |
+ | Do konce roku [[1999]] zámek spravovalo [[Vlastivědné muzeum v Olomouci]], od 1. ledna [[2000]] do 30. června 2000 se o zámek starala SSHZZSM (Správa státních hradů, zámků a zahrad Severní Moravy). | ||
+ | |||
+ | Od 1. července 2000 je zámek majetkem městyse Náměšť na Hané. | ||
+ | {{RIGHTTOC}} | ||
== Zajímavosti == | == Zajímavosti == | ||
* [[zámek Náměšť na Hané]] | * [[zámek Náměšť na Hané]] | ||
* [[Přírodní park Velký Kosíř]] | * [[Přírodní park Velký Kosíř]] | ||
* [[Přírodní park Terezské údolí]] | * [[Přírodní park Terezské údolí]] | ||
+ | |||
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
- | * | + | * {{flagicon|Slovensko}} [[Levice]], [[Slovensko]] |
- | * | + | * {{flagicon|Polsko}} [[Szczytna]], [[Polsko]] |
Tzv. přeshraniční spolupráce: | Tzv. přeshraniční spolupráce: | ||
- | * | + | * {{flagicon|Česko}} [[Boskovice]], [[Česká republika]] |
- | * | + | * {{flagicon|Česko}} [[Konice]], [[Česká republika]] |
- | * | + | * {{flagicon|Česko}} [[Moravská Třebová]], [[Česká republika]] |
- | * | + | * {{flagicon|Česko}} Náměšť na Hané, [[Česká republika]] |
- | * | + | * {{flagicon|Česko}} [[Nové Město na Moravě]], [[Česká republika]] |
- | * | + | * {{flagicon|Česko}} [[Svitavy]], [[Česká republika]] |
+ | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
Řádka 65: | Řádka 76: | ||
* [http://www.namest-na-hane.unas.cz/ Stránky s fotografiemi a historií městečka] | * [http://www.namest-na-hane.unas.cz/ Stránky s fotografiemi a historií městečka] | ||
- | {{ | + | |
- | {{ | + | {{Flickr|Náměšť+na+Hané}}{{Commonscat|Náměšť na Hané}}{{Okres Olomouc}}{{Článek z Wikipedie}} |
+ | [[Kategorie:Náměšť na Hané| ]] | ||
[[Kategorie:Haná]] | [[Kategorie:Haná]] | ||
[[Kategorie:Městyse na Moravě]] | [[Kategorie:Městyse na Moravě]] | ||
[[Kategorie:Okres Olomouc]] | [[Kategorie:Okres Olomouc]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Olomouc]] | [[Kategorie:Obce v okrese Olomouc]] |
Aktuální verze z 16. 7. 2019, 13:20
Náměšť na Hané je městys ležící v oblasti Hané asi 15 km západně od Olomouce.
- Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 2 053 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy se uvádí na známé listině biskupa Jindřicha Zdíka. Obec byla až do 16. století převážně biskupským zbožím, ale její část se dostala do světských rukou. Po Náměšti se psal roku 1276 Všebor, syn Idíka ze Švábenic, který zde založil hrad. Ten roku 1371 získal Půta z Holštejna a Zdounek a na počátku 15. století vladykové z Obory. Hrad zanikl v česko-uherských válkách a nahradila ho tvrz na místě dnešního Dolního zámku. Ve dnech 10.–12. srpna 1973 se měl ve zdejším amfiteátru konat I. Hanácký Folk & Country Festival. Přestože již bylo prodáno či rezervováno přes 20 000 vstupenek, festival byl tři týdny před konáním v rámci postupující normalizace zakázán a několik tisíc dorazivších diváků bylo rozháněno Sborem národní bezpečnosti a bylo jim bráněno v příjezdu a příchodu. Na památku této události písničkář Jaroslav Hutka písničku Krásný je vzduch, kterou složil jako hymnu festivalu, dále uváděl, šířil a publikoval pod názvem Náměšť.[1] [2] Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[3]
Historie zámku
V roce 1726 koupil náměšťské panství Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu (1669-1743). Harrachové patřili ve své době k nejvýznamnějším rodům v říši a často působili ve vysokých diplomatických a vojenských funkcích Habsburků. Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach dokonce v roce 1697 obdržel Řád zlatého rouna a o rok později hodnost císařského tajného rady. Ještě za svého života, v dubnu 1740, postoupil Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach náměšťské panství jednomu ze svých 15 dětí, a to Ferdinandu Bonaventurovi hraběti Harrachovi. Také Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach (1708-1778) absolvoval politickou kariéru. Mimo jiné byl, stejně jako jeho otec, císařským tajným radou a rytířem Zlatého rouna. Jeho tehdejším sídlem byl tzv. Dolní zámek. Ten už však nevyhovoval dobovým nárokům na bydlení. A proto se hrabě rozhodl, že si nechá postavit nové sídlo. Po skončení sedmileté války (přesně 1. března 1766) začal tedy Ferdinand Bonaventura se stavbou nového zámku. Zámek nechal postavit tzv. na zeleném drnu a jako místo stavby vybral území na kopci nad městečkem, poblíž zříceniny středověkého hradu. Toto nové letní sídlo je postaveno v raně klasicistním slohu se zřetelnou inspirací francouzskými vzory. Současně vznikl také kruhový park kolem zámku. Kolem parku vede cesta, ze které se rozbíhají do čtyř světových stran lipové aleje. Pro nový zámek se vžilo označení Horní zámek a starý zámek se nazývá Dolní zámek.
V roce 1778, po smrti hraběte z Harrachu, zdědila Náměšť jeho jediná žijící dcera Marie Růžena (Róza) hraběnka Harrachová (1758–1814), od roku 1777 provdaná za Josefa hraběte Kinského. Tím zámek přešel do vlastnictví rodu Kinských. Kinští (popis znaku: tří stříbrné vlčí zuby na červeném štítě a nad nimi knížecí koruna) byli stejně jako Harrachové jednou z nejpřednějších rodin v říši. Josef hrabě Kinský (1751-1798) se dokonce po smrti svého otce stal v roce 1792 knížetem a hlavou celé rozvětvené rodiny. Nikdy předtím, ale ani potom již Náměšť jako svou vrchnost neměla člověka s knížecím titulem, neboť jeho nástupce v Náměšti, druhorozený syn František Josef Kinský, byl jen hrabětem. Knížecí linie rodu totiž šla dál po prvorozeném synovi – Ferdinandovi Kinském.
Po smrti Marie Růženy kněžny Kinské zdědil polovinu panství František Josef hrabě Kinský (1784–1823) a druhou polovinu vykoupil od ostatních tří dědiců. František Josef hrabě Kinský zemřel v mladém věku v Uhrách. Jeho manželka Terezie hraběnka Kinská (1789–1874), rozená hraběnka z Vrbna, se musela postarat o pět potomků. Náměšťské panství zdědil po otci nezletilý Dominik hrabě Kinský (1810–1875), za něj však řídila chod panství jeho matka Terezie hraběnka Kinská. Tato mezi lidmi oblíbená hraběnka nechala v roce 1834 opravit zámeckou kapli. Dominik hrabě Kinský se stal svým netypickým chováním znám po celém okolí do té míry, že vešel do lidového vyprávění. Stal se podivínem údajně z důvodu nešťastné lásky k dceři krakovského sládka, s níž se nemohl oženit. A proto neustále bloudil po lesích a hledal klid pro svou bolavou duši. Při svých toulkách se seznámil s jiným pozoruhodným člověkem – malířem Josefem Mánesem, který byl častým hostem hrabat Silva-Tarouca z Čech pod Kosířem. Hrabata Kinští k Náměšti přilnuli, o čemž svědčí skutečnost, že si v roce 1871 nechali vystavět na místním hřbitově rodinnou hrobku. Dnes v ní odpočívá sedm členů hraběcí rodiny, včetně známého Dominika Kinského.
Posledním šlechtickým majitelem náměšťského velkostatku byl Evžen II. hrabě Kinský. Ten v roce 1916 prodal velkostatek velkoobchodníkovi se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun. Hrabě Evžen II. zemřel bezdětný roku 1939 ve Vídni a ním vymřela i náměšťská větev hrabat Kinských. František Ottahal (1863–1943), který měl výsadní zastoupení u Vítkovických železáren pro prodej zboží na celé Moravě, se snažil koupí velkostatku a Horního zámku ukázat svůj majetkový vzestup. Manželé Ottahalovi si zámek nechali zmodernizovat – byla zde zavedena elektřina a voda a také instalováno ústřední vytápění. Z této doby pochází také úprava zámeckého parku – park byl obehnán zídkou, byla postavena kolonáda, jezírko a bazén. V roce 1943 František Ottahal zemřel a jeho rozsáhlý majetek byl rozdělen mezi jeho ženu a děti. Zámek a k němu náležející velkostatek vlastnila z 1/2 manželka Anna, 1/4 syn Otto a 1/4 dcera Helena. 17. června 1945 byl majetek rodině podle tzv. Benešových dekretů zkonfiskován a Ottahalovi byli prohlášeni za Němce. Byla to jedna z prvních konfiskací v Československu.
Do konce roku 1999 zámek spravovalo Vlastivědné muzeum v Olomouci, od 1. ledna 2000 do 30. června 2000 se o zámek starala SSHZZSM (Správa státních hradů, zámků a zahrad Severní Moravy).
Od 1. července 2000 je zámek majetkem městyse Náměšť na Hané.
Zajímavosti
Partnerská města
Tzv. přeshraniční spolupráce:
- Boskovice, Česká republika
- Konice, Česká republika
- Moravská Třebová, Česká republika
- Náměšť na Hané, Česká republika
- Nové Město na Moravě, Česká republika
- Svitavy, Česká republika
Reference
- ↑ Jaroslav Hutka: Minulost mává nám, text k nahrávce
- ↑ Tomáš Mazal: Písničkář (o Jaroslavu Hutkovi), 1981–1983
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |