V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Strakonice

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 8. 2016, 15:13; JanST6 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Strakonice (německy: Strakonitz) jsou české okresní město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, okrese Strakonice, na soutoku řek Otavy a Volyňky v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m nad mořem. Jejich rozloha je 3 468 ha a žije zde 23 923 obyvatel (k 31. 12. 2006)[1]. Jsou vzdáleny 59 km od Českých Budějovic, 85 km od Plzně a 115 km od Prahy.

Obsah

Historie

Strakonický hrad - hradní věž Rumpál

Původně zde stály čtyři malé vesničky (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj města začíná v druhé polovině 12. století, kdy rod Bavorů začíná budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou část strakonického hradu řádu maltézských rytířů. Ještě ve 13. století byla původní hranolová věž vyměněna za nynější gotickou s břitem zvanou Rumpál. Město se dožilo největšího rozkvětu za vlády Bavora II. ze Strakonic, který se těšil velké přízni krále Přemysla Otakara II. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. ze Strakonic městská privilegia a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří vybudovali renesanční věž Jelenku.

Památky a zajímavosti

Kostel sv. Prokopa na strakonickém hradě

Ve městě se nacházejí tyto památky:

Vlajka, znak a pečeť

Vlajka

Město získalo právo na prapor v roce 1992. Odráží historickou roli rodu Bavorů dlouho vládnoucích Strakonicům (1235–1402) a řádu johanitů (od 16. století řádu maltézských rytířů), kterým město patřilo od roku 1402 do roku 1925. List praporu má dvě pokosem dělená pole: horní červené s bílým maltézským křížem a dolní žluté s kosmo položenou střelou z historické městské pečeti. Poměr délky k šířce je 3:2.

Znak

Znak Strakonic

Znak byl Strakonicům udělen roku 1525 (pravděpodobně) se symboly Johanitů. Na modrém štítě se nachází hradby s klíčovými střílnami, brána se zvednutou zlatou mříží, nad ní je cimbuří a věž s dvěma okny (uvnitř oken jsou kříže), dvěma cimbuřími a červenou střechou se dvěma zlatými makovicemi. Po stranách věže jsou dva červené štítky se zlatými šňůrkami. Vpravo je na štítku stříbrný kříž, na levém štítku je stříbrná Landštejnská růže, která má zlatý střed a zelené kališní lístky. Růže je tu nejspíš omylem, protože žádný z pánů z Landštejna nebyl v čele řádu Johanitů (v době vzniku znaku tam byli Rožmberkové). Staré malby znak s nezachovaly, ale máme doklady o stříbrné růži na červeném štítku, proto je růže stále na strakonickém znaku, i když nemá co do činění se strakonickou historií. Je také možné, že růže byla umístěna na znak z výtvarných důvodů.

Pečeť

Strakonice získali i právo na pečeť, ale neví se přesně kdy. Ferdinand I. na přímluvu velkopřevora Jana z Vartenberka (1534–1542) udělil městu privilegium, v němž se píše: „ Také týmž obyvatelům v štědrosti naší královské tuto zvláštní milost činiti ráčíme, aby touž pečetí, kteréž jsou od starodávna užívání byli, ve všech a všelijakých potřebách obecních červeným voskem početiti mohli a moc jměli…“ Z této citace vyplývá, že Strakonice získali pečeť už dříve, zřejmě z privilegia velkopřevora Jana III. z Rožmberka (1511–1532). Za jeho působení totiž došlo k potvrzení a výraznému rozšíření stávajících městských výsad.

Současnost

Průvod při Mezinárodním dudáckém festivale

Od roku 1997 je starostou města Ing. Pavel Vondrys, místostarostou je ing. Pavel Pavel a PhDr. Ivana Říhová[3].

Průmysl

Pohled na Strakonice z kopce Podsrp

Ve Strakonicích má tradici především průmysl textilní, strojírenský a pivovarnictví. Textilní průmysl zde zastupuje Fezko, a. s., které začalo roku 1812 vyrábět slavné Fezy. Vyráběly se také barety a jiné pokrývky hlavy, přikrývky, pletené zboží a vlněné látky. Dnes se vyrábějí hlavně autotextilie. Firma vlastní Tonak a. s. a v roce 2005 založila dceřinou společnost Fezko Slovakia s. r. o. v Žilině. ČZ (neboli Česká zbrojovka) byla založena roku 1919 (původ. název Jihočeská zbrojovka). Ze začátku vyráběla jen pistole, vzduchovky a pak i automatické zbraně. Od roku 1929 dělá firma jízdní kola a od roku 1932 i motocykly (též zn. Jawa), které největší slávy dosáhly v 50. a 60. letech. V roce 1946 byl podnik znárodněn a ukončila se výroba zbraní. V 80. letech dochází k útlumu výroby motocyklů a firma se soustředila na produkci řetězů, nástrojů, forem, odlitků a obráběcích strojů k výrobě autokomponentů – převodových skříní a turbodmychadel. Strakonice získaly právo vařit pivo (tzv. právo várečné) v roce 1367, i když pivo se zde vařilo už před rokem 1308. Místní měšťanský pivovar byl založen roku 1649. Dnes vaří piva značky Nektar a Dudák (10° Měšťanská desítka, 11° Strakonický Nektar, 12° Strakonický Dudák, 13° Polotmavý ležák Klostermann, 14°Speciál Velkopřevor, Šamp - pivní sekt, Nealko pivo Strakonický Dudák Driver, kvasnicové pivo). Firmy:

Doprava

Související informace můžete najít také v článku: Doprava ve Strakonicích}}

Strakonice leží na křižovatce silnic první třídy 4 (Praha - Strážný) a 22 (Draženov - Klatovy - Vodňany - České Budějovice). Městem prochází železniční trať 190 (Plzeň - České Budějovice), otevřená 1. září 1868. Tato trať je od 60. let elektrizována střídavou napájecí soustavou 25kV, 50Hz. Dále zde odbočuje trať 198 Strakonice – Volary (otevřená v úseku Strakonice - Vimperk dne 15. října 1893) a trať 203 Strakonice - Březnice, otevřená 11. června 1899. Městskou hromadnou dopravu zajišťují tři autobusové linky firmy ČSAD STTRANS a. s. Autobusové nádraží meziměstské dopravy leží nedaleko vlakového nádraží. Přímé autobusové spojení je do Prahy, Českých Budějovic a Brna.

Členění města

Kaple v Dražejově.

Město se člení na 8 místních částí[1]:

Dále se město člení na 7 katastrálních území:

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Rok 1869 1900 1930 1970 2003
Počet obyvatel 7 887 8 333 11 000 17 245 23 545

Kultura

Město je známé Mezinárodním dudáckým festivalem. První ročník se uskutečnil v roce 1967 u příležitosti 600. výročí založení města. Nyní se koná každá dva roky vždy na konci srpna a účastní se ho dudáci z více než desítky států.

Školství

Mateřské školy

Nyní je ve Strakonicích 8 mateřských škol (ještě v roce 2000 jich bylo 9).

Základní školy

V provozu je 5 základních škol (respektive 4 základní školy s 5 spádovými oblastmi).

Střední školy

Strakonice mají gymnázium, průmyslovou školu a 2 učiliště.

Vyšší odborné školy

Ve Strakonicích leží také jedna vyšší odborná škola, která však sdílí budovu se střední průmyslovou školou.

Sport

Zimní stadion ve Strakonicích

Hokej

Hokejový tým Strakonic si v sezoně 2007/2008 vítězstvím v krajském hokejovém přeboru a následné kvalifikaci vydobyl právo postupu do 2. národní hokejové ligy, které však z finančních důvodů nevyužil. Stránky hokejového klubu

Florbal

Strakonice mají i florbalový tým, který se rychle rozvíjí a má čím dál více členů. Florbalový klub má i své stránky. Stránky florbalového klubu

Osobnosti

Přehled rodáků a významných osobností Strakonic:

Zdravotnictví

Strakonická nemocnice poskytuje péči na 355 lůžkách v 10 lůžkových odděleních a v 58 odborných ambulancích ve Strakonicích, Vodňanech a Blatné. V roce 2005 se zde narodilo 888 dětí, bylo hospitalizováno 13 756 pacientů a ambulantně pak ošetřeno 104 500 pacientů. To vše zajišťuje 563 kmenových zaměstnanců. Strakonická nemocnice je nositelem prestižního titulu Baby Friendly Hospital, získala certifikát jakosti podle EN ČSN ISO 9001:2001[4].

Partnerská města

Literatura

  • Strakonice - Lidé, město, osudy - MUDr. Jan Zdeněk Cvrček, 1989

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Statistiky na oficiálních stránkách Strakonic.
  2. ↑ Strakonice církevní památky
  3. ↑ Vedení města na stránkách městského úřadu
  4. ↑ Stránky nemocnice

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Strakonice
Významná místa na řece Otavě (po proudu)

Pramen Vydry • soutok Vydry a Křemelné • Rejštejn • Sušice • Rabí • Horažďovice • Katovice • Strakonice • soutok Otavy a Volyňky • soutok Otavy a Blanice • Písek • Kamenný most v Písku • Sedláčkova stezka • Plynová lávka • Jistec • soutok Otavy a Lomnice • Zvíkovské Podhradí • soutok Otavy a Vltavy • Hrad Zvíkov 

  Města a obce okresu Strakonice  

Bavorov • Bělčice • Bezdědovice • Bílsko • Blatná • Bratronice • Březí • Budyně • Buzice• Cehnice • Čečelovice • Čejetice • Čepřovice • Čestice • Číčenice • Doubravice • Drahonice • Drachkov • Drážov • Droužetice • Dřešín • Hajany • Hájek • Hlupín • Horní Poříčí • Hornosín • Hoslovice • Hoštice • Chelčice • Chlum • Chobot • Chrášťovice • Jinín • Kadov • Kalenice • Katovice • Kladruby • Kocelovice • Krajníčko • Kraselov • Krašlovice • Krejnice • Krty-Hradec • Kuřimany • Kváskovice • Lažánky • Lažany • Libějovice • Libětice • Litochovice • Lnáře • Lom • Mačkov • Malenice • Mečichov • Měkynec • Milejovice • Miloňovice • Mnichov • Mutěnice • Myštice • Nebřehovice • Němčice • Němětice • Nihošovice • Nišovice • Nová Ves • Novosedly • Osek • Paračov • Pivkovice • Pohorovice • Pracejovice • Předmíř • Přední Zborovice • Předslavice • Přechovice • Přešťovice • Radějovice • Radomyšl • Radošovice • Rovná • Řepice • Sedlice • Skály • Skočice • Slaník • Sousedovice • Stožice • Strakonice • Strašice • Strunkovice nad Volyňkou • Střelské Hoštice • Škvořetice • Štěchovice • Štěkeň • Tchořovice • Truskovice • Třebohostice • Třešovice • Úlehle • Únice • Uzenice • Uzeničky • Vacovice • Velká Turná • Vodňany • Volenice • Volyně • Záboří • Zahorčice • Zvotoky

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Strakonice“