Výmarská republika
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 13. 4. 2011, 12:42
Výmarská republika je označení pro historické stádium Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název Německa i nadále zněl Německá říše (Deutsches Reich), jednalo se o čistě republikánský spolkový státní útvar, s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se po lednových volbách roku 1919, sešel 6. února 1919 první skutečně demokraticky zvolený parlament v německé historii. Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období. Metropolí Německa však zůstal i nadále Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident. Zákonodárným sborem byl dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda, vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident.
Obsah |
Důsledky porážky Německa v první světové válce
28. června 1919 podepsali zástupci Výmarské republiky v Paříži Versailleskou mírovou smlouvu. Podle mírové smlouvy bylo Francii navráceno Alsasko-Lotrinsko (14 522 km²); Belgii postoupeno území Moresnetu a po plebiscitu i Eupén a Malmédy (celkem 1036 km²); Polsku většina Poznaňska a Západního Pruska, část Slezska a nepatrná část Východního Pruska (celkem 46 142 km²; Československu Hlučínsko (316 km²); Gdaňsk s okolím (1894 km²) byl přeměněn v nezávislé Svobodné město Gdaňsk pod patronací Společnosti národů; severní část Východního Pruska, Klajpeda s okolím (2416 km²) se stala autonomní částí Litvy. Později došlo i k úpravě hranic s Dánskem, které získalo po plebiscitu severní část Šlesvicka (moderní dánský okres Jižní Jutsko), celkem 3 938 km². Sársko o rozloze 1910,49 km² bylo na 15 let předáno do správy Společnosti národů a výnosy jeho dolů postoupeny Francii. Porýní bylo demilitarizováno a dočasně okupováno vítěznými státy. Zároveň Německo ztratilo všechny své kolonie. Území Německa se tak zmenšilo o 70 615 km² na 468 116,13 km² a navíc bylo postiženo válečnými reparacemi.
Politický vývoj
Neschopnost demokratických politických stran utvořit stabilní vládní koalici přiměla prezidenta Hindenburga jmenovat v březnu 1930 Heinricha Brüninga kancléřem. Ten nahradil parlamentní demokracii autoritativnější formou vlády, nicméně Brüningova snaha zastavit zostřující se hospodářskou krizi selhala.
Územní členění
Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem, složeným z počátku ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freie Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.
Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920 - 1933
Seznam zemí je zde. S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918-1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje k tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Anhaltsko | 2313,58 | Dessau |
Svobodný stát Bádensko | 15 069,87 | Karlsruhe |
Svobodný stát Bavorsko | 75 996,47 | Mnichov |
Svobodný stát Brunšvicko | 3672,05 | Braunschweig |
Svobodné hanzovní město Brémy | 257,32 | Brémy |
Svobodné a hanzovní město Hamburg | 415,26 | Hamburg |
Lidový stát Hesensko | 7691,93 | Darmstadt |
Svobodný stát Lippe | 1215,16 | Detmold |
Svobodné a hanzovní město Lübeck | 297,71 | Lübeck |
Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko | 13 126,92 | Schwerin |
Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko | 2929,50 | Neustrelitz |
Svobodný stát Oldenbursko | 6423,98 | Oldenburg |
Svobodný stát Prusko | 292 695,36 | Berlín |
Svobodný stát Sasko | 14 986,31 | Drážďany |
Svobodný stát Schaumburg-Lippe | 340,30 | Bückeburg |
Země Durynsko | 11 176,78 | Výmar |
Svobodný lidový stát Württembersko | 19 507,63 | Stuttgart |
Německá říše | 468 116,13 | Berlín |
Sársko | 1910,49 | Saarbrücken |
Údaje o Svobodném státu Waldeku připojenému k Prusku ve dvou fázích
Tento spolkový stát se stal součástí Pruska 1. května 1929
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Waldek (údaje do 29. listopadu 1921) | 1121 | Arolsen |
Svobodný stát Waldek (údaje do 30. dubna 1929) | 1055 | Arolsen |
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do 3. dubna 1919
Sloučením těchto států vznikl 4. dubna 1919 Lidový stát Reuss
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Reuss-Greiz | 316 | Greiz |
Svobodný stát Reuss-Gera | 827 | Gera |
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do roku 1920
Sloučením šesti z nich vznikla 1. května 1920 Země Durynsko, zatímco Svobodný stát Koburg se stal 1. července 1920 součástí Bavorska.
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Gotha | 1415 | Gotha |
Svobodný stát Koburg | 562 | Coburg |
Lidový stát Reuss | 1143 | Gera |
Svobodný stát Sasko-Altenburg | 1323 | Altenburg |
Lidový stát Sasko-Meiningensko | 2468 | Meiningen |
Svobodný lidový stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko | 3610 | Výmar |
Svobodný stát Schwarzburg-Rudolstadt | 941 | Darmstadt |
Svobodný stát Schwarzburg-Sondershausen | 862 | Detmold |
Odkazy
Související články
Literatura
- Staatz, Peter. Die Reichs- und Landtagswahlen im Kreis Düren während der Weimarer Republik. – Bonn : [s . n.], 1994. – 448 s. : CV autora, rejstřík, bibliografie, mapy, tabulky. – Inauguraldissertation zur Erlangung der Doktorwürde vorgelegt der Philosophischen Fakultät der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |