Švédové

Z Multimediaexpo.cz


Švédové (švédsky svenskar) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva. Jazykem Švédů je švédština, která náleží do skupiny severogermánských jazyků.

Obsah

Počet

Švédové tvoří většinu z asi 9,2 milionu obyvatel Švédska, v roce 2006 tvořili cizinci asi 5,4 % obyvatel. Oficiální údaje o Švédech žijících v zahraničí neexistují. Odhaduje se jejich počet v řádu statisíců, přičemž nejvíce Švédů žije ve Spojených státech amerických, Norsku a Finsku. Asi 4,7 mil. lidí v USA má švédské předky.[1]

Původ jména

Jméno se odvozuje od germánského kmene Sveů (též Sveonů; švédsky svear, latinsky suiones), který obýval centrální oblasti dnešního Švédska (Svealand).[2][3] Toto území se později stalo základem moderního státu. Název kmene není úplně jasný, dle Noréena (1920) je patrně odvozen od pragermánského swihones s významem „my sami“ (de egna, vi själva). Patrně souvisí s latinským suus (svůj).[4]

Historie

Sveové, suiones, jsou spolu s Góty, gotones, jako národ poprvé zmiňováni v roce 98 Tacitem v knize O původu, poloze, mravech a národech Germánů. Tyto germánské národy obývaly oblasti dnešního Švédska, kam přišly pravděpodobně po ústupu ledovce z doby ledové. Od 7. století švédští Vikingové podnikali výpravy směrem na východ (Finsko, Estonsko, Rusko). Sveové sjednotili Svealand a Götaland okolo roku 1000, a tak vytvořili švédské království. Od 11. století bylo postupně přijato křesťanství. Roku 1397 vstoupilo Švédsko do Kalmarské unie pod nadvládou Dánska. Samostatnost definitivně Švédsku v roce 1523 zajistil král Gustav I. Vasa, který rovněž vyhlásil lutherskou reformaci křesťanské církve a je zakladatelem moderního švédského národa a státu. Švédsko se úspěšně angažovalo v třicetileté válce, kdy získalo velmocenský vliv v Pobaltí, který však později upadal.

Nejoblíbenější jména

V roce 2006 dávali švédští rodiče svým dětem nejčastěji tato jména:[1]

  • dívky: Agnes, Alva, Emma, Ida, Julia, Alice, Maja, Elin, Ebba, Ella;
  • chlapci: William, Hugo, Elias, Anton, Emil, Albin, Axel, Linus, Alexander, Erik.

Ve Švédsku jsou rovněž populární zdvojená křestní jména (např. Maj-Britt, Britt-Marie, Ulla-Britt; Jan-Erik, Lars-Erik, Per-Olof), nejvíce se dávala v 50. a 60. letech 20. století.

Významní Švédové

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Beskrivning av Sveriges befolkning 2006 [Formát PDF]. Stockholm : Statistiska centralbyrån, 2007-11-30, [cit. 2008-02-04]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. ↑ Svenska Akandemiens ordbok [online]. Stockholm : Svenska Akademien, 1999, rev. 2007-12-13, [cit. 2008-02-04]. Kapitola Svear. Dostupné online. (švédsky) 
  3. ↑ LECHE, V., et al. Nordisk familjebok. Svazek 27. Stockholm : Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1918. Dostupné online. Kapitola Sverige, s. 1129–1130.  
  4. ↑ NORÉEN, Adolf. Nordens äldsta folk- och ortnamn. Fornvännen, 1920, roč. 15, s. 23–50. Dostupné online. ISSN 1404-9430.  

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0v%C3%A9dov%C3%A9“