České země

Z Multimediaexpo.cz

České země za husitských válek
Čechy, Morava, Rakouské Slezsko - 1892, tehdy části Rakouska-Uherska

Země byly od středověku do roku 1948 nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešního Česka členilo. Po zrušení zemského uspořádání jsou nadále významné z historických a kulturních důvodů. Formálně od roku 1348 do vzniku Československa tvořily politický celek zvaný Země Koruny české a měly v čele stavovské zemské sněmy (od druhé poloviny 19. století již volené), které vytvářely zemské zákony a od doby pozdního středověku do bitvy na Bílé hoře volily panovníka. Míra autonomie českých zemí byla v různých historických obdobích velmi odlišná. Nejvyšší autonomii měly v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se jednalo prakticky o samostatné státy.[1] Po bitvě na Bílé hoře Habsburkové zemskou autonomii vydáním obnoveného zřízení zemského omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 země zůstaly ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená samospráva. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle zemských správ politických (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých zemských místodržitelství) staly zemský správní výbor (v Čechách), zemský výbor (na Moravě), a zemská správní komise (v Slezsku). Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní prezidenti. Počet, rozloha a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v 18. století po začlenění Chebska do Čech a odstoupení Kladska a většiny Slezska Prusku. Od té doby se jako historické České země označují:

Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem České země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako Lužice, Slezsko nebo Braniborsko.


Roku 1920 byly k Československu připojeny malé části rakouské země Dolní Rakousko, z toho k Čechám Západní Vitorazsko (dnes nazývané Vitorazsko), a k Moravě Valticko a Dyjský trojúhelník. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z Čech usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne 29. února 1920 schválení zákona „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. Roku 1927 bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ ze dne 14. července 1927, který začal platit dne 1. prosince 1928, došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a Českého Slezska do jednotné země Moravskoslezské. V Čechách a Zemi moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová zemská zastupitelstva, jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány – zemské výbory, a zemské úřady.

Související články

Reference

  1. http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
České země


  Administrativní dělení České republiky
Územní kraje v České republice

Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) •
Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)

Samosprávné kraje v České republice

Hlavní město PrahaStředočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) •
Liberecký (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) •
Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)