V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Jersín

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 7. 2014, 12:17; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Obec Jersín se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Jersín leží na řece Balince na 49°25’26’’severní zeměpisné šířky a 15°49’29’’ východní zeměpisné délky. Rozkládá na ploše 596 hektarů v nadmořské výšce 520 metrů. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 198 obyvatel.

Obsah

Geografie

Leží 17 km severovýchodně od krajské Jihlavy a 11 km jihovýchodně od Polné a 1 km od dálnice D1. Obcí prochází silnice III. třídy. V obci se rozkládají dva rybníky Dolní Jára a Horní Jára, Nový rybník se nachází 2 km severovýchodně od obce. V katastrálním území můžeme najít i Mlýnský rybník, jenž se využívá k chovu ryb.

Etymologie

Na pečetí z roku 1672 stojí nápis JERSSENII.A. Do roku 1918 se obec také nazývala Jeřín.[1]

Historie

Vznikl přibližně v II. polovině 13. století podobně jako ostatní obce díky osidlování kraje benediktinským klášterem z Třebíče.[1] V roce 1298 se uvádí Jersín jako jedna z osad určených pro zakládání proboštví v Měříně.[1] První písemná zmínka o obci Jersín pochází z roku 1453, kdy byla jako součást měřínského probošství zastavena třebíčským opatem Trojanem Jinochovi z Měřína. Ten však záhy přenechal zástavu meziříčskému měšťanovi Václavu Rohanovi a z něho přešel zástavní list na Maška z Meziříčí. V roce 1481 získal měřínské probošství Jan Meziříčský z Lomnice. Jihlavskými smlouvami z roku 1486 bylo rozhodnuto o navrácení měřínských statků třebíčskému klášteru, ale již v roce 1491 zastavil Vladislav Jagellonský měřínské probošství Vilémovi z Pernštejna. V roce 1515 připadlo probošství jeho synovi Janovi z Pernštejna, který je roku 1536 postoupil Janu Jetřichovi z Boskovic. Brzy však získal probošství zpět a toto si podržel až do své smrti dne 8. září 1548. V roce 1556 tu vystavěli zákupní rychtu, kterou vrchonost proměnila ve dvůr a v provozu tu byl i mlýn, a Ferdinand I. dal probošství v alod Vratislavovi z Pernštejna, který je v roce 1557 přenechal Janu Stráneckému ze Stránce. Roku 1559 získal měřínské zboží Jan Chroustenský z Malovar a po něm, v roce 1585, jeho syn Jan. Ten v roce 1597 odkázal měřínské zboží a nabyté rudolecké panství svému synovci Janu Rafaelovi Chroustenskému, který se stal jeho posledním českým majitelem. V roce 1621 bylo panství Janu Rafaelovi Chroustenskému konfiskováno a následně za 68000 zlatých prodáno Rombaldovi, hraběti Collalto. V roce 1872 zde byla založena škola.[1] Roku 1875 se Jersín osamostatnil.[2]

Památky

  • Kaple sv. Anny s hodinami na věži- stojí na návsi, na svátek svaté Anny drží místní v obci pouť.[3]
  • Kaplička Panny Marie - vystavěna roku 1907[2]
  • Socha sv. Cyrila a sv. Metoděje - nachází se na návsi, pochází z roku 1886
  • Kamenné kříže - jeden z nich pochází z roku 1912 a stojí nedaleko návsi, několik dalších stojí v blízkém okolí

Ekonomika

Sídlí tu firma na výrobu hydraulických a řezných olejů. Okolní půdu obdělává místní zemědělské družstvo.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

Stojí tu 75 domů. Z celkového počtu obyvatel se 143 hlásí k náboženské víře.[1] Obec spadá pod farnost v Měříně. 70 obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní. Ve víceúčelové budově sídlí obecní úřad a místní knihovna. V přízemí zbudovali hasičskou zbrojnici, jenž se určena pro zdejší sbor dobrovolných hasičů založený roku 1892.[1] Funguje tady obchod se smíšeným zbožím, zdravotní středisko, úřadovna pošty a mateřská škola.

Vývoj počtu obyvatel Jersína[1]
Rok 1850 1869 1950 1980 2002 2006
Počet obyvatel 289 320 288 233 193 198

Reference

  • HOSÁK, Ladislav, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha 1938

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jersín
Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné •
Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec

  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jers%C3%ADn“