Interkosmos

Z Multimediaexpo.cz

Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.

Obsah 1 Vznik a zánik organizace 2 Činnost 2.1 Podíl Československa 3 Pilotované lety 4 Reference 4.1 Literatura 5 Externí odkazy

Vznik a zánik organizace

Poprvé v říjnu, pak v 15-20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti zdarma nabídli svou raketovou a kosmickou techniku. Českou delegaci vedl akademik Jaroslav Kožešník, od roku 1966 místopředseda ČSAV. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях) dohodnutý 13. dubna 1967 v Moskvě. Název Interkosmos byl schválený až v roce 1970 na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byly dohodnuty i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly Bulharsko, ČSSR, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a od roku 1979 i VSR. Název Interkosmos byl používán i pro označení vědeckých družic vypouštěných v rámci programu. Organizace Interkosmos se rozpadla koncem roku 1990 v důsledku politických změn (rozpad východního bloku) v Evropě.

Činnost

Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biogoie. Pátá skupina byla vytvořena v roce 1975 pro snímkování povrchu Země.^[1] Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos^[2] byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety Vertikal, které byly určeny pro atmosferický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.

Podíl Československa

Československo pro program vytvořilo pět pracovních skupin, rozhodující úlohu měl Astronomický ústav ČSAV, zejména RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zapojil se i Geofyzikální ústav ČSAV z Prahy 4. Podíleli jsme se na programu např. přípravou experimentů Morava, Chlorella a Kyslík pro práci československého kosmonauta v Saljutu 6. Dr.Valníček dokázal do výroby potřebných přístrojů zapojit výzkumné ústavy sdělovací techniky a vakuové elektrotechniky.^[1] V rámci programu byly též vypouštěny československé družice Magion (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích Kosmos a sondách Prognoz a Vega.^[3]

Pilotované lety

Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou. Začaly v roce 1978 společným letem sovětského a československého kosmonauta na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Potom se na těchto letech postupně vystřídali kosmonauti všech tehdejších socialistických zemí sdružených v programu.

Data letu		Hlavní kosmonaut	Záložní kosmonaut	Země	Mise
2. března - 10. března 1978		Vladimír Remek	Oldřich Pelčák		Sojuz 28
27. června - 5. července 1978		Mirosław Hermaszewski	Zenon Jankowski		Sojuz 30
26. srpna - 3. září 1978		Sigmund Jähn	Eberhard Köllner		Sojuz 31
10. dubna - 12. dubna 1979		Georgi Ivanov	Alexandr Panajotov Alexandrov		Sojuz 33
26. května - 3. června 1980		Bertalan Farkas	Bela Magyari		Sojuz 36
23. července - 31. července 1980		Pham Tuan	Thanh Liem Bui		Sojuz 37
18. září - 26. září 1980		Arnaldo Tamayo Mendez	Jose Lopez Falcon		Sojuz 38
22. března - 30. března 1981		Džugderdemidin Gurragčá	Majdaržavyn Ganzorig		Sojuz 39
14. května - 22. května 1981		Dumitru Prunariu	Dumitru Dediu		Sojuz 40
7. června - 17. června 1988		Alexandr Panajotov Alexandrov	Krasimir Stojanov		Sojuz TM-5 Sojuz TM-4

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Češi v kosmu, s. 241.  
2. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha : [cit. 2008-11-08]. Kapitola Program Interkosmos. Dostupné online.  
3. ↑ PACNER, Karel. Kosmonauti 20. století. 1. vyd. Praha : Albatros, 1986. S. 104.  

Literatura

• REMEK, Vladimír; RICHTER, Karel. Pod námi planeta Země. Praha : Naše vojsko, 1979.  
• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Externí odkazy

• Článek na i-dnes

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii