V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Dobře placená procházka

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 5. 2014, 11:03; Ivan Drago (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Dobře placená procházka je jazzová opera (buffopera) Jiřího Suchého (libreto) a Jiřího Šlitra (hudba). Režíroval ji Ján Roháč. Premiéru měla 15. června 1965 v divadle Semafor a dočkala se zde 64 představení. O rok později byla s mírnými změnami v závěru natočena jako televizní inscenace. Hrála se v některých evropských divadlech (Finsko, Belgie, Jugoslávie), v roce 2007 byla uvedena v pražském Národním divadle.

Obsah

Charakteristika opery

Suchý a Šlitr nazvali Dobře placenou procházku "buffopera", a skutečně toto dílo vykazuje mnoho podobností s tradiční italskou operou buffa 18. století: děj popisující domácí prostředí "obyčejných lidí", humorné až groteskní situace a současně absence prohloubených lyrických momentů — i hlavní navracející se melodie, lyrická píseň Jsi ta nejkrásnější krajina, není nikdy zpívána jako výraz upřímné lásky. Operu buffu připomíná rovněž dvoudílná forma intermezza a "árie" (písně) související s dějem spíše volně a propojené recitativy. Rovněž trojice hrdinů Vanilka — Uli — Advokát je typicky buffózní. Do tohoto rámce jsou však zasazeny surrealistické postavy (a písně) Listonoše a Tety, které zastupují poetiku Semaforu. Pro novou inscenaci v pražském Národním divadle roku 2007 byla Dobře placená procházka vedle drobných úprav rozšířena o sedm písní pocházejících původně ze hry Sekta (Semafor, premiéra 22. března 1965), k nimž hudbu i text napsal Jiří Suchý. Tyto písňové vložky představují komentář chóru, jen volně reagující na dějovou situaci.

Děj opery

(Písně J. Suchého vložené pro inscenaci v Národním divadle z roku 2007 jsou uvedeny v hranatých závorkách.)

1. dějství

[Za oponou herců sbory] Mladý manželský pár, Uli a Vanilka, se právě dohodli na rozvodu a každý žije v jedné polovině bytu. Napjatou atmosféru dále přiostřuje Advokát, který je přišel obeznámit s rozvodovým řízením a pěje ódy na slasti rozvodu (Chci jednou napsat velkou symfonii). Situace se však stane neudržitelnou až s příchodem nového vetřelce — Listonoše (Já přilepím si známku na čelo — Rekomando blues), který přináší tajemný telegram z Liverpoolu. Podle telegramu zemřela Vanilčina bohatá tetička a odkázala (dosud nenarozenému) dítěti Uliho a Vanilky milión liber. S nadějí na rychlé zbohatnutí se Uli a Vanilka začnou usmiřovat (Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám). [Na střeše sedí panna bledá] V Uliho nepřítomnosti se o Vanilku začne ucházet rovněž Advokát, neboť podle jeho slov není otec z právního hlediska relevantní (Ty jsi švarná, já jsem švarný). Vanilka hledá záchranu před jeho dvořením a rovněž důmyslné východisko ze své situace v podobě ostýchavého Listonoše, jejž si vyhlédla za otce svého milionářského dítěte. Pokouší se jej svést (Je dusno a těžko), ale Listonoš nechápe, oč běží, a snaží se uniknout z jejích spárů (Když tak znenadání). [Pokud vám jde o děj] Když zmatek vyvrcholí, vytáhne nový telegram oznamující, že Teta právě přilétá. Vylekaná Vanilka, Uli, Advokát a Listonoš hledí na živou Tetu, jež vchází do dveří bytu doprovázena všemi odznaky luxusu a vypráví jim o své cestě (Kdesi nad kanálem). [Jak se plaší zlé sny]

2. dějství

Druhého dne dopoledne se Advokát zastavuje u Vanilky a Uliho na cestě k soudu. Když s ním však Teta chce prohovořit některé detaily své závěti, Advokát náhle není v takovém spěchu. Teta se rozhodla změnit svou poslední vůli v tom smyslu, že milión liber zdědí každé z dětí Uliho a Vanilky — na odkazování má peněz dost. V Advokátovi toto konstatování vyvolá náhlou lásku k Tetě, již počne vyznávat (Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám... Já kolem tebe chtěl bych kroužit). [Nevíme, paní, vlastně ani, kdo jste] Teta o samotě vypráví svůj životní příběh (To nebylo mi patnáct let). Z dokončeného stání se vrací opilý Uli, který Tetu nejprve hrubě seznámí se skutečností rozvodu a pak se o ni začne ucházet sám. Jeho nemotorné pokusy o dvoření utne rozzlobená Vanilka, kterou se Teta pokusí uchlácholit šekem na milión liber. [Tato píseň je jen ornamentem] Listonoš přináší nový telegram: Teta je mrtva, což se ukáže pravdou. Uli i Advokát obracejí svou láskychtivou pozornost na Vanilku (Ty jsi švarná, já jsem švarný... Jsi ta nejkrásnější/nejbohatší krajina, co znám). Ta se snaží najít pomoc u Listonoše, který se jí však vyhýbá a nakonec zmizí. [Plameny plápolají]

Inscenace v Semaforu

Osoby a obsazení

Technicko-umělecké zázemí

Inscenace v Národním divadle

Operu režírovali Miloš a Petr Formanovi. Je mírně upravena a doplněna písničkami z další Suchého hry Sekta. V roli Listonoše opět hraje Jiří Suchý. Opera byla premiérově uvedena 22. dubna 2007. V květnu 2007 byla pětkrát uvedena na zájezdovém představení v Palau de les Arts Reina Sofía ve Valencii. Nastudování bylo oceněno cenou Sazky a Divadelních novin jako nejlepší počin sezony v oblasti hudebního divadla.[1] Televizní dokument o tomto nastudování Dobře placené procházky natočila Olga Špátová pod názvem Dobře placená procházka '07 (2007, 52 minut).

Osoby a obsazení

Technicko-umělecké zázemí

Dobře placená procházka v jiných divadlech

Hru uvedlo Činoherní studio JAMU (premiéry 11. a 16. října 1984; režisér Richard Mihula). V letech 20012003 se hrála také v Městském divadle ve Zlíně (premiéry 12. a 28. března 2001; derniéra 24. června 2003). Tuto inscenaci režíroval Pavel Majkus. Hru také nastudovali studenti Pražské konzervatoře (DiK) v režii Jiřího Datla Novotného (premiéra 19. března 2001 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana). Další inscenaci uvedlo Klicperovo divadlo Hradec Králové v režii Radka Balaše. Premiéru měla 19. prosince 2009.[2]

Záznamy opery

Zvukové

Úryvky ze hry vyšly na výběrovém LP Divadlo Semafor 1959 - 1969, 1, Supraphon, 1978 (píseň Jsi ta nejkrásnější krajina co znám) a na CD Ďábel z Vinohrad, FR centrum, 2005 (písnička Ty jsi švarná a úryvek ze hry).

Obrazové

V roce 1966 byla natočena televizní adaptace opery v režii Jána Roháče a Miloše Formana (kamera: Jaroslav Kučera). Obsazení je stejné jako v Semaforu: René Gabzdyl, Eva Pilarová, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Hana Hegerová. Miniaturní roli sluhy (nosiče) zde má i Vladimír Hrabánek. V závěru se inscenace mírně odlišuje od divadelního libreta, scénář se ale nedochoval. Tento televizní film vyšel na DVD v rámci kolekce Unikáty (2009) a některé písně z něj také na DVD Největší hity 2 (2007). Malá část soundtracku (4 písničky) vyšla na albu Písničky jedné plavovlásky (1997). V roce 2008 představení v Národním divadle natočil filmový režisér Miloš Forman a záznam byl uveden do kin 9. červenec 2009 na filmovém festivalu v Karlových Varech. Obsazení: Jiří Suchý, Dáša Zázvůrková, Petr Stach, Petr Píša, Tereza Hálová.

Knižní vydání libreta

Některé písničky z opery vyšly např. ve sbírce Písničky (1969): Jsi ta nekrásnější krajina, Ty jsi švarná, Je dusno a těžko, Zpověď, Hallelujah! a Rekomando blues.

Reference

  1. http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=14672
  2. http://www.klicperovodivadlo.cz/prochazka.htm

Externí odkazy