Lysovice

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 14. 4. 2016, 12:15; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Lysovice (původně se psaly Lissowicz) jsou obec Jihomoravského kraje ležící v jižní části okresu Vyškov. Nacházejí se 11 km jižně od města Vyškov u silnice z Rostěnic do Kučerova v nadmořské výšce 270 m. n. m. Obec s 262 obyvateli je půdorysně tzv. návesní silnicovka, kterou protéká Lysovický potůček ústící do Rostěnického potoka. Nad jih od obce ční kopec Větrník (394 m. n. m.).[1] Obec Lysovice byla až do 2. světové války součástí německého ostrůvku v okrese Vyškov. Po válce byli Němci z Lysovic vystěhováni a obec byla nově osídlena českými rodinami. Je zde historická památková zóna s domy se žudry a filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.[2] Dnešní obec je součástí mikroregionu Větrník, v obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství.[2]

Obsah

Historie

Památník Sovětské armády

První písemná zmínka o Lysovicích pochází z roku 1465, kdy je obec uvedena v souvislosti s placením poplatků olomouckému biskupství pod názvem Lissowicz. Další dochovaná zmínka je záznam o vlastnictví Lysovic dominikánkami od svaté Kateřiny v Olomouci, které obec drželi v roce 1519. Podle tehdejších příjmení obyvatel lze soudit, že převážná část osadníků byli Němci, zřejmě potomci německých kolonistů, které na Vyškovsko uvedli na konci 13. století páni z Obřan.[3] Dominikánskému klášteru obec náležela až do roku 1685, kdy se stal jejím novým majitelem Dominik Ondřej hrabě z Kounic. Ten upravil lysovickým roboty a připojil obec k slavkovskému panství.[1] V roce 1718 bylo v obci zaznamenáno 43 usedlostí s převážně německým obyvatelstvem. Lysovičtí Němci se živili hlavně zemědělstvím a navíc si přivydělávali povoznictvím do Polska. Pozemkové knihy se dochovaly od roku 1807. Roku 1822 bylo v Lysovicíh 54 usedlostí. První německá škola v obci vznikla v roce 1846.[1] Nová německá škola byla původně jednotřídní, v roce 1918 navýšila svou kapacitu díky přeložení německé měšťanské školy.[1] Z původních německých spolků lze zmínit zejména spolek hasičů z roku 1880, dále pak chovatelský z roku 1911, pěvecký a malozemědělský spolek z roku 1924. V obci též působila německá organizace Bund der Deutschen.[4]

Ve volbách v období první republiky v obci dominovaly německé strany: v roce 1929 vyhrála volby Německá křesťansko sociální strana lidová, v roce 1935 pak Sudetoněmecká strana. Při osvobozování 20. dubna 1945 byly Lysovice zasaženy sovětskými bombardéry, které prováděly nálety na německé pozice na Vyškovsku.[5] Po druhé světové válce byli Němci z Lysovic vystěhováni a obec osídlily české rodiny. Ve volbách po roce 1946 zvítězila před komunisty a sociálními demokraty Československá strana lidová. Záhy v již čistě české obci byla otevřena česká škola, později i škola mateřská.[4]

Obecní správa a politika

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Lysovicích volební účast 72.77%[6] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):[7]

Volby 2006 Počet hlasů Počet mandátů
Nezávislí kandidáti 994 7

Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 237 obyvatel, z toho 125 mužů a 112 žen.[8] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 194 obyvatel se hlásí k národnosti české a 41 k národnosti moravské. Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 144, přičemž 135 věřících k římskokatolické církvi.

Vývoj počtu obyvatel Lysovic od roku 1791
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1930 1947 1960 2001 2006
Populace 322 381 394 398 397 424 420 433 438 477 413 237 262
Zdroj: Kniha - Vlastivěda moravská Vyškovsko[1]<small/>

Školství a kultura

Škola (německá jednotřídka) byla založena v roce 1846. V roce 1918 sem byla přeložena z Vyškova německá měšťanka. Česká obecná škola byla otevřena v roce 1945 a mateřská škola v roce 1946. Dnes v Lysovicích škola není, žáci navštěvují ZŠ v Rostěnicích. V obci je filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Obec je tak přifařena do Kučerova. Kostel se nachází v severovýchodní části obce, za objektem je situován hřbitov.[1]

Lysovický hřbitov

Pro konání kulturních akcí je možné využívat sál s kapacitou 120 míst, který se nachází v budově Kulturního domu. Knihovna v obci není, nejbližší takové zařízení je v budově Obecního domu v Rostěnicích.[9] V obci je sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná Jednota Lysovice. Tento areál stojí v severovýchodní části obce. Dále pak je v obci jedno oplocené hřiště pro volejbal a košíkovou. Na návsi též stojí tělocvična a nové hřiště pro děti.[9]

Doprava, průmysl a zemědělství

V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván jen ke skladování. Tento areál je v pásmu hygienické ochrany vyhlášené v roce 1989 pro zemědělské družstvo Rozvoj Rostěnice - středisko Lysovice. Mezi tímto areálem a obcí jsou umístěny nefunkční betonové silážní věže, které nejsou využívány a chátrají.[9] Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 3. třídy III/4316 Rostěnice - Zvonovice - Lysovice. Ta se v Rostěnicích připojuje na stykovou křižovatku tvaru „T“ se silnicí III/4314. Silnice III/4314 křižuje II/430 Brno - Holubice - Rousínov úrovňovou křižovatkou.[9] V obci je vybudována jedna autobusová zastávka, jenž zároveň slouží jako turistické odpočívadlo. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Vyškova do Lysovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[10] Na katastrálním území Lysovic se nenalézají žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby jako je autoservis nebo sídlo firmy pro zemní a stavební práce.[11]

Památky a turistické zajímavosti

  • Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se začal stavět v roce 1923 a byl vysvěcen 2. srpna 1924
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi je barokní kamenná socha z roku 1732
  • Barokní boží muka z poloviny 18. století
  • Domy se žudry (Historická vesnická památková zóna) čísla popisná 15-17, 21, 23, 26, 33, 39, 40, 45, 72 a 76
  • Kamenný kříž u kostela
  • Kamenný kříž při cestě do Kučerova
  • Památník Sovětské armády na návsi odhalený 6. června 1975

Region

Kříž při polní cestě na Kučerov

Rekreace a cestovní ruch

Obec Lysovice není díky zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec prochází červená turistická značka ze Skalice nad Svitavou až do Starého Města u Uherského Hradiště. V úseku z Vyškova do Bučovic je tato turistická cesta díky bezlesnému úseku poměrně málo využívaná. Její označník stojí uprostřed návsi poblíž nově zbudovaného turistického odpočívadla.[9]

Mikroregion Větrník

Svazek obcí mikroregionu Větrník byl zaregistrován 20. listopadu 2000 a tvoří jej celkem 8 obcí: Rostěnice-Zvonovice, Bohdalice-Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy.[12] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná rozvojová pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu apod. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Rostěnicích-Zvonovicích. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a jednatel.[13]

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 370 - 371.  
  2. ↑ 2,0 2,1 Obec Lysovice [online]. www.vetrnik-obce.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-03]. Dostupné online.  
  3. ↑ Nekuda str. 76 - 77.
  4. ↑ 4,0 4,1 Historie obce [online]. Obec Lysovice, 2006, rev. 2008, [cit. 2008-05-03]. Dostupné online.  
  5. ↑ NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 173.  
  6. ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. Lysovice : Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  7. ↑ Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Lysovice : Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  8. ↑ Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Lysovice : Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-03-01, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.  
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 9,3 9,4 Územní plán obce Lysovice návrh [online]. Město Vyškov, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-09]. Dostupné online.  
  10. ↑ IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  11. ↑ Firmy Lysovice [online]. www.Firmy.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  12. ↑ Svazek obcí Větrník []. www.RISY.cz, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.  
  13. ↑ Mikroregion "Větrník" [online]. Obec Rostěnice-Zvonovice, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lysovice
  Města a obce okresu Vyškov  

Bohaté Málkovice • Bohdalice-Pavlovice • Bošovice • Brankovice • Bučovice • Dětkovice • Dobročkovice • Dražovice • Drnovice • Drysice • Habrovany • Heršpice • Hlubočany • Hodějice • Holubice • Hostěrádky-Rešov • Hoštice-Heroltice • Hrušky • Hvězdlice • Chvalkovice • Ivanovice na Hané • Ježkovice • Kobeřice u Brna • Kojátky • Komořany • Kozlany • Kožušice • Krásensko • Křenovice • Křižanovice • Křižanovice u Vyškova • Kučerov • Letonice • Lovčičky • Luleč • Lysovice • Malínky • Medlovice • Milešovice • Milonice • Moravské Málkovice • Mouřínov • Němčany • Nemochovice • Nemojany • Nemotice • Nesovice • Nevojice • Nížkovice • Nové Sady • Olšany • Orlovice • Otnice • Podbřežice • Podivice • Podomí • Prusy-Boškůvky • Pustiměř • Račice-Pístovice • Radslavice • Rašovice • Rostěnice-Zvonovice • Rousínov • Ruprechtov • Rybníček • Slavkov u Brna • Snovídky • Studnice • Šaratice • Švábenice • Topolany • Tučapy • Uhřice • Vážany • Vážany nad Litavou • Velešovice • Vyškov • Zbýšov • Zelená Hora • vojenský újezd Březina

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lysovice“