Tanvaldská ozubnicová dráha

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 27. 10. 2012, 13:36; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Tanvaldská ozubnicová dráha je označení části železniční tratě 036, která je nazývaná též jako Jizerskohorská železnice[1], Jizerskohorská dráha[2] (v polštině Kolej Izerska) nebo Jizerská dráha, což se vžilo ke konci 20. století, kdy mělo trať několik měsíců v pronájmu Sdružení Jizerské dráhy.

Ozubnicová dráha vede z Tanvaldu přes Desnou a Kořenov až do Harrachova. Jde o jednu z posledních normálněrozchodných ozubnicových železnic v Evropě a také o nejstrmější železnicí v Čechách. V roce 1992 ji Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku.

Obsah

Historie

Ozubnicová lokomotiva T426.0 v druhém ozubnicovém úseku

Dráha byla postavena v roce 1902 se záměrem propojit stávající tratě Liberec-Tanvald a Železný Brod-Tanvald s plánovanou tratí Jelenia Góra-Kořenov (Zackenbahn), neboli propojit Rakousko-Uhersko s Pruskem. Úsek od Kořenova směrem do Pruska byl roku 1923 elektrizován.

Po druhé světové válce bylo pruské Slezsko obsazeno Polskem a přeshraniční provoz v úseku mezi dnešními stanicemi Kořenov a Harrachov (původně Strickerhäuser, polsky Tkacze) byl zastaven. Roku 1958 byla zastavena doprava i v českém úseku Tanvald – Kořenov. Po výměně území s Polskem (14. únoru 1959) byl provoz na české straně obnovan, a to až do Mýtin, přičleněných z Polska k českému městu Harrachov, do stanice Harrachov-Mýtiny (dnes Harrachov, před výměnou území Tkacze). Roku 1962 bylo úseku Tanvald – Harrachov přiděleno samostatné číslo trati. Do druhé poloviny 80. let 20. století měla trať Tanvald – Harrachov samostatné označení 3f, které při změně systému číslování bylo nahrazeno číslem 035. Kolem roku 2000 byla dosavadní trať 036 (dříve 3g) Liberec – Tanvald – Železný Brod s úvratí v Tanvaldu rozdělena, číslo 035 bylo přiděleno trati Tanvald – Železný Brod a pod číslo 036 byl sloučen úsek Liberec – Tanvald s tratí Tanvald – Harrachov.

Od 80. let 20. století je běžný provoz na této dráze zabezpečován adhezně (tedy bez použití ozubnice). Ozubnicové lokomotivy se tak v současnosti používají pouze při nostalgických jízdách. Na podzim 1992 byly sneseny raritní ozubnicové výhybky v Dolním Polubném a roku 1996 byly sešrotovány.

V lednu 1987 se pod náporem sněhu prolomila střecha kamenné rotundy v Kořenově, roku 2000 střecha a boční stěna „malé topírny“ v Kořenově – od té doby jsou vozidla deponována pod širým nebem v Tanvaldu.

V únoru 1997 byl na trati kvůli havarijnímu stavu mostu přes Jizeru přerušen provoz, po čtyři měsíce zde jezdila náhradní autobusová doprava a ČD uvažovaly o zrušení trati. Po protestech obcí a obyvatel však ČD most opravily a provoz 15. června 1997 obnovily. 28. září 1997 však byl v úseku Tanvald – Harrachov opět zastaven provoz a trati hrozilo zrušení, v souladu s tehdejší státní politikou rušení nerentabilních lokálních tratí. Dne 24. května 1998 získalo trať do pronájmu zájmové sdružení obcí Sdružení Jizerské dráhy a společnost GJW Praha s. r. o. obnovila na trati provoz (totéž se týkalo i regionálních tratí z Tanvaldu do Železného Brodu i Liberce) – podle původní licence měla GJW Praha obnovit provoz již k 5. lednu 1998. Koncem roku 1998 GJW Praha oznámila, že chce z ekonomických odstoupit od smlouvy se Sdružením Jizerské dráhy.[3] GJW Praha původně počítala s menším nájemným, s většími státními dotacemi a s tím, že trať bude privatizována, což by umožnilo do ní investovat[4] – od hromadné privatizace regionálních drah však stát ustoupil.

Díky změně státní politiky i vedení Českých drah převzaly od 1. prosince 1998 provoz opět České dráhy, a to v intervalové podobě.

V květnu 2003 byla občanským sdružením Vědeckotechnická společnost při železniční stanici Tanvald založena obecně prospěšná společnost Železniční společnost Tanvald, jejímž cílem je záchrana a ochrana železniční trati Tanvald – Kořenov – Harrachov. Jejím cílem je zřízení železničního muzea v objektu bývalého kina na nádraží Kořenov a obnova areálu depa v této stanici, popularizace trati, zřízení naučné stezky „Krajem kořenovské zubačky“, organizování příležitostných nostalgických jízd, zprovoznění a provozování parní ozubnicové lokomotivy a účast na obnovení úseku Harrachov – Sklářská Poruba Horní.

Po roce 2000 se s úsekem počítalo ve vlakotramvajovém projektu Regiotram Nisa. Trať měla být prodloužena do centra Harrachova a v tomto úseku měl mít charakter tramvaje. Česká vláda však v roce 2007 odmítla projekt zařadit mezi projekty vhodné pro získání rozvojové dotace z EU.

Postupně jsou na všech třech tratích někdejších Jizerských drah zřizovány i nové zastávky. Na trati Tanvald – Harrachov to jsou zastávky „Desná Riedlova vila“ a „Desná Pustinská“.[5]

Obnovení přeshraničního úseku

Na přeshraničním úseku se konalo několik příležitostných jízd v 90. letech 20. století a v rámci oslav stého výročí trati v roce 2002.

Polský úsek neprovozovaného úseku převzalo v únoru 2008 od PKP PLK na základě soukromoprávního institutu trvalého užívání Dolnoslezské vojvodství a poté situace nabrala rychlý spád. Byla předložena žádost o spolufinancování z prostředků, alokovaných v Operačním programu evropské přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. V první výzvě tohoto programu žadatelé (tj. česká Správa železniční dopravní cesty státní organizace a polský subjekt Dolnośląska Służba Dróg i Kolei we Wrocławiu) neuspěli z důvodu materiálních nedostatků žádosti, výzva druhá na podzim 2008 byla zakončena akceptací žádosti. V březnu 2009 byl projekt navržen ke spolufinancování, v květnu 2009 byly zahájeny první stavební práce na opravě polského úseku neprovozované přeshraniční tratě. Po téměř dvaceti letech snah tak má být železniční trať zprovozněna v plné délce.

V lednu 2010 se předpokládalo, že v květnu 2010 budou zavedeny 4 páry osobních vlaků Jelenia Góra – Kořenov a 1 pár Szklarska Poręba Górna – Kořenov.[5]

Technické parametry

  • Ozubnicový systém: dvojitá Abtova ozubnice, položená ve třech sekcích (vynětím ozubnicových výhýbek v dopravně Dolní Polubný došlo k vytvoření třetí sekce), 4744 m
  • Maximální sklon: 58 ‰ (český železniční rekord)
  • Převýšení: 235 metrů na 7 kilometrech, resp. 275 metrů na 11,4 kilometrech
  • Tunel mezi Dolním Polubným a Kořenovem, délka 932 metrů, na stavbu použito 20 tun dynamitu
  • Viadukt u Zeleného údolí v Kořenově, výška 25 metrů
  • Jizerský viadukt u Kořenova
  • Nádraží Kořenov stojí na náspu vytvořeném z 800 000 kubických metrů zeminy.
  • Na této trati byl natáčen film Kalamita (režie Věra Chytilová).

Reference

  1. V tendru na Jizerskohorskou železnici vyhrály České dráhy, Finanční noviny, 22. 9. 2009, ČTK
  2. Jančura chce provozovat rychlíky na 15 linkách, dnes podal nabídku, Lidovky.cz, 15. 6. 2009, ČTK
  3. Martin Tržický: Konec zubačky?, 5. 11. 1998, web Jizerské hory (jizerky.eu) podle zprávy z Lidových novin 5. 11. 1998
  4. Tratě na Tanvaldsku se vrátí Českým drahám, MF Dnes, 14. 11. 1998, Co je nového se zubačkou, výběr z tisku o tanvaldské dráze
  5. 5,0 5,1 Jindřich Berounský: Ve Smržovce začala sloužit nová železniční zastávka, Dopravní web, 5. 1. 2010

Externí odkazy