Laterna magika
Z Multimediaexpo.cz
Laterna magika se představila s velkým mezinárodním ohlasem na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. U zrodu tohoto divadla stáli režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda, kteří integrovali filmový obraz s výstupy živého herce nebo tanečníka. Po velkém úspěchu v Bruselu bylo pro program Laterny magiky přebudováno kino Moskva v Paláci Adria v Praze a zhotoveny zájezdové soubory pro uspokojení poptávky po představení Laterny magiky ve světě. Československo získalo úspěchem LM vzácný exportní artikl, který významně reprezentoval zemi a její politický systém.
Osobnosti v Laterně magice
Po založení stálého souboru a pražské scény dále spolupracovala na rozvíjení principu spojení filmu a jevištní akce řada významných uměleckých osobností – režisérů, choreografů, dramaturgů, výtvarníků a hudebních skladatelů (např. Rudolf Rokl, Jiří Šlitr, Oldřich František Korte, Zdeněk Mahler a mnozí další). Mimo jiné to byli například Evald Schorm, Miloš Forman, Jiří Trnka, Ján Kadár, Elmar Klos, Ján Roháč, Jiří Srnec, Jan Švankmajer, Juraj Jakubisko a řada dalších. Za téměř 50 let fungování LM vzniklo více než třicet představení a různých experimentálních projektů včetně polyekránu a kinoautomatu s úspěchem uváděných nejen v Praze, ale téměř po celém světě.
Princip Laterny magiky
Laterna magika zachází se širokým spektrem prostředků, s jejichž užitím má vzhledem ke své bohaté historii pravděpodobně největší zkušenosti, neboť každé představení je založeno na jiném principu spojení jeviště a obrazu. Tato spojení probíhají převážně ve dvou rovinách: první vede osvědčenými triky přechodů z plátna na scénu, které jsou stále znovu přijímané a žádané a tvoří tak specifický a zažitý znak tohoto divadla. Druhý způsob spojení médií vede spíše k pojetí divadla jako tvarové a obrazové syntézy jevištní imaginace.
Obdobné výrazové prostředky využívají při realizaci jevištních projektů umělci divadelních domů a souborů nejen v čechách, ale i v zahraničí s velkou oblibou. Na principu laterny magiky jsou v současné době založena především představení nazývaná multimediálními projekty. Jejich množství se v poslední době zvyšuje nejen díky možnostem které poskytuje využití tohoto aktuálního inscenačního principu v souvislosti s konkrétní divadelní praxí ale i vzhledem ke snižujícím se nákladům na technické vybavení pro realizaci takovýchto projektů.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |