Stará Červená Voda

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 11. 2013, 07:48; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Obec Stará Červená Voda (něm. Alt-Rothwasser, Altrothwasser) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 665 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291, avšak v listině, která popisuje stav v letech 1266-1268. Tehdy se označuje jako "Rutta aqua", tj. Rudá či Červená Voda (přívlastek Stará získala až ve 2. polovině 16. století po založení Nové Červené Vody. Německá podoba Rotin Wasser se připomíná poprvé roku 1373. Název Červené Vody - podobně jako u blízké Černé Vody a Bílé Vody - odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. Ves sleduje ostatně tok Červeného potoka. Jednalo se tehdy o poměrně velkou vesnici - 60 lánů -, avšak buď se původní kolonizační záměr zcela nezdařil, nebo Červenou Vodu později postihla nějaká pohroma, neboť na počátku 15. století je označována jako zpola pustá. Již roku 1305 je zmiňováno zdejší zákupní fojtství. Z jeho majetku, soustředěného kolem tzv. Dolního dvora, se postupně vyvinul samostatný statek Dolní Červená Voda. Většina vsi však zůstala v majetku vratislavských biskupů a byla spravována nejdříve z Otmuchova, později z Vidnavy. S Vidnavou pak byla Červená Voda koncem 15. století zastavována. Nakonec tvořila součást panství Jánský Vrch. Zdejší kostel zasvěcený Božímu tělu pochází (podle analýzy stavby) z 13. století a výslovně se připomíná roku 1305. Oproti tomu fara se poprvé zmiňuje až roku 1579, ačkoli pravděpodobně existovala i ve středověku. V té době držel její patronát opat cisterciáckého kláštera v dolnoslezském Jindřichově (dnes Henryków). Ves utrpěla průchody vojsk za třicetileté války a opět tábořením vojsk za slezských válek roku 1759. Po rozdělení Slezska roku 1742 se ocitla na rakousko-pruské hranici. Stará Červená Voda byla především zemědělskou obcí. Specialitou bylo zdejší ovocnářství a včelařství. Zemědělské produkty se zpracovávaly (v pivovarech a palírnách) ve fojtských dvorech v Dolní a Nové Červené Vodě. Velkou část rozlehlého katastru zabíraly lesy, zejména v Nové Červené Vodě. Těžba nerostů, rozšířená na Jesenicku od počátku 19. století, se rovněž týkala především okrajových částí obce: kaolín se těžil v Dolné Červené Vodě, kamenolomy se nacházely v Nové Červené Vodě. Po zániku patrimoniální správy roku 1850 bylo zavedeno obecní zřízení. Stará, Nová a Dolní Červená Voda vytvořily společně obec s názvem Červená Voda, ale od konce 19. století se začal používat název její největší části, Staré Červené Vody, což trvá dodnes. Po roce 1945 a odsunu původních německých obyvatel se v obci vedle zemědělství udržel jen kamenický průmysl (zpočátku zde působila Zlínská akciová společnost firmy Baťa). I ten byl však postupně redukován a nakonec zde zbyl jen lom na žulu, otevřený v Nové Červené Vodě roku 1970. Zemědělské pozemky byly postupně soustředěny do místního jednotného zemědělského družstva, které však bylo roku 1962 pohlceno Státním statkem Žulová. Lesní pozemky, patřící dříve vesměs vratislavskému arcibiskupství, převzal Lesní závod Javorník.

Správní vývoj^[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Stará Červená Voda, část Nové Červené Vody) panství Jánský Vrch, (část Nové Červené Vody, Dolní Červená Voda) statek Dolní Červená Voda

od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava

kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau

- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[2]

Celá obec Stará Červená Voda

Rok	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	2281	2235	2336	2328	2108	2135	1992	2101^{[p 1]}	2061	930	958	922	794	723	681	654^{[p 2]}

↑ z toho: 30 Čechoslováků, 2038 Němců; 2087 řím. kat., 11 evang., 1 bez vyzn.
↑ z toho: 529 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 14 Němců, 1 Polák; 147 řím. kat., 4 čsl. hus., 2 evang., 10 pravosl., 370 bez vyzn.

Část obce Stará Červená Voda

Rok	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1431^{[p 1]}	1423	1443	1411	1240^{[p 2]}	1229	1194	1310^{[p 3]}^{[p 4]}	513	500	467	405	414	411^{[p 5]}

↑ z toho: Stará Červená Voda 1180, Dolní Červená Voda 185, Johanka 66
↑ z toho: Stará Červená Voda 1074, Dolní Červená Voda 116 (124?), Johanka 42
↑ z toho: 30 Čechoslováků, 1256 Němců; 1298 řím. kat., 10 evang., 1 bez vyzn.
↑ z toho: Stará Červená Voda 1157, Dolní Červená Voda 101, Johanka 52
↑ z toho: Stará Červená Voda 389, Dolní Červená Voda 22, Johanka 0

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Stará Červená Voda do dvou farností:

Stará Červená Voda a Nová Červená Voda do farnosti Stará Červená Voda,
Dolní Červená Voda do farnosti Vidnava.

Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské^[3]. Farnost Stará Červená Voda je administrována excurrendo ze Supíkovic. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

Nová Červená Voda
Stará Červená Voda

Základní sídelní jednotky

Katastrální území

Dolní Červená Voda (276,42 ha)
Nová Červená Voda (2067,55 ha)
Stará Červená Voda (1323,95 ha)

Název

Česky Dolní Červená Voda, německy Nieder Rothwasser (1869 Nieder-Rothwasser, 1900-1910 Niederrothwasser)), polsky Dolna Czerwona Woda.
Česky Nová Červená Voda, německy Neu Rothwasser (1869 Neu-Rothwasser, 1900-1910 Neurothwasser)), polsky Nowa Czerwona Woda.
Česky Stará Červená Voda, německy Alt Rothwasser (1869 Alt-Rothwasser, 1900-1910 Altrothwasser), polsky Stara Czerwona Woda.

Pamětihodnosti

Římskokatolický farní kostel Božího těla (jádro z 13. století, loď a věž barokní z roku 1753)
Barokní žulový sloup Nejsvětější Trojice z 1. poloviny 18. století
Figurální pomník padlým v I. světové válce od sochaře Josefa Obetha z roku 1929
Stará a Nová kaolinová jáma (povrchové doly na kaolinit. V druhé z nich železniční tunel s portálem s pilastry z roku 1921

Reference

↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 36; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

Nová Červená Voda | Stará Červená Voda

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Města a obce okresu Jeseník
Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

[2] z toho: 30 Čechoslováků, 2038 Němců; 2087 řím. kat., 11 evang., 1 bez vyzn.

[3] z toho: 529 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 14 Němců, 1 Polák; 147 řím. kat., 4 čsl. hus., 2 evang., 10 pravosl., 370 bez vyzn.

[4] z toho: Stará Červená Voda 1180, Dolní Červená Voda 185, Johanka 66

[5] z toho: Stará Červená Voda 1074, Dolní Červená Voda 116 (124?), Johanka 42

[6] z toho: 30 Čechoslováků, 1256 Němců; 1298 řím. kat., 10 evang., 1 bez vyzn.

[7] z toho: Stará Červená Voda 1157, Dolní Červená Voda 101, Johanka 52

[8] z toho: Stará Červená Voda 389, Dolní Červená Voda 22, Johanka 0

[0] Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003

[1] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 36; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977

[9] Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[p 5]

[3]