Hranice (okres Cheb)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 11. 2011, 17:50; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Hranice (německy: Rossbach, též Hranice u Aše, žel. st. Hranice v Čechách) jsou menším městem v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. K 1. lednu 2009 zde žilo 2 228 obyvatel. Hranice jsou členem, a jedním ze zakládajích měst a obcí mikroregionu Přátelé v srdci Evropy. Na území místní části Trojmezí se nachází trojmezí historických zemí; Čech, Bavorska a Saska.

Obsah

Geografie

Město Hranice leží v údolí, v nejsevernějším cípu Ašského výběžku, přibližně 12 kilometrů severozápadně od Aše. Sousedí, na severu a na východě, se saským zemským okresem Vogtland (katastrální území města Bad Elster a obce Eichigt), a na západě s bavorským zemským okresem Hof (katastrální území města Rehau a obce Regnitzlosau).

Historie

Nejstarší písemná zmíňka o Hranicích pochází z roku 1413. A to v kupní smlouvě, kterou Neubergové, jmenovitě Konrád, prodali Zedtwitzům obec Hranice, i obce k nim patřící. Neubergové, kteří vlastnili většinu Ašska a mnohé sousední vesnice v dnešním Německu (Sasku i Bavorsku), se totiž dostali na konci 14. století do vážných finančních problémů, a proto většinu svého majetku museli prodat. Zedtwitzové poté ovlivňují Hranice, stejně jako celé Ašsko až do 2. světové války. V roce 1542 bylo do Hranic zavlečeno luteránství, které do několika let zcela asimilovalo místní obyvatele. Roku 1549, jsou zedtwitzké majetky věnovány plavenskému hraběti Jindřichu IV. Jan Lucemburský tak pánům z Plavna ukázal jeho vděčnost za to, že plavenští stáli během Šmalkaldské války na jeho straně. Ašsko ale stále zůstává zedtwitzkým lénem. Plavenští však drželi Ašsko jen do roku 1557, kdy ho král Ferdinand I. Habsburský znovu připojil k zemím koruny české. Od roku 1591 začali Zedtwitzové vydávat v Hranicích první cechovní oprávnění. Prvními oficiálními řemesly se stali křejčovství, obuvnictví, mlynářství, zednictví, tesařství a tkalcovství. V roce 1633 vypukl na Chebsku černý mor, který si vyžádal i v Hranicích 40 životů. Během 17. století, kdy se v českých zemích šířila rekatolizace, odvolávali se Zedtwitzové na práva, která jim byla dána, konkrétně na svobodu vyznání. Císař však nepovolil žádné výjimky, a v roce 1629 museli evangeličtí duchovní opustit jak Hranice, tak Aš. V roce 1648 ovšem Zedtwitzové využili podmínek danných Vestfálským mírem, a přivedli do Hranic, Aše a Podhradí zpět evangelické faráře. V roce 1822 byla postavena nová škola. Roku 1850 zde byl otevřen poštovní úřad a v roce 1868 založen spolek dobrovolných hasičů. 1. března 1913 byly založeny místní noviny. V roce 1881 jsou Hranice povýšeny císařem Josefem I. na městys.

Průmyslová revoluce

Počátkem 19. století se v Hranicích začal rozvíjet textilní průmysl. V roce 1806 patřily výrobny v Hranicích k nejsilnějším v Čechách, a dokonce předstihly i město Aš. Ovšem jen do roku 1840. V tomto roce rozkvět textilního průmyslu v Hranicích v podstatě končí. Rada Hranic totiž zamítla, aby plánovaná silnice z Chebu do Plavna vedla přes jejich obec. Obávali se totiž, že během případné další války by armády proudily skrz Hranice, stejně jako tomu bylo již několikrát v minulosti. Toto rozhodnutí bylo však velmi nešťastné, protože bez silničního a železničního spojení nebylo možné vyvážet výrobky do světa. Hraničtí se snažili zachránit alespoň ulomek výroby, a tak tkali pro exotické země, jako Turecko, Indie a země v Africe a Asii. Toto však netrvalo dlouho. Od roku 1892, za pomoci strategie ministra obchodu Kerbera, se v hranických továrnách začali vyrábět také ubrusy, záclony a později i koberce. V roce 1885 byl zprovozněn úsek železnice Aš-Hranice, a v roce 1906 úsek Hranice-Adorf. Železnice hodně pomohla zdejšímu průmyslu, ale již nikdy nevrátila jeho stav z počátku 19. století.

1. a 2. světová válka

Památník 1. světové války před evangelickým kostelem.

První světová válka Hranice v podstatě zničila. Přinesla bídu, hladomor a utrpení. Lidé nedostávali hlavní potraviny někdy i celé dny, a ostatní potraviny a hygienické potřeby se do Hranic nedostali i celé měsíce. Byly vyhlášovány sběry kovů, které byly prodávány a za získané prostředky bylo nakupováno jídlo. Sílící hnutí ašského Konráda Henleina mělo velký vliv i na Hranice. Zde se také začal formovat Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), a celé Ašsko bylo poté Henleinem předáno Hitlerovi ještě před podepsáním Mnichovského diktátu. 18. dubna 1945 vstupuje 1. pěší divize americké armády pod velením generála Clifta Andruse do ašského výběžku právě přes Hranice. Hranice, jako první obec v Československu kapituluje americkým vojskům během odpoledne. Kapitulace se však neobešla bez varovné dělostřelecké palby, která zničila jednu z hranických továren. Po obsazení Hranic se američané vydali 20. dubna do Aše. V roce 1945 následovalo odsunutí německého obyvatelstva na německá území, a osidlování obce Čechy z vnitrozemí, Slováky a Rumuny.

Současnost

V současné době město usiluje o granty z evropských fondů, díky kterým by mohlo upravit náměstí, dodnes dotčené poválečnými demolicemi a chátráním budov. Další příspěvky hodlá získat také na obchvat Hranic, přes které nyní proudí doprava ze dvou hraničních přechodů ze Saska.

Jméno a znak obce

Hranice, které se původně jmenovali německy Rossbach, získali své jméno od potoka, který protéká středem města. Ten v počátcích osidlování sloužil k napájené koní (odtud Ross-bach = koňský potok). Kůň pijící z potoka je dodnes součástí městského znaku.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1850 1930 1947 1961 1970 2001 2009
Počet obyvatel 3 041 4 283 2 519 1 940 2 083 1 850 2 228

Památky

  • evangelický kostel, původně jako katolická kaple postaven ve 14. století
  • katolický kostel Navštívení Panny Marie z roku1894
  • památník obětem války v roce 1866
  • velký památník padlým v 1. světové válce
  • památník zříceném letounu RAF

Doprava

Rozpadající se hranické nádraží.

Silnice

Do Hranic vede hlavní silnice z Aše. Z Hranic poté vede silnice do místních částí Trojmezí, a další do Pastvin a Studánky. Další dvě silnice vedou do německého Saska. První do německé vesnice Ebmath, druhá do města Bad Elster. Obě silnice byly v roce 2008 otevřeny jako dopravní hraniční přechody v rámci Schengenského prostoru.

Železnice

Hranice (žel. zastávka Hranice v Čechách), jsou poslední stanicí na trati č. 148 (Cheb-Františkovy Lázně-Aš-Hranice v Čechách). Kvůli velmi nízké vytíženosti tohoto úseku, se České dráhy rozhodly jen pro jeden spoj denně, který sem jezdí v odpoledních hodinách. Jedná se o nejzápadněji položenou železniční stanici v Čechách. Železnice byla do Hranic vystavěna v roce 1885, aby pomohla zachránit textilní průmysl. V roce 1906 byl vystavěn také úsek Hranice-Adorf (SRN). Ten však byl po 2. světové válce uzavřen, a na německé straně byli v průběhu času některé úseky kolejí dokonce odstraněny. Dnes je hranické nádraží jen troskou.

Dispozice města

Sociální a zdravotní péče

V Hranicích se nachází zdravotní středisko, na kterém pracuje stálý lékař, a další v jednotlivých dnech dojíždějí z Aše a z Chebu. V centru obce se nachází jedna lékárna, další poté na hraničním přechodu s obcí Ebmath. V části Krásňany se nachází domov důchodců.

Školství

V Hranicích již přes sto let funguje základní škola, a mateřská škola. Ty jsou pro děti z Hranic, i z přilehlých vesnic; Studánky, Trojmezí a Pastvin.

Kultura

Hranice mají vlastní knihovnu. Základní škola vytvořila divadelní spolek M+M, který svá přestavení uvádí i mimo Ašsko. Přímo v obci se nachází sedm restauračních zařízení. Nejznámější je patrně restaurace U koně na náměstí, která má velmi dlouhou historii. Sport zastupuje TJ SU Hranice, která má střídavě kolem 100 členů.[2] Prvořadou disciplínou je fotbal, další třeba tenis.

Zajímavosti

Místní části

Související články

Reference

  1. ↑ Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2008, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008. Rok 2009 podle ČSÚ.
  2. ↑ Podle www.mestohranice.cz

Zdroje

  • TOUFAR, Hugo: Hranice v Čechách
  • KRYL, Jan: Hranice v roce 1945, MNV Hranice (1990)
  • KOLEKTIV autorů: Aš v zrcadle času, MÚ Aš (2005)
  • KRÁTKÝ, Jiří ing.: Obce Ašska v proměnách času, Muzeum Aš (2008)

Externí odkazy


Hranice | Pastviny | Studánka | Trojmezí

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hranice (okres Cheb)
  Města a obce okresu Cheb  

Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hranice_(okres_Cheb)“