Špýr

Z Multimediaexpo.cz


Špýr, německy Speyer, je historicky a kulturně významné město v jihozápadním Německu, ve spolkové zemi Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz) na levém (západním) břehu Rýna asi 20 km jižně od Mannheimu. Má přes 50 tisíc obyvatel a nejznámější stavbou je románský dóm Panny Marie a sv. Štěpána, kde je pochována řada středověkých císařů a panovníků.

Obsah

Dějiny

Místo, kde kdysi byl patrně brod přes řeku Rýn, bylo podle nálezů osídleno nejméně pět tisíci let před n. l. Z doby kolem 1500 př. n. l. pochází slavný „Zlatý klobouk“, keltský kultovní a kalendářní předmět, nalezený asi 6 km severně od města. Někdy kolem roku 10 př. n. l. zde vznikl římský vojenský tábor, který se po roce 75 pozvolna rozvinul v římské město. Nejstarší název, Civitas Nemetum, je odvozen od germánských Nemetů, které v okolí patrně usídlil císař Augustus. Roku 346 se poprvé připomíná místní biskup. V následujících stoletích město několikrát zničili nájezdníci a počátkem 5. století zaniklo. V 6. století se s novým germánským osídlením poprvé objevuje jméno Spira a ze 7. století pocházejí nejstarší zbytky dvou kostelů, sv. Germaina a Dómu. Od roku 946 byl Špýr biskupské město s velkými privilegii, včetně mincovního práva a cla, a město bylo ohrazeno. Roku 1024 se stal císařem Konrád II., který pocházel z okolí Špýru a založil dynastii sálijských císařů. Roku 1027 položil základní kámen k Dómu, kde byl roku 1039 pochován, stejně jako šest jeho nástupců. V letech 1080 - 1106 byl Dóm přestavěn a je dnes – po zboření opatského chrámu v Cluny -opět největší zachovaným románským kostelem. Roku 1084 poskytl zdejší biskup Hutzmann asyl pronásledovaným židům, kteří se zde usídlili. Ze 13. století se ve Špýru zachovala nejstarší známá mikve.

Pohled na Špýr
(Seb. Münster 1550)

Od roku 1135 zde pobývali i štaufští císařové a ve 13. století byla založena řada klášterů. Koncem 13. století si bohatí měšťané vymohli na biskupovi městskou samosprávu a od roku 1349 se o moc museli dělit i s řemeslnickými cechy. Roku 1349 při pogromu za morové epidemie byla významná židovská obec téměř úplně vyvražděna a další pogromy v 15. století zničily i synagogu. V 16. století se zde konalo pět říšských sněmů a když sněm roku 1529 potvrdil Lutherovo odsouzení, sepsali 20. dubna 1529 zástupci evangelické šlechty a měst císaři Karlu V. protestní dopis, od něhož se odvozuje označení protestant a protestantství. Roku 1540 se městská rada přiklonila k reformaci. Za Třicetileté války bylo město několikrát vyrabováno, ale nejhorší katastrofu způsobilo za válek o falcké dědictví zničení města roku 1689 vojskem Ludvíka XIV. Vojáci vypálili 700 domů, Dóm a další stavby a vyhodili do vzduchu městské opevnění. Teprve o deset let později se začali vracet obyvatelé.

Pohled na Špýr
(M. Merian 1637)

Obnovené město dobyla roku 1792 armáda republikánské Francie, která zde však nezpůsobila škody a do roku 1815 byl Špýr součástí Francie. Francouzi zde zavedli liberální politické a zejména soudní zřízení, které přetrvalo až do roku 1900. Po Napoleonově pádu připadl Špýr Bavorsku, roku 1837 byl dokončen říční přístav a roku 1847 byl Špýr napojen na železnici. Roku 1904 byla s pomocí německého císaře dokončena Gedächtniskirche, kostel na památku protestace roku 1529 s věží vysokou 105 m. Po první světové válce obsadila levý břeh Rýna Francie a podporovala (neúspěšné) pokusy o osamostatnění Falce. Po Druhé světové válce, během níž byl Špýr vcelku ušetřen, následovalo velké rozšíření města a vzniklo mnoho nových staveb. Roku 1990 oslavilo město dvě tisíciletí svého trvání.

Pamětihodnosti

Dóm ve Špýru

Nejvýznamnější památkou je katedrála Panny Marie a sv. Štěpána, trojlodní románská basilika z let 1030 - 1106. Je postavena z místního pískovce, je 134 m dlouhá a její klenba sahá do výšky 33 m. Má příční loď, čtyři věže a kryptu z roku 1041, které patří k nejstarším částem stavby. Od zboření basiliky ve francouzském Cluny je to největší zachovaná románská stavba a dlouho patřila mezi největší kostely vůbec. Chrám byl v 17. století těžce poškozen a pak několikrát restaurován, takže zejména jeho západní průčelí je už jen rekonstrukcí. Od Dómu vede 700 metrů dlouhá císařská „triumfální cesta“ (dnešní Maximilianstrasse); na jejím západním konci stojí hlavní městská brána (Altpörtel), založená kolem 1250 a dostavěná 1512, která jako jediná nebyla zničena roku 1689. V patře je muzeum a z ochozu je pozoruhodný výhled na město. Na okraji města je zajímavé technické muzeum, věnované zejména dopravním prostředkům.

Partnerská města

Reference

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Špýr
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0p%C3%BDr“