V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Miroslav Sládek

Z Multimediaexpo.cz

Miroslav Sládek v Brně (2017)

Miroslav Sládek (* 24. října 1950, Hradec Králové) je český pravicový politik,[1] publicista, zakladatel a předseda Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (republikáni), později zakladatel strany Republikáni Miroslava Sládka.

Obsah

Život

Vyrůstal v Kostelci nad Orlicí, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor knihovnictví a vědecké informace. Je římský katolík.

Před rokem 1989 pracoval v Českém úřadu pro tisk a informace[2] (cenzurní orgán KSČ[3]). Miroslav Sládek roku 2014 čelil exekucím.[4] Jeho stávající manželkou je Laura Sládková, rozená Laura Rajsiglová (* 1972), která se rovněž angažovala ve vedoucích pozicích v SPR-RSČ.[5]

Politické působení

Brzy po sametové revoluci se začal politicky angažovat, nejprve v okruhu Demokratické iniciativy.[6] Již v prosinci 1989 okolo něj vznikla zatím izolovaná pražská skupina nazvaná Republikánská strana. Na území Československa v té době vznikalo paralelně několik formací navazujících na meziválečný agrarismus a republikanismus. V následujících týdnech probíhal jejich integrační proces. Skupina okolo M. Sládka se koncem ledna 1990 spojila s Republikánskou unií, ale po několika týdnech ji kvůli Sládkovým ambicím opustila. Dne 24. února 1990 se konal ustavující sjezd Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa, na kterém tuto formaci Miroslav Sládek definoval jako radikálně pravicovou stranu odmítající spolupráci s komunisty.[2] Byl pak trvale předsedou SPR-RSČ. V roce 1992 neúspěšně kandidoval na prezidenta ČSFR a roku 1993 na prezidenta České republiky.[7]

Ve volbách roku 1992 byl za SPR-RSČ zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Středočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[8] Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za SPR-RSČ a poslanecký mandát zastával do předčasných voleb roku 1998.

V 90. letech se profiloval jako stoupenec připojení Zakarpatské oblasti zpět k Československu, když na hradě v Mukačevu vztyčil čs. vlajku. Byl ústřední postavou některých afér. V červnu 1991 vedl demonstraci republikánů k sídlu Československé televize v Praze, kde zazněly vulgární urážky Václava Havla, v roce 1993 napadl v kadeřnictví ženu. Za svůj projev k Česko-německé deklaraci v roce 1997 byl zbaven imunity a trestně stíhán, ale soud jej obžaloby zprostil.[9] Coby vazebně stíhaný nemohl se jako zákonodárce zúčastnit volby prezidenta republiky roku 1998 (v níž kandidoval). SPR-RSČ tento fakt kritizovala a neúspěšně se obrátila i na Ústavní soud. V průběhu kariéry publikoval Sládek několik knih: ...A tak to vidím já (1992), Znamení doby (1994), To, co mám na mysli, je svoboda (1995), Právě Váš hlas rozhodne (1996) a Nikdy jsem Vám nelhal (1998).[10]

V předčasných parlamentních volbách v roce 1998 republikáni úspěch nezaznamenali, neboť ztratili oproti volbám roku 1996 více než polovinu voličů. Jediným krajem, kde strana překročila hranici 5 %, byl kraj Severočeský s 6,1 % hlasů. Po neúspěchu ve volbách se ve straně vytvořila frakce (Reformní klub), která kritizovala vedení Miroslava Sládka, ale byla eliminována. Stranu tehdy opustili někteří významní politici jako Josef Krejsa, Petr Vrzáň nebo Jan Vik. Miroslav Sládek nadále zůstal předsedou SPR-RSČ. Počátkem 21. století stranu postihly finanční problémy, počátkem roku 2001 byl na ni vyhlášen konkurz. SPR-RSČ tehdy dočasně zanikla a v roce 2001 založil Sládek politickou stranu Republikáni Miroslava Sládka, do níž přešla velká část členské základny a za kterou neúspěšně kandidoval ve volbách roku 2002 i ve volbách do Evropského parlamentu.[11]

Do povědomí veřejnosti se dostal znovu v roce 2003, kdy se stal starostou brněnské městské části Útěchov. Vyhrál i následující předčasné volby v roce 2004, ale post starosty neobhájil a následně se přestěhoval do Králova Pole, čímž jeho mandát zastupitele zanikl.[7][12] Údajně na protest s počínáním státní moci jeho strana nekandidovala v červnu 2006 ve volbách do Poslanecké sněmovny. Jeho předsednictví ve straně RMS – Republikáni Miroslava Sládka zaniklo společně s definitivním právním ukončením fungování strany v dubnu 2007. V květnu 2008 byla SPR-RSČ obnovena, opět se Sládkem coby předsedou. V roce 2010 byl společně s Martinem Smetanou podmíněně odsouzen za předlužení strany.[13] Pražský městský soud potvrdil dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou, který mu byl za předlužení strany vyměřen roku 2000 Obvodním soudem pro Prahu 9. Na rozdíl od původního verdiktu byla odstraněna povinnost uhradit pokutu 300 000 korun a nebyl potvrzen tříletý zákaz působení ve statutárních orgánech právnických osob.[13] V roce 2013 strana SPR-RSČ oficiálně znovu zanikla; v květnu tohoto roku ji rozpustil Nejvyšší správní soud na návrh vlády.[14] V roce 2014 čelil Sládek insolvenčnímu řízení, snad z důvodu zadlužení strany.[15]

Na počátku roku 2016 založil (obnovil) stranu Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa 2016 (SPR-RSČ 2016), ohlásil návrat do politiky a v červnu 2016 byl zvolen jejím předsedou. V červenci 2016 se strana přejmenovala na Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ Miroslava Sládka)[16][17] a ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 za ni kandidoval v obvodu č. 64 – Bruntál.[18] Se ziskem 3,27 % hlasů skončil na 8. místě a do druhého kola nepostoupil.[19]

V krajských volbách v roce 2016 vedl v Jihomoravském kraji z pozice lídra kandidátku subjektu "Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK", ale neuspěl (uskupení získalo jen 0,44 % hlasů).[20]

Reference

  1. ↑ Problematika menšin jako profilové téma pravicového extremismu v České republice, M. Mareš, CEPSR, 3/II/léto 2000
  2. ↑ 2,0 2,1 kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1593-1594. (česky) 
  3. ↑ http://www.totalita.cz/vysvetlivky/cenzura_05.php
  4. ↑ Republikán Miroslav Sládek se topí v dluzích. Majetek mu rozebírají exekutoři
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1594. (česky) 
  6. ↑ Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, s. 317. http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/2010/01/rozdeleni_minulosti.pdf
  7. ↑ 7,0 7,1 kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1602. (česky) 
  8. ↑ Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz, [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  9. ↑ ČTK. Extremistická SPR-RSČ pronikla v 90. letech i do sněmovny. České noviny [online]. 2010-02-22 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online.  
  10. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1597. (česky) 
  11. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1594, 1599-1600. (česky) 
  12. ↑ MAFRA. Sládek už jako zastupitel skončil. iDNES [online]. 2004-006-04 [cit. 2016-04-012]. Dostupné online.  
  13. ↑ 13,0 13,1 ČTK. Soud potvrdil Sládkovi dvouletou podmínku za dluhy republikánů. Novinky.cz [online]. 2010-01-26 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online.  
  14. ↑ ČTK. Soud rozpustil dvě protiromské strany, SPR-RSČ a Národní stranu. romea.cz [online]. 2013-05-16 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online.  
  15. ↑ http://domaci.eurozpravy.cz/politika/90010-republikan-miroslav-sladek-se-topi-v-dluzich-majetek-mu-rozebiraji-exekutori/ [online]. .  
  16. ↑ Rejstřík politických stran a politických hnutí, Politická strana, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2016. Dostupné online.  
  17. ↑ Sládek se vrací. Raději cikán než přivandrovalec, razí nový program. iDNES.cz [online]. 2016-02-08. Dostupné online.  
  18. ↑ Miroslav Sládek - Senát. Volební obvod Bruntál [online]. YouTube.cz, 2016-08-09. Dostupné online.  
  19. ↑ Výsledky voleb v obvodě Bruntál [online]. iDNES.cz, 2016. Dostupné online.  
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Přednostní hlasy pro kandidáty, Kraj: Jihomoravský kraj, Kandidátní listina: Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK [online]. Český statistický úřad, 2016. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Miroslav Sládek
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Miroslav_Sl%C3%A1dek“