Alfréd Radok

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Masivní vylepšení)
Řádka 1: Řádka 1:
{{Upravit}}
{{Upravit}}
-
{{Infobox Biografie
+
'''Alfréd Radok''' (* [[17. prosinec|17. prosince]] [[1914]], v [[Koloděje nad Lužnicí|Kolodějích nad Lužnicí]], † [[22. duben|22. dubna]] [[1976]] ve [[Vídeň|Vídni]]) byl český [[režisér]] a zakladatel [[Laterna magika|Laterny magiky]].
-
| titul před      = <!-- nepovinný + odradkovani -->
+
-
| jméno          = Alfréd
+
-
| příjmení        = Radok
+
-
| titul za        = <!-- odradkovani + nepovinný -->
+
-
| obrázek        = No portrait cs.png
+
-
| popisek        = Alfréd Radok
+
-
| colorb          = <!-- nepovinný -->
+
-
| popisek obrázku = Alfréd Radok
+
-
| šířka obrázku  = <!-- nepovinný; default 240px-->
+
-
| citát          = <!-- nepovinný; pro kompatibilitu existuje i "motto"-->
+
-
| datum narození  = [[17. prosinec|17. prosince]]
+
-
| rok narození    = 1914
+
-
| místo narození  = [[Koloděje nad Lužnicí]], {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
+
-
| datum úmrtí    = [[22. duben|22. dubna]]
+
-
| rok úmrtí      = 1976
+
-
| místo úmrtí    = [[Vídeň]], {{Vlajka a název|Rakousko}}
+
-
| Wikicitáty      = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz-->
+
-
}}
+
-
 
+
-
'''Alfréd Radok''' (* [[17. prosinec|17. prosince]] [[1914]], v [[Koloděje nad Lužnicí|Kolodějích nad Lužnicí]] - [[22. duben|22. dubna]] [[1976]] ve [[Vídeň|Vídni]]) byl český [[režisér]] a zakladatel [[Laterna magika|Laterny magiky]].
+
   
   
-
Dne [[3. leden|3. ledna]] [[1915]] byl v [[Koloděje nad Lužnicí|kolodějské]] [[synagoga|synagoze]] obřezán [[Friedrich Stern|Friedrichem Sternem]] a dostal své jméno.
+
Dne [[3. leden|3. ledna]] [[1915]] byl v [[Koloděje nad Lužnicí|kolodějské]] [[synagoga|synagoze]] obřezán [[Friedrich Stern|Friedrichem Sternem]] a dostal své jméno. Při [[Praha|pražských]] studiích mu velice imponovalo moderní divadlo v podání [[E. F. Burian]]a a jeho souboru.  
-
Při [[Praha|pražských]] studiích mu velice imponovalo moderní divadlo v podání [[E. F. Burian]]a a jeho souboru. Po nuceném útěku před [[Gestapo|gestapem]] z [[Praha|Prahy]] se dostává do [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]], kde založil při [[Sokol (spolek)|sokolské organizaci]] divadelní soubor ''Mladá scéna'', se kterou inscenoval představení [[Král Lávra (drama)|Král Lávra]]. [[Václav Kašlík]], přední [[Praha|pražský]] [[režisér]], který na toto představení přijal pozvání zprostředkoval Radokovi místo asistenta režie v [[Divadlo E. F. Buriana|divadle E. F. Buriana]], tehdejším D41. Alfréd Radok se tak přes hrozící nebezpečí vrátil do [[Gestapo|gestapem]] obsazené [[Praha|Prahy]].
+
[[Soubor:KRNOVIZOVICE-476.jpg|thumb|220px|Pamětní deska Alfréda&nbsp;Radoka ve [[Valašské Meziříčí|Valašském&nbsp;Meziříčí]] (2014)]]
 +
Po nuceném útěku před [[Gestapo|gestapem]] z [[Praha|Prahy]] se dostává do [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]], kde založil při [[Sokol (spolek)|sokolské organizaci]] divadelní soubor ''Mladá scéna'', se kterou inscenoval představení [[Král Lávra (drama)|Král Lávra]]. [[Václav Kašlík]], přední [[Praha|pražský]] [[Režie|režisér]], který na toto představení přijal pozvání zprostředkoval Radokovi místo asistenta režie v [[Divadlo E. F. Buriana|divadle E. F. Buriana]], tehdejším D41. Alfréd Radok se tak přes hrozící nebezpečí vrátil do [[Gestapo|gestapem]] obsazené [[Praha|Prahy]].
 +
 
Po zatčení [[E. F. Burian]]a v březnu [[1941]] došlo k rozpuštění divadla a Radok, stejně jako většina členů souboru přešel do nově vzniklého [[Městské divadlo Na Poříčí|Městského divadla Na Poříčí]]. V tomto divadle připravil Alfréd Radok inscenaci [[Jiří Mahen|Mahenovy]] hry s filmovou projekcí [[Mezi dvěma bouřkami]], jejíž fotografie z natáčení a svitky negativů si později označil ve svém archivu jako „První Laterna magika.“ K uvedení představení nakonec nedošlo, „důvodem“ byl židovský původ Alfréda Radoka. Následně byl ze stejných důvodů nucen ukončit svou práci v divadlech v [[Brno|Brně]], [[Plzeň|Plzni]] a v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], než byl v roce [[1944]] odveden do internačního tábora v Klettendorfu.
Po zatčení [[E. F. Burian]]a v březnu [[1941]] došlo k rozpuštění divadla a Radok, stejně jako většina členů souboru přešel do nově vzniklého [[Městské divadlo Na Poříčí|Městského divadla Na Poříčí]]. V tomto divadle připravil Alfréd Radok inscenaci [[Jiří Mahen|Mahenovy]] hry s filmovou projekcí [[Mezi dvěma bouřkami]], jejíž fotografie z natáčení a svitky negativů si později označil ve svém archivu jako „První Laterna magika.“ K uvedení představení nakonec nedošlo, „důvodem“ byl židovský původ Alfréda Radoka. Následně byl ze stejných důvodů nucen ukončit svou práci v divadlech v [[Brno|Brně]], [[Plzeň|Plzni]] a v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], než byl v roce [[1944]] odveden do internačního tábora v Klettendorfu.
 +
Po osvobození nastoupil Alfréd Radok do [[Divadlo 5. května|Divadla 5. května]], kde se poprvé pracovně setkal s [[Josef Svoboda|Josefem Svobodu]]. Společnou inscenací Hoffmannovy povídky začala jejich více než dvacetiletá spolupráce. Ta byla přerušena pouze v letech [[1960]]–[[1965|65]] působením Alfréda Radoka v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]] kde spolupracoval se scénografem Ladislavem Vychodilem, a ukončena v roce [[1968]] Radokovou emigrací. V roce [[1946]] pro umělecké neshody z [[Divadlo 5. května|Divadla 5. května]] odchází, aby následně nastupil do [[Divadlo Satira|Divadla Satiry]]. Od roku [[1947]] pohostinsky režíroval v [[Národní divadlo|Národním divadle]].
Po osvobození nastoupil Alfréd Radok do [[Divadlo 5. května|Divadla 5. května]], kde se poprvé pracovně setkal s [[Josef Svoboda|Josefem Svobodu]]. Společnou inscenací Hoffmannovy povídky začala jejich více než dvacetiletá spolupráce. Ta byla přerušena pouze v letech [[1960]]–[[1965|65]] působením Alfréda Radoka v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]] kde spolupracoval se scénografem Ladislavem Vychodilem, a ukončena v roce [[1968]] Radokovou emigrací. V roce [[1946]] pro umělecké neshody z [[Divadlo 5. května|Divadla 5. května]] odchází, aby následně nastupil do [[Divadlo Satira|Divadla Satiry]]. Od roku [[1947]] pohostinsky režíroval v [[Národní divadlo|Národním divadle]].
 +
V roce [[1948]] natočil svůj první film ''Daleká cesta'' o pronásledování [[Židé|Židů]]. Pro Radoka to bylo velmi citlivé téma přes které se chtěl vypořádat se svou osobní zkušeností. Film měl v zahraničí velký úspěch a získal řadu ocenění. V Čechách byl téměř ihned po premiéře stažen z distribuce, opět z důvodů rasového pronásledování, tedy „nevhodné“ tematiky. Druhý Radokův film ''Divotvorný klobouk'', který natočil v roce [[1951]], nebyl nakonec „doporučen“ k promítání, tedy neprošel [[cenzura|cenzurou]], a autor byl propuštěn ze Státního filmu, kde v té době působil.
V roce [[1948]] natočil svůj první film ''Daleká cesta'' o pronásledování [[Židé|Židů]]. Pro Radoka to bylo velmi citlivé téma přes které se chtěl vypořádat se svou osobní zkušeností. Film měl v zahraničí velký úspěch a získal řadu ocenění. V Čechách byl téměř ihned po premiéře stažen z distribuce, opět z důvodů rasového pronásledování, tedy „nevhodné“ tematiky. Druhý Radokův film ''Divotvorný klobouk'', který natočil v roce [[1951]], nebyl nakonec „doporučen“ k promítání, tedy neprošel [[cenzura|cenzurou]], a autor byl propuštěn ze Státního filmu, kde v té době působil.
Jediné divadlo, které bylo ochotno Radoka následně zaměstnat, bylo [[Vesnické divadlo]], kde setrval až do svého nástupu do [[Národní divadlo|Národního divadla]] v roce [[1956]], za tzv. „[[tání]]“. Zde režíroval celou řadu úspěšných představení, která zásadně ovlivnila českou kulturu šedesátých let. V roce [[1956]] také natočil svůj poslední film ''Dědeček automobil'', který měl velký ohlas jak v [[Československo|Československu]], tak v zahraničí. V roce [[1957]] byl Alfréd Radok jmenován uměleckým vedoucím pořadů v československém pavilonu na [[Světová výstava|Světové výstavě]] v [[Brusel]]u v roce [[1958]] a tím začale jeho éra spojená s [[Laterna magika|Laternou magikou]].
Jediné divadlo, které bylo ochotno Radoka následně zaměstnat, bylo [[Vesnické divadlo]], kde setrval až do svého nástupu do [[Národní divadlo|Národního divadla]] v roce [[1956]], za tzv. „[[tání]]“. Zde režíroval celou řadu úspěšných představení, která zásadně ovlivnila českou kulturu šedesátých let. V roce [[1956]] také natočil svůj poslední film ''Dědeček automobil'', který měl velký ohlas jak v [[Československo|Československu]], tak v zahraničí. V roce [[1957]] byl Alfréd Radok jmenován uměleckým vedoucím pořadů v československém pavilonu na [[Světová výstava|Světové výstavě]] v [[Brusel]]u v roce [[1958]] a tím začale jeho éra spojená s [[Laterna magika|Laternou magikou]].
-
[[Soubor:Praha Nova Scena.jpg|thumb|Budova nové scény Národního divadla, sídlo Laterny Magiky]]
+
[[Soubor:Praha Nova Scena.jpg|thumb|220px|Budova nové scény Národního divadla, sídlo Laterny Magiky]]
Život Alfréda Radoka byl plný nečekaných zvratů. Po období naplněných usilovnou prací a zaslouženým úspěchem přicházelo velmi často zklamání ve formě vynucených odchodů z „etnických“, tedy „[[rasismus|rasových]]“, a později „politických“ důvodů. Radokův osud spojený s [[Laterna magika|Laternou magikou]] je toho typickým příkladem. Po obrovském celosvětovém úspěchu [[Laterna magika|Laterny magiky]] v roce [[1958]] na [[Expo]] v [[Brusel]]u a následném založení samostatného divadla v Praze přišel nečekaný zvrat jehož podnětem byla část Otvírání studánek do druhého programu divadla. [[5. květen|5. května]] [[1960]] byl Alfréd Radok zbaven funkce uměleckého vedoucího, [[5. červenec|5. července]] byl zbaven funkce šéfrežiséra a [[17. červenec|17. července]] mu bylo oznámeno že [[30. září]] končí v [[Laterna magika|Laterně magice]] jeho pracovní poměr. Ještě na konci tohoto roku nastoupil Alfréd Radok do [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]], kde setrval až do roku [[1965]], ve kterém nastoupi již potřetí jako režisér do [[Národní divadlo|Národního divadla]].
Život Alfréda Radoka byl plný nečekaných zvratů. Po období naplněných usilovnou prací a zaslouženým úspěchem přicházelo velmi často zklamání ve formě vynucených odchodů z „etnických“, tedy „[[rasismus|rasových]]“, a později „politických“ důvodů. Radokův osud spojený s [[Laterna magika|Laternou magikou]] je toho typickým příkladem. Po obrovském celosvětovém úspěchu [[Laterna magika|Laterny magiky]] v roce [[1958]] na [[Expo]] v [[Brusel]]u a následném založení samostatného divadla v Praze přišel nečekaný zvrat jehož podnětem byla část Otvírání studánek do druhého programu divadla. [[5. květen|5. května]] [[1960]] byl Alfréd Radok zbaven funkce uměleckého vedoucího, [[5. červenec|5. července]] byl zbaven funkce šéfrežiséra a [[17. červenec|17. července]] mu bylo oznámeno že [[30. září]] končí v [[Laterna magika|Laterně magice]] jeho pracovní poměr. Ještě na konci tohoto roku nastoupil Alfréd Radok do [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]], kde setrval až do roku [[1965]], ve kterém nastoupi již potřetí jako režisér do [[Národní divadlo|Národního divadla]].
[[28. srpen|28. srpna]] [[1968]] emigroval Alfréd Radok s ženou a dětmi do [[Švédsko|Švédska]], kde měl v tu dobu domluvenu pohostinskou režii v [[Göteborg]]u, který se stal následně jeho druhým domovem. Zemřel ve [[Vídeň|Vídni]], kam přijel režírovat do [[Burgtheatr]]u dvě aktovky [[Václav Havel|Václava Havla]].
[[28. srpen|28. srpna]] [[1968]] emigroval Alfréd Radok s ženou a dětmi do [[Švédsko|Švédska]], kde měl v tu dobu domluvenu pohostinskou režii v [[Göteborg]]u, který se stal následně jeho druhým domovem. Zemřel ve [[Vídeň|Vídni]], kam přijel režírovat do [[Burgtheatr]]u dvě aktovky [[Václav Havel|Václava Havla]].
V roce [[1991]] byl vyznamenán [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|řádem T. G. Masaryka]] III. stupně [[in memoriam]].
V roce [[1991]] byl vyznamenán [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|řádem T. G. Masaryka]] III. stupně [[in memoriam]].
-
Prestižní české divadelní ceny nesou jeho jméno – [[Ceny Alfréda Radoka]]
+
Prestižní české divadelní ceny nesou jeho jméno – [[Cena Alfréda Radoka|Ceny Alfréda Radoka]]
-
S manželkou a spolupracovnicí [[Marie Radoková|Marií]] (1922 - 2003), měli syna [[David Radok|Davida]], který je režisérem, a dceru [[Barbara Radoková|Barbaru]]. Jeho bratr [[Emil Radok]] (1918 - 1994) byl také režisérem a Alfrédovým spolupracovníkem.<ref>[http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/100045 Literární výročí - Emil Radok - Kultura (Český rozhlas)]</ref>
+
S manželkou a spolupracovnicí [[Marie Radoková|Marií]] (1922 - 2003), měli syna [[David Radok|Davida]], který je režisérem, a dceru [[Barbara Radoková|Barbaru]]. Jeho bratr [[Emil Radok]] (1918–1994) byl také režisérem a Alfrédovým spolupracovníkem.<ref>[http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/100045 Literární výročí - Emil Radok - Kultura (Český rozhlas)]</ref>
 +
 
 +
== Citát ==
 +
{{Citát|Já jsem do bližšího osobního kontaktu s [[Městská divadla pražská|Městskými divadly pražskými]] přišel až tehdy, kdy mě přizval ke spolupráci Alfréd Radok. Ačkoliv jsem byl asistentem režie jen u některých jeho inscenací, zval mne na další jako mladšího přítele. Radok se vždycky pokoušel dostat z herců cosi víc, něco, čeho se jim v jiných inscenacích nedostávalo. A byl nesmírně citlivý na to, aby herci dobře dýchali, aby správně frázovali, aby se v jejich projevu neobjevovaly podivné falešné intonace, které jsou jen výsledkem návyku anebo jsou způsobeny tím, že herci neumějí správně dýchat.}}
 +
* — '''[[Václav Havel]]''' <ref> Marie Valtrová: ''ORNESTINUM, Slavná éra [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]]'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;100–101, ISBN 80-7243-121-8 </ref>
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />
Řádka 45: Řádka 33:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* {{Čsfd osoba|id=3266|jméno=Alfréd Radok}}
+
* [http://www.csfd.cz/tvurce/3266-alfred-radok/ ČSFD.cz – Alfréd Radok]
* {{Čfn osoba|id=32161|jméno=Alfréd Radok}}
* {{Čfn osoba|id=32161|jméno=Alfréd Radok}}
* (anglicky) {{Imdb osoba|id=0705764|jméno=Alfréd Radok}}
* (anglicky) {{Imdb osoba|id=0705764|jméno=Alfréd Radok}}

Verze z 11. 9. 2014, 13:54

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png

Alfréd Radok (* 17. prosince 1914, v Kolodějích nad Lužnicí, † 22. dubna 1976 ve Vídni) byl český režisér a zakladatel Laterny magiky.

Dne 3. ledna 1915 byl v kolodějské synagoze obřezán Friedrichem Sternem a dostal své jméno. Při pražských studiích mu velice imponovalo moderní divadlo v podání E. F. Buriana a jeho souboru.

Pamětní deska Alfréda Radoka ve Valašském Meziříčí (2014)

Po nuceném útěku před gestapem z Prahy se dostává do Valašského Meziříčí, kde založil při sokolské organizaci divadelní soubor Mladá scéna, se kterou inscenoval představení Král Lávra. Václav Kašlík, přední pražský režisér, který na toto představení přijal pozvání zprostředkoval Radokovi místo asistenta režie v divadle E. F. Buriana, tehdejším D41. Alfréd Radok se tak přes hrozící nebezpečí vrátil do gestapem obsazené Prahy.

Po zatčení E. F. Buriana v březnu 1941 došlo k rozpuštění divadla a Radok, stejně jako většina členů souboru přešel do nově vzniklého Městského divadla Na Poříčí. V tomto divadle připravil Alfréd Radok inscenaci Mahenovy hry s filmovou projekcí Mezi dvěma bouřkami, jejíž fotografie z natáčení a svitky negativů si později označil ve svém archivu jako „První Laterna magika.“ K uvedení představení nakonec nedošlo, „důvodem“ byl židovský původ Alfréda Radoka. Následně byl ze stejných důvodů nucen ukončit svou práci v divadlech v Brně, Plzni a v Divadle na Vinohradech, než byl v roce 1944 odveden do internačního tábora v Klettendorfu.

Po osvobození nastoupil Alfréd Radok do Divadla 5. května, kde se poprvé pracovně setkal s Josefem Svobodu. Společnou inscenací Hoffmannovy povídky začala jejich více než dvacetiletá spolupráce. Ta byla přerušena pouze v letech 196065 působením Alfréda Radoka v Městských divadlech pražských kde spolupracoval se scénografem Ladislavem Vychodilem, a ukončena v roce 1968 Radokovou emigrací. V roce 1946 pro umělecké neshody z Divadla 5. května odchází, aby následně nastupil do Divadla Satiry. Od roku 1947 pohostinsky režíroval v Národním divadle.

V roce 1948 natočil svůj první film Daleká cesta o pronásledování Židů. Pro Radoka to bylo velmi citlivé téma přes které se chtěl vypořádat se svou osobní zkušeností. Film měl v zahraničí velký úspěch a získal řadu ocenění. V Čechách byl téměř ihned po premiéře stažen z distribuce, opět z důvodů rasového pronásledování, tedy „nevhodné“ tematiky. Druhý Radokův film Divotvorný klobouk, který natočil v roce 1951, nebyl nakonec „doporučen“ k promítání, tedy neprošel cenzurou, a autor byl propuštěn ze Státního filmu, kde v té době působil. Jediné divadlo, které bylo ochotno Radoka následně zaměstnat, bylo Vesnické divadlo, kde setrval až do svého nástupu do Národního divadla v roce 1956, za tzv. „tání“. Zde režíroval celou řadu úspěšných představení, která zásadně ovlivnila českou kulturu šedesátých let. V roce 1956 také natočil svůj poslední film Dědeček automobil, který měl velký ohlas jak v Československu, tak v zahraničí. V roce 1957 byl Alfréd Radok jmenován uměleckým vedoucím pořadů v československém pavilonu na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958 a tím začale jeho éra spojená s Laternou magikou.

Budova nové scény Národního divadla, sídlo Laterny Magiky

Život Alfréda Radoka byl plný nečekaných zvratů. Po období naplněných usilovnou prací a zaslouženým úspěchem přicházelo velmi často zklamání ve formě vynucených odchodů z „etnických“, tedy „rasových“, a později „politických“ důvodů. Radokův osud spojený s Laternou magikou je toho typickým příkladem. Po obrovském celosvětovém úspěchu Laterny magiky v roce 1958 na Expo v Bruselu a následném založení samostatného divadla v Praze přišel nečekaný zvrat jehož podnětem byla část Otvírání studánek do druhého programu divadla. 5. května 1960 byl Alfréd Radok zbaven funkce uměleckého vedoucího, 5. července byl zbaven funkce šéfrežiséra a 17. července mu bylo oznámeno že 30. září končí v Laterně magice jeho pracovní poměr. Ještě na konci tohoto roku nastoupil Alfréd Radok do Městských divadel pražských, kde setrval až do roku 1965, ve kterém nastoupi již potřetí jako režisér do Národního divadla. 28. srpna 1968 emigroval Alfréd Radok s ženou a dětmi do Švédska, kde měl v tu dobu domluvenu pohostinskou režii v Göteborgu, který se stal následně jeho druhým domovem. Zemřel ve Vídni, kam přijel režírovat do Burgtheatru dvě aktovky Václava Havla. V roce 1991 byl vyznamenán řádem T. G. Masaryka III. stupně in memoriam. Prestižní české divadelní ceny nesou jeho jméno – Ceny Alfréda Radoka S manželkou a spolupracovnicí Marií (1922 - 2003), měli syna Davida, který je režisérem, a dceru Barbaru. Jeho bratr Emil Radok (1918–1994) byl také režisérem a Alfrédovým spolupracovníkem.[1]

Obsah

Citát

Já jsem do bližšího osobního kontaktu s Městskými divadly pražskými přišel až tehdy, kdy mě přizval ke spolupráci Alfréd Radok. Ačkoliv jsem byl asistentem režie jen u některých jeho inscenací, zval mne na další jako mladšího přítele. Radok se vždycky pokoušel dostat z herců cosi víc, něco, čeho se jim v jiných inscenacích nedostávalo. A byl nesmírně citlivý na to, aby herci dobře dýchali, aby správně frázovali, aby se v jejich projevu neobjevovaly podivné falešné intonace, které jsou jen výsledkem návyku anebo jsou způsobeny tím, že herci neumějí správně dýchat.

Reference

  1. Literární výročí - Emil Radok - Kultura (Český rozhlas)
  2. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 100–101, ISBN 80-7243-121-8

Literatura

  • ČERNÝ, František: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 221, 253, 259
  • ČERNÝ, Jindřich: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, ACADEMIA, Praha, 2007, str.  8, 40, 43, 44, 46, 59–60, 63, 70, 89–92, 95, 97, 104, 108–9, 120–2, 131, 134, 154–5, 157–9, 203, 205, 207–8, 211, 234, 263–5, 275–6, 280, 296, 298-9, 328-9, 331, 340, 378, 384, 386, 401–3, 410, 413, 420, 426–7, 431, 436–7, 444, 450, 454–6, 458–9, 470, 473–4, 477, 482, 486–7, 490–1, 493, 495, 497, 500, 502–3, ISBN 978-80-200-1502-0
  • FABIANOVÁ, Vlasta: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 97, 259–261, 288–291, 301, 304–7, 310, 313, 359, 369, 370, ISBN 80-207-0419-1
  • HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Alfréd Radok – Zpráva o jednom osudu. Praha 1994.
  • PETRUŽELA, Honza (ed.): Alfréd Radok – tři scénáře, tři inscenace. Praha 2008.
  • STEHLÍKOVÁ, Eva (ed.): Alfréd Radok mezi divadlem a filmem. Praha 2007.

Externí odkazy