Okres Benešov

Z Multimediaexpo.cz


Okres Benešov – poloha v rámci kraje a ČR

Okres Benešov (Benešovsko) je druhým nejrozlehlejším okresem ve Středočeském kraji. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Okresní město je Benešov. Rozloha okresu je v současné době asi 1 475 km², do konce roku 2006 však dosahovala až 1 524 km². Počtem obyvatel cca 92 tis. se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté. Hustota zalidnění je však po okrese Rakovník druhá nejnižší ve středních Čechách (62 obyvatel na 1 km²). Okres je tvořen územím 114 obcí, z toho 9 měst a 9 městysů.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Příbram, na severozápadě s okresem Praha-západ, na severu s okresy Praha-východ a Kolín a na severovýchodě s okresem Kutná Hora. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov Kraje Vysočina a na jihu s okresem Tábor Jihočeského kraje.

Obsah

Správní obvody

Výhled z kopce nad Bystřicí na krajinu Benešovska s kostelem na Chvojně.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností:

a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem:

Vývoj územní struktury

Zaniklá sídla

Nejznámější památkou okresu je bezpochyby zámek Konopiště u Benešova.

Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého vojenského prostoru za 2. světové války, který sahal od Sázavy až k Sedlčanům. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.

Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích vodních nádrží Slapy (na Vltavě) a Švihov (na Želivce) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené 1954) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti , Živohošť, ležela na území dnešního okresu Příbram. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihov (dokončené 1976). Bezprostředně na území Benešovska zmizelo pod vodou celé městečko (Dolní Kralovice) , dále celé obce Libčice a Příseka a část obce Borovsko. Zároveň musela být kompletně přestavěna silniční síť v oblasti, došlo ke změnám v hranicích okresů a byla zastavena železniční doprava v úseku Trhový Štěpánov - Dolní Kralovice.

Jednou ze tří obcí s rozšířenou působností je také město Votice na okraji oblasti nazývané jako Česká Sibiř.

Vývoj hranic okresu

Moderní okres Benešov vznikl na základě reformy územně-správního rozdělení, zakotvené v nové ústavě z 11. července 1960. Došlo ke sloučení celých původních okresů Benešov a Vlašim, ke kterým byly přičleněny další obce z okresů Votice, Říčany, Ledeč nad Sázavou, Praha-východ a Sedlčany. Nově vzniklý celek zahrnoval rozsáhlá území od Vltavy k Želivce a od Sázavy k České Sibiři.

K 1. změně v územní struktuře došlo již k 31. červenci 1967, kdy byly do okresu z důvodu změn v silniční síti v prostoru plánované přehrady na Želivce začleněny obce Šetějovice, Blažejovice a Snět z okresu Havlíčkův Brod Východočeského kraje, a obce Hulice z okresu Kutná Hora (k 1. lednu 1968).

V souvislosti s rozšiřováním území hl. města Prahy a s tím spojeným úbytkem obyvatel na okresech Praha-východ a Praha-západ došlo k 1. červenci 1974 k dalším změnám, kdy byly dnešní obce Krňany, Vysoký Újezd a Rabyně začleněny do okresu Praha-západ.

Při úpravách hranic okresů k 1. lednu 1996 bylo vyhověno žádostem výše uvedených obcí o navrácení do okresu Benešov. Společně s těmito 3 obcemi přešly k tomuto datu na Benešovsko i Pyšely z okresu Praha-východ.

K další změně došlo k datu voleb do obecních zastupitelstev - 12. listopadu 2000. Tehdy bylo do okresu Benešov začleněno město Sázava, které bylo do té doby součástí okresu Kutná Hora. Po této změně dosáhlo Benešovsko největší rozlohy i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii.

Konečně poslední změna hranic okresu proběhla k 1. lednu 2007, kdy bylo na základě sjednocování hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností a okresů přečleněno město Sedlec-Prčice do okresu Příbram, a zároveň do okresu Benešov začleněna obec Řehenice z okresu Praha-východ.

Vývoj počtu obyvatel a obcí

Dominantou celého kraje je bájná hora Velký Blaník (632 m) s rozhlednou.
Rok 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obcí 184[1] 175 76[2] 105[3] 115
Počet obyvatel[4] 99 285 95 468 96 996 94 419 93 156

Přírodní podmínky

Struktura povrchu

Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Najdeme zde mírně zvlněnou pahorkatinu s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350 - 550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora Blaník (632 m) nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti najdeme také nejvyšší bod okresu - Mezivrata (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy - konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy.

Český čtvrtý nejstarší klášter najdeme ve městě Sázava, která bylo až do roku 2000 součástí okresu Kutná Hora.

Nejvýše položenou obcí okresu je Miličín (617 m). Naopak nejníže leží obce Krhanice na Sázavě -(276 m).

K 31. prosinci 2003, měl okres celkovou plochu 1523,48 km², z toho:

  • 62,23 % zemědělských pozemků, kterou z 76,99 % tvoří orná půda (47,91 % rozlohy okresu)
  • 37,77 % ostatní pozemky, z toho 72,75 % lesy (27,48 % rozlohy okresu)

Vodstvo

Okres přibližně ohraničují toky řek Vltava, Sázava a Želivka.

Řeka Vltava tvoří jen asi na 18 km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.

Sázava protéká okresem 74 km ve východo-západním směru a je mnohokrát přerušena různými okresními hranicemi. Na jejím toku není vystavěna žádná přehrada. Protéká městy Týnec nad Sázavou a Sázava. Nedlouho po opuštění okresu se u Davle vlévá zprava do Vltavy.

Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je Želivka, která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nesjou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.

Asi 20 km od Benešova, nad řekou Sázavou se tyčí středověký hrad Český Šternberk.

Jako poslední vodní tok jmenujme říčku Blanici, přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na Táborsku, severně od Chýnova, na území okresu se dostává u obce Kamberk. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, Ostrov (okres Benešov), Ctiboř (okres Benešov) a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je město Vlašim.

Mezi další vodní plochy patří rybníky - na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je Podhrázský rybník v katastru obce Olbramovice.

Nerostné bohatství

Okres Benešov je velmi chudý na jakékoliv nerostné zdroje. Z nerostných surovin lze jmenovat pouze kámen, který se v menším množství těží u Sázavy.

Hospodářství

Průmysl

Čínský pavilon v zámeckém parku ve Vlašimi.

Přibližně do poloviny 20. stol. mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné industrializaci. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu potravinářství, strojírenství a stavebnictví. Zastoupeno je také sklářství (sklárny v Sázavě) , elektronika (Benešov) a hutnictví (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří zbrojovka Sellier&Bellot ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a Jawa v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů jmenujme jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese - Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu DANONE a pivovar Ferdinand v Benešově.


Zemědělství

I přes rozvoj průmyslu v posledních 50 letech má zemědělská výroba na Benešovsku stále své důležité místo. Velká zemědělská družstva (nástupnické organizace původních JZD) sídlí např. v Bystřici, Čechticích, Ratměřicích, Ostředku, v Trhovém Štěpánově, atd. Dále na území okresu hospodaří větší množství soukromě hospodařících zemědělců. Rostlinná výroba produkuje zejména obiloviny, řepku a ve vyšších polohách i brambory. Za zmínku stojí nejkapacitnější silo v ČR - ve Zdislavicích u Vlašimi, které je nepříliš vkusnou dominantou širokého okolí. V živočišné výrobě je zastoupen jak chov skotu, tak chov drůbeže a drobného zvířectva. Na Konopišti a v Líšně u Bystřice najdeme chovné rybníky.

Doprava

Děkanovice jsou typickou malou vsí citlivě zasazenou do okolní krajiny.

Silniční doprava

Okresem prochází 2 velmi významné silniční tahy - dálnice D1 a silnice I/3.

Dálnice D1 byla na území celého okresu Benešov zprovozněna dne 8. července 1977. Tomu ale předcházelo 5 let výstavby před válkou, která byla později přerušena, a na kterou bylo v poněkud pozměněných projektech opět navázáno na poč. 70. let. Délka dálnice na území okresu je 46 km a je na něm 6 sjezdů (ve směru od Prahy: Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket). V Bernarticích u Dolních Kralovic je oddělení dálniční policie a údržby dálnice. V nedalekém Lokti se plánuje výstavba rozsáhlého outletového centra EXIT 66. Za zmínku stojí most přes Sázavu u Hvězdonic, a nedokončený most přes Čechtický potok u Keblova, jehož stavba byla zahájena poč. druhé světové války, ale byl dokončen pouze do poloviny a později skoro až k mostovce zaplaven vzdutím švihovské přehrady.

Z dálnice D1 odbočuje v Mirošovicích na Praze-východ silnice I/3. Její původní trasa (dnes silnice II/603 - tzv. „Stará Benešovská“) vede přímo z Prahy přes Kamenici a Nespeky do Poříčí nad Sázavou, kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce 1971. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým opět stoupá, aby u Sudoměřic opustila území kraje. Na silnici je velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42 km, silnice II/603 zatím jen 7 km.

Náměstí v Benešově - centrum celého okresu.

Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.

Nejvýznamnější silnicí II. třídy je silnice II/112 z Benešova přes Vlašim do Pelhřimova, Telče a Želetavy, která bývala před zprovozněním dálnice D1 využívána jako jedna z možností spojení Praha - Jihlava - Brno.

Již dlouhá léta je v plánu dálnice D3, která by měla poněkud necitlivě překročit Sázavu a pokračovat krásnou krajinou okolo Neveklova a Heřmaniček až k hranici okresu do Mezna a dále směrem na Tábor, České Budějovice a Rakousko. Proti výstavbě dálnice protestují mnohá ekologická sdružení a tamní obyvatelstvo a chataři.

Železniční doprava

Nádraží v Benešově na obrázku z června 2007. Právě probíhala jeho celková rekonstrukce v souvislosti s výstavbou 4. tranzitního koridoru.

