Nadějov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 10. 3. 2013, 22:05


Nadějov je malá obec 15 km východně od Jihlavy s 200 obyvateli. Obec je součástí mikroregionu Polensko.

Obsah

Geografie

Leží v údolí náhorní roviny Křižanovské vrchoviny 8 km jihovýchodně od Polné. Katastr obce ze severovýchodní strany ohraničuje evropské rozvodí LabeDunaj. Obcí protéká Nadějovský potok, přítok řeky Balinky. Na území obce se rozkládá rybník „Pod Obcí“.

Etymologie

Za zakladatele obce se považuje opat Naděj, který je v listinách třebíčského kláštera zmiňován v roce 1160 a podle něhož obec dostala svůj název.[1]

Znak a prapor

22. dubna 2002 dostali zástupci obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause právo držet znak a prapor obce.[1]

Historie

Vznik obce Nadějova spadá do doby před 800 lety a připisuje se kolonizačním snahám třebíčského benediktinského kláštera. Opat Naděj sem přivedl první osadníky, kteří po vymýcení a vyžďáření okolního pralesa postavili první dřevěné chatrče. Nadějov byl vystavěn jako vesnice tzv. ulicového typu, kdy nová dřevěná stavení vznikala podél probíhající cesty.

Nadějov se objevuje již v listině Václava II., kterou zakládal probošství v Měříně.[2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1417.[3] Další historie obce se spojuje s vladyky, kteří na počátku 15. století sídlili na zhořské tvrzi. Roku 1481 prodává Jan Klusáček ze Zhoře celý majetek zhořské tvrze i s obcí Nadějov majitelům rudoleckého panství. Toto panství pak přechází roku 1552 do vlastnictví významného rytířského rodu Chroustenských z Malovar. Z této doby se již zachovaly první zápisy o poddanských poměrech v urbáři a registrech panství a jsou v nich také připomínána některá jména poddaných na nadějovských gruntech. Protože se v roce 1620 v osudové bitvě na Bílé hoře Chroustečtí z Malovar přiklonili na stranu proticísařskou, byly jim v rámci pobělohorských konfiskací všechny jejich majetky zabaveny. Roku 1623 pak byly císařem Ferdinandem II. výhodně prodány lombardskému šlechtickému rodu Collaltů. Ti si za své sídlo zvolili zámek v Brtnici a toto panství vlastnili až do počátku 20.století,[1] kdy jim byl majetek vyvlastněn a rozprodán českým občanům.[1] 30. června 1942 nacisté popravili Jana a Marii Plašilovi z Nadějova, kteří poskytli úkryt židovskému zubnímu lékaři Goldsteinovi z Jihlavy, jenž uprchl z transportu.[1] Během období kolektivizace místního zemědělství bylo několik rodin nuceno se z obce vystěhovat, jednoho ze sedláků dokonce odsoudili k sedmi letům odnětí svobody.[1] Roku 1959 založili jednotné zemědělské družstvo III. typu.

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Floriána na návsi – pochází z konce 18. století,[1] patří mezi státem chráněné památky
  • Kaple svatého Václava – při cestě do Věžnice ji v roce 1929 postavila rodina Skryjových na vlastní náklady[1]
Kaple sv. Václava v Nadějově

Ekonomika

Zemědělskou půdu v okolní obdělává akciová společnost ze Zhoře. Sídlí zde několik živnostníků a menším firem zabývajících se zpracováním dřeva.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

Stojí zde 50 trvale obydlených domů. 52 % obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní, 67 % občanů se hlásí k náboženské víře.[1] Funguje zde obchod se smíšeným zbožím, kulturní dům, který občané vystavěli v roce 1979. K zábavě slouží fotbalové hřiště. V roce 2002 dokončili plynofikaci a vyhloubení hlubinného vrtu určeného pro obecní vodovodní řad.

Vývoj počtu obyvatel Nadějova[1]
Rok 1850 1869 1950 1980 2002 2006
Počet obyvatel 341 317 250 212 208 206

Reference

Související články

Externí odkazy


Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

ArnolecBrzkovDobronínDobroutovJamnéJersínKamennáMěšínNadějovNížkovPoděšínPolnáRybné
SirákovStájŠlapanovVěžniceVěžniceVěžničkaZábornáZhořŽdírec

  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.