V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Ovčí vlna

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 4. 7. 2013, 19:31; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Ovčí vlna je textilní surovina ze srsti ovce domácí. Článek pojednává o procesu získání spřadatelného vlákna ze srsti zvířat, vlastnostech a druzích materiálu a způsobech použití pro textilní výrobky. Příspěvek se netýká ani ostatních živočišných textilních vláken ani přízí na ruční pletení, kterým se někdy také říká vlna.

Obsah

Cesta od pastviny do přádelny vlny

Ovce v Australii
Ovčí vlna

Ovce se dožívají 10–12 let[1], za rok může každému zvířeti narůst nejméně 3 kg vlny, některá plemena dávají až 18 kilogramů. Vlna se stříhá jednou nebo dvakrát do roka (zručný střihač ostříhá přes 20 ovcí za hodinu). Ostřihaná vlna se ukládá jako celistvé rouno, jehož různé části se později zařazují do určitých kvalitativních tříd.

Surová, potní vlna[2] obsahuje v průměru jen méně než polovinu váhového množství spřadatelných vláken, 10–45 % je tuk a pot, 5–20 % jsou nečistoty, které se dostaly do srsti na pastvině, mimo toho mohou vlákna pojmout až 25 % vlhkosti. Tuk a pot se odstraňuje praním (získaný lanolin se dá použít v kosmetice) a rostlinné příměsi se karbonizují (karbonizace vlny) kyselinou sírovou (zuhelnatí).

Vlastnosti

Vlákno Pevnost
v tahu

mN/tex

Tažnost

%

E-modul

N/tex

Navlhavost

%

vlna 90–180 25–35 0,34 16–18
polyester 400–650 15–40 9–11,5 0,5–0,8
viskóza 180–350 15–30 5,4 26–28

Čisté vlákno sestává z keratinu, pigmentu a chemicky vázané vlhkosti. Z chemických prvků je 50% zastoupen uhlík, s dalšími 40 % kyslík a dusík. Povrch vlákna je šupinovitý.

Zvláštní struktura řetězcové molekuly dává vláknu vynikající pružnost a ohebnost (E-modul). Vlna je proto téměř nemačkavá, ale tím také méně pevná než jiná textilní vlákna a za mokra ztrácí dalších 10–20 % pevnosti. Barvení dvou partií vlny na úplně stejný odstín je sotva možné. Výrobky z vlny se musí chránit proti molům. Vlna je podstatně dražší než běžná textilní vlákna.[3]

Druhy vln

Počátky chovu ovcí sahají podle nálezů v dnešním Turecku a Iráku do období před 11 tisíci lety. Celkový počet ovcí na zeměkouli v současné době přesahuje 1 miliardu, převážná část se však chová na maso a mléko. Na chovu se podílí: Čína se 171 miliony, Austrálie se 103, patnáctka Evropské unie s 99 a země bývalého Sovětského svazu s 65 miliony.[4] Plemena ovcí, od kterých se z části odvozují názvy vln, se (v odborné literatuře) rozdělují do 3 nebo 4 skupin:

  • Merino je velmi jemná vlna (cca. 14–25 mikronů), stapl 50–150 mm, silně zkadeřená, měkká, poměrně málo lesklá. Plemeno bylo vyvinuto ve Španělsku kolem roku 1700, v posledních více než 100 letech však zaujímá Austrálie (spolu s Novým Zélandem) u tohoto druhu dominantní postavení. Australská Saxon Merino dává ročně 3,5–6 kg a Peppin Merino až 18 kg potní vlny[5]. Průměrná výtěžnost (podíl čistého vlákna na celkové stříži) přesahuje 50 %.
    Vlákno hrubé vlny asi 300 x zvětšené
  • Cheviot[6] nebo hladké vlny (v češtině také: anglické ovce) mají vlákna o délce 170–400 mm a tloušťce 40–44 µm, mírně zkadeřená, se zvláštním leskem. Průměrný střih přináší 3–7 kg potní vlny, výtěžnost je nižší než 40 %. Naprostá většina těchto ovcí se dnes chová na maso a mléko.

U tzv. nížinných ovcí (Čína, Rusko, střední Evropa) jsou účel chovu, délka a tloušťka vlákna podobné jako u cheviotu.

  • Kříženecké (crossbred) vlny vznikly křížením různých plemen a v závislosti na regionu, ve kterém se chovají ovce, je vlákno podobnější merinu nebo cheviotu. Produkované množství těchto vln přesahuje obě předchozí skupiny. Délka 100–200 mm, jemnost 27–40 µm, průměrná výtěžnost 39 %.

Světová spotřeba vlny

Světová produkce potní vlny dosáhla v roce 2005 podle australských údajů 1,7 [7], ale podle údajů CIRFS (Mezinárodní sdružení výrobců textilních vláken) jen 1,2 miliony tun. [8] Tři největší producenti (Austrálie, Čína a Nový Zéland) dodali k textilnímu zpracování více než polovinu.(Česká republika byla v roce 2006 4. největší dovozce vlny na světě) Ke spřádání se ovšem dostane (po odstranění tuků a nečistot) cca. o 40 % méně vláken, takže průměrná spotřeba na obyvatele zeměkoule byla méně než 20 dkg a podíl vlny na surovinách pro textilní průmysl byl menší než 2 %. Zatímco celková spotřeba textilních vláken se v posledních 20 letech téměř zdvojnásobila, poklesla spotřeba vlny v té době asi o 40 %.

Výroba a použití vlněné příze

Prakticky celá produkce vlněných vláken se zpracovává dvěma základními technologiemi: Výroba česané (včetně poločesané) a výroba mykané příze. Zcela výjimečně se ze směsi vlny s bavlnou vyrábí bavlnářskou technologií prstencové nebo rotorové příze. Všechny příze se soukají a z velké části se musí skát, protože pevnost jednoduchých přízí je zpravidla dotačující jen pro některé pletařské účely a jako útek.

Česaná příze

Hlavní výrobní stupně: Mísení – mykání – česání – předpřádání – dopřádání.

Obleková tkanina z nejjemnější dosud známé příze (merinová vlna 16 μ)

Téměř celá produkce merinové vlny jde do přádelen česané příze. Jen menší část se vypřádá jako čistě vlněné příze, většina přízí se vyrábí ze směsí s umělými vlákny, méně se srstí jiných zvířat (angorská a kašmírská koza, velbloud atd.) a s zcela ojediněle ze směsi vlna/bavlna. Vlákna se dají vypřádat až do jemnosti 10 tex, z příze se vyrábí především lehké tkané a pletené svrchní oděvy.

Mykaná příze

Postup výroby je podstatně kratší: Z mykacího stroje vychází přást, který se předkládá dopřádacímu stroji. Z většiny cheviotů a hladkých vln se vyrábí mykaná příze, původně na tvíd a podobné hrubší svrchní ošacení. V posledních letech se tato vlákna, stejně jako vlny od nížinných ovcí, používají hlavně na výrobu kobercových přízí a také na výplň prošívaných přikrývek a polštářů. Vlákna kříženecké vlny (většinou ve směsích se syntetickými materiály) se nachází v široké paletě výrobků z mykané příze, zejména ve tkaninách a pleteninách na svrchní ošacení, přikrývkách a přízích na ruční pletení. Německá statistika z roku 1988 ukazuje příklad podílu jednotlivých druhů textilií z česané i mykané vlny na spotřebě vlněných vláken (v %): Koberce a podlahovina 38, svrchní ošacení tkané 35, pletené 9, nábytkové tkaniny a přikrývky 5, ručněpletací příze 4, ponožky 2, ostatní 7.

Lanolin

Významným vedlejším produktem z ovčí vlny ja lanolin, chemicky velmi složitý voskovitý tuk, složený zejména z cholesterolu, esterů a několika mastných kyselin. Používá se v kosmetice (změkčuje a zjemňuje pokožku; různé krémy), v textilním průmyslu (změkčovadlo; přidává se do některých pracích prostředků), v Kožedělném průmyslu, v lékařství a farmakologii (antibakteriální a hypoalergenní; podporuje hojení drobných popálenin; je použit pro výrobu vitamínu D3.

Literatura

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 167 - 210, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 104 –127, 165,166, 185, 186

Reference

  1. ↑ Stáří ovce (německy): http://schafe.aokl.de
  2. ↑ Potní vlna:http://cz.texsite.info/Pran%C3%A1_vlna
  3. ↑ Vlastnosti vlněného vlákna: http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20061005/7-zivocisna_vlakna.pdf
  4. ↑ Počet ovcí v roce 2004: (anglicky) http://www.woolinnovation.com.au/Education/Student_information/Wool_production/page__2159.aspx
  5. ↑ Merinové ovce (anglicky): http://www.ansi.okstate.edu/breeds/sheep/merino.htm
  6. ↑ Anglická ovce (cheviot)(anglicky):http://www.rbta.org/cheviot.htm
  7. ↑ Australské údaje o produkci vlny (2005) (anglicky): http://www.woolinnovation.com.au/mediaLibrary/attachments/Education/24528_AWI_WoolFactsv3.pdf
  8. ↑ Produkce vlny (2005) podle CIRFS (anglicky): http://www.cirfs.org/frames_04.htm


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ov%C4%8D%C3%AD_vlna“