Katedrála svatého Domnia

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ NEW)
(+ Souřadnice)
Řádka 10: Řádka 10:
Katedrála [[Svatý Domnius|svatého Domnia]], vysvěcená na přelomu 7. století n. l., je zřejmě nejstarší římskokatolickou katedrálou na světě užívanou v&nbsp;původní podobě, téměř bez pozdější renovace (byť zvonice se datuje do 12. století). Samotná stavba, postavená v&nbsp;roce 305 po Kristu jako mauzoleum pro římského císaře Diokleciána, je druhou nejstarší stavbou sloužící jako křesťanská katedrála.<ref>[http://www.glas-koncila.hr/index.php?option=com_php&Itemid=144&news_ID=3629 Papa u&nbsp;Splitu i Solinu – kolijevci hrvatskog kršćanstva i državnosti] (chorvatsky)</ref><ref>[http://www.slobodnadalmacija.hr/Split/tabid/72/articleType/ArticleView/articleId/79265/Default.aspx Najstarija katedrala na svijetu] (chorvatsky)</ref>
Katedrála [[Svatý Domnius|svatého Domnia]], vysvěcená na přelomu 7. století n. l., je zřejmě nejstarší římskokatolickou katedrálou na světě užívanou v&nbsp;původní podobě, téměř bez pozdější renovace (byť zvonice se datuje do 12. století). Samotná stavba, postavená v&nbsp;roce 305 po Kristu jako mauzoleum pro římského císaře Diokleciána, je druhou nejstarší stavbou sloužící jako křesťanská katedrála.<ref>[http://www.glas-koncila.hr/index.php?option=com_php&Itemid=144&news_ID=3629 Papa u&nbsp;Splitu i Solinu – kolijevci hrvatskog kršćanstva i državnosti] (chorvatsky)</ref><ref>[http://www.slobodnadalmacija.hr/Split/tabid/72/articleType/ArticleView/articleId/79265/Default.aspx Najstarija katedrala na svijetu] (chorvatsky)</ref>
-
Katedrála byla pojmenována po [[Svatý Domnius|svatém Domniovi]] (zvaném též ''svatý Dujam'', ''Duje'', ''Domnio'', ''Doimus'', či ''Domninus'') svatém [[patron]]u města Splitu, jenž byl [[Seznam salonských biskupů|salonským biskupem]] ve 3. století. [[Salona]] bylo velké římské město, metropole [[Dalmácie (provincie)|provincie Dalmácie]]. V&nbsp;současnosti se nachází poblíž [[Chorvatsko|chorvatského]] města [[Solin]]u. Svatý Domnius byl umučen společně se sedmi dalšími [[Křesťanství|křesťany]] během pronásledování za vlády císaře Diokleciána. Narodil se v&nbsp;[[Antiochie|Antiochii]] v&nbsp;dnešním [[Turecko|Turecku]] a byl [[Poprava stětím|sťat]] roku 304 v&nbsp;Saloně.
+
Katedrála byla pojmenována po [[Svatý Domnius|svatém Domniovi]] (zvaném též ''svatý Dujam'', ''Duje'', ''Domnio'', ''Doimus'', či ''Domninus'') svatém [[patron]]u města Splitu, jenž byl salonským biskupem ve 3. století. [[Salona]] bylo velké římské město, metropole [[Dalmácie (provincie)|provincie Dalmácie]]. V&nbsp;současnosti se nachází poblíž [[Chorvatsko|chorvatského]] města [[Solin]]u. Svatý Domnius byl umučen společně se sedmi dalšími [[Křesťanství|křesťany]] během pronásledování za vlády císaře Diokleciána. Narodil se v&nbsp;[[Antiochie|Antiochii]] v&nbsp;dnešním [[Turecko|Turecku]] a byl [[Poprava stětím|sťat]] roku 304 v&nbsp;Saloně.
== Architektura ==
== Architektura ==
Řádka 18: Řádka 18:
Jedním z&nbsp;nejkrásnějších příkladů [[Románský sloh#Sochařství|románského sochařství]] v&nbsp;Chorvatsku, jsou dřevěná vrata katedrály sv. Domnia. Byla vyrobena [[středověk]]ým [[Chorvatsko|chorvatským]] sochařem a malířem [[Andrija Buvina|Andrijem Buvinou]] kolem roku 1220. Dvě dřevěná křídla znázorňují 14 scén ze života [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], oddělených bohatou řezbářskou výzdobou.
Jedním z&nbsp;nejkrásnějších příkladů [[Románský sloh#Sochařství|románského sochařství]] v&nbsp;Chorvatsku, jsou dřevěná vrata katedrály sv. Domnia. Byla vyrobena [[středověk]]ým [[Chorvatsko|chorvatským]] sochařem a malířem [[Andrija Buvina|Andrijem Buvinou]] kolem roku 1220. Dvě dřevěná křídla znázorňují 14 scén ze života [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], oddělených bohatou řezbářskou výzdobou.
 +
== Souřadnice ==
 +
* {{Geo dms|43|30|29|N|s|16|26|25|E|v|type:landmark}}
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

