Lipová-lázně

Z Multimediaexpo.cz


Obec Lipová-lázně se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2519 obyvatel.

Obsah

Historie

O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v dokumentu sepsaném kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa. Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 století v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. století často zastavovano jiným držitelům. Po uvedeném roce však vesnice na delší dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek "Dolní" se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství. Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 1622-1684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec. Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva - Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři -, pastevectví, vesnická řemesla, těžba a zpracování mramoru, dolování a pálení vápna. V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. V letech 1787-1788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II., který tudy projížděl roku 1779. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786). V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozvojem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím - v roce 1837 se začalo s léčbou v Lázních Dolní Lipová. V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 byla odsunuta naopak německá většina. Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však - díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu - nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. Od roku 1947 je v obci odborné učiliště. U dolní Lipové se nacházela osada Miroslav (něm. Friedenshau), kde bylo roku 1930 6 domů a 24 obyvatel. Osada po roce 1945 zanikla a dnes je zde stejnojmenný lyžařský areál.

Správní vývoj[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau

Vývoj počtu obyvatel[2]

Celá obec Lipová-lázně

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3539 3864 4131 4326 4559 4203 4844[p 1] 2569 2706 2389 2408 2497 2542[p 2]
  1. ↑ z toho: 319 Čechoslováků, 4414 Němců; 4621 řím. kat., 71 evang., 30 čsl., 9 izrael., 99 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 2349 Čechů, Moravanů a Slezanů, 88 Slováků, 34 Němců, 1 Polák; 483 řím. kat., 13 čsl. hus., 22 evang., 2 pravosl., 1726 bez vyzn.

Část obce Lipová-lázně (Dolní Lipová)

Rok 1806 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1609 2087 2209 2431 2621 2854 3109 2916 3398[p 1] 3290 2046 1964 2087 1958 2045 2148 2178
  1. ↑ z toho: 293 Čechoslováků, 3008 Němců; 3212 řím. kat., 29 evang., 9 čsl., 9 izrael., 78 bez vyzn.

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

  • Bobrovník
  • Horní Lipová
  • Lipová-lázně

Katastrální území

  • Dolní Lipová (1557,56 ha)
  • Horní Lipová (2879,13 ha)

Název

  • Česky Bobrovník, německy Bieberteich (1869-1880 Biberteich).
  • Česky Horní Lipová, 1880 Horní Lipová), německy Ober Lindewiese (1869 Ober-Lindewiese, 1900-1910 Oberlindewiese).
  • Česky Lipová-lázně (1869 Dolní Lipová, 1880 Dolní Lípová), německy Nieder Lindewiese (1900-1910 Niederlindewiese).

Pamětihodnosti


Bobrovník | Horní Lipová | Lipová-lázně

Reference

  1. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lipová-lázně
  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lipov%C3%A1-l%C3%A1zn%C4%9B“