Sojuz-Apollo

Z Multimediaexpo.cz

Apollo-Sojuz Test Projekt
Kosmické lodě mise
Apollo-Soyuz
Údaje o misi (Sojuz)
Jméno mise::Sojuz 19
Volací znak:Союз (Sojuz - „Union“)
Počet členů
posádky:		2
Start:15. července, 1975
12:20:00 UTC
Bajkonur
Apogeum:231 km
Perigeum:218 km
Oběžná doba:88.92 min
Sklon dráhy:51.76˚
Přistání:21. července, 1975
10:50:00 UTC
57° N 67° E
Trvání:5 d 22 h 30 min 54 s
Počet obletů
Země:		96
Hmotnost:Sojuz 6,790 kg
Znak mise
Znak mise Apollo-Sojuz
Údaje o misi (Apollo)
Jméno mise:Apollo 18
Volací znak:Apollo
Počet členů
posádky:		3
Start:15. července, 1975
19:50:00 UTC
Kennedyho vesmírné středisko
LC-39B
Apogeum:231 km
Perigeum:217 km
Oběžná doba:88.91 min
Sklon dráhy:51.75˚
Přistání:24. července, 1975
21:18:00 UTC
Trvání:9 d 1 h 28 min 24 s
Počet obletů
Země:		148
Hmotnost:CSM 14,768 kg
DM 2,012 kg
Snímek posádky
portrét členů mise Sojuz-Apollo (L-R: Slayton, Stafford, Brand, Leonov, Kubasov)
portrét členů mise Sojuz-Apollo (L-R: Slayton, Stafford, Brand, Leonov, Kubasov)
Posádka mise Sojuz-Apollo


Program Sojuz-Apollo nebo také Apollo-Sojuz Test Project byl první společný let Spojených států amerických a Sovětského svazu v roce 1975. Program, vycházející z dohody mezi prezidentem USA Richardem Nixonem a předsedou Rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem podepsané v Moskvě 24. května 1972, ukončil éru vesmírného závodu o dobytí Měsíce a začal slibovat mezinárodní spolupráci v kosmických programech obou kosmických velmocí.

Obsah

Příprava

Pro spojení obou lodí byl třeba speciální spojovací modul o hmotnosti 2112 kg ve tvaru válce, který sloužil především jako přechodová komora mezi loděmi, naplněnými odlišnou atmosférou o odlišných tlacích. Lodě Sojuz byly naplněny směsí dusíku a kyslíku při běžném tlaku, lodě Apollo používaly atmosféru čistého kyslíku o sníženém tlaku. Spojovací modul také zajistil kompatibilitu spojovacích uzlů a obsahoval navíc vědeckou aparaturu.

Vyzkoušením všech připravovaných úprav bylo smyslem letu Sojuzu 16 osm měsíců před společným letem.

Apollo

Kosmická loď Apollo ASTP se spojovacím modulem určeným pro připojení Sojuzu, umístěný místo lunárního modulu, vystartovala na raketě Saturn IB. V katalogu COSPAR získala označení 1975-066A a byla poslední lodí Apolla ve vesmíru.

posádka

Sojuz

Kosmická loď Sojuz byla vybavená speciálním androgynním stykovacím zařízením. Podle COSPARu získala číslo 1975-065A.

posádka

Průběh letu

Z kosmodromu Bajkonur vystartoval 15. července 1975 Sojuz 19 ve 12:20 světového času (UTC) , kosmická loď Apollo odstartovala z mysu Canaveral přesně v 19:50 UTC. Raketa Saturn IB po startu zamířila k Sojuzu a 17. července 1975 v 16:12:30 UTC byl spojovací manévr úspěšně dokončen asi o šest minut dříve než se očekávalo. Po spojení vesmírných lodí probíhaly především formální akce jako například výměna vlaječek mezi posádkami, podepisování dokumentů a televizní přenosy, ale také předání semínek, které byly později zasazeny ve dvou zemích.

Experimenty

Apollo se 19. července odpoutalo od Sojuzu a jeho úkolem bylo udělat umělé zatmění slunce pozorovatelné ze Sojuzu. Apollo se vzdálilo od Sojuzu asi 200 metrů a po pořízení snímků sluneční koróny sovětskými kosmonauty se opět vrátilo zpět, a spojilo se s Sojuzem.

Další experiment, který měl zjistit koncentraci atomového kyslíku a dusíku v kosmickém prostoru prováděla posádka Apolla, která vysílala ultrafialové paprsky k Sojuzu, na kterém bylo umístěno speciální zrcadlo. Odražené paprsky pak vzdalující se Apollo zachycovalo.

Přistání

Sojuz po provedení experimentu přistál 21. července v 10:50 na pevnině. Apollo přistálo 24. července ve 21:18 na mořskou hladinu. Mise byla velkým technickým i politickým úspěchem. Jediný vážnější problém se stal díky chybě posádky Apolla při sestupové fázi, která způsobila tvrdší přistání na hladině a unikání škodlivého kysličníku dusičitého do kabiny. Kosmonauti se začali dusit, Brand ztratil na chvíli vědomí. Po přistání byli dopraveni na loď New Orleans s pomocí žabích mužů a vrtulníku. Naštěstí nebyl nikdo zraněn, nicméně posádka musela strávit 14 dní ve vojenské nemocnici v Honolulu na Havajských ostrovech.

Zajímavosti

Program Sojuz-Apollo byl částečně inspirován filmem z roku 1968 Marooned, ve kterém je posádka Apolla zachráněna ruskou kosmickou lodí. I když bylo vybavení vyvinuté pro Apollo-Sojuz Test Project pouze na jedno použití, dovolil NASA udržet pilotované lety po skončení letů na Měsíc a k vesmírné stanici Skylab. Protože Saturn IB a velitelský modul Apolla zbyly po zrušení dalších letů na Měsíc, byl Apollo-Sojuz Test Project jedním z nejlacinějších pilotovaných vesmírných programů, který kdy byl uskutečněn.

Na počest společného letu byla planetka objevená v roce 1977 sovětským astronomem Nikolajem Černychem pojmenována .[1]

Na čs.trhu se prodávaly cigarety s filtrem s dvojjazyčným nápisem Sojuz-Apollo a Apollo-Sojuz.

Znak mise

Znak mise Apollo-Sojuz Test Project nosila americká posádka modrým plátem vlevo, aby se četla Apollo-Sojuz a sovětská posádka červeným plátem vlevo, aby se četla Sojuz-Apollo.

Literatura

  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982.
  • PACNER, Karel. Sojuz volá Apollo. Praha : Albatros, 1976.

Reference

  1. ↑ SCHMADEL, Lutz D.. Dictionary of Minor Planet Names. 5.. vyd. New York : Springer Verlag, 2003. ISBN 3-540-00238-3

Externí odkazy


Pilotované vesmírné programy vlády USA

Současné: ISS (mezinárodní)
Ukončené: Mercury • X-15 (suborbitální) • Gemini • Apollo • Skylab • Sojuz-Apollo (se SSSR) • Shuttle-Mir (s Ruskem)
Zrušené: MISS • Projekt Orion • X-20 Dyna-Soar • Manned Orbiting Laboratory • Freedom (nyní ISS) • Orbital Space Plane • Constellation

Sovětské a ruské vládní pilotované vesmírné programy

Současné: Sojuz • ISS (mezinárodní) • PPTS (projekt)
Ukončené: Vostok • Voschod • Almaz (veřejně jako Saljut) • Saljut • Sojuz-Apollo (mezinárodní) • Mir • Shuttle-Mir (mezinárodní)
Zrušené: Zond (měsíční Sojuz) • raketa N-1 • Spiral • Eněrgija-Buran • Mir 2 (nyní ISS) • Kliper

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sojuz-Apollo“