Klajpeda

Z Multimediaexpo.cz


Nezamrzajícím přístavem v Klajpedě projde 20 miliónů tun nákladu každý rok
Silueta ("KD") hotelu Klaipėda (pohled ze strany od Kuršského zálivu, v pozadí věž hlavní pošty)

Klajpeda (litevsky Klaipėda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský mořský přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město. Má 194 400 obyvatel (2002), což je méně než 202 900 v roce 1989. Dnes Klajpeda jako důležitý trajektový přístav spojuje Litvu se Švédskem, Dánskem a Německem. Nachází se u ústí řeky Danė do Kuršského zálivu a jeho vyústění do Baltického moře. Kuršský záliv tehdy Němci považovali za ústí řeky Němen (litevsky "Nemunas", v němčině "Memel" – odtud německý název města).
Město je důležítým administrativním, politickým a kulturním centrem. Ve městě jsou ředitelství: Národního parku Kuršské kosy (lit. Kuršių nerijos nacionalinis parkas) a Přímořského regionálního parku (lit. Pajūrio regioninis parkas), 17 pošt (PSČ Ústřední pošty je LT-91001). Vzdálenost od Hlavního města Litvy Vilniusu je 311 km na severozápad. Městem protéká řeka Danė (někdy nazývaná také Dangė, je pokračováním řeky Akmena), dále říčky Smeltalė a Kraitenis (Kraitanis).
Město se rozkládá na ploše 98 km², (je velmi protáhlé směrem severojižním: severní část na břehu Baltického moře, jižní část na břehu Kuršského zálivu), z toho 38 % je zastavěná plocha, 14,08 % vodní plochy.
V Klajpedě jsou vlakové a autobusové nádraží, 2 přívozy, trajekt, 26 hotelů, 4 katolické kostely, 2 evangelické, 2 pravoslavné kostely, synagoga, 10 muzeí, 4 divadla, 15 sportovních středisek.
Klajpedu charakterizují malebné rysy architektury podobné těm v Německu, Anglii a Dánsku. Populární litevská letoviska se nacházejí poblíž Klajpedy v Nerinze a Palanze.

Obsah

Národnostní složení

V roce 2003 bylo v klajpedě 63 % Litevců, 28,2 % Rusů, 4,8 % Poláků, 0,5 % Bělorusů (ostatní 3,5 %).

Historie

(podrobněji ve článku Historie města Klajpedy)

Muzeum ve sklepení Klajpedského hradu
Centrum Klajpedy

Klajpedu osídlily ve 12. století baltské kmeny. Po dlouhý čas náležela k Východnímu Prusku, v té době se nazývala "Memel". Klajpedský hrad a vzápětí - jakožto zázemí hradu - také toto baltské přístavní město bylo založeno v roce 1252 Livonským řádem, kteří přišli do Pobaltí zabrat nová území a křtít neposlušné baltské kmeny - pod názvem Castrum Memel alias Klawppeda (německy Memelburg nebo Mimmelburg). Ve smlouvě ze dne 29. července 1252 mezi vedením Livonského řádu, a kuršským biskupem Heinrichem stojí, že "tam, kde se stýkají Memel a Danė" postavit hrad a město, do kterého měla být přenesena biskupova rezidence. Zděný hrad na začátku roku 1253 postavil "kmotr města" vicemagistr Livonského řádu Eberhardt von Seyn. V roce 1254 obdržela Klajpeda (pojmenována jako Memelenborg) městská práva. (V tomto dokumentu Činností německých rytířů byla celá oblast záhy konvertována ke křesťanství. Jméno Klaipėda (v její latinizované podobě Caloypede) bylo poprvé zmíněno ve Vitoldově dopise v roce 1413. Melnskou mírovou dohodou v roce 1422 byla utvrzena hranice mezi Pruskou provincií a Litvou. Memel byl začleněn do Pruska a hranice zůstala nezměněna až do roku 1919. Jde o jednu z nejdelších nezměněných hranic v Evropě. Od roku 1474 bylo v Memelu zavedeno kulmské právo, tak jako v jiných pruských městech. Roku 1525 konvertoval memelský vévoda Albert Pruský k luteránství. Tím začalo dlouhé období prosperity města i přístavu, neboť pruský vévoda byl polským leníkem a později členem Polsko-Litevského společenství. Toto hraniční město sloužilo jako přístav sousední Litvě těžíc ze svého umístění blízko ústí řeky Němen. Období prosperity bylo ukončeno v letech 1629 a 1635, kdy Memel poničili a obsadili Švédové. Byl pak ještě několikrát obnovován a o 75 let později velká část obyvatel zahynula při morové epidemii. Po sjednocení Německa v roce 1871 se Memel stal nejseverovýchodněji položeným městem nově vzniklého státu, což je upomínáno již v první sloce jeho hymny. V roce 1919 se Klajpeda ocitla pod správou států Dohody. Po Versailleské smlouvě bylo území kolem Memelu odděleno od Německa a stalo se autonomním územím obsazeným francouzskými vojsky. Nicméně roku 1923 zaútočily litevské síly pod vedením plukovníka Budryse a francouzské jednotky se stáhly. 22. března 1939 byl Memel obsazen Německou říší, která v té době již obsadila Rakousko a Československo. Během Druhé světové války od konce roku 1944 do roku 1945 většina obyvatel prchla před postupující frontou. V lednu 1945 bylo město dobyto Rudou armádou a vráceno zpět Litevské sovětské republice. Mnoho zbývajících obyvatel bylo posláno na Sibiř a zbytek vypovězen do Německa. V 50. letech navštívil Klajpedu britský spisovatel James Herriot a ve svých knihách popsal poměrně podrobně situací v ní. V roce 1991 zde byla založena univerzita – Klaipėdos universitetas.

Městské čtvrti

Roku 2001 Klajpedské městské orgány potvrdily toto schéma rozvržení 60 čtvrtí města: [1].

Staré město

Městské divadlo se sochou Anikė von Tharau
Náměstí „Teatro“ (Městského divadla) s hrázděným domem

Staré město (lit. Senamiestis) je na levém břehu (u jejího ústí) řeky Danė, nazývané také "Dangė". Nejdůležitější ulice jsou "Tiltų" (nověji pod názvem "Tilto" - Mostní, je to tepna městské dopravy; jde od mostu "Biržos" ke starému trhu), "Turgaus" a dopravní tepna "Pilies" (Hradu) gatvė. Ve Starém městě je několik hrázděných domů. Je zde Městské divadlo, dvě lékárny: (Juodojo erelio, "Černého orla" založena roku 1683 a Žalioji vaistinė "Zelená lékárna" založena roku 1677, obě podle privilegie Brandenburského markraběte Fridricha Wilhelma, obě v ulici Tilto), několik muzeí(jedno z nich je v podzemí Klajpedského hradu, ze kterého se víc nedochovalo) a galerií, dům v ulici Tilto - naproti Zelené lékárně, na jehož fasádě je krásný reliéf městského znaku. O ulici "Didžioji vandens" viz blíže v článku o historii města).

Fridrichova čtvrť

Byla k městu připojena roku 1722. Nyní je součástí Starého města. Tato část byla v době připojení na levém břehu řeky Danė, zatímco původní Staré město na pravé straně jejího tehdejšího řečiště(na jehož místě je nyní ulice Didžioji vandens). Zajímavosti: Barottiho galerie, kovářské museum...

Čtvrť "Vitės"

Byla k městu připojena roku 1856.

Obyvatelstvo

Historicky se složení obyvatelstva velmi měnilo.
(podrobněji ve článku Historie města Klajpedy)
Na současné složení obyvatelstva měl rozhodující vliv zlom v lednu roku 1945, kdy vojáci Rudé armády, když obsadili 28. ledna Klajpedu (v 8 hod. ráno, při -30 °C), ve městě našli jen 6 lidí: dvě 80 - 90 leté stařenky lietuvininky, dva válečné zajatce bělorusy (mladí) a dvě polské architektky, přivezené sem na práci. V první následující registraci občanů města zanedlouho po té bylo zaregistrováno jen 28 občanů města. (Kolem 40 000 klajpedčanů se přestěhovalo do Německa ještě koncem roku 1944 a několik desítek civilistů ustoupilo spolu s německou armádou přes Kuršskou kosu). Další, nesrovnatelně mírnější zlom nastal v desetiletí po vyhlášení obnovení nezávislosti Litevské Republiky. Tehdy po změně politického klimatu z vlastního rozhodnutí z Klajpedy reemigrovalo množství většinou pracovníků administrativy nebo jiných specialistů, kteří dříve byli do Klajpedy nalákáni náborem - většinou rusky mluvících - a jejich rodin.
Po válce do roku 1953 bylo město znovu od základu zabydlováno. Většina dosídlenců byli rusky mluvící obyvatelé původem z Ruska a dalších republik tehdejšího SSSR, kteří byli náborem vysláni pracovat v podnicích obnovovaného i nově tvořeného průmyslu. Do konce sedmdesátých let dvacátého století většinu obyvatelstva Klajpedy tvořili rusky mluvící, od začátku osmdesátých let začali postupně převažovat litevci, kteří se hojněji začali do Klajpedy stěhovat.

Počet obyvatel od roku 1945 do roku 2007
28. leden 1945 1945 1950 1959 1970 1979 1989 1992 1999 2001 2007
6 3 600 48 500 89 500 140 342 176 648 202 929 207 100 203 300 192 954 185 936

Podle údajů z roku 2007 měla Klajpeda 185 936 obyvatel, z nich ve věku:

  • 0-14 let 14,0 %
  • 15-59 let 67,1 %,
  • 60 a více let 18,9 %.

Podle pohlaví to byli 85 493 muži ir 100 443 ženy. Podle národnosti (údaje z roku 2003):

Lidé narození v Klajpedě

Další významné osobnosti, spjaté s Klajpedou

Starostové

Češi spjatí s Klajpedou

Svátky, expozice, události

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.klaipeda.lt/stotisFiles/uploadedAttachments/Gyvenamuju%20raj200652745646.%20schema.JPG schéma rozvržení 60 čtvrtí města Klajpedy


Litva – Lietuva – (LT)
Kraje (apskritis) a jejich hlavní města

Alytuský kraj (Alytus) • Kaunaský kraj (Kaunas) • Klaipėdský kraj (Klaipėda) • Marijampolský kraj (Marijampolė) • Panevėžyský kraj (Panevėžys) • Šiauliaiský kraj (Šiauliai) • Tauragėský kraj (Tauragė) • Telšiajský kraj (Telšiai) • Utenský kraj (Utena) • Vilniuský kraj (Hlavní město Vilnius)


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Klajpeda
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Klajpeda“