Simon Wiesenthal

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 19. 11. 2013, 09:31; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.
Crystal Clear help index.png


Nuvola apps important.png   Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna !
  Prosíme, podívejte se na diskusní stránku pro přesnější argumenty a informace.
Nuvola apps kdmconfig.png
Soubor:Simon Wiesenthal.JPG
Wiesenthal v roce 1999

Simon Wiesenthal, KBE (31. prosince 1908 Bučač20. září 2005 Vídeň) byl židovský aktivista v Rakousku, který zasvětil velkou část života vyhledávání uprchlých nacistických válečných zločinců a pachatelů holocaustu. Proto byl často označován za lovce nacistů, i když toto označení sám odmítal. Za svůj židovský původ byl za druhé světové války nacisty pronásledován a přežil pobyt v několika německých koncentračních táborech.

Životopis

Simon Wiesenthal se narodil v roce 1908 v městě Bučač nedaleko Lvova v oblasti, která tehdy patřila do rakouské Haliče, v meziválečných letech k Polsku, po válce Sovětskému svazu a nyní náleží Ukrajině. V roce 1932 vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ve Lvově pracoval jako architekt až do druhé světové války, kdy východní část Polska napadl Sovětský svaz. Jako výsledek Ribbentrop-Molotovova paktu byl Lvov a zbytek západní Ukrajiny 17. září 1939 anektován SSSR a sovětské orgány začaly zatýkat, popravovat a deportovat inteligenci do vnitrozemí SSSR (zejména na Sibiř a do Kazachstánu). Wiesenthalův otčím byl sovětskou tajnou policií NKVD zatčen a pravděpodobně zemřel ve vězení, bratr byl zastřelen. Simon Wiesenthal musel skončit s architekturou a pracoval jako mechanik. Před deportací na Sibiř se spolu s manželkou zachránil tím, že podplatil komisaře NKVD. Po převzetí kontroly nad Haličí Němci v červnu 1941 byl Wiesenthal načas internován v koncentračním táboře Janowska, blízko Lvova, odkud byl přesunut o několik měsíců později do tábora zabývajícího se opravářskými pracemi na Ostbahn (OAW) ve Lvově. Zde pracoval jako technik. Podařilo se mu utéct v roce 1943, těsně před tím, než nacisté začali s masovým vyhlazováním. V červnu 1944 byl opět zatčen a převezen do tábora. Podle některých zdrojů sám uvádí, že se 15. června 1944 pokusil spáchat sebevraždu podřezáním žil. Přežil spolu s malou skupinkou spoluvězňů, protože posádka tábora věděla, že když nebudou mít vůbec žádné vězně, budou muset jít bojovat na frontu. Osvobození se dočkal dne 5. května 1945 v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. Po válce se nevrátil k architektuře, ale začal shromažďovat svědectví a důkazy o nacistických zločinech během války. Pracoval pro OSS (předchůdce CIA), kontrarozvědku americké armády (CIC) a působil i jako předseda židovského ústředního výboru v americké okupační zóně Rakouska. Jím shromážděné důkazy byly použity v americké zóně při soudních jednáních.

V roce 1947 založil v Linci v Rakousku Židovské dokumentační středisko. Mezi své úspěchy řadí i podíl na vypátrání Adolfa Eichmanna v Argentině v květnu roku 1960. Bývalý šéf Mosadu Isser Harel však jeho podíl odmítá a informace, které Wiesenthal poskytoval, označil, stejně jako je jeho informace v pátrání po Mengelem, za bezcenné až zavádějící a negativní hodnoty.[1][2]

Reference

  1. "Obituaries - Simon Wiesenthal" The Times 21 September, 2005
  2. Schachter, Jonathan: "Isser Harel Takes On Nazi-Hunter. Wiesenthal 'Had No Role' In Eichmann Kidnapping." The Jerusalem Post 7 May 1991

Externí odkazy