V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Nusle

Z Multimediaexpo.cz


Nusle jsou čtvrť a katastrální území v Praze, jižně od centra. Jejich součástí je čtvrť Pankrác. Spadají z větší části do obvodu a městské části Praha 4 a z menší části (Nuselské údolí a zástavba východně od Vyšehradu) do obvodu a městské části Praha 2. Centrální část Nuslí se nachází v okolí náměstí Bratří Synků a podél ulic Táborské, Nuselské, Křesomyslovy, Bělehradské a Otakarovy, jižně od nádraží Praha-Vršovice. Na ni navazuje park Jezerka, Pankrác podél Severojižní magistrály, čtvrť Na Děkance a Sídliště Pankrác II. V letech 1898–1921 byly Nusle městem.

Obsah

Historie

Nusle se začaly rozšiřovat ještě před svým přijetím k Praze v roce 1922. Jejich rozvoj začal již průmyslovou revolucí, jejímž následkem byl růst Prahy a sousedních měst, kterým byly i Nusle. Nuselský pivovar byl založen Sezimou z Vrtby již roku 1694. Mezi ním a Folimankou se odehrávaly tradiční povelikonoční poutě pražských ševců(Fidlovačka). Vzniklo zde železniční nádraží, byla zavedena i tramvajová trať a později i trolejbusy. Sokol byl v Nuslích založen již roku 1888. Původní stará sokolovna byla vystavěna v malebném anglikánském slohu, později však byla přestavěna. Stará radnice byla zřízena v malbami vyzdobeném Wiehlově domě s věžičkou v dnešní Křesomyslově ulici. Většina zástavby s prvky secese i kubismu a historizujících slohů pochází právě z konce 19. století, kdy Nusle získaly svůj okres a byly povýšeny na město, a ze začátku 20. století. Za první republiky se výstavba přesunula na jižní část Nuslí (Pankrác) a do Vršovic. V okolí ulic Nad Nuslemi a Na Květnici vznikla vilová čtvrť. V roce 1920 zde bylo postaveno Františkem Šambergem známé Tylovo divadlo (řadu let Hudební divadlo v Nuslích, dnes Fidlovačka) a v budově staré pošty hrál po kinu Ponrepo nejstarší pražský biograf "kino Bouček". Kostel Svatého Václava vznikl na konci předminulého století, Nuselská radnice v roce 1908 a nová Nuselská Sokolovna byla vystavěna do roku 1925. Ve staré nuselské Sokolovně byl v témže roce zřízen Husův sbor s barevnými vitrážemi do Táborské ulice. Jednotlivá okna mají dodnes původní nápisy "Hus", "Komenský", "Masaryk". Kromě řady školních honosných budov, budovy vrchního soudu a vozovny, byl do druhé světové války Na Paloučku ještě zbudován moderní evangelický kostel. Pomník obětem 1. světové války byl postaven před kostelem sv. Pankráce a věnován obětem války z Nuslí. Na vysokém kamenném pylonu je koule představující zeměkouli a na ní mohutný broznový orel před vzletem. Autorem pomníku je sochař a medailér Josef Sláma, kamenické práce provedl J. Gabriel. Na čtyřhranném pylonu je vytesáno 147 jmen těch nuselských občanů, kteří ve válce zahynuli. Modelem pro orla byl živý orel Fanouš, kterého přivezli naši legionáři z Ruska. Pomník byl slavnostně odhalen r. 1925. Památník legionářů a zejména Zborovské bitvy z téže doby na tehdejším náměstí Československých legionářů (dnes Generála Kutlvašra) pod Nuselskou sololovnou se v tehdejší podobě nezachoval. V rohovém domě v Čiklově ulici 1237/17 (od roku 1940 do roku 1945 Hemina) bydlel Václav Alois Čikl, duchovní správce chrámu Cyrila a Metoděje. On sám byl popraven v Kobylisích již 4. 9. 1942, v Mauthausenu skončil život jeho manželky Marie. Dne 13. května 1941 byl v přestřelce zraněný Josef Mašín zajat gestapáckou přesilou v ulici Pod Terebkou v Praze Nuslích, když kryl krkolomný útěk svých druhů Václava Morávka a Františka Peltána po uzemňovacím lanku vysílačky z okna ve 4. patře jednoho z místních bytu, odkud se ten den vysílalo do Londýna. V domě v Čiklově ulici 7 působil za války radiotelegrafista Obrany národa Otakar Batlička, který byl popraven v roce 1942. Po druhé světové válce začaly Nusle chátrat. V parku Na Jezerce v původně Sokolu patřící budově bylo zbudováno kulturní středisko Jezerka, odkud později začalo první barevné vysílání barevné čs. televize. Dnes tam hraje Divadlo bratří Hrušínských, kteří mají též v ulici Nad Nuslemi svou rodovou vilu. Roku 1974 přemostil Nuselské údolí Nuselský most (od roku 1975 do roku 1990 Most Klementa Gottwalda, předtím pracovní název mostu i stanice metra nuselský most), který část čtvrti dodnes zastiňuje svojí mohutností. Po roce 1989, kdy došlo k společensko-ekonomickým změnám, se zde situace zlepšuje, některé části Nuslí (např. u. o. Pankrácké předmostí) patří k poměrně atraktivním čtvrtím.

