Masturbace

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Dag-Praha (diskuse | příspěvky)
(šablony)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 29. 10. 2012, 10:19


Masturbace v úzkém slova smyslu označuje sexuální vzrušování pohlavních orgánů ženy nebo muže rukou, ať už se provádí jako autoerotismus, nebo s partnerem/kou. V širším slova smyslu označuje i jiné formy nepenetrativního pohlavního styku.

Obsah

Etymologie

Původ slova není zcela jasný. V úvahu přicházejí tyto možnosti: (1) z lat. manus (ruka) a stupro (zhanobit, zprznit, znásilnit) - tedy hanobit, prznit (se) rukou (2) mas (samec, muž) a turbare (vzrušit nebo rušit, porušovat) - tedy v možných významech rušit, porušovat mužství nebo (3) vzrušovat mužství.[1][2][3] Další označení jsou ipsace (z latinského slova ipso - sám), dříve také samohana. Kromě toho se běžně používá též termín onanie podle biblické postavy Ónana. Ónan však nemasturboval, ale praktikoval přerušovanou soulož.[4][5]

Masturbace

Počet masturbujících
(%)[6]
Věk Muži Ženy
15-17 74,4 33,9
18-29 82,4 64,1
30-44 88,1 57,1
45-59 87,2 52,6
60 a více 74,5 33,2
První masturbace
(%)[6]
Věk Muži Ženy
10 8,1 9,4
13 18,6 10,1
14 23,7 14,8

Masturbace hraje v sexuálním životě člověka důležitou roli[7]. Může být praktikována jako automasturbace, nebo formou heterosexuální, či homosexuální[7]. Sexualita člověka je v podstatě založena na masturbaci a souložení, přičemž lidská ruka je všestranným nástrojem. Z doby, kterou člověk věnuje sexu, připadá pouze desetina na souložení a devět desetin na masturbaci[7]. Většina mužů i žen (80-90%) bez ohledu na stáří, rasu, náboženství atd. praktukuje nebo praktikovala autoerotismus neboli automasturbaci, která už dávno není považována za zdraví škodlivou[7]. Autoerotismus u muže spočívá v ruční masturbaci pyje a u ženy v ruční masturbaci poštěváčku a v zavádění předmětů tvaru mužského penisu (tzv. robertek aj.) do pochvy. Někteří sexuologové v současnosti zastávají názor, že masturbace je zdraví prospěšná.[8][9][10] Na veřejnosti může být projevem exhibicionismu. Heterosexuální masturbace sensu stricto (tj. masturbace rukou) spočívá v tom, že žena vzrušuje rukou pyj partnera a že muž laská vulvu a především klitoris partnerky a také její pochvu[7]. V širším smyslu zahrnuje masturbace cunnilinctus a felaci a také všechny ostatní způsoby sexuálních styků, které nevyžadují aktivní účast pyje[7]. Pro ženu je schopnost dobře masturbovat muže obtížnou, ale nezbytnou součástí celého sexuálního života[7]. V minulosti byla masturbace kvůli velkému vlivu některých, k tomuto fenoménu netolerantních, náboženství zakazována (tabu). I dnes se podobné odsuzující názory v některých společnostech považují za správné. Naproti tomu v některých kulturách může být součástí náboženské sféry - tak tomu bylo u mužské masturbace např. ve starověkém Egyptě v návaznosti na tamní mýtus o stvoření světa bohem Atumem prostřednictvím sebeukojení[11].

Masturbace jako sport

Soutěže v maratonské masturbaci mužů jsou relativně mladým odvětvím, kde mladíci veřejně poměřují své síly. Držitelem českého rekordu v masturbaci je František Klimeš s časem 8 hodin a 5 minut, se kterým vybojoval druhé místo na světovém masturbačním maratónu v Kodani.[12] Současný světový rekord v maratonské masturbaci je 9 hodin 33 minut.[13]

Léčba masturbace

Onanismus - kniha, která se na dlouhá léta stala základním dílem, z něhož vycházely pokusy o léčbu onanie.

Na konci 18. století švýcarský lékař Samuel Tissot prohlásil masturbaci za příčinu nespočtu fyzických i duševních chorob a zahájil snahu o její léčení, která pokračovala až do padesátých let 20. století.[14] Dalšími významnými spisy o léčbě masturbace jsou anonymní Onania: or the Heinous Sin of Self-Pollution, and AU Its Frightful (1730), a de Bienvillova Nymphomania (1771) líčící potíže s furorem uterinus (běsem děložním).[15] Metody léčby zahrnovaly celou škálu různých postupů od prostého svazování penisu chlapcům, nasazování nejrůznějších pásů cudnosti (včetně ostnatých, které měly chlapci způsobit bolest při erekci), až po ústavní léčbu, skotské střiky, elektrošoky či kastraci. V roce 1859 zkonstruoval E. T. Cramer mechanismus nazvaný aidousoter, který si chlapci museli povinně nasazovat na noc.[16] U dívek se za prevenci či léčbu onanismu považovala klitoridektomie, chirurgická amputace klitorisu. Užívaly se svěrací kazajky, pouta a v extrémních případech pálení genitálií žhavým železem.

Onanií zmalátní i ochabne člověk dospělý, úplně už vyvinulý. Tím spíše uškodí neřestí tělu mladistvému, jež dosud nedosáhlo svého rozvoje. Prostopášnému dítěti ani nelze dospěti v muže. Špatně roste, svaly nesílí, anebo, jestli byly již silnější, ztrácejí se, hlas pozbývá zvučnosti a později nedostává se ani síly ke vzrůstu vousů. Oči bývají hluboko zapadlé, pod nimi objevují se temné kruhy, pleť obličeje bývá bledá, ruce vlhké a studené, paměť ochabuje, každá větší námaha tělo jeho velice vysílí, tělo se hrbí, chůze stává se plouživou, nic takového mladíka netěší, stává se nevrlým, popudlivým, ba i za dne velice ospalým, vyhýbá se lidem a mluví-li s někým, upírá zrak k zemi, jakoby se obával, aby mu z očí nevyčetl jeho nectnost. Kdo nebyl již od narození příliš bystrého rozumu, stává se politováníhodným blbcem, ten, kdo nadán byl vlohami, těžko pak chápe a nedbá o učení. Onanista bývá velmi choulostivým, snadno se nachladí a hned dostane rýmy. Kromě toho trpívá tlučením srdce, které zvláště v noční době se dostavuje. Vyšetřující lékař shledá skoro vždy u onanistů rozšířené srdce. Nezřídka onanista trpí též obtížemi žaludečními, špatným trávením a někdy silnými průjmy.

– Názory na masturbaci z roku 1906 [17]

Ipsace (onanie, masturbace, sebeprznění, samohana) je vůbec veškeré nepřirozené dráždění pohlavních ústrojů bez přímé součinnosti jednotníka druhého pohlaví, zneužívání přirozených sil tělesných i duševních, zločin proti zákonům přírody a morálky, jehož následky - byť nebyly tak hrozné, jak se strašívá, nevedly např. k vysychání míchy, k neschopnosti pohlavní ap. - přece jen tam, kde se ipsace provádí nezřízeně, vedou k otřesení celé soustavy tělesné a podkopání zdraví, třeba se to nejevilo vždy ihned a dostavovaly se následky někdy teprve snížením inteligence (oslabení vůle, změna povahy vlivem výčitek, jež si postižený činí, v plachou, bojácnou) a zdraví v potomstvu.

– Domácí vševěd, 1926 [18]

Souhrnné poučení o onanii
Onanie (sebeukájení, sebeuspokojování, sebeprznění - odborně masturbace, ipsace) je dráždění pohlavních orgánů, které si chlapci (méně často i děvčata) provádějí sami, nejčastěji třením pomocí ruky.
Onanie u chlapců
Může se objevit již dávno před pubertou. Příčinou je buď svedení nesprávnými kamarády, nebo bezděčné hraní a manipulace s pohlavním údem, nebo i špatná hygiena pohlavního údu. Špatná hygiena vede k lehkému podráždění předkožky žaludu, které svědí. To nutí chlapce, aby si předkožku i žalud třeli rukou. Tak si vybavují příjemný pocit a k tomuto počínání se vracejí sami, i když podráždění předkožky pominulo.
Již v časném dětství se onanie může stát návykem - učitelky v mateřské škole s tím mají zkušenosti … - zkušená učitelka pozná z tváře děcka, že prožívá určitou slast. …
Onanie u dívek
V dětství, když onanie ještě není výrazně spojena se sexualitou, je onanie u děvčátek jen řídká, stejně jako u chlapců. Děvčátka mohou onanovat již v předškoním věku. Mnohdy k tomu přispívá nedostatečná hygiena. Jejím následkem je lehký zánět v oblasti zevních pohlavních orgánů (především malých stydkých pysků), který působí svědivě a vynucuje si tření rukou. Podobně působí drobná cizí tělíska, …. Předškolní děti začnou také onanovat, když při ležení v posteli náhodně objeví, že doteky zevních pohlavních orgánů jsou příjemné. … dívka, která onanuje, si může zavléci do krajiny pod velkými stydkými pysky infekci …
Zlozvyk onanie, pokud přetrvává až do dospělosti, může být příčinou nesnází při hledání souladu při pohlavních stycích manželů. Příčina je v tom, že žena si zvykla na určitý způsob sexuálního vydražďování, kterého nelze docílit při přirozeném spojení pohlavních orgánů muže a ženy.

– MUDr. Oldřich Pšenička, CSc[19]

Masturbace a náboženství

Křesťanství

Podle některých křesťanských autorů je masturbace symptomem poruchy mezilidských vztahů.[20] Někteří autoři tvrdí, že masturbace vyskytuje především u dětí vystavených krutému zacházení a stresu a při častější frekvenci masturbace hovoří o „masturbační krizi“, která musí být léčena; základní metodou pomoci je dát poznat mladému člověku jeho základní životní problémy, které se stávají „hlubšími principiálními příčinami“ autoerotického chování.[21]

Katolicismus

Oficiální Katechismus katolické církve uvádí o masturbaci v paragrafu 2352 toto (a tento názor je možno považovat za oficiální postoj katolické církve): "Výrazem sebeukájení (masturbace) se míní úmyslné vydráždění pohlavních orgánů s cílem zakoušet pohlavní rozkoš. „Jak učitelský úřad církve, v linii stálé tradice, tak i mravní smysl věřících bez váhání tvrdily, že sebeukájení je skutek vnitřně a těžce nezřízený.“ „Vědomé užívání pohlavních schopností z jakýchkoliv důvodů mimo normálních manželských vztahů podstatně odporuje jejich účelu (zaměření).“ Vyhledává se v něm pohlavní rozkoš mimo „pohlavní vztah požadovaný mravním řádem, totiž takový, který v souvislosti pravé lásky uskutečňuje plný smysl vzájemného sebedarování a lidského plození“. K vytvoření správného úsudku o mravní odpovědnosti jednotlivců a ke správné orientaci pastorální činnosti je třeba brát v úvahu citovou nezralost, sílu získaných návyků, stavů úzkosti nebo jiných psychických či sociálních činitelů, které mohou vinu zmenšovat, případně i na nejmenší míru." [22] Gerard J. M. van den Aardweg, počítaný ke křesťansko-konzervativnímu hnutí, soudí, že masturbační krize dospívajících může způsobovat homosexualitu. Jako účinnou prevenci a léčbu této poruchy doporučuje modlitbu k Panně Marii.

Judaismus

Judaismus považuje mužskou masturbaci za těžký hřích. Podle Talmudu by muži měla být ruka, jíž si "šmátrá pod pupkem", useknuta. Vztah k ženské masturbaci tak jasně vymezen není, zcela jistě se však jedná o hřích nečistých myšlenek.[23]

Islám

Podle hadísu Hasana ibn Arfaha Prorok Mohamed pravil: "Sedm jest lidí tak odpudivých, že Bůh nepohlédne na ně v Soudný den:

  • onanista,
  • sodomita,
  • ten, na němž byla sodomie čininěna,
  • alkoholik,
  • člověk, jenž bije své děti, až křičí o pomoc,
  • člověk, jenž ubližuje svým sousedům, až mu zlořečí,
  • člověk, který má poměr se ženou svého souseda.[24]

Fotogalerie

Tissot.jpg

Samuel Tissot (1728 - 1797), otec boje proti masturbaci.

Protimasturbační pásy Alberta Molla, 1926.

Korzet pro onanisty.

Chastity belt Heyser 3.png

Uzamykatelný pás proti onanii chlapců.

Elektrický přístroj proti chlapecké masturbaci Alberta V. Todda z roku 1903. Obsahuje ostny, elektrické šoky a výstražný zvonek, kterým chlapce odnaučuje erekci.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hans Rotter, SEXUALITA A KŘESŤANSKÁ MORÁLKA, ISBN 80-7021-669-7
  2. ↑ Stručný etymologický slovník jazyka českého. J. HOLUB, S. LYER, Praha: SPN 1992, str. 283
  3. ↑ J. REJZEK, Český etymologický slovník, Voznice: Leda 2004, str. 367
  4. ↑ Juda tedy řekl Ónanovi: „Vejdi k bratrově ženě, vezmi si ji podle práva a postarej se tak svému bratru o potomstvo.“ Ale Ónan věděl, že to potomstvo nebude patřit jemu; proto kdykoliv vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby svému bratru nezplodil potomka. Jeho počínání bylo v očích Hospodinových zlé, proto usmrtil i jeho. - Gn 38,8-10, citace z ekumenického překladu
  5. ↑ Přerušovaná soulož na Medicina.cz, dostupné: http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2456&s_rub=146&s_sv=1&s_ts=39631,0825
  6. ↑ 6,0 6,1 WEISS, Petr; ZVĚŘINA, Jaroslav. Masturbační aktivita obyvatel České republiky: Výsledky národního výzkumu [online]. Sexuologický ústav 1. LF UK, Praha, [cit. 2008-08-18]. Dostupné online.  
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 7,6 Thomas Glynn, SEXUÁLNÍ PRAXE, ISBN 80-900192-1-8
  8. ↑ Ivo Pondělníček, Jaroslava Pondělníčková-Mašlová: Lidská sexualita, Praha 1971
  9. ↑ Radim Uzel o masturbaci
  10. ↑ Docs Mum on Masturbation Therapy for Prostate Cancer
  11. ↑ VERNER M., BAREŠ L., VACHALA B.: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Karolinum, Praha 1997, 487 s., ISBN 80-7184-446-2, s. 189
  12. ↑ II. masturbační maraton v Evropě: Kodaň.
  13. ↑ Sportvital: nový český rekord v masturbaci
  14. ↑ The Myth of a "Natural" Human Sexuality
  15. ↑ Libido a jeho realisace
  16. ↑ Dějiny masturbace od A do Z
  17. ↑ Onanie - výchovný problém z počátku minulého století
  18. ↑ Bludy o masturbaci - Sexus.c
  19. ↑ O. Pšenička, SEXUÁLNÍ VÝCHOVA V RODINĚ, Hnutí Rodina, Pardubice 1994, ISBN 80-901524-1-4
  20. ↑ Masturbace: symptom poruchy v mezilidských vztazích.
  21. ↑ Masturbace: čtenářský koutek Karmelitánského nakladatelství.
  22. ↑ http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=2352
  23. ↑ Košér sex
  24. ↑ Is mastrubation is haram in Islam? What are the things to control this act, Islam.tc

Literatura

  • GLYNN, Thomas. Sexuální praxe. Redakce Jiří Poláček; překlad Zdeněk Abé. 1.. vyd. Praha : PLUTO, 1991. 160 s. Přeloženo z francouzského originálu Praktique sexuelle vydaného Georges Fall Paris.. ISBN 80-900192-1-8. Kapitola II. Technika, s. 43-48.  
  • Bohuslav Brouk: Autosexualismus a psycherotismus, Praha 1935 (2. vyd. pod téměř nepatrně pozměněným názvem Autosexualismus a psychoerotismus, Praha 1992)
  • Bohuslav Brouk: Psychoanalytická sexuologie, Praha 1933 (2. vyd. in Lidská duše a sex, Praha 1992)
  • Bohuslav Brouk: Onanie jakožto světový názor, Erotická revue, říjen 1930–květen 1931, r. 1, s. 80-81 (reprint Praha 2001)

Externí odkazy



Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Masturbace
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Masturbace
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Masturbace“