Hornoslezská operace

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 22. 6. 2023, 17:11

Hornoslezská operace (rusky: Верхнесилезская операция 1945 года) byla ofenzíva Rudé armády proti německým vojskům, která probíhala v závěrečné fázi Velké vlastenecké války od 15. do 31. března 1945.

Po Viselsko-oderské operaci, při níž se Rudá armáda dostala počátkem února 1945 až k řece Odře, se sovětské vrchní velení rozhodovalo o dalších operacích. Stalin zastával názor, že je nutné pokračovat dále na Berlín, ovšem generálové v čele se Žukovem viděli stále nebezpečí v silných německých jednotkách, které měli na křídlech. Již od 8. února probíhala Dolnoslezská operace, která byla během 14 dnů ukončena. Na levém křídle v Horním Slezsku se však stále vyskytovaly silné německé jednotky o síle 20 divizí, na pravém křídle operovala německá vojska v Pomořansku. Žukov si byl vědom toho, že jeho vojska, která za několik dní překonala vzdálenost mezi Vislou a Odrou, nemají zásoby na rozhodující útok na Berlín a že zásobovací jednotky zůstaly daleko za frontou. Proto se rozhodl, že před útokem na hlavní město Třetí říše zlikviduje německé jednotky, operující na křídlech.

Útok byl zahájen 15. března a jednotkám 1. ukrajinského frontu pod velením maršála Koněva se podařilo postupně obklíčit a zlikvidovat německá uskupení v této oblasti. Rudá armáda obsadila Horní Slezsko až k předválečným československým hranicím.

Polemika mezi historiky o tom, zda měla Rudá armáda zaútočit v únoru 1945 přímo na Berlín, či zda udělala dobře, že likvidovala vojska protivníka na křídlech, byla a snad stále ještě je předmětem diskuze historiků.

Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války
Operace Barbarossa • Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Białystoku a Minsku • Bitva u Brodů • Bitva u Smolenska • Bitva o Kyjevský kotel • Bitva před Moskvou • Pokračovací válka • Obležení Leningradu • Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov • Kerčsko-feodosijská operace • Děmjanský kotel • Druhá bitva o Charkov • Operace Blau • Bitva u Voroněže • Bitva o Ržev • Bitva o Kavkaz • Bitva u Stalingradu • Operace Uran • Operace Saturn • Bitva o Velikije Luki • Operace Mars • Mansteinova jarní ofenzíva • Bitva u Sokolova • Bitva u Kurska • Operace Kutuzov • Operace Suvorov • Bitva o Dněpr • Bitva o Kyjev • Žytomyrsko-berdyčevská operace • Leningradsko-novgorodská operace • Korsuň-ševčenkovská operace • Bitva u Kamence Podolského • Krymská operace • Operace Bagration • Bitva v oblasti Tali-Ihantala • Lvovsko-sandoměřská operace • Jasko-kišiněvská operace • Karpatsko-dukelská operace • Baltická operace • Bělehradská operace • Budapešťská operace • Viselsko-oderská operace • Západokarpatská operace • Východopruská operace • Bitva u Jasla • Boje o Liptovský Mikuláš • Východopomořanská operace • Operace Jarní probuzení • Ostravská operace • Hornoslezská operace • Bratislavsko-brněnská operace • Vídeňská operace • Bitva o Berlín • Pražská operace

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 '''Hornoslezská operace''' (rusky: Верхнесилезская операция 1945 года) byla ofenzíva [[Rudá armáda|Rudé armády]] proti německým vojskům, která probíhala v závěrečné fázi [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]] od 15. do 31. března [[1945]].
-Po [[Viselsko-oderská operace|Viselsko-oderské operaci]], při níž se [[Rudá armáda]] dostala počátkem února [[1945]] až k řece [[Odra|Odře]], se sovětské vrchní velení rozhodovalo o dalších operacích. Stalin zastával názor, že je nutné pokračovat dále na Berlín, ovšem generálové v čele se [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukovem]] viděli stále nebezpečí v silných německých jednotkách, které měli na křídlech. Již od 8. února probíhala '''Dolnoslezská operace''', která byla během 14 dnů ukončena. Na levém křídle v Horním Slezsku se však stále vyskytovaly silné německé jednotky o síle 20 divizí, na pravém křídle operovala německá vojska v Pomořansku. Žukov si byl vědom toho, že jeho vojska, která za několik dní překonala vzdálenost mezi [[Visla|Vislou]] a [[Odra|Odrou]], nemají zásoby na rozhodující útok na [[Berlín]] a že zásobovací jednotky zůstaly daleko za frontou. Proto se rozhodl, že před útokem na hlavní město [[Třetí říše]] zlikviduje německé jednotky, operující na křídlech.
+Po [[Viselsko-oderská operace|Viselsko-oderské operaci]], při níž se [[Rudá armáda]] dostala počátkem února [[1945]] až k řece [[Odra|Odře]], se sovětské vrchní velení rozhodovalo o dalších operacích. Stalin zastával názor, že je nutné pokračovat dále na Berlín, ovšem generálové v čele se [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukovem]] viděli stále nebezpečí v silných německých jednotkách, které měli na křídlech. Již od 8. února probíhala '''Dolnoslezská operace''', která byla během 14 dnů ukončena. Na levém křídle v Horním Slezsku se však stále vyskytovaly silné německé jednotky o síle 20 divizí, na pravém křídle operovala německá vojska v Pomořansku. Žukov si byl vědom toho, že jeho vojska, která za několik dní překonala vzdálenost mezi [[Visla|Vislou]] a [[Odra|Odrou]], nemají zásoby na rozhodující útok na [[Berlín]] a že zásobovací jednotky zůstaly daleko za frontou. Proto se rozhodl, že před útokem na hlavní město [[Nacistické Německo|Třetí říše]] zlikviduje německé jednotky, operující na křídlech.
 Útok byl zahájen 15. března a jednotkám 1. ukrajinského frontu pod velením maršála Koněva se podařilo postupně obklíčit a zlikvidovat německá uskupení v této oblasti. [[Rudá armáda]] obsadila Horní Slezsko až k předválečným československým hranicím.