V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Arnolec

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 13. 8. 2010, 23:54


Obec Arnolec se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 174 obyvatel.

Obsah

Geografie

Obec se rozkládá v mírné kotlině pod lesnatými Arnoleckými horami, podél silnice II. třídy č. 248, 10 km jihovýchodním směrem od Polné a 24 km severovýchodně od krajské Jihlavy. Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.). Oba leží v Arnoleckých horách, jenž náleží ke Křižanovské vrchovině. Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl.

Etymologie

Název obce pravděpodobně souvisí se jménem třebíčského opata Arnolda, jenž žil po roce 1228.[1]

Znak

V roce 2002 udělil Parlament České republiky obci právo používat vlastník znak a vlajku.[1] Obecní symboly vycházejí z heraldiky rodu Collalto at San Salvatore, který ves vlastnil od počátku 17. století. V praporu se zelenají 3 špice, které mají připomínat vrcholky Arnoleckých hor.[2]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému probošství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do II.poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, v roce 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[1] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jenž zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1623 – 1918 byli vlastníky Collaltové.[3] V roce 1897 tu založili sbor dobrovolných hasičů. V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[1]

Škola

Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků.[1]

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Vendelína na návsi - postavena v novorománském stylu roku 1874[1] V kapli visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín
  • Kaplička v polích na východ od obce
  • Smírčí kříž zvaný „Baba“ - tyčí se v polovině cesty mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[1] rozměry 130-95-27, pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“
  • Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara - nachází se na jeho rodném domě čp. 1
  • Obrázek svaté Trojice - nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem

Kultura

V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad emitoval knihu Arnolec 1407 - 2002.

Významné osobnosti

V roce 1902 se zde narodil P. Josef Toufar,[4] kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl neprávem obviňován, že tento zázrak připravil on, byl v souvislosti s ním zatčen a po krátké době umírá na následky krutého mučení při výsleších.

Obyvatelstvo a občanský vybavenost

V obci najdeme 73 domů, z nichž 44 je trvale obydleno.

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím, hostinec, kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.

Vývoj počtu obyvatel Arnolce[1]
Rok 1850 1869 1950 1980 2002 2006
Počet obyvatel 324 357 247 241 182 174

Související články

Literatura

HNÍZDIL, Oldřich. Arnolec 1407-2002. Arnolec : Obecní úřad Arnolec, 2002. ISBN 80-239-4244-1.  


Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné •
Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec


  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arnolec“