Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Strakonice
Z Multimediaexpo.cz
Strakonice (německy: Strakonitz) jsou české okresní město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, okrese Strakonice, na soutoku řek Otavy a Volyňky v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m nad mořem. Jejich rozloha je 3 468 ha a žije zde 23 923 obyvatel (k 31. 12. 2006)[1]. Jsou vzdáleny 59 km od Českých Budějovic, 85 km od Plzně a 115 km od Prahy.
Obsah |
Historie
Původně zde stály čtyři malé vesničky (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj města začíná v druhé polovině 12. století, kdy rod Bavorů začíná budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou část strakonického hradu řádu maltézských rytířů. Ještě ve 13. století byla původní hranolová věž vyměněna za nynější gotickou s břitem zvanou Rumpál. Město se dožilo největšího rozkvětu za vlády Bavora II. ze Strakonic, který se těšil velké přízni krále Přemysla Otakara II. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. ze Strakonic městská privilegia a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří vybudovali renesanční věž Jelenku.
Památky a zajímavosti
Ve městě se nacházejí tyto památky:
- strakonický hrad – založen ve 13. století na soutoku Otavy a Volyňky. V roce 1243 byla darována část hradu Bavorem I. a jeho manželkou Bolemilou řádu maltézských rytířů. Od roku 1421 je hrad sídlem velkopřevorů. Stavební úpravy byly ukončeny 1714–1721 barokní zámeckou přístavbou, čímž současná podoba hradu kombinuje prvky několika architektonických slohů. Hrad byl dvakrát dobyt a zpustošen. Dnes v jeho areálu sídlí především Muzeum středního Pootaví a od roku 1995 je celý areál prohlášen za národní kulturní památkou.
- barokní mariánský sloup uprostřed Palackého náměstí z let 1730 až 1740, zvaný též morový, dříve stál na Velkém náměstí, měl chránit město před morem
- renesanční kostel sv. Markéty z roku 1583
- původně gotický hřbitovní kostel sv. Václava ze 13. století s barokními úpravami
- poutní místo – Poutní chrám Navštívení Panny Marie Bolestné. Na jihovýchodním okraji města v části Podsrp se nachází kostel Panny Marie Bolestné z 18. století, který se stal vyhledávaným poutním místem. Zajímavý je trojkřídlý ambit na západní straně kostela stejně jako jednopatrová fara s volutovými štíty.[2]
- bývalá radnice na Velkém náměstí – zdobená sgrafity akademického malíře Josefa Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše
- budova České spořitelny – sgrafitová výzdoba taktéž J.a Bosáčka na návrh Václava Malého
- Židovský hřbitov asi 2 km od Strakonic ve směru na Pracejovice
- masné krámy (čp. 142) – původní středověká zástavba
- domy čp. 44 a 45 – tzv. Papežovy domy
- pamětní deska Josefa Skupy na domu čp. 140 (býv. hostinec U Švehlů)
- pozdně empírový gloriet – drobná stavba podobající se otevřenému antickému chrámu z roku 1837, nachází se na umělém návrší v Rennerových sadech
- pomník Jana Husa a Antonína Rennera
- pomník Františka Ladislava Čelakovského od sochaře Břetislava Bendy
- kaple sv. Jana Nepomuckého
- kaple sv. Martina – u býv. Siebertova ústavu pod areálem nemocnice, dnes domov důchodců
- most Jana Palacha z roku 1977
- velké dudy – na kruhovém objezdu u Fezka, autor ing. Pavel Pavel
- Stonehenge – replika brány pravěké svatyně, také od ing. Pavla Pavla, který si na tom zkoušel teorii o stavbě Stonehenge v Anglii
- Memento strakonických Židů - podoba sedmiramenného svícnu menora, uprostřed doplněný kamenem z řeky Otavy - se nachází u Měšťanského pivovaru nedaleko stavby nové lávky (2009)
Vlajka, znak a pečeť
Vlajka
Město získalo právo na prapor v roce 1992. Odráží historickou roli rodu Bavorů dlouho vládnoucích Strakonicům (1235–1402) a řádu johanitů (od 16. století řádu maltézských rytířů), kterým město patřilo od roku 1402 do roku 1925. List praporu má dvě pokosem dělená pole: horní červené s bílým maltézským křížem a dolní žluté s kosmo položenou střelou z historické městské pečeti. Poměr délky k šířce je 3:2.
Znak
Znak byl Strakonicům udělen roku 1525 (pravděpodobně) se symboly Johanitů. Na modrém štítě se nachází hradby s klíčovými střílnami, brána se zvednutou zlatou mříží, nad ní je cimbuří a věž s dvěma okny (uvnitř oken jsou kříže), dvěma cimbuřími a červenou střechou se dvěma zlatými makovicemi. Po stranách věže jsou dva červené štítky se zlatými šňůrkami. Vpravo je na štítku stříbrný kříž, na levém štítku je stříbrná Landštejnská růže, která má zlatý střed a zelené kališní lístky. Růže je tu nejspíš omylem, protože žádný z pánů z Landštejna nebyl v čele řádu Johanitů (v době vzniku znaku tam byli Rožmberkové). Staré malby znak s nezachovaly, ale máme doklady o stříbrné růži na červeném štítku, proto je růže stále na strakonickém znaku, i když nemá co do činění se strakonickou historií. Je také možné, že růže byla umístěna na znak z výtvarných důvodů.
Pečeť
Strakonice získali i právo na pečeť, ale neví se přesně kdy. Ferdinand I. na přímluvu velkopřevora Jana z Vartenberka (1534–1542) udělil městu privilegium, v němž se píše: „ Také týmž obyvatelům v štědrosti naší královské tuto zvláštní milost činiti ráčíme, aby touž pečetí, kteréž jsou od starodávna užívání byli, ve všech a všelijakých potřebách obecních červeným voskem početiti mohli a moc jměli…“ Z této citace vyplývá, že Strakonice získali pečeť už dříve, zřejmě z privilegia velkopřevora Jana III. z Rožmberka (1511–1532). Za jeho působení totiž došlo k potvrzení a výraznému rozšíření stávajících městských výsad.
Současnost
Od roku 1997 je starostou města Ing. Pavel Vondrys, místostarostou je ing. Pavel Pavel a PhDr. Ivana Říhová[3].
Průmysl
Ve Strakonicích má tradici především průmysl textilní, strojírenský a pivovarnictví. Textilní průmysl zde zastupuje Fezko, a. s., které začalo roku 1812 vyrábět slavné Fezy. Vyráběly se také barety a jiné pokrývky hlavy, přikrývky, pletené zboží a vlněné látky. Dnes se vyrábějí hlavně autotextilie. Firma vlastní Tonak a. s. a v roce 2005 založila dceřinou společnost Fezko Slovakia s. r. o. v Žilině. ČZ (neboli Česká zbrojovka) byla založena roku 1919 (původ. název Jihočeská zbrojovka). Ze začátku vyráběla jen pistole, vzduchovky a pak i automatické zbraně. Od roku 1929 dělá firma jízdní kola a od roku 1932 i motocykly (též zn. Jawa), které největší slávy dosáhly v 50. a 60. letech. V roce 1946 byl podnik znárodněn a ukončila se výroba zbraní. V 80. letech dochází k útlumu výroby motocyklů a firma se soustředila na produkci řetězů, nástrojů, forem, odlitků a obráběcích strojů k výrobě autokomponentů – převodových skříní a turbodmychadel. Strakonice získaly právo vařit pivo (tzv. právo várečné) v roce 1367, i když pivo se zde vařilo už před rokem 1308. Místní měšťanský pivovar byl založen roku 1649. Dnes vaří piva značky Nektar a Dudák (10° Měšťanská desítka, 11° Strakonický Nektar, 12° Strakonický Dudák, 13° Polotmavý ležák Klostermann, 14°Speciál Velkopřevor, Šamp - pivní sekt, Nealko pivo Strakonický Dudák Driver, kvasnicové pivo). Firmy:
- Fezko, a. s. – webové stránky
- ČZ a. s. – webové stránky
- Metal Progres Strakonice spol. s. r. o. – webové stránky, založena roku 1994
- Měšťanský pivovar Strakonice, a. s. – webové stránky
Doprava
- Související informace můžete najít také v článku: Doprava ve Strakonicích}}
Strakonice leží na křižovatce silnic první třídy 4 (Praha - Strážný) a 22 (Draženov - Klatovy - Vodňany - České Budějovice). Městem prochází železniční trať 190 (Plzeň - České Budějovice), otevřená 1. září 1868. Tato trať je od 60. let elektrizována střídavou napájecí soustavou 25kV, 50Hz. Dále zde odbočuje trať 198 Strakonice – Volary (otevřená v úseku Strakonice - Vimperk dne 15. října 1893) a trať 203 Strakonice - Březnice, otevřená 11. června 1899. Městskou hromadnou dopravu zajišťují tři autobusové linky firmy ČSAD STTRANS a. s. Autobusové nádraží meziměstské dopravy leží nedaleko vlakového nádraží. Přímé autobusové spojení je do Prahy, Českých Budějovic a Brna.
Členění města
Město se člení na 8 místních částí[1]:
- Strakonice I –14 453 obyvatel
- Strakonice II – 5 259 obyvatel
- Dražejov – 1 290 obyvatel
- Hajská – 38 obyvatel
- Modlešovice – 169 obyvatel
- Přední Ptákovice – 2 597 obyvatel
- Střela – 59 obyvatel
- Virt – 58 obyvatel
Dále se město člení na 7 katastrálních území:
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel
Rok | 1869 | 1900 | 1930 | 1970 | 2003 |
Počet obyvatel | 7 887 | 8 333 | 11 000 | 17 245 | 23 545 |
Kultura
Město je známé Mezinárodním dudáckým festivalem. První ročník se uskutečnil v roce 1967 u příležitosti 600. výročí založení města. Nyní se koná každá dva roky vždy na konci srpna a účastní se ho dudáci z více než desítky států.
Školství
Mateřské školy
Nyní je ve Strakonicích 8 mateřských škol (ještě v roce 2000 jich bylo 9).
Základní školy
V provozu je 5 základních škol (respektive 4 základní školy s 5 spádovými oblastmi).
- Základní škola Strakonice, Dukelská 166 - webová adresa školy
- Základní škola a Mateřská škola Strakonice, Povážská 263 - webová adresa školy
- Základní škola Strakonice, ul.Jiřího z Poděbrad 882
- Základní škola F. L. Čelakovského, Strakonice, Jezerní 1280
Střední školy
Strakonice mají gymnázium, průmyslovou školu a 2 učiliště.
- Gymnázium, Strakonice, Máchova 174 - webová adresa školy
- VOŠ a SPŠ Strakonice, Želivského 291 - webová adresa školy
- Střední odborné učiliště a Odborné učiliště, Strakonice, Zvolenská 934
- Euroškola Strakonice střední odborná škola, s.r.o., Husova 361 - webová adresa školy
Vyšší odborné školy
Ve Strakonicích leží také jedna vyšší odborná škola, která však sdílí budovu se střední průmyslovou školou.
Sport
Hokej
Hokejový tým Strakonic si v sezoně 2007/2008 vítězstvím v krajském hokejovém přeboru a následné kvalifikaci vydobyl právo postupu do 2. národní hokejové ligy, které však z finančních důvodů nevyužil. Stránky hokejového klubu
Florbal
Strakonice mají i florbalový tým, který se rychle rozvíjí a má čím dál více členů. Florbalový klub má i své stránky. Stránky florbalového klubu
Osobnosti
Přehled rodáků a významných osobností Strakonic:
- Valentin Kochan z Prachové, jeden z 27 českých pánů popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze
- František Ladislav Čelakovský (1799–1852), básník, překladatel a slavista
- František Horký (1879–1936), malíř a grafik
- Josef Skupa (1892–1957), loutkář
- Pavel Pavel (* 1957), experimentální archeolog
- Josef Režný (* 1924), patří mezi výrazné osobnosti českého národopisu
- Vojtěch Hrubý (* 1915–2006), hudebník, dudák, pedagog na LŠU Strakonice (zavedl v roce 1969 výuky hry na dudy a vychoval velkou řadu dudáků), zakladatel Strakonické dudácké muziky.
- Josef Šmidinger (1801–1852), zakladatel strakonické knihovny, byl předlohou k Jiráskově postavě pátera Vrby v knize F. L. Věk
- Roman Turek (* 21. května 1970), český hokejový brankář, mistr světa z Vídně v roce 1996, od stejného roku hráč severoamerické NHL, vítěz Stanley Cupu v roce 1999. Držitel Jennings Trophy za roky 1999 a 2000 a Zlaté hokejky za rok 1994.
- Miroslav Beneš (5. dubna 1956) - český politik
- Ladislav Mráz (25. září 1923–7. května 1962, Praha), český basbarytonista
- Ivo Pondělíček (17. června 1928) - psycholog, sexuolog, malíř a spisovatel
Zdravotnictví
Strakonická nemocnice poskytuje péči na 355 lůžkách v 10 lůžkových odděleních a v 58 odborných ambulancích ve Strakonicích, Vodňanech a Blatné. V roce 2005 se zde narodilo 888 dětí, bylo hospitalizováno 13 756 pacientů a ambulantně pak ošetřeno 104 500 pacientů. To vše zajišťuje 563 kmenových zaměstnanců. Strakonická nemocnice je nositelem prestižního titulu Baby Friendly Hospital, získala certifikát jakosti podle EN ČSN ISO 9001:2001[4].
Partnerská města
- Bad Salzungen, Německo, Durynsko – Stránky města
- Calderdale, Velká Británie – Stránky města
- Lengnau, Švýcarsko, Kanton Bern – Stránky města
- Ijsselstein, Nizozemí, Provincie Utrecht – Stránky města
Literatura
- Strakonice - Lidé, město, osudy - MUDr. Jan Zdeněk Cvrček, 1989
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Statistiky na oficiálních stránkách Strakonic.
- ↑ Strakonice církevní památky
- ↑ Vedení města na stránkách městského úřadu
- ↑ Stránky nemocnice
Externí odkazy
- www.strakonice.net – Oficiální stránky města
- statistické údaje města Strakonice (z roku 2003)
- www.mu-st.cz - Stránky městského úřadu
- www.sttv.cz - Stránky Strakonické televize
- historie Strakonic
- stránky Mezinárodního dudáckého festivalu
- Informační server o Strakonicku, Šumavě a Pošumaví - cykloturistické trasy, rozhledny, židovské hřbitovy, památné stromy, studánky, webkamery, apod.
|
Významná místa na řece Otavě (po proudu) |
---|
Pramen Vydry • soutok Vydry a Křemelné • Rejštejn • Sušice • Rabí • Horažďovice • Katovice • Strakonice • soutok Otavy a Volyňky • soutok Otavy a Blanice • Písek • Kamenný most v Písku • Sedláčkova stezka • Plynová lávka • Jistec • soutok Otavy a Lomnice • Zvíkovské Podhradí • soutok Otavy a Vltavy • Hrad Zvíkov |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |