V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Karel Stanislav

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „český“ textem „český“)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Karel Stanislav''' (* [[16. listopadu]] [[1907]] [[Motyčín]], dnes [[Švermov|Kladno-Švermov]] -  [[5. prosince]] [[1963]], [[Praha]]), vlastním jménem '''Otmar Gatschä''', byl [[Česko|český]] [[prozaik]] a [[dramatik]]. Podepisoval se též '''Otmar Gatschä-Čestínsky'''. [[Pseudonym]] Karel Stanislav, který používal od roku [[1949]], přijal později za své občanské jméno.<ref name="lexikon">Lexikon české literatury 4/1, S-T, Academia, Praha 2008, str. 330-332</ref>
+
'''Karel Stanislav''' (* [[16. listopadu]] [[1907]] [[Motyčín]], dnes [[Švermov|Kladno-Švermov]] -  [[5. prosince]] [[1963]], [[Praha]]), vlastním jménem '''Otmar Gatschä''', byl [[Česká republika|český]] [[prozaik]] a [[dramatik]]. Podepisoval se též '''Otmar Gatschä-Čestínsky'''. [[Pseudonym]] Karel Stanislav, který používal od roku [[1949]], přijal později za své občanské jméno.<ref name="lexikon">Lexikon české literatury 4/1, S-T, Academia, Praha 2008, str. 330-332</ref>
== Život ==
== Život ==

Aktuální verze z 18. 8. 2015, 11:33

Karel Stanislav (* 16. listopadu 1907 Motyčín, dnes Kladno-Švermov - 5. prosince 1963, Praha), vlastním jménem Otmar Gatschä, byl český prozaik a dramatik. Podepisoval se též Otmar Gatschä-Čestínsky. Pseudonym Karel Stanislav, který používal od roku 1949, přijal později za své občanské jméno.[1]

Obsah

Život

Pocházel z rodiny pomocného úředníka. Vystudoval obchodní školu se zaměřením na družstevnictví a národní hospodářství. Praxi a teorii družstevnictví se pak dlouhodobě věnoval. Od roku 1924 pracoval ve Stavebním družstvu státních a jiných veřejných zaměstnanců v Praze - Bubenči a poté od roku 1926 až do roku 1946 v Obecně prospěšném stavebním a bytovém družstvu pro Vyšehrad. V letech 1926-1928 působil také jako redaktor finančně-hospodářského týdeníku Burzovní kurýr (od roku 1927 Hospodářský zpravodaj).[1]

Publikovat začal velmi časné (zřejmě z existenčních důvodů).[1] Šlo o nenáročné romány, povídky a novely se společenskou a milostnou tématikou a s napínavým, často až nepravděpodobným dějem, přičemž k této části svého díla se později nehlásil.[1] Těsně před německou okupací se začal věnovat také práci pro rozhlas a v jeho tvorbě začaly sílit sociální a společensko-kritické motivy, které po únoru 1948 vedly až k psaní děl na tzv. společenskou objednávku zobrazujících ideologicky schematizované konflikty.[1]

Aktivně se zúčastnil květnového povstání v roce 1945 a pak odjel na dlouhodobou brigádu do pohraničí. Od roku 1946 se pak věnoval pouze literatuře, neboť jeho těžká plicní choroba jej dovedla k trvalé invaliditě. Zaměřil se hlavně na psaní divadelních her řešících dobově aktuální problémy a napsal také několik pohádkových jednoaktových loutkových her pro děti s tradičními (a často aktualizovanými) pohádkovými motivy.[1]

Dílo

Próza

  • Trojí vítězství (1924), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • V čem je štěstí 1927), povídka, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Smíření (1927), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Román Edvarda Běla (1928), obraz poválečného života pražského, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Budhova soška (1929), povídky, titulní s fantastickým námětem, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Poslední oběť (1930), povídky, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Kletba zlata (1930), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Město na pochodu (1943), sociální román z prostředí stavebnictví, jako Otmar Gatschä,
  • Jak píšeme rozhlasovou hru? (1944), příručka, jako Otmar Gatschä,
  • Svatohorksé povídky (1948), jako Otmar Gatschä,
  • Cesta do života (1954), povídky o mladých lidech,
  • Spartakovci, aneb, 40 HP proti všem (1958), humoristická povídka, jakýsi "živočichopis" majitelů automobilů značky Spartak,

Rozhlasové hry

  • Světová cena (1940),
  • Srdce na zámek (1942),
  • Poutník po hvězdách (1942),
  • Štěstí naruby (1943),
  • Bludný peníz (1943),
  • Zulaja (1944),
  • Sen o pravdě (1944),
  • Akord svědomí (1948),
  • Myší díra (1948),
  • Doubravové (1948),
  • Dvojí žár (1949),
  • Nejkrásnější domeček (1949),
  • Zvuk X (1957),
  • Příběh deseti hodin (1960),
  • Človíček (1963),
  • Bez pozlátka (1964).

Divadelní hry

  • Žlutá věž (1949),
  • Stavěli zedníci (1950), původně jako rozhlasová hra Doubravové, komedie se satirickou kritikou nešvarů, roku 1951 přepracovaná verze s názvem Štika v rybníce,
  • Kdo s koho? (1953), divadelní hra pro mládež,
  • Cesta lososů (1954),
  • Pohádka o zlém hajném (1955), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • Pohádka o nemocné princezně (1955), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • O třech sestrách (1956), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • Dům na rozcestí (1957), divadelní hra zobrazující postroje tzv. "včerejších lidí", tj. těch, kteří nepřijali socialismus,
  • Omyl profesora Somola (1957),
  • Janek hastrmánek (1957), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • Trojlístek z pohádek (1957), sborník, obsahuje loutkové hry O chytrém Honzovi , O třech sestrách a Jak švech chytal smrt.
  • Návštěva nepřichází (1858), komedie se satirickou kritikou nešvarů,
  • Honza a loupežnice 1958, pohádková hra,
  • Čtyřlístek z pohádek (1960), sborník, obsahuje loutkové hry Pohádka o nemocné princezně, Janek hastrmánek, Tři přání a Pohádka o zlém hajném.
  • Samota Nadějov (1962), drama zachycující proměny v pohraničí po osvobození
  • Nebe za pár tisíc (1962),,
  • Dvě pohádky (1962), sborník, obsahuje loutkové hry Pohádka o nemocné princezně a Pohádka o zlém hajném.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Lexikon české literatury 4/1, S-T, Academia, Praha 2008, str. 330-332

Externí odkazy