Nejvýznamnější tratí na území okresu je trať 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice. V úseku Praha - Benešov je dvojkolejná, v celé své délce je elektrizovaná, a to: v úseku Praha - Benešov stejnosměrným proudem o napětím 3 kV a od Benešova až do Českých Budějovic střídavým proudem o napětí 25 kV. Elektrizace byla provedena v letech 1971 (do Benešova) a 1988 (dále). V současnosti probíhá modernizace a přestavba tratě tak, aby vyhovovala parametrům 4. železničního koridoru (do Rakouska). Stinnou stránkou přestavby jsou četná zpoždění vlaků a dočasné snížení přehlednosti provozu, jehož vinou se např. v červenci 2007 stala v Čerčanech vážná železniční nehoda. Na trati jsou provozovány vnitrozemské i mezinárodní rychlíky a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky).

Na Benešovsku najdeme také 4 lokálky. Z nádraží v Čerčanech vycházejí 2 větve tzv. Posázavského pacifiku - tratě č. 210 (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a 212 (přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov - vychází odtud trať 222 z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Až do 4. srpna 1974 trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže. Poslední lokálka vychází z žst. Olbramovice do Sedlčan na Příbramsku a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce 1960 uměle změněno novou okresní hranicí.

Bramborové pole v jihovýchodní části okresu u Studeného.

Cestovní ruch

Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražanů. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu (zejm. v Posázaví) chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní turistiku nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejm. Podblanicko a okolí Neveklova a Votic. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu jmenujme zejm. zámek Konopiště (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek Jemniště u Postupic, gotický hrad Český Šternberk na Sázavě, románský hrad v Týnci nad Sázavou a zámky ve Vrchotových Janovicích, v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany). Za zmínku stojí také románské kostely v Poříčí nad Sázavou, Kondraci a Pravoníně a zbytky starého kostela na Karlově v Benešově. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady najdeme také velké kempy - Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře - asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka Vesničko má středisková z roku 1985, která se natáčela v Křečovicích. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize Šípková růženka (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál Hraběnky.

Ochrana přírody

29. prosince 1981 byla v jižní části okresu na ploše 41 km² vyhlášena CHKO Blaník, jejíž dominantou jsou právě vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Sídlo správy CHKO je v Louňovicích pod Blaníkem .

Dalším plošným chráněným územím je Přírodní park Kaliště - Džbány na svahu kopce Žebráku u Olbramovic.

Náměstí v Dolních Kralovicích - jediné obci na Benešovsku vystavěné po válce. Nová obec je náhradou za zbourané a zatopené městečko v údolí Želivky.

Demografické údaje

Vývoj počtu obyvatel v městech okresu

Název města
Poč.ob. (1869) </div>
Poč.ob. (1961) </div>
Poč.ob. (1980) </div>
Poč.ob. (2007) </div>
Benešov 5 345 9 774[5] 14 571 16 247
Vlašim 4 040 8 747 12 613 12 033
Týnec nad Sázavou 1 614 4 500[6] 5 473 5 354
Votice 4 816 3 578 4 558 4 447
Bystřice 6 132[7] 4 642 3 845 4 087
Sázava 1 862 2 285 3 637 3 769
Neveklov 4 031 2 499[8] 2 383 2 404
Pyšely 1 588 1 457 1 280 1 364
Trhový Štěpánov 2 536 1 681 1 406 1 300

Data k 30. září 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 93 508 47 371
50,66 % 		46 137
49,34 %
průměrný věk 40,0 41,4 38,5
  • hustota zalidnění: 61 ob./km²
  • 52,22 % obyvatel žije ve městech.

Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 21 036
Průměrný plat 14 636 Kč
Nezaměstnaných 2 239
Míra nezaměstnanosti 4,67 %

Školství

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 46
Základní školy 34
Gymnázia 2
Střední školy průmyslové školy 8
Střední odborná učiliště 5
Vyšší odborné školy 2

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři 287
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 5
Zubní lékaři 48
Lékárny 19

Zdroj

Seznam obcí a jejich částí

Související informace můžete najít také v článku: Seznam katastrálních území okresu Benešov}}

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Změna hranice okresu

Do 31. prosince 2006 bylo v okrese Benešov také město Sedlec-Prčice – bylo přeřazeno do okresu Příbram.

Obec Řehenice byla od 1. ledna 2007 převedena z okresu Praha-východ do okresu Benešov.

Související články

Reference

  1. ↑ Počáteční stav
  2. ↑ Největší vlna integrací obcí v roce 1980.
  3. ↑ Opětovná dezintegrace.
  4. ↑ Počet obyvatel dle územní struktury k 31.12.2005
  5. ↑ Vznik moderního okresu
  6. ↑ Rozvoj průmyslu po druhé světové válce.
  7. ↑ Se všemi svými 26 místními částmi. Samotná Bystřice měla tehdy jen 1 207 obyv.
  8. ↑ Výrazný odliv obyvatel do větších měst


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Okres_Bene%C5%A1ov“