Verze z 13. 8. 2020, 10:46

Vstup do katedrály (2013)

Katedrála svatého Domnia (chorvatsky Katedrala Svetog Duje), v běžném jazyce Sveti Dujam nebo Sveti Duje, je katedrála chorvatské římskokatolické církve ve Splitu, v chorvatské Dalmácii. Je hlavním chrámem splitsko-makarské arcidiecéze, v jejímž čele stojí arcibiskup Marin Barišić. [1]

Katedrálu sv. Domnia tvoří vlastní chrám a zvonice. Přísně vzato je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, svatému Domniovi pouze zvonice, společně pak tvoří katedrálu sv. Domnia.

Objekt je vestavěný doprostřed starořímského Diokleciánova paláce, v místě mauzolea tohoto císaře.

Obsah

Historie

Interiér katedrály (2013)

Katedrála svatého Domnia, vysvěcená na přelomu 7. století n. l., je zřejmě nejstarší římskokatolickou katedrálou na světě užívanou v původní podobě, téměř bez pozdější renovace (byť zvonice se datuje do 12. století). Samotná stavba, postavená v roce 305 po Kristu jako mauzoleum pro římského císaře Diokleciána, je druhou nejstarší stavbou sloužící jako křesťanská katedrála.[2][3]

Katedrála byla pojmenována po svatém Domniovi (zvaném též svatý Dujam, Duje, Domnio, Doimus, či Domninus) svatém patronu města Splitu, jenž byl salonským biskupem ve 3. století. Salona bylo velké římské město, metropole provincie Dalmácie. V současnosti se nachází poblíž chorvatského města Solinu. Svatý Domnius byl umučen společně se sedmi dalšími křesťany během pronásledování za vlády císaře Diokleciána. Narodil se v Antiochii v dnešním Turecku a byl sťat roku 304 v Saloně.

Architektura

Diokleciánův palác (chorvatsky Dioklecijanova palača), byť se nedochoval v původní velkoleposti, je stále impozantní stavba v centru Splitu. Byl vybudován pro císaře Diokleciána, dalmatského rodáka, na přelomu 4. století. Na průsečíku dvou hlavních cest, cardo a decumanus, se nachází monumentální peristylové nádvoří (dnešní náměstí Peristil), z něhož je na východní straně jediný přístup do katedrály sv. Domnia.

Výzdoba

Jedním z nejkrásnějších příkladů románského sochařství v Chorvatsku, jsou dřevěná vrata katedrály sv. Domnia. Byla vyrobena středověkým chorvatským sochařem a malířem Andrijem Buvinou kolem roku 1220. Dvě dřevěná křídla znázorňují 14 scén ze života Ježíše Krista, oddělených bohatou řezbářskou výzdobou.

Souřadnice

Reference

  1. Arcidiecéze Split-Makarska
  2. Papa u Splitu i Solinu – kolijevci hrvatskog kršćanstva i državnosti (chorvatsky)
  3. Najstarija katedrala na svijetu (chorvatsky)


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Katedrála svatého Domnia
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Katedrála svatého Domnia