Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Stáj (okres Jihlava)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 13. 3. 2011, 22:29; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Obec Stáj se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 177 obyvatel.

Obsah

Geografie

Stáj je nejvýše položená obce Mikroregionu Polensko. Nachází se na křižovatce dvou silnic II. třídy č. 353 (Jihlava – Žďár nad Sázavou) a č. 348 (Polná – Třebíč). Rozkládá se poblíž historické zemské hranice Čech a Moravy, z jihu katastr obce ohraničuje evropské rozvodí Labe – Dunaj. Skrz obec se vine potok protékající několika rybníčky na návsi, které slouží jako požární nádrže. V nejnižší části obce můžeme najít rybník „Bahno“. Nejvyšší bod v okolí, lokalita Na Vrchu s 617 m n. m., se nalézá necelý kilometr od obce.

Etymologie

Jediná obec v České republice s tímto názvem. Jméno se postupně vyvíjelo a obec nesla označení Stagy, Stage, Stai, Staj, Stáj.[1]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298 v listině Václava II.[1] Osada vznikla asi během 13.  století za přispění benediktínského kláštera v Třebíči.[1] Poté byla v držení probošství v Měříně.[2] V roce 1559 prodal tehdejší majitel Jan Stránecký několik obcí včetně Stáje k rudoleckému panství Janu a Rafaelovi Chroustenským. Koncem 16. století zde vznikl panský dvůr, který prodal Jan Chroustenský Janu Řečickému za 1 500 zlatých, v roce 1609 ho však koupil od Voršilky Šponarky nazpět. Po Bílé hoře byl majetek Chroustenským zkonfiskován a prodán Rombaldovi z Collalto et San Salvatore, tito brtničtí šlechtici vlastnil obec až do roku 1919, kdy stát jejich majetek vyvlastnil tzv. „záborovým zákonem“ a prodal místním sedlákům. Během napoleonských válek obcí prošli Francouzi, údajně zde mělo stát tábořiště strážního vojska při zemské cestě, dodnes jsou patrné valy a místo se nazývá „Francouzské šance“.[1] V 19. století se na území obce těžil vápenec. V roce 1875 tady postavili školu, od roku 1931 dvoutřídní. Po definitivním zrušení v roce 1977 žáci dojíždějí do Zhoře. Sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1897. V letech 1952 a 1953 tu proběhla násilná kolektivizace v zemědělství, dva sedláci odsoudila okresní prokuratura v Jihlavě do vězení, jejich rodiny se z donucení odstěhovaly.[1] V roce 1956 založili jednotné zemědělské družstvo, které se v roce 1971 sloučilo do JZD Vysočina se sídlem v Polné. V letech 1980 – 1990 Stáj patřila pod Polnou, od té doby je samostatná.[1]

Pamětihodnosti

  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1808, stojí uprostřed návsi, v roce 1985 prošla rekonstrukcí
  • Lochy – nacházejí pod úrovní kapličky, jsou to klenuté sklepy s kamenným průčelím, dodnes slouží k uskladnění brambor a řepy

Kultura

V roce 2000 obecní úřad vydal publikaci Obec Stáj – historie a současnost. Obec vlastnila staré kovové pečetidlo s nápisem „STAGE – 1668“, uprostřed se nacházelo vyobrazení sv. Markéty s atributy meče a palmy.[1]

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

V obci stojí 47 trvale obydlených domů a 55 bytů. 85 obyvatel je ekonomicky aktivních. Půdu obdělává soukromé zemědělské družstvo a 5 místních rolníků. Veřejný rozhlas zavedli v roce 1949, po padesát let později jej rekonstruovali. Kanalizaci vybudovali roku 1973 a vodovodní řad na konci 60. let 20. století. Prodejnu se smíšeným zbožím postavili v roce 1980.

Vývoj počtu obyvatel Stáje[1]
Rok 1734 1850 1869 1950 1980 2002 2006
Počet obyvatel 141 275 273 206 174 185 177

Související články

Reference

Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné •
Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec

  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/St%C3%A1j_(okres_Jihlava)“