Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Žižkovský vysílač
Z Multimediaexpo.cz
Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.[1][2]
Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace.
Obsah |
Technický popis
Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i patentů.
Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, z nichž dva vedlejší (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Tubusy jsou tvořeny soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky cca 30 cm je vylit betonem.[2][3]
Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) kabina s vysílací technikou. Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá[4], změny se dotkly i Mahlerových sadů v blízkém okolí věže.
Z anténního nástavce vysílají v digitálních multiplexech televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno 30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.
Historie
Plány
Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo stavbu 160 m vysokého stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1984 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů.[5]
Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, nakonec roku 1984 zvítězila světově unikátní[pozn. 1] futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Autor tehdy úspěšně argumentoval tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost.[3]
Výstavba
Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba neprobíhala nijak rychle, navíc ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech, což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možnosti dokumentace Památkovým ústavem či židovským muzeem.[6]
Projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, kterou však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity[7]. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, ty se však neprosadily a tak mohla být postupně osazována vysílací technika. V březnu 1991 započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.[3]
Miminka
Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané „Miminka“,[8] v počtu 10 miminek, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. Protože se setkalo s pozitivním ohlasem, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo. Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky.
Dne 2. října 2017 byla mimina z vysílače sundána kvůli údržbě a obnově.[9] Ta měla trvat do jara 2018, avšak při renovaci se ukázalo, že jsou neopravitelná, proto byla vyrobena miminka zcela nová. Na věž byla osazena koncem března 2019.[10]
Architekt žižkovské věže Václav Aulický se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí – dobře podle něj zapadají do celkové hi-tech vizáže celé budovy.[11]
Nasvícení
Od 22. května 2006, u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách státní trikolóry (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).[12]
Rekonstrukce
V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku.
Ohlas
Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen Starý olšanský židovský hřbitov, na jehož místě stojí.[13]
Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry reálného socialismu, vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: Jakešův prst se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Biľakova jehla zase na člena předsednictva FS ČSSR Vasila Biľaka, původem vyučeného krejčího[7]. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem.
V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[14]
Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu[pozn. 2])[15] a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.[16]
Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem,[7] naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.[5]
Vysílané stanice
Televize
Přehled televizních multiplexů vysílaných z Žižkovského vysílače:[17][18]
Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
---|---|---|---|---|---|
DVB-T2 | Multiplex 21 | 26 | 514 MHz | 32 kW | vertikální |
DVB-T2 | Multiplex 22 | 40 | 626 MHz | 32 kW | vertikální |
DVB-T2 | Multiplex 23 | 23 | 490 MHz | 32 kW | vertikální |
DVB-T | Regionální síť 8 | 51 | 714 MHz | 5 kW | vertikální |
DVB-T | Regionální síť 12 | 47 | 682 MHz | 5 kW | vertikální |
Rozhlas
Přehled rozhlasových stanic vysílaných z Žižkovského vysílače:[19]
Stanice | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
---|---|---|---|---|
FM | ČRo Plus | 92,6 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | Hitrádio City | 93,7 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | ČRo Radiožurnál | 94,6 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | Rádio Impuls | 96,6 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | Frekvence 1 | 102,5 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | ČRo Vltava | 105 MHz | 5 kW | horizontální |
Ze Žižkova se vysílá i digitální rozhlas DAB+:[20][21]
Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
---|---|---|---|---|---|
DAB+ | ČRo DAB+ | 12C | 227,360 MHz | 20 kW | vertikální |
DAB+ | ČRa DAB+ | 7A | 188,928 MHz | 0,8 kW | vertikální |
Ve vyhlídkovém patře bylo od srpna 2015 do prosince 2018 umístěno televizní studio, ze kterého Česká televize vysílala přímým přenosem politický diskusní pořad Otázky Václava Moravce.
Galerie
Interiér vysílače |
||
Souřadnice
Poznámky
- ↑ T. č. není známo, že by v té době existovalo podobné řešení vysílacích a komerčních prostor kdekoliv ve světě.
- ↑ Baltimorské divadlo Morris A. Mechanic Theatre nebylo již nějakou dobu používáno a bylo poté, v roce 2015 až lednu 2016, strženo.
Reference
- ↑ JANČAR, Rostislav. Uvnitř Žižkovské věže, kde se 20 let nesmělo fotit. iDnes.cz [online]. 2012-2-17 [cit. 2012-2-17]. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 Žižkovská televizní věž a vysílač v Praze-Žižkově - fandovské stránky
- ↑ 3,0 3,1 3,2 VÁŇA, Radek. Nepřehlédnutelný žižkovský vysílač. Dumazahrada.cz [online]. 2009-08-27 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.
- ↑ MĚŘIČKA, Aleš. Z ošklivého "Jakešova prstu" je sídlo luxusu. V žižkovském vysílači bude i domácí sluha. Hospodářské noviny [online]. 2012-10-30 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online.
- ↑ 5,0 5,1 MALINDA, Jan. Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha.... iDnes.cz [online]. 2007-02-16 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
- ↑ 7,0 7,1 7,2 ŠVARC, Petr. Jak Jakešův prst navždy změnil panorama Prahy. iDnes.cz [online]. 2006-03-03 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ 20. Metro, 29. květen 2020, čís. 102, s. 7.
- ↑ Mimina z žižkovské věže jdou na údržbu, vrátí se na jaře. Archiweb.cz [online]. 2017-10-02 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.
- ↑ (rsr). Horolezci instalují na žižkovskou věž miminka, vrací je tam po dvou letech. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Žižkovský vysílač jsem původně navrhovat nechtěl, rozumné výškové stavby do Prahy ale patří, říká architekt Václav Aulický. Radio Wave [online]. 2020-09-03 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. ( )
- ↑ České radiokomunikace věnují Pražanům stálé slavnostní osvětlení žižkovské věže. [[1]] [online]. 2006-05-22 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
- ↑ Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu, Český rozhlas, 20. 12. 2012
- ↑ Žižkovská věž je druhou nejošklivější stavbou světa. ČT24 [online]. 2009-11-20. Dostupné online.
- ↑ Žižkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa. Aktuálně.cz [online]. 2009-11-20 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Český telekomunikační úřad - Zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání v ČR. dtv.ctu.cz [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. ( )
- ↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ GSMweb.cz. www.gsmweb.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Internetové stránky Tower Park Praha
- Sférické panorama Prahy z Žižkovského vysílače na Virtuální Praha stověžatá
- Sférické panorama Praha z Žižkovského vysílače na 360 cities
- Žižkovská věž, dokument ČT
- Rozhovor s Václavem Aulickým, autorem věže, vyšel v časopise Živel
- Reportáž Českého rozhlasu
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |