Tišnov

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 12. 8. 2015, 00:36; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Tišnov (německy: Tischnowitz) je město s 8 585 ( k 31.12.2008) obyvateli ležící v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov. Nachází se přibližně 25 km od centra Brna nedaleko soutoku Svratky a Loučky.

Tišnov je držitelem ocenění Obec přátelská rodině 2009.

Místní části

Historie

První dochovaná zmínka o Tišnově (tehdy se používal název Tusnovice) se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciánský klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181-1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155-1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětem Přemyslem (bratrem krále Václava I.) darován. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.

Tišnov se již ve 13. století vyvinul v městečko, roku 1416 mu bylo králem Václavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovského panství. V roce 1850 pod názvem Tišnov obec v okrese Tišnov, v roce 1869-1890 obec v okrese Brno-okolí, v roce 1900-1950 obec v okrese Tišnov. (V letech 1896–1960 byl Tišnov okresním městem.) V roce 1961-1970 obec v okrese Brno-venkov, v roce 1991 obec v okrese Brno-venkov.

Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani za Třicetileté války.

Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje s Brnem. O dvacet let později byla trať prodloužena do dnešního Havlíčkova Brodu. Původní trať je mezi železničními nadšenci známá pod jménem Stará Tišnovka.

Doprava

Tišnov leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (Brno – Žďár nad Sázavou), 379 (Tišnov – Velká Bíteš) a 377 (Tišnov – Černá Hora). Nájezd na dálnici D1 u Velké Bíteše (exit 162) je od Tišnova vzdálen 21 km.

Městem procházejí železniční tratě 250 (Vídeň – Brno – Havlíčkův Brod – Praha) a 251 (Tišnov – Nedvědice – Žďár nad Sázavou).

Tišnov je důležitým přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují osobní vlaky na linkách S3 (Břeclav - Brno – Níhov), S31 (Tišnov – Nedvědice), S1 ( Tišnov - Brno -Slatina), rychlíky na lince R3 ( Tišnov - Brno) a autobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.

Přes Tišnov vede několik cyklotras, z toho některé značené:

Pražská trasa: Praha (…) Tišnov – Březina – Kopaniny – Veverská Bítýška – hrad Veveří – Brno-Bystrc
cyklotrasa 1: Nový Dvůr – Veverská Bítýška – Tišnov – Hlinsko – Seč – Ronov nad Doubravou

Částečně značené a připravované trasy:

cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice

Demografie

Vývoj počtu obyvatel ^[1]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011^[2]
3 109	3 182	3 379	3 567	3 918	4 021	4 791	5 223	5 741	6 939	9 090	8 563	8 304	8 780

Pamětihodnosti

Nejvýraznější památkou v okolí Tišnova je cisterciánský klášter Porta Coeli, který však leží v katastrálním území obce Předklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.

Radnice v Tišnově

Na centrálním Náměstí Míru stojí novorenesanční radnice a nedaleko od ní původně gotický farní kostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, roste chráněné stromořadí lip velkolistých (evidovány pod názvem Lipové stromořadí Na Hrádku).

Ve městě zůstalo zachováno menší množství původních barokních domů. V Riegrově ulici je několik secesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvou borovic černých, památných stromů registrovaných pod názvem Borovice u vily Franke.

Mezi významné stavby také patří funkcionalistická budova spořitelny (dnes sídlo Komerční banky) postavená roku 1933 podle projektu Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Ve stylu funkcionalismu byl také postaven Jamborův dům, galerie prací akademického malíře Josefa Jambora.

Severozápadní části města dominuje 470 m. n. m. vysoký vrch Květnice, významné naleziště vzácných minerálů. V útrobách Květnice je několik menších jeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanovi Aloisu Královi). Květnice je chráněnou přírodní památkou.

Podél silnice od barokní restaurace na Humpolce k Drásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jako Lipové stromořadí v Tišnově).

Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovená rozhledna.

Zajímavosti

V budově sokolovny a gymnázia se každý rok na jaře a na podzim koná Mezinárodní expozice minerálů. V areálu letního kina se koná charitativní hudební festival Hudbou pro UNICEF, který organizuje SK HC Tišnov.

Partnerská města

Související články

Fotografie

Budova pošty a zemědělského učiliště na náměstí

Kostel sv. Václava

Rozhledna na Klucanině

Reference

↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tišnov

Města, městyse a obce okresu Brno-venkov
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky • Domašov • Doubravník • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves • Kuřimské Jestřabí • Lažánky • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice • Nelepeč-Žernůvka • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí • Podolí • Pohořelice • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec • Želešice • Železné • Židlochovice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz

[1] Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

[1]

[2]