Maňovice
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 11. 3. 2014, 11:35
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Obec Maňovice se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 44 obyvatel. Dále jsou Maňovice (Mileč) u Nepomuka a třetí Maňovice jsou u obce Boháňka u Hořic v podkrkonoší. Své jméno dostaly podle rytířů z rodu Maň, kteří bojovali po boku Přemysla I. (Otakara). Ten jim za pomoc v boji uvedené vesnice i s přilehlými pozemky pravděpodobně daroval (nebo jeho vnuk Přemysl II. Otakar). Poslední držitel z tohoto rodu je Mařík Maň a je zapsán latinsky jako Marzicon Man a v jiném záznamu zase jako Marsson Manion r. 1386, kdy vesničku prodává Slávkovi a ten Zdeňkovi z Oslec r. 1394 (Zdenko de Oslecz) a od té doby vesnička patřila k panství (statku) Oselce. (Tomek - Z ...; Profous - Místní jména v Čechách ...; Karel Klozar - Maňovice 1366 - 1986 - Městská knihovna Horažďovice kniha sign. R943.718.2)
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366- listina z 23.dubna 1366, sepsaná Buškem z Oseka, kvůli sporům o hranice pozemků mezi ním a farářem z Velkého Boru. Na pomoc byl přizván kmeta Mach z Maňovic, který hranice mezi katastry Oseka, Maňovic a Velkého Boru dobře znal - dvorec pana Buška i s původní vesničkou Osek, vyplenila husitská vojska v době obléhání hradu Rabí (1420), téhož roku Husité vypálili Malý Bor a Klášter u Nepomuku. Severní hranice katastru obce tvoří (s drobnými odchylkami), hranici rozvodí mezi řekami Úslavou a Otavou. Některé pověsti hovoří o přemístění Maňovic z původního místa v období husitských válek po vyplenění dvorce pana Buška v Oseku, na současné místo, ale nálezy tuto pověst nedokládají, ale naopak dokazují původní osídlení tohoto místa již před r. 1300. Přesídleny byly tzv. třetí Maňovice u obce Boháňka poblíž Hořic, kde obec byla vyhubena morovou ranou a hrstka zbylých osadníků se usídlila právě u obce Boháňka, ale to bylo někdy kolem roku 1700. Prosím kdo zná více o přesídlení Maňovic podejte zprávu na e-mail klozar@mesto-blatna.cz předem děkuji.
Archeologické nálezy
Nalezeno několik úlomků keramiky z doby slovanské - (v r. 1986 potvrdil nález archeolog Dr. Michálek MSP Strakonice). Hojnost nálezů je z období kolem r. 1250. Největší množství je ze 14. a 15. století. V roce 2008 nalezen úlomek keramické nádoby z doby bronzové. Vše na parcele 42/1.
Pamětihodnosti
- NAUČNÁ STEZKA - okolím Maňovic - infobrožurka klozar@mesto-blatna.cz - za finanční podpory Plzeňského kraje
- Kaple u rybníčka na návsi a před kaplí morový sloup z r. 1713, kaple je pravděpodobně starší z dob 30 leté války v roce 1938 byla rekonstruována do dnešní podoby za starosty Josefa Zábranského z č.p. 1.
- Boží muka z r. 1847, 1874, 1883, 1883, 1846 / 1916 a další viz monografie Maňovice 1366 - 1986 autor Karel Klozar (Městská knihovna Horažďovice kniha sign. R943.718.2), kde je popsána historie od neolitu do r. 1900. U autora je již nové, opravené a doplněné vydání z r. 2008.
- Památník na 50 let od zrušení roboty - stojí na hranici rozvodí řek Otavy a Úslavy
- Kamenný drak z r. 1905 se zděnou kamennou ohrádkou a kovaným plotem; drak má na hlavě vztyčený kamenný kříž; draka nechal zhotovit starosta Antonín Raška a kamennou ohrádku s kovaným plotem potom jeho synovec, starosta František Klozar č.p.13, v r. 1927.
- Pomník obětem první světové války z r. 1920 - již nestojí na původním místě - stál těsně u hasičské zbrojnice a částečně bránil v přístupu, proto byl přemístěn.
- Památník na konec 2. a začátek 3. milénia s nápisem Maňovičtí hasiči sobě a budoucím - z r. 2000.
- U č.p. 13 je stavba - část původního obytného stavení - západní část, která sloužila jako opevněný špýchar, který neměl žádná okna, jen střílny, které se s nepatrnými úpravami dochovaly dodnes - vnější otvory střílen byly cihlami upraveny do tvaru kalicha. Za druhé světové války byla do jižní stěny vybourána vrata a stavba byla používána jako kovárna. Stavba má 110 cm silné zdi, a cihelnou klenbu, takže byla bezpečná proti útoku dělostřelců a odolná proti vypálení střechou. Původ je směrován do období třicetileté války - asi 1630. Pozdější východní obytná přístavba nese znaky období za Marie Terezie asi 1750.
Další zajímavosti
- Průvodce okolím Maňovic - infobrožurka pro turisty na č. tel 737 700 809, klozar@mesto-blatna.cz
Historie hasičství - požární ochrany a znovu hasičství. V období od r. 1890 působil na území obce osadní, (církevní), farní hasičský sbor, založený farářem na kvášňovické faře d.p. farářem Františkem Dítkem. Ten se začal rozpadat kolem r. 1896, kdy se přímo v Kvášňovivích oddělil od farního Sboru samostatný Sbor dobrovolných hasičů obce Kvášňovice. Na tento podnět zareagoval tehdejší hostinský v Kvášňovicích (od r. 1892 také hostinský v Maňovicích), rodák z Maňovic č.p. 13 a současně velitel maňovické čety (skupiny) farního sboru hasičů, pan Antonín Raška (nar. 12.2.1857 /zemřel 1.4.1938). Podle příkladu hasičů v Kvášňovicích a také po dohodě s d.p. farářem Františkem Dítkem připravili na 24.4.1898 valnou hromadu v Maňovivích, v hostinci U Zoubků č.p. 22, kde byl ustanoven zatímní výbor, jehož úkolem bylo vyčlenit stávající členy z církevního hasičského sboru, dohodnout i převod (po zaplacení), části výzbroje a výstroje tak, aby od 1.1.1899 mohl v obci Maňovice vzniknout a působit již samostatný "Sbor dobrovolných hasičů obce Maňovice". Do tohoto zatímního (přípravného) výboru byli zvoleni stávající členové církevního - farního sboru a sice jako zastupující starosta pan Václav Panuška, jednatel Benedikt Šolar a jako výboři (členové výboru), Josef Zoubek, František Klozar, Karel Chaluš, Václav Raška, Antonín Raška a František Kotiš. Dále bylo dohodnuto, že členy vznikajícího SDH obce Maňovice budou stávající členové církevního sboru a noví členové se budou přijímat až na příští valné hromadě v r. 1899. Na této ustavující listině je podepsán také d.p.f. František Dítko a Matěj Zoubek jako starosta obce. Tato listina by mohla vyvolat dojem, že k založení SDH Maňovice došlo v roce 1898, ale v tomto roce v obci stále ještě působil církevní sbor až do konce roku a teprve od 1.1.1899 působil SDH Maňovice samostatně - dle zápisu v nově zavedené knize zápisné se první ustavující schůze Sboru konala v Maňovicích dne 3.1.1899. Nutno také připomenout zvyklost tehdejší doby, že všechna důležitá rozhodnutí se konala na den svátku svatého Jiří, tedy 24.4., tedy i valná hromada, kde bylo zahájeno oddělení Maňovic (přifařené obce) od farního sboru kvášňovického. Zpracovává se též CD nosič s historií Sboru dobrovolných hasičů v Maňovicích, historií kamennéhodraka i hasičské soutěže o sošku maňovického draka u příležitosti výročí 110 let od samostatného působení (založení), SDH Maňovice. Obsahuje mimo snímků ze soutěží také snímky ze života členů Sboru i snímky zakládacích listin a mnoho dalších zajímavostí. Dokončení se předpokládá 4.12.2009 na výroční valné hromadě. Info tel 737 700 809 nebo e-mail klozar@mesto-blatna.cz.
Zajímavosti, které připravujeme v r. 2009
- Průvodce okolím Maňovic - naučná stezka "Kdo nezná Maňovice, ať se jde podívat" která byla otevřena slavnostně 29.8.2009. Projekt zpracoval rodák Karel Klozar za finanční podpory Plzeňského kraje - infobrožurku k této stezce je možno získat i na adrese klozar@mesto-blatna.cz Do té doby chceme vyměnit střechu na kapličce -(už je vyměněna 12.8.2009 a je moc pěkná), tak jako byla již vyměněna na hasičské zbrojnici a obecním domě (úřadě).
Osedlí v roce 1654
Tomáš Šild - později psáno Šilt - měl 30 strychů orné půdy, 4 potahy, 4 voly, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, ani svině. Dnes č.p. 2 (Jirsa) Jan Šťastný - 21 strych orné půdy, 2 potahy, 2 voly, žádné koně, 3 krávy, žádné jalovice, ovce ani svině. Rozpadl se na dnešní č.p. 3, 4, 5, 31, 34, 35, Řehoř Hlaváč - 30 str. orné půdy, povolené měl 4 potahy, 4 voly, 2 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 2 svině. Dnes č.p. 6, (Vrána) Vít Bohenský - později psáno Behenský - 30 str. orné půdy, 4 potahy, 4 voly, 3 krávy, 5 jalovic, žádné ovce, 6 sviň. Dnes č.p. 7, (Staněk) Václav Hromadník měl 30 strychů orné půdy, povoleny měl 4 volské potahy, žádné koně, 4 voly, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 4 svině se selaty. Dnes č.p. 10 (Chaluš) Vít Panoška (později psáno Panuška) - 30 strychů orné půdy, 4 potahy, žádné koně, 4 voly, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 3 svině se selaty. Dnes č.p. 11 (Schejbal) Jiří Vohradník - 30 strychů orné půdy, 4 potahy, žádné koně, 4 voly, 2 krávy, 3 jalovice, žádné ovce, 4 svině. Dnes č.p. 13 (Klozar) Řehoř Červený - 30 strychů orné půdy, 4 potahy, 4 voly, žádné koně, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 2 svině. Dnes č.p. 14 (Rohlíček) Opuštěné usedlosti Venclovská - grunt 30 str. orné půdy, dnes snad č.p. 1 (Zábranský)
Krčma - chalupník - 9 strychů orné dnes snad č.p. 15 (Čada) a snad i č.p. 18 (Panuška) (zdroj - Berní rula - Maňovice 1111, statek č. 130 Oselce, kraj Prácheňský)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |