SdKfz 254
Z Multimediaexpo.cz
Sd.Kfz.254 | ||
Sd.Kfz.254 ve službách Afrikakorpsu | ||
Základní charakteristika | ||
---|---|---|
Posádka | 4 muži | |
Délka | 4,5 m | |
Výška | 2,20 m (na kolech) 1,96 m (na pásech) | |
Šířka | 2,07 m | |
Hmotnost | 6,4 t | |
Pancéřování a výzbroj | ||
Pancéřování | 5,5 – 14,5 mm | |
Hlavní zbraň | – | |
Sekundární zbraň | samopal MP38 | |
Pohon a pohyb | ||
Pohon | vznětový čtyřválec Saurer CRDv | |
70 k (52 kW)
při 2000 ot./min | ||
Odpružení | vinuté pružiny | |
Poměr výkonu | 10,9 k/tunu | |
Dojezd | 400 km (na kolech) 90 km (na pásech) |
Sd.Kfz. 254 bylo průzkumné kolopásové vozidlo německého Wehrmachtu, používané během II. světové války.
Obsah |
Historie
Podle požadavku velení rakouské armády postavila firma Saurer roku 1935 prototyp kolopásového dělostřeleckého tahače. Prototyp dostal označení RR-6 (Räder-Raupen). Po dalším vývoji vznikl typ RR-7, schválený roku 1937 pro armádní službu. Bylo objednáno 160 vozidel. Produkce začala roku 1938, do anšlusu se podařilo vyrobit jen 15 kusů, poté byla výroba zastavena. Vyrobené tahače převzal Wehrmacht.[1]
Ještě v roce 1938 však německý zbrojní úřad nařídil výrobu dalších 140 vozidel. Byla však požadována pancéřovaná vozidla, určená pro frontový průzkum. Vzniklá pancéřovaná verze nesla tovární označení RK-7 (Räder-Kettenfahrgestell), označení Wehrmachtu Sd.Kfz. 254. Sériová výroba probíhala v letech 1938-1940. V pancéřované verzi bylo dokončeno 129 kusů, zbylých 11 zůstalo ve formě nepancéřovaných tahačů.[1]
Sd.Kfz. 254 byly nasazeny v Africe, na východní frontě a na Balkáně. Byly využívány především jako průzkumná vozidla motorizovaných dělostřeleckých pluků tankových divizí. Sloužily v řadách 1.Pz.Div. ,2.Pz.Div., 7.Pz.Div., 11.Pz.Div. a 15.Pz.Div. Z důvodu náročnosti na údržbu a nedostatku náhradních dílů byly postupně stahovány ze služby, poslední snad kolem roku 1944.[1]
Tank svobody
V roce 1950 nalezl vrak tahače RR-7 bývalý automechanik Václav Uhlík z Líně u Plzně. Stroj opravil a přestavěl na opancéřovaný transportér. V něm hodlal uprchnout do Bavorska, spolu se svou ženou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi uprchlíky. Dne 25. července 1953 prorazili tři pásma drátěných překážek a pronikli třicet kilometrů hluboko do západoněmeckého území. Tam požádali o azyl a vystěhovali se do USA. Tam byl stroj vystavován jako "Freedom Tank" (Tank svobody). Dnes je vlastněn soukromým sběratelem.[2]
Technický popis
Sd.Kfz. 254 je postaven základě rakouského kolopásového tahače Saurer RR-7. Vozidlo má tedy pásový i kolový podvozek.
Pásovou část tvoří sestava šesti pojezdových kol odpružených vinutými pružinami. Dále je zde hnací kolo (vpředu) a napínací kolo (vzadu). Pás je nesen třemi kladkami.[1]
Kolovou část tvoří čtyři mechanicky sklopná kola s automobilovými pneumatikami. Při jízdě na kolech jsou poháněna pouze zadní kola, přední kola jsou řiditelná. Sklápění kol zajišťuje pomocný motor přes šnekový převod. Změna podvozku trvá asi 4 sekundy a lze ji provádět pouze při stání. Sklápění je ovládáno z místa řidiče.[3]
Vozidlo je poháněno dieselovým motorem Saurer CRDv. Převodovka má 5 stupňů vpřed a 1 vzad.
Nástavba vozidla je plně uzavřená, svařená z pancéřových plechů tl. 14,5 mm (vpředu), 10 mm (boky, záď) a 5,5 mm (vrchní a spodní část). Vozidlo je vybaveno radiostanicemi FuG 4 a FuG 8 s rámovou anténou a FuSpr s prutovou anténou.[1]
Literatura
- PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2. S. 139–143.
- ↑ PEJČOCH, Ivo. František Uhlík a Tank svobody. Historie a plastikové modelářství, 2005, roč. 15, čís. 6, s. 22-27. Dostupné online. ISSN 1210-1427.
- ↑ Track-wheel vehicles. Tactical and Technical Trends, prosinec 1943, čís. 39. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Německá obrněná vozidla za druhé světové války |
---|
Tanky |
Panzer I • Panzer II • Panzer III • Panzer IV • Panther • Tiger I • Tiger II • Panzer 35(t) • Panzer 38(t) |
Samohybné houfnice |
Sturmpanzer II • SIG 33 • Wespe • Hummel • Grille • Panzerwerfer • Wurfrahmen 40 • Karl-Gerät |
Útočná děla |
StuG III • StuG IV • StuH 42 • Brummbär • Sturmtiger |
Stíhače tanků |
Panzerjäger I • Marder I • Marder II • Marder III • Hetzer • Jagdpanzer IV • Jagdpanther • Nashorn • Jagdtiger • Ferdinand • RSO |
Polopásy |
SdKfz 2 • SdKfz 4 • SdKfz 6 • SdKfz 7 • SdKfz 8 • SdKfz 9 • SdKfz 10 • SdKfz 11 • SdKfz 250 • SdKfz 251 • SdKfz 252 • SdKfz 253 • SdKfz 254 |
Obrněné vozy |
ADGZ • Kfz 13 • SdKfz 221/22/23 • SdKfz 231/32/34/63 • SdKfz 247 |
Protiletadlové tanky |
Flakpanzer 38(t) • Flakpanzer IV – Möbelwagen • Wirbelwind • Ostwind • Kugelblitz |
Prototypy |
Maus • E-Serie • Waffenträger • Neubaufahrzeug • Sturer Emil • Dicker Max • Coelian |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |