Košíře
Z Multimediaexpo.cz
Košíře jsou čtvrť a katastrální území v Praze, nacházejí se v údolí Motolského potoka na jeho pravém břehu. Na severu sousedí se Smíchovem a Motolem, na jihu s Jinonicemi a Radlicemi. Jsou součástí městské části i městského obvodu Praha 5. V letech 1896–1921 byly městem.
Obsah |
Historie
Košíře bývaly až do druhé poloviny 19. století vesnicí. Potom, s rozvojem průmyslu, nastal i jejich rozvoj. Díky novým průmyslovým podnikům na Smíchově byly nutné ubytovací kapacity; do Košíř se stěhovali dělníci. V roce 1896 byly Košíře povýšeny na město. V roce 1922 se staly součástí Velké Prahy. Protože zástavba na území celých Košíř byla již téměř dokončená před 2. světovou válkou, funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého byl dokončen dokonce až v roce 1942, nedošlo zde k výstavbě většího sídlištního celku; vyskytuje se zde pouze pár osamělých panelových domů.
Charakter čtvrti
V údolí, podél Motolského potoka se nacházejí několikapatrové činžovní domy z meziválečného období, i některé z 50. let. Na svazích jsou vily, v některých se nacházejí i zahraniční velvyslanectví. Středem celých Košíř vedou dvě tepny silniční dopravy - ulice Plzeňská a Vrchlického. Košíře jsou spíše tranzitní oblastí - přes tuto čtvrť jezdí lidé z Řep do centra a z Jihozápadního města na Strahov.
Doprava
veřejná
Veřejná doprava je zajištěna hlavně tramvajemi, na trati Sídliště Řepy – Anděl a navazujícími autobusovými spoji. Na dnešní Plzeňské ulici je jedna z nejstarších tramvajových tratí v Praze. Na konci 19 století, roku 1896 zde Matěj Hlaváček založil a zprovoznil soukromou tramvajovou trať Anděl - Košíře zvanou Hlaváčkova dráha. Na jižním okraji čtvrti se nachází i železniční trať se zastávkou Praha-Cibulka.
automobilová
Pro silniční dopravu je nejdůležitější směr z Motola do centra, po Plzeňské ulici tudy vede hlavní směr z centra Prahy do Plzně. V současné době je možné jet na Plzeň i po jižním obchvatu Prahy. Kamionová doprava už přes Košíře jezdit nesmí.
Film
V místě dnešního parku Pod Kavalírkou po první světové válce založil filmový režisér, scénárista a podnikatel, košířský rodák Karel Lamač, filmový ateliér Kavalírka, druhé stálé plně vybavené profesionální filmové studio na území Československa. Točily se zde němé filmy, dodnes uváděné ve filmové historii. Činnost ateliéru a jeho filmy byly velmi úspěšné a vážně konkurovaly filmům tehdejší společnosti AB. Provoz košířského ateliéru ale ukončil v roce 1929 požár a již nebyl obnoven.
V dnešní ulici Musílkově - dříve Na Košířské Václavce - byl Schmitzerův hostinec, kde prožil dětství a mládí známý divadelní, ale zejména filmový herec Jiří Sovák (Schmitzer). Svoji hereckou kariéru začínal jako divadelní ochotník v divadelním sále tehdejšího společenského centra Košíř Mlynářka, dnes již bohužel neexistujícího, které bylo na Plzeňské ulici u vyústění ulice Holečkovy.
Ve vile Turbová poblíže křižovatky ulic Vrchlického / Jinonická měl v létech 1938÷1958 pronajatý byt a ateliér Jiří Trnka, kde vytvořil výpravu a natočil většinu záběrů ke svým nejznámějším loutkovým filmům.
V roce 1999 se v části Na Cibulkách natáčely Pelíšky.
V části na Cibulkách v ulici U Tenisu prožil dětství a mládí zpěvák a herec Karel Štědrý.
Sousedící městské části
Literatura
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Košíře, s. 215-222.
- ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Košíře, s. 447-448.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |