Hartmanice

Z Multimediaexpo.cz

Náměstí v Hartmanicích (2009)

Město Hartmanice se nachází na Šumavě, v okrese Klatovy, asi 11 km jihozápadně od Sušice a 32 km jihovýchodně od okresního města. Katastr města se rozkládá na rozhraní Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Vlastní Hartmanice leží v nadmořské výšce 712 m pod vrcholem Hamižná (853 m). Nejvýše položená osada – Keply je v nadmořské výšce 930 m, nejvyšší bod katastru – hora Křemelná má kótu 1 125 m. Nejníže položený bod katastru leží v 550 m při řece Otavě, a tak celkový výškový rozdíl v katastru města činí 575 m. Katastr města má rozlohu 6 224 ha. Skládá se z 22 katastrálních území a 23 místních částí. Většina z těchto osad byla přičleněna v roce 1960 v souvislosti s reformou veřejné správy a územního členění státu. Další významná územní změna proběhla na poč. roku 1992, kdy byla k Hartmanicům přičleněna osada Dobrá Voda v souvislosti se zánikem stejnojmenného vojenského prostoru. Kromě této osady byla z tohoto prostoru připojena i některá neobydlená katastrální území sousedící s katastrem obce Hartmanice. Tentýž rok získala obec opětovně status města, který poprvé dostala již v roce 1320.

• Celý katastr města náleží do povodí řeky Otavy, kam odvádí vody Pstružný potok, Luční potok a Křemelná.
• Na začátku roku 2009 zde žilo 1 076 obyvatel, což představovalo hustotu zalidnění 17 obyv./km².
• Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 974 obyvatel.

Historie

První zmínka o Hartmanicích pochází z roku 1219, další z roku 1315. Původní osada na tzv. Březnické stezce spojující Čechy s Bavorskem vznikla za účelem výběru cla. Hartmanice patří mezi nejstarší sídla v této části Šumavy, jež byla Kelty nazývána „Gabreta“. Od konce 13. století se zde těžilo zlato a došlo tak k rozkvětu městečka, které mohlo být v roce 1320 za vlády Jana Lucemburského povýšeno na „královské svobodné zlatohorské město“. Do toho roku patřily Hartmanice k panství Velhartice, v pozdějších letech již náležely k hornímu právu Kašperských Hor.

V letech 1603 – 1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili švábští Němci, kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku 1918. V polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik nových správních jednotek – okresů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná židovská komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 (13% obyvatel městečka). Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob. Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti ČSR roku 1918. Zatímco v roce 1910 žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce 1921 bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo určitě kladný vliv založení české školy v roce 1920. Po Mnichově v roce 1938 byl celý soudní okres Hartmanice odstoupen Německu. Židovská komunita za druhé světové války zanikla, mnoho jejích členů zahynulo v koncentračních táborech. Koncem války, v dubnu 1945 procházel Hartmanicemi pochod smrti žen z koncentračního tábora Helmbrechts do Volar. Nelidské podmínky pochodu si vyžádaly dvanáct obětí, které jsou pohřbeny na hartmanickém židovském hřbitově.

Bezprostředně po osvobození v květnu 1945 se celé městečko navrací pod českou správu – zdejším Němcům je konfiskován majetek a dochází k jejich odsunu. Na jejich místo přicházejí dosídlenci z Čech a Slovenska, vč. volyňských Čechů a slovenských Rumunů. Po roce 1948 dochází k zestátnění veškerých provozů, vzniká státní statek. V roce 1952 byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s NSR vyhlášen vojenský výcvikový prostor se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice Prášily, téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny ještě dost daleko (13 km vzdušnou čarou).

V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s jeho dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, přecházejí pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého Západočeského kraje se sídlem v Plzni. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let se buduje nová budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vzniká rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky. Zatímco počet obyvatel vlastních Hartmanic rostl (z pouhých 354 v roce 1950 na 751 v roce 1991), osady zaznamenávají trvalý a dosti drastický pokles obyvatel, který činí celkovou bilanci počtu obyvatel v období let 1950 – 1991 zápornou (viz tabulka obyvatelstvo).

Současnost

Období po roce 1989 přináší Hartmanicům slibné možnosti rozvoje. Velmi významným rokem pro historii obce byl rok 1991. Tehdy byl totiž vyhlášen NP Šumava a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejm. turistického ruchu v celé oblasti. Roku 1992 byl Hartmanicům navrácen status města.

Prostor autobusové zastávky s kašnou. V pozadí vrch Hamižná.

Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě. Mnoho občanů pronajímá části svých domů za účelem ubytování v soukromí. Rozvíjí se také oblast kultury – na Dobré Vodě vzniká pobočka Západočeského muzea – Muzeum Dr. Šimona Adlera, pojednávající o historii a životě v této části Šumavy a zahrnující zajímavou prohlídku tamního nově zrekonstruovaného kostela sv. Vintíře. Po roce 2004 bylo započato s obnovou hartmanické synagogy, jež byla dokončena na jaře roku 2006. V pěkně zrekonstruovaném objektu vznikla zajímavá moderní expozice pojednávající o životě Němců, Židů a Čechů v obci a o válečných i poválečných událostech. Za zmínku stojí také jistě vznik turistického infocentra s připojením na internet v budově MěÚ. Z významných investičních projektů realizovaných od 90. let dosud jmenujme přestavbu obecní kotelny na spalování dřevní štěpky a dalších bioodpadů realizovanou v letech 1994 - 2000. Tento krok měl velký ekologický význam, neboť došlo ke snížení nežádoucích emisí. Kotelna zásobuje teplem většinu objektů v Hartmanicích, ročně spotřebuje 2 000 t dřevního odpadu a má dostatečnou kapacitu i pro případný další růst obce. Za zmínku stojí jistě také výstavba domu s pečovatelskou službou dokončená v roce 2003 nákladem 16,8 mil. Kč. Značný ekologický význam měla rekonstrukce čističky odpadních vod provedená v roce 2006 tak, aby kvalita vody odpovídala evropským normám. Z celkových nákladů přesahujících 7 milionů Kč bylo 75% hrazeno z fondů EU. Důležitá byla také rekonstrukce místních komunikací provedená ve volebním období 2002 – 2006, kdy došlo zejména k opravě mostů poškozených povodněmi a k obnově úseků silnic nejnižších tříd vedoucích do odlehlých osad Hartmanic. Také tento projekt byl částečně financován Evropskou unií. Mezi další vybudované projekty patří nové sportoviště, kanalizace v oblasti náměstí, rekonstrukce vodovodu, chodníků a elektrického vedení, rekonstrukce sociálního zařízení v objektu základní školy a úprava turistické naučné stezky v oblasti vrcholu Hamižné. Kromě těchto „obecních“ projektů je nutné také zmínit rekonstrukci mnohých soukromých domů v obci a výstavbu domů nových. Přes všechny tyto úspěchy dosažené po roce 1989 je však nutné konstatovat, že počet obyvatel obce Hartmanice má trvale klesající tendenci – jen pro představu: v roce 1970 žilo v katastru obce 1 336 obyvatel, v roce 1991 pak 1 234, při posledním sčítání lidu v roce 2001 bylo napočítáno již jen 1 161 lidí a dle údajů z roku 2009 žije v obci 1 076 lidí. Za posledních 8 let tak v Hartmanicích ubylo dalších 8 % obyvatel, což je již o 2 % více než v období let 1991 – 2001. Tento jev je nejvíce patrný zejména v oblasti školství, kdy je velký problém naplnit nové třídy dětmi. Se stejným problémem se však potýká většina obcí v této části okresu Klatovy – i přes celorepublikově relativně pozitivní ukazatele vývoje počtu obyvatel, zde populace klesá a průměrný věk se zvyšuje. Nejvíce je pokles obyvatel i nadále patrný v osadách – v letech 1991 – 2001 zaznamenalo 13 z 23 osad (vč. Hartmanic) pokles obyvatel, 2 osady nově vznikly, 1 osada je již od 90. let bez trvalých obyvatel a jen 7 osad zaznamenalo drobný přírůstek nebo stagnaci počtu obyvatel.

Památky

Horská synagoga v Hartmanicích

• Kostel sv. Kateřiny – původní gotický kostel z 15. stol., v 18. stol. přestavěn částečně barokně
• Horská synagoga – budova vystavěná na náklady hartmanicko-kundratické židovské obce roku 1881. V průběhu druhé světové války přestavěna na truhlářskou dílnu, podobnému účelu sloužila synagoga i v poválečných letech, později také jako objekt státních lesů a armádní sklad pneumatik. V 80. letech budova předána MNV k demolici, ke které ale nedošlo, objekt celá 90. léta chátral, byl navrácen Plzeňské židovské obci, která jej však pro nedostatek peněz musela prodat soukromníkovi. Po roce 2002 bylo postupně započato s náročnou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 2006. Dnes sídlo Památníku Hartmanice.
• Šumavské stavení č. 37 – 19. stol., inspirováno volarským domem
• Kostel sv. Vintíře na Dobré Vodě – barokní poutní kostel z roku 1706, zasvěcen jako jediný na světě „Sv.“ Vintířovi na místě původní kaple. V období existence VVP Dobrá Voda využíván jako skladiště, kompletně zrekonstruován v roce 1995 k 950. výročí úmrtí Sv. Vintíře. Kostel byl do roku 2001 vybaven unikátními skleněnými plastikami – největším skleněným oltářem na světě, vážícím 4 tuny, a 14 dílnou skleněnou křížovou cestou. Prohlídky kostela zajišťuje Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě.
• Zámeček Dolejší Krušec – patrový barokní zámeček z 18. stol.
• Zámeček Hořejší Krušec – empírový zámeček vystavěný kolem roku 1800
• Zámek Dolejší Těšov – raně barokní zámek ze 17. stol.
• Zámek Kundratice – empírový zámek z 2. pol. 18. stol. na místě původní tvrze
• Umrlčí prkna Kochánov – nad osadou 2 umrlčí prkna, jedna z posledních dodnes zachovalých. Pokud nebožtík zemřel v zimě, kdy nebylo možné vykopat hrob, byl uložen venku na zdobené prkno. Na jaře byl pak pohřben a prkno vystaveno na místě, kam zesnulý rád chodíval.
• Mochov – zachovalé objekty lidové šumavské architektury

Dům "volarského" typu č. 37 na náměstí v Hartmanicích.

Turistika

Hartmanice mají relativně dost velký potenciál ohledně možností rozvoje turistického ruchu, v němž mají stále ještě jisté rezervy. Ačkoliv bylo za posledních 15 let v této oblasti uděláno mnoho – vybudována infocentra a muzea v Hartmanicích a na Dobré Vodě, radikálně zlepšena síť turistických cest i cyklostezek, částečně rozšířeny ubytovací kapacity města, rozšířen zimní lyžařský areál (2005) a zavedena autobusová linka významná pro spojení Sušice s Prášilami a Železnou Rudou; je stále co vylepšovat. Například nabídku stravovacích služeb v obci nelze hodnotit příliš kladně – přestože je v provozu několik restauračních zařízení, pouze ve dvou z nich se vaří. Největší hotel v obci – Vintíř uprostřed Hartmanic má ke kvalitě služeb na úrovni 21. století dost daleko. Určité ubytovací kapacity jsou kromě Hartmanic a Dobré Vody nabízeny také v osadách Dolejší Krušec a Keply. Hartmanicemi prochází jedna z významných šumavských turistických cest – modře značená Klostermannova stezka vedoucí z Vacova přes Kašperské Hory a Hartmanice směrem na Stodůlky a Srní. Po této stezce lze podniknout turistický výlet do Rejštejna a Kašperských Hor (11 km), příp. do údolí Křemelné a do Prášil (12 km). Západním směrem vedou značené stezky do prostoru přírodního parku Kochánov, směrem na sever můžeme po zelené značce dojít do Sušice (11 km). Okolí Hartmanic je také velmi vhodné pro cykloturistiku, do obce ale bohužel nezajíždí žádná z linek šumavských cyklobusů.

Obyvatelstvo

Město Hartmanice mělo na počátku roku 2010 1  071 obyvatel v průměrném věku 41,6 let.

Během posledního sčítání lidu v roce 2001 bylo zjištěno téměř o 100 lidí více – 1  161 obyvatel. Tehdy se 89,8 % obyvatel hlásilo k české národnosti, 4,5 % lidí tvořili Slováci a pouhým 1 % byli zastoupeni občané německé národnosti. Z celkového počtu obyvatel bylo 37 % věřících, což je méně než ve „starých“ českých obcích sousedících s Hartmanicemi na jihu (Petrovice u Sušice), ale zase více než v odlehlých obcích uprostřed Šumavy (Prášily, Srní).

Podle zatím nejnovějších údajů Úřadu práce v Klatovech k 30. září 2009 bylo v Hartmanicích 583 ekonomicky aktivních obyvatel, což tvoří 54 % celkové populace. Míra nezaměstnanosti v současné době dosahuje 11,2 %, tento ukazatel se však může relativně rychle měnit, zejména dnes v období hospodářské krize. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých osadách Hartmanic

Raritní skleněný oltář v kostele sv. Vintíře v osadě Dobrá Voda.

Místní části

• Dobrá Voda – 888 m, osada ležící 2,5 km jižně nad Hartmanicemi. Dříve poutní místo, později správní středisko stejnojmenného vojenského prostoru, dnes významný turistický cíl. Kostel Sv. Vintíře z roku 1706, pramen železité vody, Muzeum Dr. Šimona Adlera. Nad osadou hora Březník (1 006 m) s kapličkou nově vybudovanou v roce 1992 na místě původní, zbořené kaple. Původní název osady byl také Březník, přejmenována byla podle pramene vody. Celotýdenní autobusové spojení směr Hartmanice, Sušice a Prášily, Železná Ruda.

Osada Hořejší Krušec

• Dolejší Krušec – 630 m, ves 2 km východně od Hartmanic nedaleko od toku řeky Otavy. Původní osada vznikla při staré solní stezce, byla střediskem statku. Nepřístupný barokní zámek se zachovalými slunečními hodinami. Součást Hartmanic od roku 1960, do té doby samostatná obec. Autobusové spojení směr Sušice a Hartmanice, Prášily pouze v pracovních dnech z rozcestí 1 km od vsi.
• Dolejší Těšov – 730 m, ves 3 km severozápadně od Hartmanic, nejlidnatější osada obce. Jednoduchý barokní zámek vyhořel roku 1956, ale byl po požáru obnoven. Do roku 1960 sídlo MNV Těšov u Sušice. Autobusové spojení směr Sušice, Petrovice a Hartmanice pouze v pracovní dny.
• Hartmanice
• Hořejší Krušec – 678 m, ves 1 km severně od Hartmanic. První zmínka z roku 1336. Empírový zámeček z poč. 19. stol. K Hartmanicům připojen roku 1950, předtím součástí obce Hořejší Těšov. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Hartmanice.
• Hořejší Těšov – 750 m, víska 3 km severozápadně od Hartmanic. Do roku 1960 součást obce Těšov u Sušice. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Dolejší Těšov.
• Chlum – 596 m, ves 2,5 km severně od Hartmanic při silnici Hartmanice – Petrovice u Sušice. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice. Autobusové spojení směr Sušice, Petrovice a Hartmanice, Prášily, Železná Ruda celotýdně. Směr Klatovy jeden pár spojů v pracovní dny.

Jeden z mnoha zámečků v katastru města Hartmanic - tento stojí v osadě Kundratice, která je druhou nejlidnatější místní částí města.

• Javoří – 780 m, odlehlá ves 6 km severozápadně o Hartmanic pod vrchem Vosík. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Jiřičná (3 km).
• Keply – 930 m, odlehlá osada úředně obnovená až roku 1992, 10 km západně od Hartmanic. Osadu tvoří 2 panelové bytovky, z nichž v jedné je penzion. Autobusové spojení směr Velhartice, Petrovice, Sušice, pouze v pracovní dny ve školním roce.
• Kochánov – 850 m, roztroušená odlehlá osada 11 km západně od Hartmanic při cestě Keply – Petrovice u Sušice. V horní části osady umrlčí prkna. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice. Bez autobusového spojení. Nejbližší zastávka: Keply (2 km)
• Kříženec – 720 m, samota 3 km jižně od Hartmanic, bez stálých obyvatel. Do roku 1960 část obce Štěpanice. Bez autobusového spojení.
• Kundratice – 680 m, druhá nejlidnatější osada Hartmanic, 1 km jižně od obce. Empírový zámek. Do roku 1960 část obce Štěpanice. Autobusové spojení směr Sušice, Petrovice a Hartmanice pouze v pracovní dny ve školním roce.
• Loučová – 666 m, ves a dvůr 3 km severně od Hartmanic, prvně zmiňována v roce 1389. V 19. století se zde scházeli místní i pražští vlastenci. Býval zde pivovar s charakteristickou stavbou a krásnými klenutými sklepy. Do roku 1960 část obce Jiřičná. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Světlá (1 km).
• Malý Radkov – 740 m, samota 4,5 km jihovýchodně od Hartmanic při stezce do Rejštejna a Kašperských Hor. Součástí Hartmanic od roku 1960. Bez autobusového spojení.
• Mochov – 870 m, ves 6 km severozápadně od Hartmanic. Stávala zde jedna z nejstarších šumavských skláren. Objekty lidové šumavské architektury, v krajině stopy po těžbě zlata. Památné modříny opadavé. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice. Bez autobusového spojení.
• Palvinov – 646 m, ves 3,5 km východně od Hartmanic. Zámeček z 18. stol. Památná lípa malolistá. Součást Hartmanic od roku 1960. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Hartmanice.

Typická pošumavská krajina u osady Loučová. V pozadí věž kostela v Petrovicích u Sušice.

• Prostřední Krušec – 650 m, ves 2,5 km severně od Hartmanic 0,7 km nad Dolejším Krušcem. Do roku 1960 část obce Dolejší Krušec. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Dolejší Krušec (1,8 km).
• Světlá – 580 m, ves 3,5 km severně od Hartmanic při silnici Hartmanice – Petrovice u Sušice. Do roku 1960 část obce Jiřičná. Autobusové spojení směr Sušice, Petrovice a Hartmanice, Prášily, Železná Ruda celotýdně. Směr Klatovy jeden pár spojů v pracovní dny.
• Štěpanice – 687 m, ves 2 km jihovýchodně od Hartmanic při cestě do Rejštejna. Do roku 1960 sídlo místního národního výboru. Dnes bez autobusového spojení a skoro i bez obyvatel. Nejbližší zastávka: Kundratice (1 km).
• Trpěšice – 650 m, víska 1 km východně od Hartmanic. Do roku 1960 část obce Dolejší Krušec. Nejbližší zastávka: Hartmanice
• Vatětice – 637 m, ves 3,5 východně od Hartmanic. Ve vsi stávala tvrz připomínána v roce 1644, ale již v roce 1656 pustá. Později obnovena a přestavěna na zámek, který byl ale po válce zbourán. U vsi alej chráněných lip, jasanů a javorů. Do roku 1960 sídlo MNV. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Hartmanice.
• Vlastějov – 686 m, ves 5 km severozápadně od Hartmanic. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice. Bez autobusového spojení, nejbližší zastávka: Jiřičná (2 km).
• Zálužice – 709 m, samota 2,5 km jihovýchodně od Hartmanic. Součástí obce od roku 1960. Bez autobusového spojení. Nejbližší zastávka: Kundratice (1,5 km).

Doprava

Muzeum Dr.Šimona Adlera v místní části Dobrá Voda

Hartmanice leží na křižovatce dvou silnic druhé třídy. Silnice II/145 vede z Vimperka přes Kašperské Hory do Hartmanic a dále pokračuje údolím Pstružného potoka do Petrovic u Sušice. U Nového Městečka cca 4 km od Hartmanic tato silnice mostem překračuje řeku Otavu. U mostu na ni navazuje silnice z Horažďovic a ze Sušice do Rejštejna, na Horskou Kvildu a Kvildu.

Silnice II/190 spojuje Nýrsko a Železnou Rudu přes Novou Hůrku a Dobrou Vodu s Hartmanicemi. Na křižovatce Skelná je z ní možno odbočit po právě rekonstruované silnici do Prášil a dále do Srní.

K železnici je to z Hartmanic opravdu daleko. Nejbližší železniční stanice v Sušici na trati Klatovy - Horažďovice se nachází 13 km od obce. Na nádraží v Železné Rudě na trati Železná Ruda – Klatovy – Plzeň je to z Hartmanic 20 km. Břemeno provozování veřejné dopravy tak leží pouze na autobusové dopravě. V době platnosti jízdního řádu 2008/2009 obsluhují Hartmanice linky: dopravce ČSAD Plzeň, záv. Sušice 433560 Kundratice – Hartmanice – Petrovice – Sušice; 433700 Prášily – Hartmanice – Dlouhá Ves – Sušice a 433690 Hartmanice – Petrovice – Velhartice – Běšiny – Klatovy. Tyto linky jsou v provozu pouze v pracovní dny. Dopravce RDS bus Babylon (Šumavabus) provozuje linku 435040 Sušice – Petrovice – Hartmanice – Prášily – Železná Ruda, která zahrnuje 3 páry spojů denně po celý týden. Běžná jízdenka do Sušice stojí v roce 2009 20,- Kč.

Partnerská města

• Affoltern im Emmental Švýcarsko
• Rinchnach Německo

Velká Galerie

• Mnoho fotografií – Hartmanice

YouTube

Zdroje

• http://www.muhartmanice.cz - Historie a současnost města
• http://hartmanice.cz - Údaje z historie židovské obce a synagogy v Hartmanicích.
• http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni - Dopravní spojení
• Jiří Záloha, Šumava A-Z, Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1984 - Historie obce, poloha, místní části.
• Marek Podhorský, Plzeňský kraj, freytag&berndt Praha, 2004 - obecné informace
• kol. autorů, Šumava - turistický průvodce ČSSR, Olympia Praha, 1986
• Šumava-Povydří, Soubor turistických map 1:50 000, Trasa Praha, 2006 - turistické informace

Externí odkazy

• Městský úřad Hartmanice
• Horská synagoga Hartmanice
• Stránky o Muzeu Dr. Šimona Adlera