Doprava

Veřejná

Nusle jsou důležitou dopravní křižovatkou. Protíná je nejstarší trasa pražského metra C se třemi stanicemi Vyšehrad, Pražského povstání a Pankrác. V Nuslích je zavedena relativně hustá tramvajová síť, jejímž středobodem jsou zastávky Otakarova a Náměstí bratří Synků. Tramvaje jezdí z Nuslí na Pankrác (18), do centra (6, 18, 24, 11) , na Výtoň (7) i do Vršovic (6, 7, 24) a Michle (11). Autobusové spojení zajišťují dvě linky, číslo 188 ve směru do Michle, a číslo 193 na Pankrác a z ulice Kloboučnické (106,136) na Kačerov, do Krče, na Lhotku (182) a do Braníka (124). V budoucnu se počítá se zavedením nové trasy metra D, která spojí Nusle s Vinohrady a Krčí. Přímo u centrální části Nuslí se nachází nádraží Praha-Vršovice, které se původně (od zprovoznění dráhy císaře Františka Josefa v roce 1880) jmenovalo Nusle-Vršovice, od roku 1912 Vršovice-Nusle, od roku 1918 Nusle a od roku 1941 (Nusl-Verschowitz)a po válce Praha-Vršovice. Od roku 1882 bylo toto nádraží též výchozím bodem lokální dráhy Nusle–Modřany (elektrifikované Františkem Křižíkem, akumulátorové motoráky s dobíjením v Nuslích a Modřanech), později prodloužené do Posázaví. Další nádraží, Praha-Vyšehrad, se nalézá u dolního konce Nuselského údolí na Pražské spojovací dráze mezi hlavním a smíchovským nádražím, zřízené roku 1872. V letech 1888–1960 sloužilo toto nádraží i osobní dopravě, nyní chátrá. Ačkoliv spadá do katastrálního území Vyšehrad, sloužilo též přilehlým oblastem Nuslí a Nového Města. Jeden čas zde bývala, pod dnešním Nuselským mostem a letohrádkem Bělka - Bučanka,ještě železniční zastávka Nusle, jejíž zbytky sochařské výzdoby jsou dodnes patrné. V těchto místech se uvažuje se o obnovení železniční zastávky pro příměstskou osobní dopravu o něco blíže centru Nuslí, poblíž Ostrčilova náměstí. Tratě od hlavního nádraží Vinohradským tunelem kolem Nuselských schodů, od Smíchova přes Vyšehradský železniční most přes Vltavu a od nádraží Praha-Vršovice (do něhož z druhé strany ústí jak trať od Benešova, tak trať od Modřan) jsou vzájemně propojené všemi směry, takže ulice v dolních Nuslích jsou překlenuty několika železničními viadukty.

Automobilová

Nusle jsou pro automobilisty významné především díky severojižní magistrále, která přivádí automobily z centra Prahy po Nuselském mostu a dále přes Náměstí Hrdinů na pankráckou pláň. Stále však existuje hustá doprava v údolí, která má svůj hlavní uzel na křižovatce Bělehradské ulice s Otakarovou ulicí. Hlavní směr dopravy vede od Výtoně přes Ostrčilovo náměstí kolem Divadla Na Fidlovačce do Vršovic a z Vinohrad přes náměstí bratří Synků kolem Nuselské radnice přes Palouček na Pankrác.

Panorama

Panorama údolí
Nuselské údolí od Corinthia Hotel Prague (Leden 2011)


Další fotografie

Významné objekty a prostranství


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nusle
       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov