Věžnice (okres Jihlava)
Z Multimediaexpo.cz
Věžnice je obec, která se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina.
Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 153 obyvatel.
Obsah |
Geografie
Rozkládá se v mírné kotlině na Křižanovské vrchovině 9 km jižně od Polné a 12 km východně od krajské Jihlavy. Leží na rozvodí Baltského a Černého moře.[1] Obec protíná silnice II. třídy č. 351. Obcí prochází dálnice D1, ovšem nejbližší nájezd na ni se nachází až v 7 km vzdáleném Velkém Beranově. Říčka Šlapanka pramení 400 m jižně od obce, v roce 1995 na ní vybudovali rybník Obora.
Etymologie
Pro rozlišení s Malou, Dolní a Horní Věžnicí se používalo označení „Bahenní“.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1509,[2] obec však vznikla již ve 13. století kolonizací kraje benediktýnským klášterem z Třebíče.[2] poté byla pravděpodobně součástí měřínského proboštství. V roce 1512 změnila ves majitele, když ji Jan Kobík z Opatova prodal Hynku Bočkovi z Kunštátu.[1] V roce 1559 obec vlasnil Jan Stránecký ze Stránce, jenž ji prodal Janu Zahrádeckému ze Zahrádek. Jeho synové Arnošt, Oldřich a Smil postoupili obec v roce 1584 Matouši Grýnovi ze Štyrzenberka, Karel Grýn ji spolu s dalšími osadami prodal Danielu Neumeierovi z Wintenberku, po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován. Císařská komora ves směnila za 2000 tolarů Smilauerovi ze Smilova, jenž ji v roce 1627 daroval jihlavským jezuitům, pod jejichž majetek obec patřila až do roku 1773.[3] Po zrušení řádu ves získal polenský měšťan Václav Kalcher, jenž obec pronajal Janu Nussbaumovi, jehož vnuk Jan vesnici v roce 1849 koupil od studijního fondu bývalých jezuitů. V roce 1899 majetek včetně Věžnice zdědil baron Karel Schiller z Lanškrouna, jehož rodu byl majetek v roce 1945 zkonfiskován.[2] V letech 1980 – 1990 se stala součástí tzv. střediskové obce Jamné.[2]
Pamětihodnosti
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého a Panny Marie – v barokní stylu pochází z II. poloviny 18. století
- boží muka – stojí při silnici do Vysoké Studnice, vznikla pravděpodobně v I. polovině 19. století
- Památník milénia se zvoničkou – pochází z roku 1997,[1] vevnitř věžičky je zavěšen stylizovaný kruh, který symbolizuje věčný koloběh života a smrti
Kultura
Na starém obecním razítku z roku 1741 stojí nápis „Poctivá obec Bahenní Věžnice“, uprostřed názvu je vymalována věž tvrze a zkřížená sekyra s kosou. Obec se zapojila od Programu obnovy venkova, díky němuž v obci proběhla telefonizace, vyasfaltování obecních cest a jiné investiční projekty. V soutěži „Vesnice roku 1997“ Věžnice získala ocenění „Zelená stuha“ za péči o zeleň a životní prostředí, o rok později obdržela „Zlatou stuhu“.
V roce 1997 obecní úřad emitoval sérii pohlednic, o rok později vydal Almanach.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost
V obci stojí 52 obytných domů, 52 % obyvatel je ekonomicky aktivní.[2] V obci funguje hostinec, prodejna se smíšeným zbožím. Půdu obdělává soukromé zemědělské družstvo a jedna rolnická rodina. Sídlí zde další tři podnikatelé. Školu zde založili roku 1818. V roce 1992 vybudovali víceúčelovou budovu se společenským sále, ve které sídlí místní knihovna a obecní úřad. Roku 1994 vystavěli hasičskou zbrojnici, sbor dobrovolných hasičů tu vznikl v roce 1889.[2]
Rok | 1850 | 1869 | 1950 | 1980 | 2002 | 2006 |
---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 295 | 274 | 223 | 169 | 152 | 153 |
Reference
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
---|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.