Hodonín
Z Multimediaexpo.cz
Hodonín (německy Göding) je okresní město v Jihomoravském kraji, sídlo okresu Hodonín. Hodonín leží na řece Moravě 50 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín má rozlohu 63,05 km2. Základní PSČ je 695 01.
- Ke dni 1.1. 2020 zde žilo 24 512 obyvatel.
Obsah |
Historie
Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.
Historie města v datech
- 1046 – první zmínka o Hodonínu. Hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století)
- 1196 – nejstarší písemná zpráva o Hodoníně v listině olomouckého knížete Fridricha. Hodonín je zde označen jako “castellanus de Godonin”
- 1174 – stejné označení Hodonína je i v listině moravského vévody Oldřicha
- 1228 – Hodonín se stává městem. Královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práva
- 1301 – král Václav II. přijal na hodonínském hradě poselství uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou.
- 1323 – na hodonínském hradě bylo ujednáno příměří mezi českými zeměmi vedenými králem Janem Lucemburským a Rakušany. Přítomni jednání byli olomoucký biskup Konrád, Jindřich z Lipé, Petr I. z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV.
- 1350 – mladší bratr Karla IV. – markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské
- 1375 – po smrti Jana Jindřicha zdědil Hodonín jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt
- 1391 – Jošt uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti
- 1404 – Hodonín byl vypálen a zpustošen vojsky Zikmunda Lucemburského
- 1411 – král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie Uherské
- 1419 – markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se v Hodoníně zúčastnil narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými
- 1422 – císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia a osvobozuje válkou poničené město od placení třicátku na 10 let
- 1437 – vévoda rakouský Albrecht II. Habsburský potvrzuje Hodonínu městská privilegia
- 1460 – český král Jiří z Poděbrad potvrzuje městu privilegia
- 1464 – český král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh – 14 dní před svatým Duchem. Jan Kuna z Kunštátu získal Hodonín do svého vlastnictví, připojil k němu Bojanovice s Lužicemi a přikoupil Mutěnice (okres Hodonín), čímž dal základ hodonínskému panství
- 1466 – Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi obnovení staré silnice (tzv. čejčské). Hodonínský hrad byl důkladně přestavěn a opevněn, aby odolal očekávaným nepřátelským útokům z Uher. V této podobě zůstal zachován až do 19.století
- 1470 – ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky
- 1497 – král Vladislav Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad
- 1512 – Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. Jagelonského Hodonín do dědičného vlastnictví. Předává však celé hodonínské panství do rukou svému zeti Jindřichu z Lipé. Hodonín přestal být královským městem, stal se poddanským městem
- 1535 – Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích
- 1555 – Pertold z Lipé potvrzuje svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina
- 1564 – Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor
- 1594 – Jan IV. z Lipé prodal Hodonín hraběti ze Salmu
- 1600 – neustálé vpády z Uher a časté hraniční nepokoje vedly k prodeji hodonínského panství bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu
- 1945 - Boje o Hodonín a okolí v roce 1945
- 1958 – byl zbudován a otevřen nový most přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem na Slovensku
- 1978 – městu Hodonín byl přiznán lázeňský statut
Památky
- zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, nyní budova Masarykova muzea
- Dům umělců (1911-13), sídlo Galerie výtvarného umění
- Kostel sv. Vavřince (1780-86) na Masarykově náměstí
- morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
- Kaple sv. Kříže (1714)
- Pomník T. G. Masaryka na Náměstí 17.listopadu
- Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
- Pomník generální stávky r. 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
- Památník obětem fašismu na novém hřbitově
- Židovský hřbitov ze 17. století
Vývoj počtu obyvatel
1890 | 7616 |
1900 | 9018 |
1921 | 13 200 |
1930 | 14 882 |
1950 | 13 572 |
1970 | 20 829 |
1980 | 25 485 |
1991 | 28 230 |
2001 | 27 361 |
2006 | 26 226 |
Osobnosti
Správní území
- Související informace můžete najít také v článku: Okres Hodonín a Obvod obce s rozšířenou působností Hodonín
Hodonín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín se skládá z 82 obcí, ORP z 18 obcí.
Partnerská města
- Brezová pod Bradlom, Slovensko
- Cattolica, Itálie
- Faches-Thumesnil, Francie
- Holíč, Slovensko
- Jasło, Polsko
- Martin, Slovensko
- Myjava, Slovensko
- Senica, Slovensko
- Skalica, Slovensko
- Stolberg, Německo
- Tolberg/Rheinland, Německo
- Trebišov, Slovensko
- Vignola, Itálie
- Zistersdorf, Rakousko
Související články
Literatura
- B. Čerešňák - M. Zemek, Hodonín, 1979
Externí odkazy
- oficiální stránky města Hodonín
- oficiální stránky ZOO Hodonín
- oficiální stránky Lázní Hodonín
- oficiální stránky Městské knihovny Hodonín
- oficiální stránky Masarykova muzea v Hodoníně
- Hodonín nostalgický - Fotografické vzpomínky na to, jak to dříve vypadalo
- Hodonínský kulturní server
|
|
Města a obce okresu Hodonín |
---|
Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |